ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE Mgr. Bc. Eva Juhaňáková Referát archeologické památkové péče Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i. Květen 2018 ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE  Obsáhlý soubor úkonů k ochraně a zachování archeologického kulturního dědictví ČR, zprostředkování jeho kulturních hodnot veřejnosti, opatření a rozhodnutí orgánů státní správy, evidence památek, jejich dokumentace, konzervace, obnova, propagace a popularizace.  V praxi poskytování informací investorům a projektantům staveb, agenda s tím spojená, záchrana archeologických nálezů při záchranných archeologických výzkumech, navrhování archeologických lokalit a nálezů na kulturní památky ad. PRÁVNÍ ÚPRAVA  Ústavní zakotvení  Ústava ČR – preambule  LZPS – čl. 35 odst. 3  Zákonná a podzákonná právní úprava  Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči (Část třetí: Archeologické výzkumy a nálezy - § 21 - § 24)  Zákon stavební, vodní, o hornické činnosti ad.  Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy  Mezinárodní a komunitární úprava  Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (tzv. Maltská konvence)  Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech  Charty, doporučení ICOMOS ÚMLUVA O OCHRANĚ ARCHEOLOGICKÉHO DĚDICTVÍ EVROPY (TZV. MALTSKÁ KONVENCE) PRO ČESKOU REPUBLIKU VSTOUPILA V PLATNOST DNE 23. ZÁŘÍ 2000  Cílem je ochraňovat archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia.  ČR se zavazuje, že zavede takový právní systém na ochranu archeologického dědictví, jenž zajistí:  vedení soupisu jejího archeologického dědictví,  vytvoření archeologických rezervací, a to i tam, kde nejsou viditelné pozůstatky na povrchu nebo pod vodou, za účelem uchování hmotných důkazů ke studiu příštími generacemi,  povinnost nálezce ohlásit příslušným úřadům náhodný nález a dát jej k dispozici ke zkoumání,  aby se zabránilo jakýmkoli nezákonným vykopávkám nebo odstraňování součástí archeologického dědictví,  bylo zajištěno, že archeologické výzkumy budou prováděny vědeckým způsobem,  kdykoli to bude možné, budou se používat nedestruktivní průzkumné metody,  ochranu a údržbu archeologického dědictví, nejlépe na původním místě atd. ČÁST I. ORGANIZACE A INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE ARCHEOLOGICKOU PAMÁTKOVOU PÉČÍ • Archeologický ústav AV ČR – Praha, Brno (vyjadřuje se k ochraně archeologického kulturního dědictví, provádí archeologické výzkumy, centrální evidence nálezových zpráv, zpracovává návrhy na prohlášení archeologických památek za KP, AMČR ad.) • Národní památkový ústav (ochrana archeologických hodnot na kulturních památkách, provádění archeologických výzkumů, spravuje SAS, tvorba metodik) • Ostatní oprávněné organizace (záchrana archeologického dědictví, uchovávání archeologických nálezů, prezentace, vzdělávání) • Ministerstvo kultury (prohlašování archeologických památek za památky kulturní/ vláda ČR vyhlašování NKP a rezervací) • Krajské úřady (správní řízení, péče o NKP a archeologické lokality) • Odbory památkové péče a stavební úřady ad. (ochrana archeologických lokalit a nálezů v rámci svých závazných stanovisek) • Památková inspekce (kontrolní orgán výkonu státní správy na úseku památkové péče)  Regionální archeologické komise (dobrovolná sdružení, řeší a koordinuje problematiku spojenou se záchrannými archeologickými výzkumy v daných oblastech) ČÁST II. PROVÁDĚNÍ ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ OPRÁVNĚNÍ K ARCHEOLOGICKÝM VÝZKUMŮM  § 21 pam. zákona  Ze zákona je oprávněn v České republice provádět archeologické výzkumy jen Archeologický ústav Akademie věd České republiky.  Na žádost a po získání povolení od ministerstva:  Oprávněné organizace (např. Archaia)  Vysoké školy  Muzea  Ústavy archeologické památkové péče  Zahraniční osoby dle § 21a UDĚLOVANÍ POVOLENÍ MINISTERSTVA K PROVÁDĚNÍ ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ  Splněním potřebných předpokladů by měla být zajištěna způsobilost k odbornému provádění archeologických výzkumů.  