Parohová a kostěná industrie
Neolit a Eneolit
Zdroje suroviny KPI
Sus scrofa Ovis ammon f. aries/capra aegagrus f. hircus
- Zuby
(přívěsek, nůž)
- Žebra
(tzv. hladidlo)
- Metapodia
(tzv. šídlo, dláto, hladidlo)
- Rohy (asi zvuk. nástroje, picí rohy)
- Claviculy (tzv. hladidlo)
- Žebra (tzv. hladidlo)
- Dlouhé kosti
(tzv. šídlo, hladidlo, násada)
- Metapodia
(tzv. šídlo, dláto, hladidlo)
Zdroje suroviny KPI
- Paroží
(hrot, násada, tzv. hladidlo,
sekeromlat, klín, dláto, retušér,
ozdoby a jiné)
- Claviculy (tzv. hladidlo)
- Scapuly (tzv. šídlo, hladidlo)
- Žebra (tzv. hladidlo)
- Dlouhé kosti
(tzv. šídlo, hrot, hladidlo)
- Metapodia
(tzv. šídlo, hrot, drtidlo)
Cervus elaphus Bos primigenius f. taurus
Zachování suroviny KPI
• v neolitu a eneolitu (pravěk obecně):
hospodářství s intenzivním využitím všech
místních zdrojů
• chov domácích zvířat převládá nad lovem
• počet zachovaných kostí jen v omezené míře
reprezentuje pravěkou skutečnost jak kvantitativní
tak i kvalitativní
• horní hranice zachování archeologizovaných
kostí se pohybuje kolem cca 5 %
• index k = x/y (Rulf 1984)
Pracovní operace
- členění kostí: za účelem získání polotovaru
požadovaného tvaru, příklady – na nařezání parohu se
používala plochá retušovaná čepeľ, k podélnému
členění se používaly klíny, kam. sekery
- vrtání: krčkovitými vrtáky, provrt býval veden z
obou stran, aby nedocházelo k rozlomení artefaktu
- brousení, hlazení: jemnozrnnými pískovcovými
brousky (ploché pískovcové desky různé velikosti
s 1 anebo vícero konkávně zaoblenými brusnými
hranami)
- soustružení (eneolit)
Opracování suroviny KPI
Opracování suroviny KPI
podélné členění metapodia – ořezání/obrušení do polotovaru – finální
podoba zahroceného nástroje/šídla
(podle Vitezović 2013, fig. 4)
Opracování suroviny
Opracování suroviny KPI
Reutilizace:
1- polotovar tzv. lžíce
2- používaný artefakt
3- poškozená lžíce
4- projektil vyroben
z držadla tzv. lžíce
podle Vitezovič 2013, fig. 6
Předmět se
zahrocenou distální
částí „šídla“:
- poměrně dlouhý a
štíhlý hrot
- Nelze stanovit
přesnou hranici mezi
hrotem a tělem
artefaktu
KPI – typologie artefaktů
Předmět se zahrocenou distální částí „šídla“:
KPI – typologie artefaktů
Foto 2: distální vrchol
poškozený - deformace po
nárazu; nenese známky
funkčního ohlazení;
předmět nesloužil k perforaci ve
smyslu šídla;
stopy broušení v dist. části,
úprava v prox. a med. části,
využití artf. jako projektilu
Foto 3: distální vrchol
pozorovány známky funkčního
poškození a ohlazení;
patrny známky
podélného broušení;
funkce ve smyslu šídla
podle Rašková – Zelinková 2009,
364-365, obr. 1
Předmět se
zahrocenou distální
částí „šídla“:
- krátká šídla
- s poměrně
krátkým,
konvexně
zbrouseným
hrotem – jako
ořezaná tužka
ořezávátkem
KPI – typologie artefaktů
Předmět se
zahrocenou distální
částí „šídla“:
- s krátkým
konkávním hrotem
- hrot má tvar tužky
ořezané ostrým
nožem
KPI – typologie artefaktů
Předmět se
zahrocenou distální
částí „šídla“:
- so sploštělým
hrotem
- většinou z
kostěných
úštěpů
- hrot je poměrně
ostrý ale plochý
KPI – typologie artefaktů
Předmět se zahrocenou distální částí „šídla“:
- dutá šídla; většinou z metakarpálních kostí
- šikmé zbrousení/zřezání distálního konce kosti
- patří mezi nejkratší neolitická šídla (cca 3,3–5,3 cm)
KPI – typologie artefaktů
Předmět se
zahrocenou distální
částí „šídla“:
- oboustranná šídla
- z masivních
kostěných
třísek/úštěpů
- průřez mívají
kruhový nebo
čtvercový
- jsou dokonale
opracované
KPI – typologie artefaktů
Předmět se
zahrocenou distální
částí „šídla“:
- většinou hrubě
opracované, masivní
- z kostěných úštěpů,
třísek, např. z ulny
nebo žeber
- šídla z nedokonale
rozštípaných dutých
kostí
- šídla ve tvaru jehlic
KPI – typologie artefaktů
Tzv. „Dýky“
− štíhlé zahrocené artefakty
− jeden konec je zbrousený do ostré, poměrně krátké
špičky
− proximální konec je buď zaoblený anebo je tvořený
zbytkem kloubní hlavice
− A – dýky z podélně řezaných masivních dutých kostí s
hrotem kuželovitého tvaru, prům. dl. 18-20 cm
− B – z ulny větších zvířat či srnčího parohu, starostlivě
opracovaný je pouze hrot
KPI – typologie artefaktů
A B
KPI – typologie artefaktů
AD 1) Parohové klíny
- vyráběly se z parohových výsad jelena
- průměrná délka artefaktů bývá 10-14 cm
- širší konec bývá prevážně poškozený
- užší konec bývá šikmo zřezaný do poměrně tupého
ostří
- zbroušení je vždy z vnitřní strany oblouku
- perlení bývá téměř nedotknuté
- funkce: jako klíny při páčení či štípání poddajného
materiálu, prostředníky při štípání ŠI?
