19. století – století průmyslové revoluce Počátky průmyslové revoluce • počátky průmyslové revoluce – období doznívání rokoka • omezení tradiční rukodělné výroby • vynálezy – změnily život; rychlost přenosu informací, rozvoj dopravy, osvětlení, nové druhy energetických zdrojů – možnost žít rychleji a intenzívněji • James Watt: 1782 vynález rotačního parního stroje • Josiah Wedgwood: 1762 založení továrny Etruria v New– Castle-under-Lyme; týmová práce, prodejní katalogy, výstavní místnosti • rozpad uměleckého řemesla jako jednotné kategorie • profese designéra – specializace, dekoratérství • podnět z několika oblastí: techniky, vědy, umění Slohy 1. poloviny 19. století Klasicismus (z lat.): • v nábytkářství období 1770–1800, vychází ze slohu Ludvíka XVI., čerpá z odkazů antiky a renesance Empír (z franc.): • slohové období vymezené ve Francii vládou Napoleona I. 1804–1815; tvarosloví inspirováno antikou, egyptskými prvky • mahagonové dýhy a eben, mosazné kování • barevnost: černá, bílá, červená, zlato • symetrie, výrazná obrysová linie Biedermeier (z něm.): • označení životního stylu středoevropské měšťanské společnosti, v nábytkářství 1820–1848 • vychází z empíru, je jednodušší, světlá dýha, kořenice Slohy 2. poloviny 19. století Druhé rokoko: • období v evropském uměleckém řemesle 1830–1860, návrat k rokokové dekorativnosti, inspirace francouzským nábytkářstvím 18. stol., ve Francii označení Louis-Philippe Druhý empír (sloh druhého císařství): • označení eklektického období vymezeného vládou Napoleona III. a císařovny Eugenie 1852–1870; vliv renesance a antiky Historismus (z řeč.): • termín především pro středoevropské nábytkářství 2. pol. 19. století (1860–1900); návrat ke starším slohům – neorenesance, neobaroko, neogotika; časové vymezení problematické, prolínání Empír – sloh císařství 1804–1815 / 1800–1825 Empír • inspirace antikou → kopírování → kombinace prvků řeckých, římských a egyptských • nový životní styl → Napoleon • úprava královských zámků: Saint Cloud, Grand Trianon, La Malmaison, Louvre, Tuillerie, Fontainebleau • reprezentační funkce – nový sloh císařství: → architekti Charles Percier, Pierre Fontaine (architektura, umělecké řemeslo, úpravy interiérů) → malíř Jacques Louis David (rozměrná plátna, návrh ateliéru – kopie, nápodoby antického nábytku) → napodobovány malby z Pompejí a Herkulanea • osobitý styl mimo Francii → Rakousko, Rusko Textil: čalounění (tkaný, hedvábí) → závěsy (mušelín, zlato, barvy, lesk) → koberce; → francouzské gobelínové dílny Empír Napoleonův trůn, Francie, Ch. Percier – P. Fontaine; Kabinet pro císařovnu Josefínu, Francie; Napoleonův pokoj ve Versailles Porcelán, kamenina a sklo Porcelán: • vedoucí role Francie → přísné formy, dekor (mytologické scény – nápodoba oficiálního francouzského malířství, portréty Napoleona, jeho ženy, vojevůdců, umělců → zlacení, jasné barvy • Vídeň a české země: → velký rozkvět → porcelánky v okolí Karlových Varů: Slavkov, Loket, Klášterec, Chodov Kamenina: → wedgwood, u nás kamenina v Týnici, Praze, Staré Roli Sklo: → broušené sklo anglické: těžké čiré s příměsí olova → prosté tvary, často se zatavenými medailony s portréty → hluboké ostré řezy, briliantový brus; lesk → české a německé sklo: v oblibě i po 1800 (sklenice, průsvitné emaily), po napoleonských válkách ústup Empír Kávový servis, Berlín, 1815; šálek, Berlín, 1815; šálek s portrétem Ludvíka Bavorského, Christian Adler, Nymphenburg, 1815; kávová konvice, Berlín Biedermeier – počátky designu 1820–1848 Biedermeier • sloh měšťanské třídy charakteristický pro střední Evropu • oblast uměleckého řemesla • mizí okouzlení antikou → odklon od přísnosti antického ideálu k přirozenosti, volné přírodě • romantismus, nové náměty Interiér: → výrazné proměny → „funkční“ kouty: prostor