Sociologie umění
Umění jako sociální fenomén
Sociologie umění
nejistota, co je „sociologie“ i „umění“
překryv s mnoha jinými žánry:
sociologie kultury
kulturní antropologie
teorie masových médií a komunikace
cultural studies (kulturní či kulturální studia)
sociologie jednotlivých druhů umění vyvinuty
v různé míře
Estetická autonomie
tradiční pohled na umění v rámci
uměnovědných disciplín
Emancipace estetické funkce umění –
vyvázání ze sociálních kontextů
Immanuel Kant (1724-1804)
Kritika čistého rozumu (1781)
Kritika praktického rozumu (1785)
Kritika soudnosti (1790)
Estetická autonomie jako
sociální funkce
Friedrich Schiller (1759-1805)
Dopisy o estetické výchově lidstva (1795)
estetická autonomie (svobodná hra)
jako utopie svobody
Uměnovědné přístupy k
uměleckým dílům
1. imanentní analýza – vychází z premis
estetické autonomie a přímo či nepřímo
legitimizuje dílo jako „krásné“ či „dokonalé“,
případně jako „pravé“
2. funkcionální analýza – analyzuje dílo
vzhledem k dílo překračujícím kontextům
kulturním či sociálním
v obou případech se jedná o extrémní póly,
praxe se většinou pohybuje mezi nimi
Imanentní analýza versus
funkcionální analýza uměleckého díla
imanentní analýza se
zaměřuje na „dílo
samotné“, případně
odkazuje k osobnosti
tvůrce, jehož „genialita“
garantuje „originalitu“
díla, jež zakládá jeho
estetickou hodnotu
kód je považován za
univerzální či
přinejmenším za
samozřejmý a
neproblematický
funkcionální analýza v
sociálním kontextu
zahrnuje vedle díla a
jeho tvůrce také
recipienta (diváka,
posluchače)
zahrnuje sociální a
institucionální
předpoklady „kódu“,
který je považován
analytikem za jeden z
mnoha možných
Sociologie umění
Sociologie umění jako žánr
uměnovědného výzkumu: problém
vymezení a podmínky vzniku
Tematizace vztahu umění a
společnost ve vědě
sociální filosofie umění
sociologická či sociologizující estetika
sociální dějiny umění
sociologie umění
Heterogenita hudební
sociologie
polarita teoretického a
empirického přístupu v
sociologii
nesoudržnost
samotného pojmu
umění →
sociologie umění jako
samostatná zobecňující
věda
sociologie umění jako
střechový pojem pro
sociologie jednotlivých
druhů umění
sociologie filmu
sociologie divadla sociologie výtvarného umění
hudební sociologie
sociologie literatury
sociologie umění?
Vymezení sociologie umění
sociální charakter umění
definice sociologie umění
dějiny sociologického myšlení ve vztahu
k umění
Umění jako fait social
hudba „samotná“ – opus perfectum et
absolutum (Listenius 1537)
význam slova hudba:
znějící struktura
aktivita „hudců“
sociální skupina provozující hudbu
podobně výrazy „malba“ a „četba“ zahrnují
objekt i aktivitu (nikoliv ovšem sociální
skupinu či instituci)
Umění jako sociální jednání
Max Weber 1921
Pojem sociologie a „smyslu" sociálního
jednání
Sociologie (ve zde chápaném smyslu
tohoto velice mnohoznačně používaného
slova) má znamenat vědu, která chce
sociálnímu jednání porozumět pomocí
výkladu, a tím ho kauzálně vysvětlovat v
jeho průběhu i v jeho účincích. „Jednání"
má přitom znamenat lidské chování
(lhostejno, zda vnější nebo vnitřní konání,
opomíjení anebo trpné snášení), tehdy a
potud, pokud jeden nebo více jednajících
spojují toto chování s nějakým
subjektivním smyslem. „Sociální" jednání
má však znamenat takové jednání, které
se svým smyslem míněným jedním nebo
více jednajícími vztahuje k chování jiných
a na základě toho se orientuje ve svém
průběhu.
Kurt Blaukopf (1982):
"Úlohu hudební sociologie spatřujeme,
následujíce základní myšlenku Maxe
Webera, v tom, že bude hudebnímu
jednání jako sociálnímu jednání
interpretujícím způsobem porozuměno
[deutend zu verstehen], a tím bude toto
jednání ve svém průběhu příčinně
vysvětleno. Za hudební jednání je
možno v nejširším významu považovat
jednání zaměřené na produkci zvukových
událostí, jehož smysl se vztahuje na
chování druhých."
Definice sociologie umění
SU je věda o uměleckém jednání jako o specifickém
druhu sociálního jednání.
SU je uměnovědným „žánrem“spíš než uměnovědnou
disciplínou s vlastním předmětem, resp. její předmět
je vymezen spíše než hranicemi „objektu“ typem
otázek, jež si badatel klade a na něž hledá výzkumem
odpověď.
SU je způsobem uměnovědného výzkumu a
pohledem na umělecký život jako lidskou aktivitu,
odkrývajícím neustálý proces produkce a reprodukce
způsobů jednání, kterých lidé užívají při zacházení s
uměním, při jeho vytváření i přijímání.
Základní otázky sociologie umění
sociální funkčnost umění
sociální struktury uměleckého života (s
afinitou na umění)
konstrukce sociálního významu umění
Kdy se stala sociologie umění
možnou? Předpoklady rozvoje
vědomí různosti umění - relativismus
etnologie, „psychologie národů“,
srovnávací hudební věda
historismus v historiografii umění i
uměleckém životě
vědomí „krize“ uměleckého života
empirická „systematická“ orientace –
obecná sociologie a sociologická
estetika
Sociologie sociologie umění:
Tři směry zakládání věd
von unten (shora)
von oben (zdola)
von hinten (zezadu)
Sociologie umění von hinten
Sociologie umění je uměnovědným
žánrem, ke kterému se obvykle uchylují
akademické minority z nejrůznějších příčin
nešťastné, aby si vydobyly lepší místo na
vědeckém či společenském slunci či
alespoň manifestovaly svou resistenci vůči
držitelům moci vědecké či
celospolečenské.
Příklady
Paul Bekker: Das deutsche Musikleben
– Versuch einer soziologischen
Musikbetrachtung [Německý hudební
život – pokus o sociolo-gické pojetí
hudby] (1916).
Melos (Hanns Mersmann)
Musikblätter des Anbruch (Adorno)
feminismus ve vědách o umění