Potřebné předpoklady: (nemateriální i materiální) Odborná kvalifikace žadatele, tj. vysokoškolské vzdělání získané studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti společenských věd se zaměřením na archeologii, a 2 roky odborné praxe Žadatel disponuje laboratorním zařízením a prostory nezbytně nutnými pro vědecké poznání a dokumentaci archeologických nálezů, dočasné uložení movitých archeologických nálezů a smlouvu uzavřenou s muzeem o uložení movitých archeologických nálezů učiněných při provádění archeologických výzkumů. • Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů • 1) typ výzkumů • 2) územní rozsah • 3) práva a povinnosti OO • 4) období, na nějž se dohoda uzavírá Seznam oprávněných organizací je dostupný na stránkách ARÚ AV ČR ZÁKAZ PROVÁDĚNÍ ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ A ODEJMUTÍ POVOLENÍ MK  MK po dohodě s Akademií věd ČR může odejmout povolení k provádění archeologických výzkumů oprávněné organizaci, která porušila podmínky, za kterých jí bylo povolení uděleno (dle § 21 odst. 5) Ministerstvo kultury zakáže (dle § 35 odst. 4) a § 39 odst. 4) provádění archeologických výzkumů právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k provádění archeologických výzkumů, pokud provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují, a to až na dobu 2 let. Krajský úřad udělí pokutu až do výše 4 mil. Kč (dle § 35 a §39 odst. 2 písm. g) za provádění archeologických výzkumů v rozporu s § 21 odst. 2, tedy buď provádí archeologický výzkum bez dohody s AV ČR, nebo i přestože není osobou oprávněnou a nebo archeologické nálezy výzkume ohrožuje nebo poškozuje. Přestupku se dopustí i tím, že neoznámí Archeologickému ústavu zahájení archeologických výzkumů a nepodá mu jejich výsledcích zprávu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností udělit pokutu až do výše 2 mil. Kč (dle § 39 odst. 1 písm. f) fyzické osobě, který se dopustí přestupku tím, že provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy. ČÁST III. REALIZACE ZÁCHRANNÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ VYJÁDŘENÍ  Stavebník nebo jiná zainteresovaná osoba (např. projektant) při plánování stavby či jiných zemních prací podá žádost o vyjádření na ARÚ AV ČR nebo na jinou oprávněnou osobu.  O vyjádření si také může vyžádat magistrát, městský úřad a obecní úřad, při zahájení svých řízení, zejména při řízeních stavebních, územních a vodoprávních či při komplexních pozemkových úpravách.  Nejedná se o zákonnou povinnost, žádost je dobrovolná.  Smyslem je si ověřit, zda území dotčené stavbou nebo jinou činností je územím s archeologickými nálezy a jestliže ano, tak zjistit jaké povinnosti z toho plynou.  V praxi se osvědčilo poskytování těchto informací neformálním vyrozuměním nazvané jako stanovisko ke stavebnímu záměru či vyjádření k projektové dokumentaci.  Po obdržení vyjádření zjistí tedy stavebník, ve kterém území s archeologickými nálezy se má stavba uskutečnit a může tedy svůj stavební záměr ještě přehodnotit a popřípadě se rozhodnout stavbu neuskutečnit. OZNÁMENÍ  = Oznámení o zahájení stavební či jiné činnosti  Jde o zákonnou povinnost - § 22 odst. 2 pam. z. oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu Akademie věd ČR. „Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.“  Oznámení o zahájení stavební či jiné činnosti na území s archeologickými nálezy je podnětem k provedení záchranného archeologického výzkumu.  Toto oznámení podává stavebník (investor, projektant, dodavatel) nebo stavební úřad, orgán památkové péče apod.  Za nesplnění oznamovací povinnosti uloží Krajský úřad pokutu až do výše 4 mil. Kč. (dle § 35 odst. 2 f) a § 39 odst. 2 f) ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY  ARÚ AV ve svých Pravidlech za toto území považuje „Území či místo původního výskytu archeologických nálezů nemovitých nebo movitých, na němž již byly registrovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy, na němž je lze odůvodněně očekávat, či na němž jejich výskyt není vyloučen. Za území bez archeologických nálezů lze označit pouze takové území, na němž byly prokazatelně odtěženy veškeré uloženiny čtvrtohorního stáří.