Umělecké řemeslo
baroka
Keramika - fajáns Kamenina Porcelán Sklo
Keramika:
majolika —► fajáns —► delftská fajáns —► habánská fajáns
Porcelán:
Míšeň —> Vídeň —> Berlín —> Nymphenburg Slavkov Březová
Kamenina:
wedgwood: Anglie —> Vranov nad Dyjí Sklo:
benátské (a jeho nápodoba) —> české a slezské řezané a ryté
Fajáns
• Italská fajáns = majolika: od 1466 ve Faenze
—> druh hrnčířských výrobku s neprůhlednou glazurou —► vytáčeny na hrnčířském kruhu, vypalovány při 1100°C —► po ochlazení glazovány a znovu vypáleny při asi 900°C —► malba: —► před glazováním = barvy vysokého žáru
—► na vypálené kusy = muflované barvy (+ vypálení)
• Rozšíření italské majoliky od konce 16. stol. na sever:
—► výroba ve Francii, Nizozemí, Švýcarsku, Nemecku i v českých zemích
—> v mimoitalských zemích název fajáns (podle Faenzy)
—> náhrada drahých kovových předmětů
—► hygiena
• Výroba manufakturní —► Holansko, Francie, Nemecko
Fajáns
• Francie:
—> od 17. stol. v Rouenu - pro panovníka a dvůr, podporována ministrem Colbertem; rozkvět za Ludvíka XIV.
—► modrobílá fajáns, jemné chinoiserie, „krajková" ornamentika na okrajích mis a dutých nádob
—> rozšířeno do mnoha míst Francie
• Německo:
—► fajáns od pozdního středověku - díky Holanďanům
Hanau (1661), Frankfurt (1666), Berlín (1678), dále Hamburk, Beyreuth
—► nejednotný styl: čínské předlohy, nápodoba italské majoliky, kameninové džbánky na pivo s reliéfy a cínovým víčkem
• Od 19. století vytlačuje fajáns porcelán a anglická kamenina
Delftská fajáns
Delftská fajáns:
—► keramika z bílé hlíny s bílou glazurou a kobaltovým dekorem
—► dekor figurální, rostlinný
—► ložiska jílu, napodobení čínského porcelánu pozdního období dynastie Ming
—► stolní soupravy, vázy, vysoké tulipánové vázy, rukojeti příborů, svícny, figurky, obkladačky i podlahové dlaždice
Vrchol: 2. pol. 17. století, 30 výroben Úpadek: po napoleonských válkách
Habánská fajáns, Holíč
• Habánská fajáns: novokřtěnci (habáni —► Haushaben): jihovýchodní Morava a jižní Slovensko
-►140 let: od konce 16. do 30. let 18. století
—► nádobí, džbány, prolamované mísy na noze (šály)
—> dekor: střídmý —> rostlinné motivy, letopočty
—► barevnost: modrá, žlutá, zelená, manganová —► po polovine století modrobílá
• Holíc: císařská manufaktura založená F. Lotrinským:
—► jídelní servisy, čajové a kávové soubory a soubory na čokoládu, užitkové předméty - džbány na pivo, víno, sanitární nádoby; nádoby tvaru zvířat a rostlin, figurální práce
—► purpurová růže, chinoiserie, pestré květy
Habánská fajáns
Podnosy, fajáns, Morava a Slovensko, 1607,1634; džbánek, Morava, 1618; láhev, Slovensko, 1675
Holičská fajáns
Kamenina
• Materiál pro výrobu užitkové keramiky i pro venkovní použití
—► vlastnosti: trvanlivost, pevnost, malá nasákavost; vysoká teplota vypalování (proces slinováni)
—> složení: jíl, živec (základem tvrdé kameniny - 1300°C; vápenec (tzv. vápencová kamenina - 1100°C); kaolín
• Josiah Wedgwood (1730-1795)
—> hrnčíř, výrobce keramiky a majitel továrny
—> vysoká kvalita, unikátní glazury, Inovace
—> dodávky pro Kateřinu II. Velikou, královnu Charlottu
—► kamenina bez polevy, s jemným reliéfem
—► Queens ware —► ze žlutavé hmoty
—> černé kameninové předméty —> Jasperware (jaspisová keramika) s bílými reliéfy na modrém podklade
Porcelán
• Míšeň: 1709, J. B. Bôttger
—► zpočátku tajemství výroby —► luxusní zboží, pro bčžnou výrobu fajáns - napodobuje porcelán tvary I malbou
