Soudobé dějiny v dějepise empirická data o výuce a jejich interpretace FF MU 2017 Program 1.Jak zkoumat a kde jsou data? 2.Problémy a jejich důsledky 3.Stav výuky soudobých dějin: 1995 a 2012 4.Obraz učitele: stereotypy a realita podle šetření 2012 (ÚSTR) 5.Výuka soudobých dějin ve světle průzkumu 2012 Zdroje ke stavu výzkumu soudobých dějin •Osobní zkušenost •Sociologické šetření •Výzkum učebnic •Dílčí data mezinárodních výzkumů (TALIS, Youth and History) •Oborové weby a diskuse •Youtube K čemu je (Vám) výzkum? • • • • •A k čemu by mohl být? •Jaké problémy by měl reflektovat? • •Jak jsou výzkumy využívány? • Typy výzkumů • • •Repondent: Žáci X obecná populace X učitelé (/žáci i učitelé) • •Systematické (žádný; opakování Jeden svět na školách a výzkum stereotypů /Naše společnost) •X •Jednorázové (cross-section) • •Kvalitativní (Šubrt a Pfeifferová 2009, Gracová a Labischová a ČŠI 2016) •X •Kvantitativní (ostatní) • •Dějepis/historie/výuka hlavním tématem •X •Okrajové téma/výzkum dílčího aspektu (stereotypy, evropanství, školní výuka atp.) • • • • Významné zdroje dat • •Mládež a dějiny (1995) •Výzkum historického vědomí (Šubrt, Pfeiferová; 2009; Šubrt a Vinopal 2011) •Výzkum aktuální podoby výuky dějepisu na základních a středních školách (Gracová; 2005-2006) •Člověk v tísni (2009, 2012, 2014) •Česká školní inspekce 2016 • •Doplňkové zdroje: •????? • Problémy 1 •Sbírání dat •nejen počet respondentů, ale i jejich výběr (response rate a správné kvóty) •Vliv tazatele •Práce s daty •Dodržení stanovené hladiny významnosti (u výběrových šetření) •Explicitní otázky, nejen „brouzdání“ (explorative description) • •Reportování o datech •Chybějící technické informace •Nejasné odkazování na zdroje (chybí linka operace/text) • • • Problémy 2 •Interpretace výsledků •-Nadinterpretace •“...je třeba vycházet ze dvou premis. Za prvé - toto období [komunistický režim z hlediska středoškoláků ] představuje z jejich pohledu vzdálenou minulost, která k jejich životu nemá vztah. Za druhé - od svých rodičů nedostávají žádné anebo jen velmi kusé, anekdotické informace o této době, zkreslené navíc jejich tehdejším mládím.” • •“Výkyvy procent, která vyjadřují kritiku minulého režimu, jsou tak mnohém více výsledkem nedostatečné přesvědčivosti školní výchovy a vzdělávání…” •Jan Urban in ČvT 2012 Problémy 3 •Chybný interpretační rámec •-deklarace (učitelů a studentů) • • • • •tj. nejasný vztah ke „skutečné praxi“ a obezřetnost čtenáře • Stav výuky a kontext • Mládež a dějiny 1995: hlavní zjištění I Učitelé Mládež a dějiny 1995: hlavní zjištění I •Historie není mrtvá- nejvyhraněnější v Evropě • •Hlavní charakteristika historie: množství poučných příkladů o tom, co je dobré a co špatné (souhlas 62%) • •Cíle studia historie •-znalosti (nadprůměrné preference) •-pochopení přítomnosti (nevyhraněné) •-orientace v budoucnosti (slabá preference) • •Typ výkladu •Učebnice silně nebaví (nejsilnější averze) •Historické prameny naopak baví • •Hodnocení učitele •NEJLEPŠÍ (velmi špatné není; špatné jen 2%; 57% velmi dobré) • • Stav výuky soudobých dějin •1593 respondentů- učitelé dějepisu ZŠ a SŠ • sběr květen 2012 (on-line dotazník; provedlo Factum Invenio) •Témata dotazníku: Výuka dějepisu, učitelé, kontext výuky, žáci a jejich rodiny •Zveřejnění závěrečné zprávy v listopadu 2012 •Kompletní data v roce 2013 (ČSDA) Obraz učitelů I •Období po roce 1945 se neučí. • •Vůči inovativním metodám výuky panuje mezi učiteli nepřekonatelný odpor. • •Učitelé nic pro svůj další rozvoj nedělají. • •Učitelé se bojí aktualizovat a provazovat tak historickou látku se současným světem. Stav výuky soudobých dějin (ÚSTR) Obraz učitelů II •Učitelům chybí jasnější výklad minulosti. • •Dějepis má nedostatečnou časovou dotaci. • •Hlavním cílem pro většinu učitelů je naučit děti fakta. Obraz učitelů- odpovědi I • •Učitelé se bojí aktualizovat a provazovat tak historickou látku se současným světem. • •Hlavním cílem je pro většinu učitelů naučit děti fakta. • Stav výuky soudobých dějin (ÚSTR) Obraz učitelů- odpovědi II •Učitelé pro svůj další rozvoj nic nedělají. • • •Průměrně 28 h • •Období po roce 1945 se neučí (např. protože se učitelé bojí vlastní minulosti) Stav výuky soudobých dějin (ÚSTR) Obraz učitelů- odpovědi III •Učitelé pro svůj další rozvoj nic nedělají. • • • Stav výuky soudobých dějin (ÚSTR) Kurzy/semináře za poslední tři roky % Žádný 14 1 12 