“  Za území s archeologickými nálezy je považována celá ČR.  Čtyři kategorie podle pravděpodobnosti výskytu archeologických nálezů:  ÚAN I – území, kde se archeologické nálezy prokazatelně vyskytují  ÚAN II – území s vysokou pravděpodobností výskytu archeologických nálezů  ÚAN III – území s 50% šance výskytu archeologických nálezů  ÚAN IV - kde nelze očekávat archeologické nálezy  Státní archeologický seznam České republiky (SAS ČR) je informační systém o území s archeologickými nálezy, vede jej NPÚ. Zákon na SAS neodkazuje, a to i přesto, že je uživatelsky dostupný v digitální podobě. (http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova- pece/zakladni-odborne-specializace/archeologie/sas/)  Archeologická mapa ČR (AMČR) je informační systém archeologických výzkumů a nálezů, vytvořen a spravován Archeologickými ústavy AV ČR v Praze a Brně. Data z ústředních databází výsledků archeologických výzkumů jsou postupně převáděna do AMČR a poprvé volně a společně prezentována. Prostřednictvím AMČR je také možné vyhledávat a prohlížet většinu dokumentů typu hlášení a nálezových zpráv. PŘÍPRAVA STAVBY  Památkový zákon pojem „příprava stavby“ nedefinuje.  Otázkou je od kdy tato doba přípravy začíná.  Není uznatelné rozhodnutí NSS č. 2395/2011- ten konstatoval, že smyslem § 22 odst. 2 je zajistit, aby oprávněná organizace mohla provést ZAV dříve, než započnou zemní práce na pozemku. Následně však konstatuje, že k poškození archeologických nálezů může dojít teprve, až započnou zemní práce. Z celého znění tohoto rozhodnutí lze vyvodit, že oznámení může být učiněno až v den skrývky, kdy nemusí být oprávněné organizace schopny jednat dostatečně pružně a stavebník se dostává do situace, kdy má skryto, ale nemá archeologickou organizaci, která by výzkum provedla.  Bylo by vhodné v zákoně stanovit konkrétnější termín oznámení, např. v době právní přípravy, 30 dní před zahájením zemních prací apod. DOHODA O PROVEDENÍ ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU  Povinnost uzavřít dohodu o provedení archeologického výzkumu vyplývá z § 22 odst. 1 pam. z., který uvádí: „Archeologický ústav a oprávněné organizace jsou povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitosti.“  Uzavření této dohody je jednou z nejdůležitějších fází samotného procesu provádění archeologických výzkumů, neboť je „povolením“ k uskutečnění ZAV a „pojistkou“, že vlastník ZAV umožní.  Jedná se tedy o smluvní vztah dvoustranný, a to mezi osobou oprávněnou provádět archeologický výzkum a vlastníkem nemovitosti.  Tato povinnost se týká provádění jak záchranných, tak badatelských výzkumů.  Nedojde-li k uzavření dohody, rozhodne o povinnosti vlastníka nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů krajský úřad, ten také rozhodne o podmínkách, za kterých má být archeologický výzkum proveden. FINANCOVÁNÍ ZÁCHRANNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU  Památkový zákon ve svém ustanovení § 22 odst. 2 uvádí, že: „Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník, jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum.“  Pro stanovení výše nákladů záchranného archeologického výzkumu, které bude muset stavebník hradit, je podstatný rozsah archeologických prací na daném území a vymezení toho, co všechno je součástí záchranného archeologického výzkumu – součástí je jak terénní část, tak i část zpracování a sepsání nálezové zprávy. – má se jednat o skutečně vynaložené náklady § 23 Archeologické nálezy  (1) Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.  (2) a (3) O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu…Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.  (3) Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem…  (4) Jde-li o archeologický nález uvedený v odstavci 2, má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad… § 23a Vlastnictví archeologických nálezů  Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, na jehož území byly učiněny.  Nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce jsou vlastnictvím této obce  Nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu jsou vlastnictvím České republiky.  Uložení nálezů do sbírkotvorných institucí podle vlastnictví ČÁST IV. PROHLÁŠENÍ ARCHEOLOGICKÉHO NÁLEZU/NALEZIŠTĚ ZA KULTURNÍ PAMÁTKU  Metodika zpracování návrhů na prohlášení archeologického nemovitého nálezu za kulturní památku • Druh archeologického nálezu – název např. „areál zaniklého středověkého sídla“, (soubor věcí skládajících se z tvrziště, příkopu, valu, reliktů dvou usedlostí, hráze zaniklého rybníka apod.) – označení, v případě souboru věcí (areálu) rozpis jednotlivých součástí souboru (areálu), které jsou předmětem návrhu • Umístění nálezu - Kraj, okres, obec, čtvrť či část obce, ulice, nebo název katastrálního území, parcelní číslo pozemku(ů) (včetně uvedení druhu pozemku = stavební či pozemková parcela), popř. číslo popisné nebo číslo orientační budovy • Uvedení vlastníka(ů) pozemku na kterém se nachází archeologický nález s jeho (jejich) úplnou adresou • Popis archeologického nálezu jeho současný stav a užívání • Odborné odůvodnění návrhu • Požadovaná ochrana - v případě, že podnět zpracovává archeologické oddělení územního odborného pracoviště NPÚ, uvede jaké bude uplatňovat podmínky v případě prohlášení věci za kulturní památku • Snímek katastrální mapy nebo kopie s vyznačením umístění nálezu a navrhovaného rozsahu kulturní památky • Zaměření archeologického nálezu navrhovaného k prohlášení za kulturní památku dostatečným počtem bodů souřadnicového systému JTSK, WGS 84 apod. • Fotodokumentace - výstižně ilustrující nález a jeho památkové hodnoty (pokud je to možné) včetně popisu fotografií. • Další argumenty dokládající význam nálezu (literatura, nálezová zpráva....)  Archeologický nález (§ 23) prohlašuje ministerstvo kultury za kulturní památku na návrh Akademie věd České republiky (dle § 3 odst.1). ČÁST V. NÁVRH NOVÉHO PAMÁTKOVÉHO ZÁKONA – ZÁKON O OCHRANĚ PAMÁTKOVÉHO FONDU  V letech 2011 až 2017 Ministerstvo kultury připravovalo zákon o ochraně památkového fondu.  Poslanecká sněmovna na svém jednání dne 12. července 2017 návrh zákona ve 3. čtení zamítla.  Dne 7. února 2018 byl usnesením vlády č. 91 schválen Plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018, který předpokládá předložení návrhu zákona o ochraně památkového fondu v září 2018.  Dne 6. března 2018 byla předložena upravená verze zákona o ochraně památkového fondu. https://www.mkcr.cz/priprava-noveho-pamatkoveho-zakona-255.html  Změny v návrhu:  Plány území s vyloučeným výskytem archeologických nálezů – KÚ je může vymezit – na těchto územích odpadá povinnost strpět záchranný archeologický výzkum (územích, na kterých nelze odůvodněně předpokládat výskyt archeologických nálezů, např. povrchové doly)  Evidence zásahů - informačního systém v oblasti archeologie (správce bude Ministerstvo kultury, provozovatelem odborná organizace památkové péče – NPÚ). Do systému bude odbornou organizací památkové péče zaznamenáváno oznámení stavebních činností obcemi, uzavření dohody na výzkum, zahájení a ukončení terénní části archeologického výzkumu, a to na základě informací poskytnutých od oprávněné organizace.  Vymezení badatelského i záchranného výzkumu – avšak taxativním výčtem, nepokrývá všechny možné činnosti při kterých může být archeologické dědictví zničeno.  záchranný archeologický výzkum vyvolaný záměrem provádět na území činnost, která může poškodit archeologické dědictví  badatelský archeologický výzkum, u nějž tento záměr nebude a který bude prováděn jen pro účely prohloubení poznání archeologického dědictví  Žádost na obecní úřad obce s rozšířenou působností o závazné stanovisko -zda jejím provedením může být ohroženo zachování archeologického dědictví a poznatků o něm.  Uveden druh dohody o provedení záchranného archeologického výzkumu- záchranný archeologický výzkum lze provést na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi osobou „stavebníka“ a archeologickým ústavem, památkovým ústavem nebo archeologickou osobou.  