KPI – typologie artefaktů
KPI – typologie artefaktů
VK
Oboustranně
zahrocený
artefakt z parohu
2 – 5 hrotů
Snad na zdobení
povrchu keramiky
ve formě vpichů
Litoměřice-
Mlékojedy
KPI – typologie artefaktů
Háčky a udice
KPI – typologie artefaktů
http://www.historischerfischer.de/html/eisen
zeit2.html
kombinované artefakty
ploché zahrocené kosti
vytvářející nástroj
tzv. vochly
kostěný hrot spojený
s dřevěnou rukojetí
tvořící tzv. kopáč
KPI – typologie artefaktů
Předmět s pracovní hranou a plochou v distální
části - dlátovitě upravéne pracovní části:
- vyráběly se z kostí i z parohu
- kostěné jsou z masivních dutých kostí, podélně
rozštípnutých
- pracovní plocha je oboustranně opracovaná
- obloukovité ostří – pracovní hrana
- parohová hladidla byla vyráběná z jeleních
parohových lodyh anebo z parohových úštěpů
KPI – typologie artefaktů
Kostené artefakty
KPI – typologie artefaktů
Parohovéartefakty
KPI – typologie artefaktů
- ploché – z podélně rozštípnutých žeber, mají
obloukovitý tvar, viditelné jsou zbytky
spongiozy, jednostranné stěrky – z rozštíplých
žeber, oboustranné stěrky – z celých žeber
- úštěpové – z úštepů masivních dutých kostí
- lžicovitého tvaru (nálezy u nás známe z Čech)
KPI – typologie artefaktů
Lopatovité stěrky
Rulf 1984 - špachtle
Rulf 1984 - lžičky
KPI – typologie artefaktů
Tzv. Dláta
- výskyt „dlát“ – dlátovitých předmětů je značně
sporadický
- vyráběné většinou z úštěpů masivních kostí,
výjimečně z parohu
- jejich povrch bývá opracovaný jen zběžně
- jejich pracovní hrana je buď rovná anebo mírně
zaoblená do širokého „U“ a zbrousená z obou
stran
- jsou převážne menších tvarů
- funkce: dlabání otvorů nebo vrubů do dřeva či do
změklého parohu (?)
KPI – typologie artefaktů
KPI – typológia artefaktov
Rekonstrukce použití dláta
Tzv. Vyhlazovače
- artefakt ne příliš častého výskytu
- vyráběl se převážně z metakarpů a metatarzů
tura či jelena
- diafýza je z 1 strany anebo z vícero stran
konkávně zbrousená
- funkce – nástroje na leštění keramiky –
vysušené nádoby hlazené horizontálním
směrem (tmavý lesk); vyhlazování broušené
industrie
KPI – typologie artefaktů
KPI – typologie artefaktů
Rekonstrukce použití vyhlazovače
Tzv. Drtidla
- nepočetné nálezy
- vyráběné z kostí Bos primigenius f. taurus – z
metakarpů a metatarzů
- neopracovaná kloubní hlavice
- nahrubo opracovaná část diafýzy
- funkce: drcení barviv?, drcení potravy?, při
výrobě jiných artefaktů?