pro stolování, pracovní kout se šicím stolkem, s psacím stolkem k vyřizování korespondence, → tapety, pestrá malba Textil: → naturalismus, nápodoba přírody x orientální prvky → syté barvy, vlna voskované plátno, šinz → nové desény: pruhy, drobné kvítky, složité vzory podle orientu (přehozy na postele) – továrny v Liberci, Kosmonosích Biedermeier Židle, Morava nebo Rakousko, 1825; Čechy, 1830 Biedermeier Sekretář, knihovní skříň a vitrína, Čechy, 1820; 1830, 1835 Biedermeier Návrhy nábytku, psací stůl, Joseph Ulrich Danhauser, Vídeň, kolem 1820; stůl a šicí stolek, Vídeň, 1820–1835 Biedermeier Pohovky, Čechy a Vídeň, 1830; lavice, Čechy, 1825 Biedermeier – odkazy Josep Plečnik, křeslo z bytu T. G. Masaryka, 20. léta; Pavel Janák, židle ze zámku v Novém Městě n. Metují, 1922; Jan Kotěra, etažér ze souboru zařízení rodiny A. Matějčka, 1903 Biedermeier Dámské šaty, Čechy, 30. léta 20. století; náhrdelník s ametystem, Prokop Gindle, Praha, po 1824 Sklo • překonání krize českého sklářství • barevné sklo • uplatnění na výstavách a přehlídkách • sklárna v Harrachově • Friedrich Egermann v Boru: → lithyalin: sklo mramorované, broušené, malované zlatem → vynález lazur – žluté a rubínové • výzdobné techniky: brus, řezba, malba • řezba: → Dominik Biemann (Praha, Karlovy Vary) → řezáči: Karlovy Vary, Jablonec n. N., Bor, Kamenický Šenov • upomínkové lázeňské sklenice → Teplicko • malba: drobné pestré kvítky Číška s poprsím mladé ženy, čiré broušené, řezané sklo, Dominik Biemann (?), Praha nebo Františkovy Lázně, 1825–1830; konvice, čiré broušené sklo, Nový Svět, 1830 Biedermeier Číšky: lazurované, řezané sklo; Bor, dílna Friedricha Egermanna, po 1832; Adolfov u Vimperka nebo Bor, 1835– 1840; Johann Meyr, čiré sklo vrstvené rubínem a kobaltem, broušené, žlutě lazurované, Adolfov, 1836 Biedermeier Flakon a číšky, Friedrich Egermann, Bor, lithyalin, 1835, 1830 Biedermeier Váza a dóza, červený hyalith, váza a šálek, černý hyalith, Jiříkovo Údolí, 1820–1835 Porcelán a kamenina Porcelán: • nový tvar vázy zv. Medicejský → řecký kratér se dvěma uchy • naturalismus v tvarech i dekoru: → květiny – kopírovány z herbářů, růže, macešky, pomněnky → postavy Číňanů • stagnace porcelánové plastiky – větší význam Slavkov a Loket Kamenina (obr.): • předměty „všedního dne“ • místo malby tisk, rostlinný dekor, krajiny • Vranovská továrna Biedermeier Terina, Klášterec, po 1835; šálek, Slavkov, kol. 1828; mlékovka s malbou chinoiserií, Březová, 1840; vranovská kamenina (dole) Historismy 1835–1865 Druhé rokoko (1835–1865) • obdiv k historii → nová disciplína → dějepis • romantický přístup k historii → návrat k motivům rokoka • umělecké řemeslo, proměna bytového zařízení • vrchol v polovině století Nábytek: → psací stoly, etažéry → řezba Textil: → naturalistické květy → vosková látka – šinz, vlna → pestré koberce, strojově tkané → móda krinolín se širokou sukní Neorenesance (1855–1875) • přísnost kompozice • Světová výstava v Londýně 1851 – první ohlasy • pokus o novou tvorbu hlavně v oblasti uměleckého řemesla • architektura, umělecké řemeslo • průmyslová výroba → pokles dovedností • náhražky (místo kovu předměty z papír mašé apod.) Sklo: → Lobmeyr (Vídeň) → spolupráce s českými sklárnami v Kamenickém Šenově a Adolfově → návrhy T. Hansena – křišťálové sklo → vynikající práce, obdiv, úspěch na výstavách, vrchol 1873 ve Vídni • další sklářské techniky → sklo po benátském způsobu malované emaily – italská firma Salviatti Porcelán: stagnace → nápodoba Textil: → samet, damašek, brokát – návrhy W. Morrise → osobitý příspěvek k vývoji desénu Neorenesance Židle pro Národní muzeum, Josef Schulz, 1891; židle pro zámek Lčovice, Josef Zítek, 1880; židle neogotická, Petr Bušek, 1880 Neorenesance Kabinet a sedací souprava, Francie, kolem 1870, 1885