Stavebník nesmí zahájit provádění záměru zapsaného v evidenci zásahů před uzavřením veřejnoprávní smlouvy o provedení záchranného archeologického výzkumu nebo přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o úpravě vzájemných práv a povinností.  Ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění zamýšlené činnosti v informačním systému bude moci osoba oprávněná k provádění archeologických výzkumů předložit stavebníkovi návrh na uzavření dohody o provedení záchranného archeologického výzkumu.  V případě marného uplynutí 30 denní lhůty nebude stavebníka nadále tížit povinnost strpět záchranný archeologický výzkum.  Záchranný archeologický výzkum (včetně archeologického dohledu) hradí stavebník či ten, kdo provádí činnost, která si vyžádala provedení záchranného výzkumu, s výjimkou případu, kdy realizuje stavbu pro svoje bydlení do stanoveného rozsahu zastavěné plochy do rozsahu 150 m2 zastavěné plochy.  Do 3 let od dokončení terénní části archeologického výzkumu nutné předat jedno vyhotovení archeologické nálezové zprávy Archeologickému ústavu AV ČR k jejímu uložení do databáze archeologických nálezových zpráv a zpřístupnění způsobem umožňujícím oprávněným subjektům dálkový přístup.  V téže lhůtě 3 let musí osoba provádějící výzkum předat movité archeologické nálezy získané při archeologickém výzkumu vlastníkovi (ČR, kraj, obec apod.) v zakonzervovaném stavu včetně dokumentace odpovídající zákonu č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy.  Náhodný archeologický nález - archeologický nález, který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu je nálezce nebo osoba odpovědná za provádění činnosti, při níž byl náhodný archeologický nález učiněn, povinen oznámit nejpozději druhý pracovní den poté, co byl nález učiněn nebo kdy se o nálezu dozvěděl, obecnímu úřadu obce, na jejímž území byl náhodný archeologický nález učiněn, nebo krajskému úřadu.  Při nálezu zbraně, střeliva, munice nebo výbušniny se bude postupovat podle zákona o zbraních tj. zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/ 1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.  S movitými archeologickými nálezy tvořenými vojenským materiálem, které jsou vlastnictvím České republiky, bude příslušné hospodařit Ministerstvo obrany a budou se ukládat se v jím zřízených organizacích nebo organizačních složkách státu.  Nemovité archeologické nálezy zůstanou vlastnictvím vlastníka nemovitosti, na níž nebo v níž se nacházejí.  Zákon zakotví odborný poradní orgán Ministerstva kultury pro oblast archeologie - Archeologická rada, která se bude vyjadřovat především k udělování oprávnění k provádění archeologických výzkumů.  Ke kontrole provádění archeologických výzkumů bude zmocněna Památková inspekce. Ta bude rovněž oprávněná dát podnět k odebrání či pozastavení oprávnění k provádění archeologických výzkumů  NPÚ bude ze zákona zřizovat regionální archeologické komise.  Archeologický ústav AV ČR se bude podílet na přípravě plánů území s vyloučením povinnosti strpět záchranný archeologický výzkum. Bude vést databázi archeologických nálezových zpráv a databázi výsledků archeologických výzkumů, bude je zpřístupňovat dálkovým způsobem. Bude také kontrolovat kvalitu nálezových zpráv a vyjadřovat se k otázkám péče o archeologické dědictví (příprava obsahových náležitostí archeologického výzkumu, příprava plánů ochrany památkových rezervací a zón apod.).  Archeologické nálezy bude možné vyhledávat pouze v rámci provádění archeologických výzkumů.  Podkladem pro uzavření dohody bude projekt archeologického výzkumu (rozsah předpokládaného archeologického výzkumu a zdůvodnění tohoto rozsahu, popis metod terénní části archeologického výzkumu, personálního zajištění, materiálně technického zajištění, vymezení předpokládaných nákladů archeologického výzkumu a popis předpokládané doby na provedení terénní části archeologického výzkumu).  Prováděcí předpisy:  vzor žádosti o restaurování a provádění archeologických výzkumů,  stanovení obsahových náležitostí projektu archeologického výzkumu a archeologické nálezové zprávy,  stanovení obsahových náležitostí archeologického výzkumu. Děkuji za pozornost.