Novokřtěnci v 17.-20. století Vypovězení novokřtěnců z Moravy • 1620 bitva na Bílé hoře, české stavovské povstání poraženo, rekatolizace • Na podzim 1622 dekret kardinála Dietrichštejna vypovídající novokřtěnce z Moravy. Ze 30 000 zůstalo 5000, do r. 1628 (Obnovené zřízení zemské) • Odchod do Uher (Slovensko) – Sobotiště, Velké Leváry, Kostolany. Představeným obce Andreas Ehrenpreis • Únosy – Salomon Böger a jeho putování do Istanbulu • V Uhrách – doba třicetileté války, plundrování dvorů, hladomor, „účeloví“ konvertité (zásobárny) • Společné vlastnictví rozpuštěno r. 1685 • Nárůst perzekuce – nucené křty dětí (druhý křest v dospělosti), zvláště jezuité zde působili Obce na Slovensku Sobotiště Velké Leváry Trenčín Odchod do Transylvánie • Sedmihradský kníže Gábor Bethlen pozval novokřtěnce vypovězené po Bílé hoře • 1622 poselstvo do Nových Mlýnů, násilím uneseno 85 huteritů • posléze se přidali další již dobrovolně – komunita v Alvinc v Transylvánii, fungovala v letech 1622-1767 • Za třicetileté války poskytovali pomoc slovenským komunitám, dařilo se jim do doby habsbursko-turecké války 1658-1661 • Dvůr v Alvinc byl vypleněn, hutterité se skrývali, společné vlastnictví 1690 rozpuštěno, hutteritů byla hrstka (méně než 50) Marie Terezie a hutterité Po skončení konfliktů s Pruskem (1740-1742, 1744-45 války slezské, válka sedmiletá 1756-1763) se soustředila na potírání novokřtěnců prostřednictvím jezuitů Na Slovensku – v roce 1759 chystala důkladné potírání novokřtěnců v Sobotišti, Velkých Levárech a Trenčíně, stačili schovat své knihy Působení jezuitů - děti pokřtěny, zůstaly jen ženy a děti, muži uprchli do lesů V Transylvánii 1755 přesídlení skupiny 270 korutanských luteránů do okolí Alvinc, setkání s hutterity (ani ne 50 lidí) a připojení luteránů – oživení obce 1762 – jezuita Delphini vyslán Marií Terezií do Transylvánie, Začal působit v Alvinc, založen dvůr v Kreuzu, část hutteritů utíkala tam - perzekuce, nucená katolizace, obec rozdělena a jedinci umisťováni zvlášť do okolních vesnic, děti do sirotčinců 1767 zorganizován útěk do Valašska, 67 osob přešlo průsmykem do Valašska. Zde krátký pobyt, potíží byly rusko-turecké konflikty, časté stěhování – odchod na bezpečnější půdu do Ruska 1770 – ruský vyslanec v Bukurešti polní maršál hrabě Petr Alexandrovič Rumjancev radil přesídlit na jeho panství na Ukrajinu - Hutterité v Rusku • V dubnu 1770 asi 60 lidí odešlo z Valašska, cesta náročná a nebezpečná • Dohoda s Rumjancevem o dvanácti bodech, usadili se ve Višence náboženská svoboda, svoboda obchodovat, žít pospolitě, výjimka z vojenské služby, přísah i účasti na soudech, osvobozeni od daní na tři roky, půjčka • Farmařili, řemesla, škola, mlýn • Starost o bratry v Uhrách a Transylvánii – sedm poselstev v letech 1771-1795, návštěvy i v Sobotišti Vnitřní problémy Rozdílný původ osob v obci, problémoví členové, rozporuplné působení Mathiase Hofera a Hanse Hofera Změny – ztráta profese lékaře, za léta perzekuce nebyli vzděláni – neúspěšný pokus, který vedl ke zvýšenému konzervativismu 1787 – další rusko-turecká válka 1796 – Rumjancev zemřel, jeho synové se pokusili omezit práva hutteritů • 1800 – carský dokument umožňující přesun hutteritů na carskou půdu, uznání jejich práv (také zde mennonité a amišové) • 1802 – stěhování z Višenky do Radiševa, cca 202 osob, narůstající konflikt mezi zastánci společného vlastnictví a odpůrci • Problémy ekonomické – půda je už neuživila • 1819 společné vlastnictví opuštěno po zničujícím požáru • V následujících letech se snažili získat další pozemky, ale bezúspěšně • Pomoc mennonitského kazatele Johannese Corniese • 1842 – stěhování do oblasti řeky Moločny, (Melitopol) • 1842 založen Huttertal, učení se od mennonitů, organizace kolonií po jejich vzoru, růst ekonomiky • 1859 obnoveno společné vlastnictví, Michael Waldner, Jakob Hofer a Darius Walther • Michael Waldner – zvaný „Schmied-Michel“ – Schmiedleut od r. 1868 samostatná skupina žijící jinde než v Huttertalu • Darius Walther – Dariusleut • Lehrerleut se ustanovila až v Americe Odchod hutteritů do USA • 1873 – v Rusku zaveden zákon o povinné vojenské službě • Poselstvo do Ameriky – zjištění podmínek a