2 17 3 17 4 7 5 12 6 7 7 2 8 3 9 1 10+ 4 Podoby výuky I Podoby výuky II • Jasná interpretace minulosti již není jednoznačně preferována. Preferování výkladu konfliktních versus konsensuálních témat % Preferuji konfliktní témata 53 Preferuji témata, nad jejichž hodnocením se odborníci shodují 47 Podoby výuky III Zdroje historického vědomí Další náměty •Typologie učitelů (základní styly/koncepce výuky) •Rozdíly mezi typy škol •Práce s výukovými pomůckami • •Vaše náměty? • Typologie učitelů •Postup •1) Definice typů na základě stereotypu (typ chování) a objektivní kategorie •2) Konstrukce typu a jejich zastoupení mezi učiteli •3) Vzájemné testování typů (rozdíl „koncentrace“) Kvantitativní zpracování dotazníku •Porovnání podílu jednotlivých typů v celém souboru •VS •Podíl v určité skupině (typ/charakteristika) • • •Hledání významných vlastností skupiny • % % Výsledky I •Mezi hodnotově konzervativními učiteli je vysoký podíl „zatížených“ (služebně starších). •Učitelé „zatížení“ působením v komunistickém režimu nevykazují v ostatních vlastnostech významné odchylky od celého souboru. •Inovátoři se vyskytují častěji mezi služebně mladými učiteli. •Mezi hodnotově konzervativními učiteli je výrazně nižší podíl „mladých“. •Hodnotově konzervativní učitelé mají jasnější rozvrh výuky a lépe ho dodržují. • • • Výsledky II •Pasivní učitelé si více váží faktografie, z většiny nevyužívají inovativní metody (a také naopak). • Výklad založený na konsenzuálním pojetí historie spíše preferují „zatížení“, zatímco mladí učitelé se konfliktním tématům nevyhýbají. • • • Seznam literatury •www.ustrcr.cz/data/vyzkum-vyuky • •Borries, Bodo von, a Magne Angvik, ed. Youth and history: a comparative europeran survey of historical and political attitudes among adolescents. Hamburg: Körber-Stiftung, 1997. •Česká školní inspekce. 2016. Výuka Soudobých Dějin Na 2. Stupni Základních Škol a Na Středních Školách, Tematická Zpráva. Praha. •Gracová, Blažena, and Denisa Labischová. 2012. “Současná Teorie a Praxe Dějepisného Vzdělávání Na Školách.” Pedagogická Orientace 22 (4): 516–43. doi:10.5817/PedOr2012-4-516. •Gracová, Blažena. „Empirické výzkumy v didaktice dějepisu u nás, jejich potřebnost a význam“. In: IX. sjezd českých historiků: Pardubice 6.-8. září 2006, editoval Jaroslav Pánek, 97–113. Praha: Sdružení historiků České republiky (Historický klub 1872) ve spolupráci s Fakultou filozofickou Univerzity Pardubice a Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2008. •Gracová, Blažena. „Poznatky z Výzkumu aktuální podoby výuky dějepisu na základních a středních školách“. In: Historie a škola VI.: Klíčové kompetence a současný stav vzdělávání v dějepise; seminář ke koncepci výuky dějepisu a občanské nauky na základní a střední škole zorganizovaný MŠMT v Telči ve dnech 15.-16. října 2007. Praha: Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky vydala Albra, 2007. •Jeden svět na školách- Zpráva o dotazníkovém šetření na středních školách 2012 včetně porovnání s rokem 2009. Člověk v tísni, 2009. http://www.jedensvetnaskolach.cz/test/File/DOTAZNIKOVE_SETRENI_STREDOSKOLACI_JSNS_2012.pdf. •Jeden Svět Na Školách- Zpráva O Dotazníkovém Šetření Na Středních Školách Z Roku 2014 Včetně Porovnání S Rokem 2012 a 2009. 2015. Člověk v tísni. http://www.jedensvetnaskolach.cz/download/pdf/jsnspdfs_249.pdf. •Klíma, Bohuslav. Mládež a dějiny: publikace výsledků mezinárodního dotazníkového šetření a výzkumu historického vědomí adolescentů se zaměřením na Českou republiku. Brno: CERM, 2001. •Labischová, Denisa, a Blažena Gracová. Příručka ke studiu didaktiky dějepisu. Vyd. 1. Scripta Facultatis philosophicae Universitatis Ostraviensis. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2008. •Leeuw-Roord, Joke van der, ed. The state of history education in Europe: challenges and implications of the „Youth and history“-survey. Hamburg: Körber-Stiftung, 1998. •Pinkas, Jaroslav. „Historické (po)vědomí gymnazistů“. In: Film a dějiny (ed. Petr Kopal), Praha: ÚSTR, 2005. •Šubrt, Jiří, a Štěpánka Pfeiferová. „Pohled na historické vědomí obyvatel České republiky prizmatem kvalitativní metodologie“. In: Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum, 59–70. Vyd. 1. Historická sociologie. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, 2010. • • Děkujeme za pozornost •vojtech.ripka@ustrcr.cz • •Dejepis21.cz •Socialismrealised.cz