PEDAGOGICKÉ TEORIE V KONTEXTU MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ Laboratoř vzdělávacích technologií ZÁKLADNÍ POJMY Pedagogika zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka. Paidagógos (řecky: παιδαγωγέω; paidós: dítě, ágein: vést, doprovázet) Obecná didaktika je teorie vyučování, která zkoumá obecné problémy vzdělávání. Oborová didaktika je didaktikou konkrétní vědní disciplíny – matematiky, češtiny atp. Pedagogy v angličtině neznamená pedagogika obecná didaktika. PEDAGOGICKÉ DISCIPLÍNY OBECNÁ DIDAKTIKA Determinanty vzdělávání Obsah Organizační formy Metody Alternativní metody a formy Hodnocení a evaluace Učitel … KOMPETENČNÍ MODELY UČITELE ISSA KOMPETENCE Komunikace Rodina a komunita Inkluze, rozmanitost a demokratické hodnoty Plánování a hodnocení Výchovně vzdělávací strategie ukázka Učební prostředí Profesní rozvoj RÁMEC PROFESNÍCH KVALIT UČITELE Plánování výuky Prostředí pro učení Procesy učení Hodnocení práce žáků Reflexe výuky Rozvoj školy a spolupráce s kolegy Spolupráce s rodiči a širší veřejností Profesní rozvoj učitele HOLANDSKÝ STANDARD PROFESE UČITELE kompetence interpersonální, kompetence pedagogická, kompetence odborná a didaktická, kompetence organizační, kompetence pro spolupráci s kolegy, kompetence pro spolupráci s okolím, kompetence k reflexi a sebezdokonalování ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÝCH TEORIÍ PEDAGOGICKÉ TEORIE Jaká je role učitele? Jaká je role žáka? Co se má zkoušet? Jak se má motivovat? Jak se má učit? Jak vypadají učební materiály? BEHAVIORISMUS „Chování lze vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy“ Spojení s I. P. Pavlovem – učení jako dril (opakovaná zkušenost) Reflex – mozek reaguje na podnět Výuka je přímo řízena učitelem. Ten kdo ví, učí ty co neví Nacvičení postupu podle vzoru (instruktivní přístup) Kdybychom dokázali vhodným způsobem ovlivnit prostředí, v němž žijeme, hlavně vzdělávání, mohli bychom předem definovat chování člověka. John Broadus Watson. Behavior, 1914 KOGNITIVISMUS Inspirovaný výpočetní technologií Silný důraz na paměť a ukládání dat do paměti Učí se opakováním Výuka má jasný program, typicky jednotný – osnovy Hodnocení probíhá výpočtem odchylky jednotlivce od stanoveného normálu Klade se důraz na práci jednotlivce KONSTRUKTIVISMUS Pedagogický konstruktivismus vychází z prací Piageta, Vygotského, Brunera a dalších Učení je složitým psychologickým a sociálním procesem Člověk si již v předškolním věku vytváří vlastní obraz o světě, ostatních lidech i sobě samém Člověk si vytváří prekoncepty a na vše nové se dívá jejich optikou. Učení je vlastně úpravou systematickou úpravou těchto prekoncepcí Učitelé mají žáka vést k tomu, aby nad dosavadními zkušenostmi přemýšlel a aby je organizoval, prohloubil, obohatil a rozvinul Podporuje se samostatné objevování světa Studenti se učí sami, učitel jim jen vytváří vhodné prostředí KONEKTIVISMUS 1.Učení je chápáno jako specifický proces, během kterého jsou propojovány jednotlivé uzly znalostí a vzniká tak jejich jedinečný kontext, který může být u každého člověka jiný. Můžeme říci, že uzel představuje v síti informaci a znalosti odpovídá spojení mezi uzly, tedy hrana obecného grafu. Učení je pak konstrukcí takového grafu jednotlivcem v informační společnosti. 2.Poznávání je založeno poznání rozdílných, často na první pohled protichůdných či nekompatibilních kultur, pohledů, postů či myšlenek. 3.Primární je schopnost poznávat. Vlastní znalosti jsou sice důležité, ale vzhledem k jejich dostupnosti méně, než analytické a kognitivní schopnosti. 4.Tvorba komunit a navazování sociální interakce (tedy tvorba sociálního kapitálu) je nezbytná. 5.Důležitou schopností je identifikace interdisciplinárních vazeb, hledání hraničních témat a nových oborů a přístupů. 6.Informace mohou podléhat změnám. Pravdivostní funkce poznání je časově závislá. 