—> technika dekorování muflovými barvami: Štrasburk, před 1750 - možnost použít bohatou barevnou paletu
• 1. obdobbí:
—> tzv. Bôttgerova kamenina (tmavě červená) a Bottgerův porcelán
—► plastický dekor dle čínských vzorů
• Hôroldt: 1720-1740
—> jemnč malované chinoserie
• J. J. Kändler: 1731-1775
—> typ porcelánovém plastiky - kopírována v celé Evropě i v 19. stol. - i monumentální plastika
• Nejvíce manufaktur ve Francii a Německu
Porcelán
• Zřizovány kabinety porcelánu - od saského kurfiřta Augusta Silného
• Vídeň: 1718
—► I. C. Paquier
—> chinoiserie černe a zlate malované —> 1744 zestátněna - figurální plastika
• Německo: Nymfenburk —> Berlín —> Frankenthal —► Ludwigsburg
• Francie: Vincennes (1745) —> Sevres (měkký porcelán)
• Anglie: Chelsia —► Derby —► Worcester (tzv. kostní porcelán)
• Rusko: Petrohrad (1744, carevna Alžběta) - I figurky mužíků)
• Konec 18. stol. - výroba levnější, vytlačil fajáns
Konvička, porcelán, mosaz, Míšeň, 1725-1735, období J. Horoldta; talíř, porcelán, Míšeň, kol. 1735
Soubor na kávu a čokoládu, porcelán, Vídeň, 1780-1788; talíř, porcelán, Vídeň, 1750-1755
Sklo
• Sklo malované emailem: lilii
:#
—► z renesance - válcové číše ke slavnostním účelům
—► výzdoba: erby, orel, výjevy historické, lovecké aj.
—► Čechy, německá oblast (severní a severovýchodní Čechy, šumavské a jihočeské sklárny)
• Sklo malované černým emailem tzv. Schwarzlotem:
—► Jan Schapor, Norimberk
• Sklo řezané:
—► Kašper Lehmann - vůdčí osobnost první generace řezačů skla na dvoře Rudolfa II.
—> žáci - pokračování v Norimberku —> norimber. poháry s víkem a vysokou nohou s prstencem (pohledy na města, figurální a květinové kompozice)
• „Český křišťál" (k nerozeznání od horského křišťálu):
—► dokonalejší silnostěnnó draselnatovápenaté či křídové sklo - přelom 70. a 80. let
—► dekor zprvu v ploché matné řezbě
Sklo
• České sklo:
—> precizní práce, dokonalost zejména po 1700
—► srovnatelné jen nejlepií sklo z Durynska, Saska a Braniborska (podíl českých sklářů)
—► tvar: poháry na nízké ffasetové nožce se zatavenou rubínovou, avanturinovou či kobaltovou spirálou
—► nový tvar - loďka ve tvaru lastur, karafy na likéry
—► okolo 1700 plná řezba s motivy ornamentálními i
figurálními podle grafických předloh (pohledy na města, galantní, lovecké scény, biblické, mytologické výjevy)
• Slezsko:
do 1742 součástí koruny české, specifický druh řezby -jemné fialové zbarvení, řezba do hloubky nebo do výšky
—► střediska: hraběcí schaffgotská huť v Peterdorfu („těžká" řezba), lobkovická huť ve Wiesau (hladké tvary)
Sklo
• Dvojstěnné sklo:
-> kolem 1725
—► mezi dvěma skleněnými stěnami rytý zlatý nebo stříbrný plátek, často barevně lazurovaný
• Sklo malované černou a zlatou barvou:
—► Ignác Preissler, 1710 -1740 v Kunštátu - souvislost s dekorací porcelánu
• Mléčné sklo:
—► kolem poloviny století
—► výzdoba emailovou barvou
—► konkurence porcelánu - číše, mísy, láhve, koflíky s miskami, kalamáře, konvice, cukřenky
• Většina českého skla —> vývoz (i lustry a rámy zrcadel)
• Křišťálové sklo —► přizpůsobení tvarů klasicistním formám -1799 ještě 79 sklářských hutí
Číše s víkem, řezané sklo, severní Čechy, kol. 1700; pohár s víkem, Slezsko, 1700; číška, dvojstěnné sklo, české země, kol. 1730; konvička, broušený horský křišťál, Milán nebo střední Evropa, po 1600