Sociologie umění
Umění jako sociální fenomén
Sociologie umění
■ nejistota, co je „sociologie" i „umění"
■ překryv s mnoha jinými žánry:
■ sociologie kultury
■ kulturní antropologie
■ teorie masových médií a komunikace
■ cultural studies (kulturní či kulturální studia)
■ sociologie jednotlivých druhů umění vyvinuty v ruzne míre
J Estetická autonomie
■ tradiční pohled na umění v rámci uměnovědných disciplín
■ Emancipace estetické funkce umění -vyvázání ze sociálních kontextů
> Immanuel Kant (1724-1804)
■ Kritika čistého rozumu (1781)
■ Kritika praktického rozumu (1785)
■ Kritika soudnosti (1790)
Estetická autonomie jako sociální funkce
. Friedrich Schiller (1759-1805)
■ Dopisy o estetické výchově lidstva (1795)
■ estetická autonomie (svobodná hra) jako utopie svobody
Uměnovědné přístupy k uměleckým dílům
1. imanentní analýza - vychází z premis estetické autonomie a přímo či nepřímo legitimizuje dílo jako „krásné" či „dokonalé", případně jako „pravé"
2. funkcionální analýza - analyzuje dílo vzhledem k dílo překračujícím kontextům kulturním či sociálním
■ v obou případech se jedná o extrémní póly, praxe se většinou pohybuje mezi nimi
Imanentní analýza versus funkcionální analýza uměleckého díla
imanentní analýza se zaměřuje na „dílo samotné", případně odkazuje k osobnosti tvůrce, jehož „genialita garantuje „originalitu" díla, jež zakládá jeho estetickou hodnotu
w
kód je považován za univerzální či přinejmenším za samozřejmý a neproblematický
funkcionální analýza v sociálním kontextu zahrnuje vedle díla a jeho tvůrce také recipienta (diváka, posluchače)
zahrnuje sociální a institucionální předpoklady „kódu", který je považován analytikem za jeden z mnoha možných
^ Umění jako fait sociál
■ hudba „samotná" - opus perfectum et absolutum (Listenius 1537)
■ význam slova hudba:
■ znějící struktura
■ aktivita „hudců"
■ sociální skupina provozující hudbu
■ podobně výrazy „malba" a „četba" zahrnují objekt i aktivitu (nikoliv ovšem sociální skupinu či instituci)
Umění jako sociální jednání
.    Max Weber 1921
Pojem sociologie a „smyslu"sociálního jednání
Sociologie (ve zde chápaném smyslu tohoto velice mnohoznačně používaného slova) má znamenat vědu, která chce sociálnímu jednání porozumět pomocí výkladu, a tím ho kauzálně vysvětlovat v jeho průběhu i v jeho účincích. „Jednání" má pritom znamenat lidské chování (lhostejno, zda vnější nebo vnitřní konání, opomíjení anebo trpné snášení), tehdy a potud, pokud jeden nebo více jednajících spojují toto chování s nějakým subjektivním smyslem. „Sociální" jednání má však znamenat takové jednání, které se svým smyslem míněným jedním nebo více jednajícími vztahuje k chování jiných a na základě toho se orientuje ve svém průběhu.
.    Kurt Blaukopf (1982):
"Úlohu hudební sociologje spatřujeme, následujíce základní myšlenku Maxe Webera, v tom, že bude hudebnímu jednání jako sociálnímu jednání interpretujícím způsobem porozuměno [deutend zu verstehen], a tím bude toto jednání ve svém průběhu příčinně vysvětleno. Za hudební jednání je možno v nejširším významu považovat jednání zaměřené na produkci zvukových událostí, jehož smysl se vztahuje na chování druhých."
^ Základní otázky sociologie umění
■ sociální funkčnost umění
■ sociální struktury uměleckého života (s afinitou na umění)
■ konstrukce sociálního významu umění