7.I neživá zařízení jsou schopna učení – viz neuronové sítě, učící se algoritmy, softwarový agenti atp. 8.Důležitá je schopnost vlastního rozhodování, posuzování toho, co je momentálně přínosné a důležité. S měnící se realitou je třeba se rozhodovat neustále znovu. Behaviorismus Kognitivismus Konstruktivismus Konektivismus Princip černá skřínka – zkoumá se jen vnější chování strukturované programovatelné poznávání individuální poznávání založené na sociálním principu chápání informačních struktur v síti Proč? metoda cukru a biče řízené poznávání navazující na předchozí znalosti osobní nasazení, sociální a kulturní prostředí, aktivizace různorodost sítě umožňuje najít pro sebe nejvhodnější cestu Funkce paměti opakovaná zkušenost kódování, ukládání, vybavení znalosti dynamicky konstruovány na základě předchozích znalosti konstruovány na základě dynamicky se měnící sítě Jak? podnět, reakce definování cílů podle osnov, plnění plánu, ověřování vlastní zájem, osobní kontakt s lidmi aktivní účast v síti Výukové materiály autoritou schválené, předem dané, do detailů vypracované autoritou schválené, předem dané, do detailů vypracované rámcově definované, učitelem dotvářené, mají doporučující charakter orientační, stimulační, definující směr pozornosti Učební materiály učebnice, audio, video pracovní listy, audio, video presentace, video konference, web projekty, webináře, wiki, kolaborativní systémy Skupinová aktivita žádná žádná kooperace kolaborace Metoda plnění úkolu (dril) učení zpaměti, procvičování, zkoušení řešení problémových úloh komplexní přístup využívající rozličné zdroje Generace online pedagogiky Technologie Výukové aktivity Postup žáků Výukové materiály Hodnocení Role učitele Měřitelnost výsledků Kognitivní behaviorismus e-učebnice, audio, video, komunikace s učitelem sledování a čtení individuální detailní – od základu vytvořené zapamatování tvorba obsahu, přednáška vysoká Konstruktivismus audio/video-konference, web, mnohonásobná komunikace diskuze, tvorba, konstruování skupinový přibližné – podpůrné a přizpůsobené, doporučené učitelem syntéza zdrojů vedení diskuze, soustavná pomoc nízká Konektivismus soc. sítě (web 2.0), agregace (RSS), informační systémy zkoumání, spojení, tvorba, hodnocení v rámci sítě orientační –OER, webináře, vlastní tvorba vlastní tvorba konstruktivní kritika, spolužák střední ALTERNATIVNÍ PEDAGOGIKY Waldorfská škola Montessori pedagogika Daltonský plán Freinetovská škola Jenský plán OSOBNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTŘEDÍ ZÁSADY PRO TVORBU PLE Nastavit si vzdělávací cíle, tedy toho, čeho chceme během daného časového rozpisu dosáhnout. Řídit sebe vzdělávání z hlediska obsahu i procesů, stanovit si čas, kdy se mu budeme věnovat, zdroje, ze kterých budeme čerpat atp. Komunikovat s ostatními podobným způsobem se vzdělávajícími. Tento aspekt je velice důležitý – budování komunitního vzdělávání a učení, možnost řešení podobných problémů a předávání zkušeností by mělo být nedílnou součástí učení. OBSAH PLE Databáze zdrojů Síť osob Systém organizace poznatků Online i offline nástroje podporující Systém podporující řízení úkolů v různých projektech DALŠÍ ZAJÍMAVÉ KAPITOLY PŘEVRÁCENÁ TŘÍDA Akcent na práci žáků E-learning nese aktuální obsah pro práci a rozšiřujcí studium Učitel v něm musí sledovat aktivitu žáků a jejich aktuální problémy Snaha aktivizovat a mluvit stejným (vizuálním?) jazykem Vícerychlostní model studia Možnost práce s nadanými žáky Typická je podpora samostudia ve výkladových pasážích Jde o projev BL BLOOM VS. KANTEROVÁ PŘÍČINY ZÁKLADNÍCH VÝCHOVNÝCH PROBLÉMŮ Nevhodná práce Žáci zkoušejí učitele Snaha upoutávat pozornost Stres žáků Problémy s autoritou E-LEARNING X LMS E-learning: forma vzdělávání (Piaget: vzdělávání jako obousměrná komunikace) LMS: softwarová komponenta zajišťující komplexní správu vzdělávacích procesů, aktivit, studentů, testů, materiálů,… Na první pohled ne nutně související vazba, ale "The medium is the message„ ‎Marshall McLuhan