NĚCO MÁLO Z VÝUKOVÝCH METOD Design vzdělávacího procesu Březen 2017 Pojmosloví •Metoda •z řec. „meta hodos“ = cesta směřující k cíli •postup, prostředek a návod, pomocí nichž dosáhneme cíle v kterékoli činností •Výuková metoda •uspořádaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáka směřující k dosažení výchovně-vzdělávacích cílů (Maňák, Švec, 2003) • •Výukové metody - patří mezi základní didaktické kategorie • Klasifikace výukových metod •Různé přístupy • •Maňák, Švec (2003) – podle stupně složitosti edukačních vazeb •splývání pojmů výuková metoda / organizační forma •1) klasické výukové m. •2) aktivizující výukové m. •3) komplexní výukové m. • •L. Mojžíšek – podle fází výuky •1. Motivační •2. Expoziční •3. Fixační •4. Diagnostické a klasifikační • • •Žádná z klasifikací nepostihuje komplexní přehled metod • • • Jak vybírat výukové metody •Výukové metody podporující •Aktivitu •Samostatnou práci •Tvořivost •Celistvý harmonický rozvoj žákovy osobnosti • •Současný trend pedagogiky = aktivizující metody Pojetí výuky •Transmisivní •Výuková koncepce dogmatická – učení pomocí předávání hotových poznatků •Výuková koncepce slovně-názorná – J. Á. Komenský •Výuková koncepce verbálně-reprodukční – pamětné osvojování a memorování bez předchozího porozumění (J. F. Herbart) • •Konstruktivistické •Problémová koncepce – (John Dewey) – propojení školního učení s učením životním •Rozvíjející vyučování – učení má předbíhat vývoj dítěte (učení o zóně nejbližšího vývoje) • Transmise vs Konstruktivismus • •Srovnávací kritéria • •UČITEL •ŽÁK •ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY •VÝUKA (PROCES, ZNAKY) •STRUKTURA HODINY •VZDĚLÁVACÍ OBSAH – ORIENTACE •KLIMA TŘÍDY •VIZE ŠKOLY JAKO INSTITUCE • • Transmisivní pojetí výuky •Zahrnuje výukové strategie zprostředkující žákům a studentům hotové vědomosti a dovednosti, vedou přímou cestou k osvojování hotových poznatků • •Znaky: •Soustředěnost učitele na učební osnovy / vzdělávací obsah • •Převaha metody výkladu (učitel, učební text) • •Snadný vznik nečekané potíže/překážky – nepozornost žáků • •Nemožnost přizpůsobit rychlost učení všem žákům (tempo orientováno na průměrné až slabé žáky) • •Obtíž při kontrole vědomostí jednotlivých žáků • • Metody tradiční výuky (transmise) KDY použít tradiční metody výuky •Zprostředkování složitě pochopitelného vzdělávacího obsahu vyžadujícího širší znalosti i z dalších oblastí •Zprostředkování abstraktního učiva •Zprostředkování pouček, pravidel (především v jazycích) • •Význam transmisivního pojetí výuky: •Žák dostává vzdělávací obsah utříděný v uceleném systému (Pecina, Zormanová, 2009) • •Negativum transmisivního pojetí výuky: •Chybí příprava žáka na řešení životních situací (Skalková) • Konstruktivistické pojetí výuky •Hlavní rys konstruktivismu: •pojetí učení jako aktivního, záměrného sociálního procesu konstruování významů z předložených informací a navozených zkušeností •Předkládané informace zpracuje žák různě s ohledem na charakter jeho poznávacího procesu, vliv emocí, názorů, očekávání • •Důraz na proces konstruování poznatků učícím se subjektem (žákem/studentem) •Práce s PREKONCEPTY (žákovy představy o tom, jak funguje svět, přinášené do výuky tyto představy ovlivňují jeho vnímání, porozumění dalším informacím a učení) • •Co sledují konstruktivisté: •Podmíněnost procesu učení úrovní žákových schopností, dosavadních znalostí a procesem učení •Proces učení je třeba zkoumat jako učení konkrétnímu vzdělávacímu obsahu •Zájem o oborové didaktiky, psychodidaktiku Konstruktivistické výukové strategie •Aktivizují žákovy poznávací procesy •Vedou k rozvoji samostatnosti, představivosti, fantazie, logického myšlení, tvůrčích schopností • • Konstruktivistické výukové metody •Dialog •Diskuse •Problémové metody •Brainstorming •Didaktické hry •Inscenační, situační metody •Práce s ICT •Kritické myšlení •Učení v životních situacích… A co napoví historický kontext •ANTIKA •sokratovský dialog/sokratovská metoda – metoda výuky, při níž učitel přivádí žáky pomocí návodných otázek k pravdivému, novému poznání •Sokratés: poznání je rozpomínání duše, tedy poznávání; úloha učitele při poznávání se rovná roli porodní báby •didaktická hra •Quintilianus: výuka: napodobení teoretické poučení cvičení • Dvanáct knih o výchově řečníka (první publikace o výukových • metodách) A co napoví historický kontext •STŘEDOVĚK •Slovní