BURLESQUE DE QUIXOTTE Georg Philipp Telemann GEORG PHILIPP TELEMANN 14. březen 1681 (Magdeburg) – 25. červen 1767 (Hamburg) Jeden z nejplodnějších autorů své doby Žákem na Altstädtisches Gymnasium v Magdeburgu V desíti letech lekce zpěvu, ve dvanácti pak dva týdny studia u místního varhaníka Naučil se mimo jiné na zobcovou flétnu, housle a citeru Ve dvanácti letech první opera Sigismundus (libreto Christian Heinrich Postel) Na přelomu let 1693 a 1694 bylo poslán studovat do Zellerfeldu pod dohledem Caspara Calvoera Roku 1697 začíná navštěvovat Gymnasium Andreanum v Hildesheim, kde byl tamějším rektorem požádán o poskytnutí hudby ke školním latinským dramatům. GEORG PHILIPP TELEMANN Roku 1701 nastupuje na univerzitu v Lipsku s původním záměrem studovat práva O rok později se stává ředitelem operního dómu Opernhaus auf dem Brühl Zakládá collegium musicum, které často vystupovalo v kostelu Neukirche Skrze množství cest poznal dobře kompoziční přístupy italské a francouzské hudby Roku 1705 opouští Lipsko a uchází se o místo dvorního kapelníka hraběte Erdmanna II v Sorau (Žarov) Kdy přesně nastoupil do služeb vévody Johanna Wilhelma ze Saxe-Eisenachu není známo. Dále rozšiřoval vlastní interpretační schopnosti o rozličné nástroje (flétna, hoboj, chalumeau, viola da gamba, kontrabas, etc.) Mezi skladatelské vzory patřili Agostino Steffani, Johann Rosenmüller, Arcangelo Corelli a Antonio Caldara GEORG PHILIPP TELEMANN Roku 1712 získává místo kapelníka v Barfüsserkirche (Frankfurt) Od roku 1715 začíná publikovat některá svá díla (předně instrumentální hudba, ačkoliv do jeho frankfurtského období patří i Brockesovy pašije) 1721 získává nabídku místa kantora školy Gelehrtenschule des Johanneums a hudebního ředitele pěti hlavních kostelů v Hamburku Hamburk představuje nejdelší a nejproduktivnější období Zakládá další collegium musicum 1722 ředitelem Oper am Gänsemarkt, kde uváděl opery své, Handelovy a dalších Telemann kritizován některými církevními hodnostáři za takto aktivní zapojení do operního života a za provozování koncertů GEORG PHILIPP TELEMANN Mezi lety 1738 a 1739 zůstal osm měsíců v Paříži, kde slyšel operu Castor et Pollux (Jean-Philippe Rameau) Od čtyřicátých let se Telemannova produktivita mírně snižuje, přesto nepřestává komponovat Umírá 25. června 1767 Tři „autobiografie” (1731: Grosse General-Bass-Schule , 1732, 1740: Grundlage einer Ehren-Pforte) BURLESQUE DE QUIJOTE Programní suita, sestávající ze sedmi části Skladba spadá do frankfurtského období (1712–1721) Zřejmé francouzské vlivy Užívá tradičních barokních deskriptivních popisů (rétorických figur) Inspirována románem Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha (Miguel de Cervantes y Saavedra) BURLESQUE DE QUIJOTE 1. Ouverture 2. Le réveil de Quichotte 3. Son attaque des moulins à vent 4. Les soupirs amoureux après la Princesse Dulcinée 5. Sanche Panse berné 6. Le galope de Rosinante Celui d'ane de Sanche 7. Le couché de Quichotte 1. Ouverture 2. Probuzení Quijotea 3. Jeho útok na větrné mlýny 4. Vzdechy lásky po princezně Dulcinei 5. Přelstěný Sancho Pansa 6. Rosinantin cval Cval Sanchova osla 7. Spánek dona Quijotea BURLESQUE DE QUIJOTE Ouverture A (typický tečkovaný rytmus, mírné tempo) B (fuga, pravidelný pohyb, rychlejší tempo) A Le réveil de Quichotte Víceméně statické střední hlasy, akordický průběh, příznačný rytmus Son attaque des moulins à vent Značně pohyblivé hlasy, figurace, opakování tónů AABB BURLESQUE DE QUIJOTE Les soupirs amoureux après la Princesse Dulcinée Rétorická figura povzdechu Charakteristické legato dvou po sobě následujících tónů Sanche Panse berné Značné intervalové skoky vyplněny příraznou skupinou not Le galope de Rosinante, Celui d'ane de Sanche Rozinantin cval v pravidelném metru, oslův cval charakterizován tečkovaným rytmem a jinými nepravidelnostmi. Přestože obě části neužívají společných motivů, je jejich spřízněnost zřejmá. BURLESQUE DE QUIJOTE Le couché de Quichotte Pravidelný rytmický puls, sekce violy a violoncella pojata harmonicky, přičemž plní především oporu stabilním rytmem a pouze malým melodickým pohybem. Druhé housle do velké míry oktávově zdvojují housle první Dále se vyskytují velké melodické skoky, mohlo by signalizovat oddychování při spánku. DĚKUJI ZA POZORNOST Lukáš Pavlica