KPI- doba bronzová a starší doba železná - halštat - Paroží; dlouhé kosti, metapodia převládá využití zhozeného paroží - Žebra; dlouhé kosti; metapodia v DB a v halštatu převládá využívání kostí tura Cervus elaphus Bos primigenius f. taurus Zdroje suroviny pro KPI Zdroje suroviny pro KPI Sus scrofa /dom. Ovis ammon f. aries/capra aegagrus f. hircus - Zuby; žebra; metapodia třetí místo ve využívání jejich kostí v KPI v DB a halštatu - Žebra; dlouhé kosti; metapodia druhé místo ve využívání jejich kostí v KPI v DB a v halštatu Zdroje suroviny pro KPI - velký rozvoj KPI nastal v mladém paleolitu - pestrý sortiment artefaktů nadále převládá i v neolitu hlavně LNK, vo VK je zaznamenán ústup KPI - v eneolitu – hlavně v období řivnáčské a jevišovické kultury (ml. E) je opět KPI v nálezech velmi početná - na počátku doby bronzové zase zaznamenáváme ústup artefaktů z KPI – zaujatí novým materiálem: kovem - na konci st. d. b. dochází ke tzv. surovinové krizi, projevující se snad nedostatkem kovu – opět intenzivnější využití suroviny KP, řemeslná úroveň výrobků - v průběhu kultur mohylových a popelnicových polí v době bronzové je KPI na okraji zájmu – je k dispozici málo početný KPI-inventář - na přelomu DB a halštatu opět dochází k tzv. surovinové krizi (kovu) – rozmach KPI, řemeslná úroveň výrobků KPI – historický exkurz podomácka výroba dominuje – jednoduché nástroje, jednoduché součásti kombinovaných nástrojů tzv. domácí dílna jasné důkazy o specializované výrobě v archeologických nálezech jsou ojedinělé – příklad: objekt obec Pečky, okr. Nymburk (Justová 1965) KPI – organizace výroby KPI – organizace výroby KPI – organizace výroby Pečky - kultura knovízská zv. kosti – skot, prase, kůň (i celá lebka); 2 lidské dětské kosti (humerus dx., fibula sin.) cca 300 ks. parohoviny – opracované kusy v různých stádiích výroby, zlomky z většiny se pravděpodobně vyráběly parohové destičky – jejich užití v další výrobě – možné  parohy byly rozřezávány na válečky; naříznutá pouze kompakta → ulomení KPI – organizace výroby KPI – organizace výroby válečky byly rozštípnuty na půlky; boky segmentů byly odříznuty – vznik úzké rovné destičky, úprava povrchu destiček předměty, které bylo možno vyrobit z připravených destiček: krycí destičky střenek kovových nástrojů tkací destičky ozdobné destičky mobiliáře tenké šídla, jehly ... KPI – organizace výroby KPI v bronzu a halštatu: 1) Nástroje: klínovité; s ohlazením; s hrotem/hrotité 2) Zbraně a předměty určené na lov (hrotité předměty) 3) Umělecké (symbolické) předměty 4) Předměty smíšeného charakteru KPI – typologie artefaktů - pracovní nástroje (zahrocené předměty – šídla, hroty, háčky; tzv. dláta; tzv. hladidla ...) - sortiment pracovních artefaktů zůstává tvarově i výběrem materiálu podobný jako v starším období pravěku - ne tak početný KPI – typologie artefaktů Nástroje s hrotem - 1, které vznikly podélným štípáním kostí a s částečně zachovalou kloubní hlavicí (není to podmínka), povrch artefaktu je jemně opracovaný - 2, kterých pracovní část vznikla šikmým zřezaním diafýzy, opracovaný je jen hrot; hrot je méně výrazný KPI – typolgie artefaktů Šikmé zřezaní dlouhé kosti v diafýze Opracování pracovního konce nástroje Předměty bruslovitého tvaru vyráběly se z metapodií