výukové metody založené na pamětním osvojování církevních textů (kterým žáci nerozuměli) •„biflování“ kanonických učebnic (schválených církví – kánon) • •Výuková metoda disputace – z protikladů se vyvozuje končené řešení (vědecká rozprava formou diskuse) • •RENESANCE •Snaha omezit pamětní ho teoretického učení •Základy moderní pedagogiky • • • A co napoví historický kontext •Jan Ámos Komenský • •Přirozená metoda – odvozená z poznání a napodobování přírody •Slovně názorná koncepce výuky •Učení se slovům ve spojení s věcmi •Poznávání nového skrze smysly •Učit se všemu příkladem, pravidlem a praxí •Vycházet při výuce z poznání bezprostřední skutečnosti • •Učitel by měl připojovat k popisům KRESBY/náčrtky •Vše probírané zobrazit •… • Tradiční a inovativní výukové metody Výhody vs nevýhody • • • • Inovativní (alternativní) výukové metody Charakteristika inovativních výukových metod •Náročnější příprava •Materiální zajištění •Postupná příprava žáka na tento typ edukace – žák je aktivním činitelem procesu •Učení: •Samostatné objevování •Zjišťování informací •Vyhledávání a zpracování informací •Aktivní spolupráce s ostatními •Týmová práce •Organizace •Kooperace •Komunikace v týmu • Edukace inovativními metodami •Metody diskusní •HOBO metoda (dva protichůdné tábory) • •Metody situační •Metoda rozboru situace (pečlivé samostudium s následnou řízenou diskusí ve třídě) • •Metody inscenační •Sociální učení na modelových problémových situacích • •Didaktická hra •Simulační d. h. Edukace inovativními metodami •Metody heuristické (řešení problémů) •Problémová metoda •Nesdělování hotových poznatků, nýbrž vedení k samostatnému (nebo s pomocí učitele) odvození nových poznatků vlastní myšlenkovou činností •Aktivní badatelská činnost •Stanovení problémové situace •Učitel navodí problémovou situaci zadáním problémových úkolů a otázek • •Typy problémových úkolů •1. tzv. uzavřené = jedno správné řešení •2. tzv. otevřené = více správných řešení • • Zásady použití problémové úlohy, podmínky •1. logická návaznost s dosavadními poznatky žáka •2. přiměřenost věku, vědomostem a dovednostem žáků •3. problémový obsah (nový poznatek) •4. upoutá, vzbudí pozornost žáků a chuť k poznání •5. učitel řídí činnost žáků při řešení úloh • •Objektivní podmínky pro práci žáků – klima: •Příjemné prostředí •Respektování osobnosti žáka •Dobrý vztah mezi učitelem a žáky (důvěra, přátelství) •Atmosféra beze strachu •Spravedlivé hodnocení •Podpora aktivních žáků (individuální úkoly) • Hodnocení problémových úloh •Žák zná předem přesně požadavky učitele •co mám dělat •co se ode mě očekává • •Žák zná předem přesně kritéria hodnocení vědomostí a dovedností • •Učitel neustále sleduje práci žáků •Tolerance žákova neúspěchu •Učitel chválí výsledky práce žáků, i dílčí •Učitel hodnotí pozitiva práce a popisně pojmenuje vše potřebné ke zlepšení •Motivace žáka k pozitivní změně (odhalení dopadu pozit. změny) •Učitel povzbuzuje žáka k dalším nápadům • • Metody kritického myšlení (MKM) •Oblast inovativních výukových metod •Řada definic kritického myšlení •MKM chápány jako NÁSTROJ, vede žáky: •k porozumění učivu •k odhalování vztahů mezi osvojenými jevy a fakty •k vytváření vlastního názoru na téma •k hloubkovému učení • •Stimulace kritického myšlení žáků – jak ji posílit? •Učitel – znalost MKM „na vlastní kůži“ • -Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení (Reading and Writing for Critical thinking – RWCT) -http://www.kritickemysleni.cz/facelift_index.php - -časopis Kritická gramotnost -http://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/projekt/pedagogicke-inspirace/casopis-kr iticka-gramotnost - • • Fáze kritického myšlení Třífázový model učení (E-U-R) MKM ve fázích E-U-R K samostudiu • •Zadání úlohy: • •Z nabídky metod kritického myšlení v ISu si vyberte jednu konkrétní a zpracujte ji tak, že bude připravena k použití v reálné výuce oborového nebo oborově blízkého předmětu. Zdroje - výběr •MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5. Dostupné také online na https://www.scribd.com/doc/50889371/Ma%C5%88ak-%C5%A0vec-V%C3%BDukove-metody • •PECINA, Pavel a Lucie ZORMANOVÁ. Metody a formy aktivní práce žáků v teorii a praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4834-8. • •ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Praha: Grada, 2012. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4100-0.