možností • 1874 – vystěhování hutteritů, hledání vhodného místa, všichni hutterité v počtu 1265 lidí, z toho jen asi 400 se usadilo v koloniích, ostatní na vlastních farmách (tzv. Prairieleut – lidé prérie, usadili se v Jižní Dakotě) • 1898 – americko-španělská válka, první kolonie v Manitobě v Kanadě Hutterité a 1. světová válka • 1917 – USA vstoupily do války, všeobecná branná povinnost. Hutterité byli registrováni, odvedeni do vojenských táborů, ale odmítli jakoukoli spolupráci včetně nošení uniforem • Tvrdé tresty a perzekuce – bití, mučení vodou, odpírání spánku, dlouhé stráže atd. • Pramen – deník Jakoba Waldnera • Dohoda s vládou neuskutečněna, nepřátelský postoj společnosti • Jakob Wipf, bratři Joseph, David a Michael Hoferovi – vězněni na Alcatrazu, velmi drsné mučení, po 4 měsících převezeni do Kansasu, nadále mučeni, 2 bratři zemřeli • Perzekuce postihla i kolonie – nuceni kupovat válečné dluhopisy, lidé odváděli dobytek nebo kradli - stěhování Hutterité v Kanadě • Od 1899 platil zákon vyjímající mennonity i hutterity z vojenské služby • Usadili se hlavně ve státech Alberta a Manitoba, některé kolonie v USA prodány, od roku 1920 opětovný postupný návrat • Od 40. let obavy okolních obyvatel ze skupování půdy koloniemi, na několika místech nemohli přikoupit další půdu – určena vzdálenost mezi koloniemi – roztroušené na velkém území • II. světová válka – již možnost civilní služby, nepřátelství okolí bylo menší • 1951 každá ze tří skupin (Schmiedleut, Dariusleut a Lehrerleut) volí tři zástupce – Hutterská bratrská církev • Nyní v USA a Kanadě celkem cca 460 kolonií, 46 000 lidí • 75% hutteritů žije v Kanadě, 25% v USA Kolonie hutteritů v USA a Kanadě okolo roku 2000 Hutterité v současnosti • Kontakt se světem – internet – omezené užívání, svět je přiveden do kolonie – problémy • Vzdělávání - Brandon University Hutterian Education Program (BUHEP) – vzdělávání hutterských učitelů, zal. roku 1995 • Odchod z komunit – The Nine, skupina bývalých členů, aktivní v médiích, autoři knih • Pokles porodnosti – v 50. letech 20. stol. průměrně okolo 10 dětí na rodinu, dnes okolo 5 dětí. Evropští „příbuzní“ - Bruderhof • 1920-1937 kolonie v Německu, Eberhard Arnold a jeho rodina, od roku 1928 v kontaktu s koloniemi v Americe • 1931 – přijat spolu se svou obcí do společenství • Od nástupu národních socialistů potíže – nové sídlo • 1934-1938 Almbruderhof, Lichtenštejnsko • 1936-1942 kolonie v Anglii (Ashton Keynes), okolo 200 lidí • Duben 1937 – zkonfiskován Rhönbruderhof v Německu, nucený odchod lidí do Anglie • Za války opět nepřátelství lidí, odchod do Paraguaje – Primavera • 1942-1952 pozůstalí utvořili kolonii Wheathill v Anglii • 1941-1962 Primavera, poté prodali mennonitům a odjeli do USA Hutterité a Bruderhof • Kolonie v Anglii a Paraguaji se označovaly za Society of Brothers • 1930-1955 formální jednota mezi severoamerickými hutterity a společenstvími, která vycházejí z činnosti E. Arnolda, ale reálné kontakty malé (pomoc v roce 1937) • 1949 – materiální podpora paraguajským koloniím • 1950 – hutterští kazatelé pohoršeni „uvolněnými mravy“ v paraguajských koloniích Bruderhofu • 1954 – členové Bruderhofu založili první kolonii v USA • 1955 – členové jedné z kolonií Schmiedleut se přidali k Bruderhof – hutterité je vyloučili • Forest River – smíšená kolonie lidí různého původu, částečně Schmiedleut, zanedlouho se opět rozdělili • 1990 – konzervativní Dariusleut a Lehrerleut ukončili společenství se členy Bruderhofu a vyloučili je • Schmiedleut – zpočátku vítali nový impuls ze strany členů Bruderhofu – větší flexibilita, otevřenost i v teologii, volnější pravidla, větší důraz na duchovní život než na praktická pravidla (ale občas také ekonomické ztráty) • 1992 – v důsledku nespokojenosti s tehdejším představeným došlo u Schmiedleut k volbě jiného, dosavadní obviněn z neblahého vlivu ze strany Bruderhofu – odmítal se však vzdát – rozdělení skupiny na dvě části • Dvě třetiny členů – „tradiční“, odklonili se od Bruderhofu • Jedna třetina – „progresivní“, ale ani s nimi nakonec členové Bruderhofu nejsou za jedno • Schmiedleut jsou rozděleni na dvě skupiny • Bruderhof – řada kolonií, navenek otevřeni