tura, koně - nacházejí se hojně jako polotovary i hotové výrobky např. na lokalitách maďarovské kultury - ventrální strana je naplocho obroušena, opotřebovaná; bývají často s otvorem - funkce: brusle (?); opracování tkanin, kůže; odstraňování mázdry; úprava povrchu keramiky KPI – typologie artefaktů maďarovská kultura lokalita Veselé KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko bruslovitá hladidla – tzv. brusle gładziki łyżwowate KPI – typologie artefaktů Nástroj s ozubenou pracovní hranou - typické pro starobronzové období – maďarovská k. - z parohu, lopatek, někdy z čelistí - typická je ozubená jedna hrana artefaktu - zuby jsou často vyhlazené až vydřené - nástroj má hrubě opracovanou proximální část, která zřejmě fungovala jako rukojeť - někdy se vyskytnou provrtané kruhové otvory - funkce: stahování zvířat z kůže? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Motykovité kopáče, motyky, sekáče s jednoduchým šikmým ostřím - vyráběné hl. z paroží jelenovité zvěři - polyfunkční nástroje: páčidla, klíny, při dolovaní kamenné suroviny, štípání dřeva kulatiny, při práci se dřevem obecně, při zemědělských pracech KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko artefakty s ostřím či hranou tzv. motykovité artf. v polštině tzv. motyki KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko artefakty s ostřím či hranou tzv. motykovité artf. v polštině tzv. narzędzia motykowate KPI – typologie artefaktů KKLPP Biskupin, Polsko kliny s ostřím a otvorem pro násadu v polštině tzv. narzędzia kopieniacze o prostym ostrzu KPI – typologie artefaktů Tzv. Sekeromlaty - velké sekeromlaty se šikmo zřezaným ostřím, opracovanou ružicí, odřezanou boční výsadou a kruhovým otvorem pro toporo umístěným blíž k týlu – různé varianty, výzdoba - z výřezu parohové lodyhy těsně nad její ružicí, která je odlomená a lom je vyhlazený, odlomené a vyhlazené jsou i první 2 výsady, provrt je v místě osy přetnutí výsady a lodyhy KPI – typologie artefaktů Ľ. Sokol (2011): bakalářska práce, rozdělení sekeromlatů na základě nálezů z Nižné Myšle (SR), otomanská k. • A. masivní sekeromlaty s ostřím převážně na lavé straně těla a týlem s opracovanou ružicí • B. sekeromlaty menších rozměrů, kde ostří bylo vytvořeno zřezáním na pravé straně těla a ružice na týle nebyla opracovaná • C. mlaty, nástroje s obouma konci upravenými na mlatovitou úderovou plochu, tedy bez sekerovitého ostří • D. sekeromlaty malých rozměrů s rovným (přímým) tělem KPI – typologie artefaktů Sokol 2011 Typ A KPI–typologieartefaktů Sokol 2011 Typ B KPI–typologieartefaktů Sokol 2011 Typ C KPI–typologieartefaktů Sokol 2011 Typ D KPI–typologieartefaktů postranice udidla/bočnice zubadiel - vyráběly se z parohu – z výsad - od konce eneolitu po halštat - tvar a výzdoba postranic se měnila v průběhu doby - postranice souhrnně pre DB zpracoval HansGeorg Hüttel (PBF XVI/2) - doklad užití udidla – opotřebení zubů – premolár koně ze Štítar nad Radbuzou KPI – typologie artefaktů KPI – přehled vývoje postranic v BD KPI – postranice na koňském postroji - rekonstrukce postranice udidla KPI – typologie artefaktů Starší doba bronzová Střednídobabronzová Halštat Justová (1965) polotovar postranice udidla Hrala (1973) polotovar parohové palice/kladiva Pečky, okr. Nymburk