VEŘEJNÉ KNIHOVNY, PŮJČOVNY A ČTENÁŘSKÉ SPOLKY (NA PŘÍKLADU BRNA, 18./19. ST.) Dějiny knihovnictví v každodennosti 7. březen 2017 ČTENÁŘSKÉ KROUŽKY V BRNĚ Počátky úzce spjaty s hospodářským rozmachem Brna Projevem mj. vznik prvních místních pravidelných novin = návěstníku Wochentliche Intelligenz-Zettel (1755); obchodní informační kancelář při První půjčovní bance u Matky Boží V roce 1758 v nich zpráva = nejstarší známý doklad o pokusu zorganizovat v českých zemích čtenářský kroužek (prostřednictvím inzerátu hledal neznámý iniciátor členy pro společnost, která by odebírala zahraniční noviny) PŮJČOVNY KNIH V BRNĚ 2. polovina 18. století Komerční půjčovny (Leihbibliotheken) a čítárny (čtenářské kabinety) zámožní knihkupci, nakladatelé či tiskaři při svých obchodech podle půjčoven se často posuzovala i vzdělanost jednotlivých měst Jan Julius Hempel - v roce 1796 se pozastavuje nad kulturní úrovní Brňanů (prý se oddávají hlavně četbě rytířských historek a staroněmeckých románů J ) VEŘEJNÉ ČÍTÁRNY V BRNĚ První čítárna: obchodník Jakub Bianchi 15. ledna 1774 „k obecnému prospěchu obzvláště milovníků umění a věd“ (předtím Vídeň) Tištěný katalog s 990 záznamy, téměř polovina beletrie Součástí nabídky soubory vázaných časopisů a běžná čísla časopisů a rakouských i říšských novin Čítárna byla otevřena denně mimo neděle a svátky od 8 do 12 a od 14 do 20 hodin Roční subskribce - 12 zl. = výpůjčky novin, časopisů a knih domů (nejvýše však 3 svazky), navíc čítárny mohl použít každý návštěvník, který zaplatil 7 kr. za půlden Další čítárna r. 1777 knihař Jakub Strassmann na Běhounské ulici. V 90. letech 18. století knihkupec a nakladatel Johann Georg Gastl (půjčoval knihy) – sortiment jeho knihkupectví (922 knih – včetně českých) ČTENÁŘSKÁ SPOLEČNOST Zakládání souvisí s potřebami osvícenské inteligence sdružovat se za účelem propagace osvícenských myšlenek a ideálů Brno: roku 1785; trojice místních osvícenců v čele se zednářským mistrem Viktorem Heinrichem Rieckem (v Brně od roku 1782 pastor nově vzniklého evangelického sboru) humanitní otázky (prosazení hromadného očkování proti černým neštovicím jeho dcera Žofie později provdala za brněnského podnikatele Josefa Karafiáta, (jimramovský evangelický rod autora Broučků) ČTENÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI Cíl společnosti: podporovat v kruzích brněnské osvícenské inteligence zájem o kulturu, vzdělání a užitečnou zábavu Co se četlo? Populárně naučné a zábavné knihy (dodával lipský nakladatel Göschen) O složení fondu rozhodoval na základě návrhů členů a podle stavu pokladny sekretář a knihovník Traubenburg (knihy uloženy v jeho bytě na Starobrněnské ulici č. 6) Vybrané knihy z kolujících seznamů roznášel poslíček Na veřejnost působila společnost i prostřednictvím vlastních časopisů: výchovně osvětový časopis Brünner Wochenschrift zum Besten der Armen (Brněnský týdeník pro dobro chudých) - vydával v r. 1786 Viktor Riecke Informace k povznesení zemědělství, zdravotnické osvěty, šíření filantropických myšlenek výtěžek byl určen k podpoře nemajetných Brňanů – brzký zánik (nezájem) 2. polovina 18. století - nejstarší vrstva knižního fondu dnešní Moravské zemské knihovny (základem příruční knihovna moravských přírodovědných společností (cca 1780); Z ní vzešla knihovna Františkova muzea, přímá předchůdkyně pozdější univerzitní knihovny POLITICKÉ ZÁKULISÍ VÝVOJE KNIHOVNICTVÍ 18. STOLETÍ Rakousko Z obavy před šířením francouzských revolučních nálad činnost čtenářských kabinetů a výdělečných půjčoven úplně přerušena 1798 