Ozdoby Jehlice - vyráběly se z parohu - mírně přehnutý tvar - typické pro vrcholní fázi starého bronzu - tvar hlavice: konický, vroubkovitý, hlavice kulovitá a svisle provrtaná, plochá trojúholníkovitá s příčným provrtem, berlovitá, kroužková - tvary hlavic jsou na Z od Moravy méně „barokní“ KPI – typologie artefaktů Otomanská k. Maďarovská k. Únětická k. Z V KPI – typologie artefaktů Nášivky (z lamel kančích klů) - označují se tak podle dírek podél vnější strany oblouku - kel je naplocho zbrousený - neopracované kly s 1 otvorem se označují jako přívěsky - nacházejí se hojně v hrobech od sklonku pozdního eneolitu (na hlavě, blízko ní) - výskyt až do KPP – východní oblast Evropy KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů přívěsek – amulet z kančího klu KPI – typologie artefaktů Z mykénského období a z popisu v Homérovi se můžeme dočíst o kožených přilbách hustě pošitých umně poskládanými kančími tesáky. Tato přilba je z Kréty, datace 1450-1300 p.n.l. http://bitva-troja.net/?menu=vybaveni&submenu=vystroj_prilby Ostatní artefakty Prstence/objímky/válce (zděře) - vyráběné z parohu - typické pro st.d. b. - častá výzdoba – tzv. mykénským ornamentovým stylem (strmá vlnovka s koncetrickými kroužky) - z JV cez Potisí se dostaly až do náplně maďarovské či věteřovské k. a dále na Z - funkce: objímky, ozdoby, náustky...? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů z prostředí únětické kultury - Čechy v= 7,5 cm KPI – typologie artefaktů Kostěné trubice - zhotovované z tibie ovce/kozy, ojediněle z dlouhých kostí ptáků - objevují se počátkem st.d.b. (nitrianska skupina, protoúnětická k.) - jejich výskyt se považuje za dědičství ŠK - častý výskyt v hrobech, v pánevní části spolu s ŠI - funkce: vábničky?, část hudebního nástroje?, schránky na drobné věci – jehelníčky? KPI – typologie artefaktů KPI – typologie artefaktů Užití rohu v halštatu kultura slezskoplatěnická hliněné picí rohy Dobřenice okr. HK Dobřenice Platěnice, okr. Pardubice Předměřice n/L, okr. HK Keramický picí roh objevený v kontextu hrobové výbavy hrobu 45 kultury lužických popelnicových polí pozdní doby bronzové (9. – 8. př. n. l.) na lokalitě Skalice http://www.muzeumhk.cz/kalendar-keramicke-unikaty.html Bátora, J. 2006: Štúdie ku komunikácii medzi strednou a východnou Európou v dobe bronzovej. Bratislava. Drzewicz, A. 2004: Wyroby z kości i poroża z osiedla obronnego ludności kultury łużyckiej w Biskupinie. Warszawa. Hüttel, H-G. 1981: Bronzezeitliche Trensen in Mittel- und Osteuropa. Grundzüge ihrer Entwicklung. Prähistorische Bronzefunde XVI/2. München. Jiráň, V. – Venclová, N. 2008: Archeologie pravěkých Čech 5 a 6. Praha. Justová, J. 1965: Knovízská dílna na výrobu parohových předmětů v Pečkách, AR XVII, 790-795, 801-809. Oravkinová, D. – Hromadová, B. – Vlačiky, M. 2017: Kostená a parohová industria z výšinného opevneného sídliska v Spišskom Štvrtku. Slovenská archeológia LXV, 23- 80. Podborský, V. ed, 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno. Točík, A. 1959: Parohová a kostená industria maďarovskej kultúry na juhozápadnom Slovensku, Študijné zvesti 3, 23-53. Vladár, J. 1973: Osteuropäische und mediterrane Einflüsse im Gebiet der Slowakei während der Bronzezeit, Slovenská archeológia XXI/2, 253-357.