dekret dvorské kanceláře ve Vídni - zrušeny všechny čítárny 1799 – zrušeny půjčovny knih (povoleny v Rakousku opět v roce 1811) Provozování půjčoven vázáno na koncesi a složení kauce, mravní a politickou zachovalost a literární vzdělání VEŘEJNÉ PŮJČOVNY KNIH Brno 1811 První půjčovna – o souhlas se zřízením veřejné půjčovny knih žádají knihkupci Josef Georg Trassler a Johann Georg Gastl Trassler (původem z Vídně, kde v mládí zaučoval do tiskařského umění samotného korunního prince, budoucího císaře Josefa II.) - rozsáhlý půjčovní fond, ale BEZ českých knih (vydával je však) 1826 má Trasslerova knihovna na 8 000 svazků Trassler podnikatelem na trhu s lacinými publikacemi, vydělával na tisku map, rytin i periodik celoevropsky známý časopis Allgemeines europäisches Journal (přetiskoval zajímavé články ze 40 různých časopisů, informace z průmyslu a hospodářství - pravidelně přinášel i vzorník látek, které vyráběly brněnské továrny textilní problematiku spojil se zprávami ze světa módy, otiskoval návrhy divadelních kostýmů, dekorací a informoval o divadle v monarchii i v Německu Více o dobovém dění v Brně např. v dokumentovém románu Fabrika (autorka Tučková) VEŘEJNÉ PŮJČOVNY KNIH (KNIHOVNY) Druhá půjčovna byla v Brně - povolena až v roce 1831 (knihkupec a nakladatel František Gastl 1841 - specializovaná půjčovna hudebnin (knihkupec Karel Winiker Hudebniny z této prodejny a půjčovny základem fondu hudebního oddělení Moravské zemské knihovny Knihkupecké půjčovny 2. poloviny 19. století: např. v roce 1883 František Karafiát na Velkém náměstí 17 ČESKÉ KNIHOVNY V BRNĚ 18. STOLETÍ Střediskem českého kulturního života v Brně od 30. let 19. století bohoslovecké učiliště na dnešní Dominikánské ulici 1832 (zásluhou východočeského vlastence Františka Cyrila Kampelíka) vzniká první skutečně česká veřejná knihovna v Brně základem knižního fondu dary, které zaslaly různé osobnosti českého kulturního života - např. Jan Kollár, Josef Jungmann nebo Jan Svatopluk Presl. správci „slovanské knihovny“ zvoleni dva studenti, z nichž jeden jako knihovník knihy půjčoval, druhý pak jako pokladník za každou půjčenou knihu vybíral po krejcaru Půjčují si nejen studenti a učitelé z ostatních škol, ale i národně probudilí brněnští měšťané DALŠÍ ČESKÉ KNIHOVNY V BRNĚ 1838 – další česká knihovna – podle informací z časopisu Květy 40 brněnských obchodníků založilo český čtenářský spolek (postupně 200 členů; odebíral Časopis českého muzea, Květy, Pražské noviny a Českou včelu 1848 – knihovna a "čtenárna" na Zelném trhu - Jednota moravská (první řádný český knihovní, osvětový a vydavatelský spolek na Moravě Založili ji A. V. Šembera, F. Sušil, hrabě B. Sylva-Tarouca a další představitelé národně uvědomělé inteligence Poslání: zabezpečení rovných práv češtiny a němčiny na Moravě, vzdělávání v českém jazyce a vydávání poučných spisů pro lid Nástupkyní r. 1849 Národní jednota sv. Cyrila a Metoděje, přejmenovaná později na Moravskou národní jednotu (spolek vědecký a humanitní, jehož účelem je vydávání knih, podporování knihoven, čítáren, přírodozpytných sbírek a uměleckých děl) - kalendář Koleda. 1854 sdružení přetvořeno v Matici moravskou 1869 vznikl Časopis Matice moravské, vůbec první český vědecký časopis na Moravě Fond knihovny (mohl ho užívat za stanovených podmínek i Český čtenářský spolek) po r. 1910 přesunut z Besedního domu do Moravské zemské knihovny ZDROJE Především: Archivy a odborné články jednotlivých brněnských knihoven a archivů https://www.mzk.cz/o-knihovne/historie/podrobna-historie-mzk