KPI – typologie artefaktů
Drtidlo
Vedrovice
KNP
KPI – typologie artefaktů
AD 1) Rukojeti/Násady
- z parohových jeleních výsad
- z dutých kostí příčně rozlomených v diafýze
(tibie ovce/kozy)
- z žeber velkých zvířat
- odstraněná kompakta
- jako držadla kombinovaných štípaných
nástrojů (držadlo vrtáčků)
KPI – typologie artefaktů
KPI – typologie artefaktů
KPI – typologie artefaktů
Tzv. Nože (škrabáky)
- z podélně štípaných kančích klů – ploché lamelky,
mírně obloukovitě prohlé
- na užším konci na jednom z boků jsou konkávně
vybroušené do ostří (převažuje vnitřní strana)
- stopy po opětovném dobrušovaní
- funkce: nástroje na řezání či škrábání do měkkého
materiálu (oddělování masa od kůže, tuku, kosti;
zpracování ovoce, zeleniny, mléčných výrobků;
úprava povrchu keramiky); závěsky (na základě
otvoru); kleště při manipulaci z kadluby
- jejich výskyt je od LNK, hojněji od mladšího neolitu
(MMK)
KPI – typologie artefaktů
KPI – typologie artefaktů
Funkční analýza: s ostřím nástroje
Bylo manipulováno kolmo k dlouhé
ose nástroje, přičemž ostří bylo
k opracovávanému materiálu
přikládáno pod velmi malým úhlem
nástroj tedy nesloužil k řezání,
ale spíš ke škrábání/strouhání
Opracovávaný materiál – nejspíš dřevo
Použití: strouhání dřeva, narovnávání
při výrobě luku, šípů, rukojetí seker;
hlazení kostí
podle Rašková – Zelinková 2009,
375.377, obr. 3
Tzv. Sekeromlaty
- z výřezů parohových lodyh jelena (z kosti jsou ojediněle)
- A – z výřezu parohové lodyhy těsně nad ružicí, která je
odlomená a lom je vyhlazený, odlomené a vyhlazené jsou i
prvé 2 výsady, provrt je v místě osy přetnutí výsady a lodyhy
(prům. průměr otvoru 2,2-3 cm), funkce: motyky?
- B – dvojramenné sekerovité mlaty ze střední partie jeleního
parohu, funkce: bojové sekery?, symboly sociálního postavení
- C – z výřezů parohových výsad nebo lodyh bez výsad (unikátní
je kostěný zdobený sekeromlat z obce Dukovany)
KPI – typologie artefaktů
A
KPI – typologie artefaktů
B
C
KPI – typologie artefaktů
Ozdoby - závěsky
- závěsky ze zvířecích zubů – z divého prasete, medvěda, lamelky
klů divočáka, zuby psa, bobra
- provrt je většinou vrtaný z jedné strany
- povrch zubu je vyleštěný
- symbolika ochrany, síly, zdatnosti
- závěsky z metapodií – pes, liška, zajíc, divoké prase
- provrtané jsou převážně u distálního kloubu
- typické jsou hlavně pre SZ alpskou oblast , střed. Německo,
Čechy, Polsko
- závěsky z opracovaných kostí – často nelze určit ani kost či druh
zvířete
KPI – typologie artefaktů
2: pes, 3: bobr, prase: 1, 7
KPI – typologie artefaktů
závěsek z Vedrovic
(LNK)
z kosti lišky
(vulpes vulpes)
KPI – typologie artefaktů
Divostin, Starčevská kultura, závěsek ze zubu jelena
a napodobenina závěsku vyrobena z kosti
(podle Vitezović 2013, fig. 3)
KPI – typologie artefaktů
Ozdoby – zápony
- vyskytují se v JV Evropě – od akeramického neolitu (Çatal
Hüyük) – od 2. pol. 6. tis. p.n.l.
- jejich značná popularita spadá až do eneolitu a počátku doby
bronzové
- jde o destičkovitý artefakt určený k zapínání pásu, opasku;
někdy bývá v párech; bývá zdobený, s otvory; vyskytují sa typy z
rozšířeným koncem, s výčnělkem a s háčkem
- převažují nálezy z hrobových kontextů – většinou v pánevní
části, vyskytují sa však i v sídlištních kontextech
- jiné interpretace – vrhač oštěpu, na vázání sítí, rybářský
háček, závěsný háček, harpuna ...
KPI – typologie artefaktů
Brno – St. Zámky, Lískovec JevK
Přáslavice KNP
Brno
ŠK
Typ Ig
KPI – typologie artefaktů
podle Peška 2001
KPI – typologie artefaktů
podle Peška 2001
KPI – typologie artefaktů
PřáslaviceErgolding Kava Ertl
Líšeň
Ezero
B.-ul. Veveří
5: Velké Žernoseky
6: Dobříčany
7: Dětenice
8: Hracholusky
9: Sulejovice
Rozšíření destičkovitých zápon trapézovitého tvaru se zpětným háčkem, podle Peška 2001, obr. 4
podle Peška 2013, Mapa 4
Artefakty připomínající zvukové nástroje
- vyráběné z dutých kostí menších zvířat (tibie)
- často s provrtem
- ohlazený povrch kosti
- funkce: píšťalky, vábničky, schránky na drobné
předměty, vzácné byliny?
KPI – typologie artefaktů
KPI – typologie artefaktů
Eneolit: Dreveník – Slovensko
kostěný idol (?)
• Předměty zvláštní,
nezařaditelné,
kterých interpretace
není jednoznačná
• Často zařazované
do náboženského kontextu
nebo k předmětům
svázaných s magií
H1 – Nemilany 4 – Lidická ulice
podle Kalábek – Peška 2006, obr. 3
ŠK
podle Kalábek – Peška 2006, obr. 14, 15
Švýcarsko (1, 2)
ČR – Blšany (3, 4) Nemecko (5)
Polsko (6, 7); Litva (8)
1-2 – kost/paroh
3-5 – mušle
6-8 – jantar
Jantar: 1: Dánsko; 2-6, 8-12: Poľsko; 7: Litva
Mušle: 13: ČR - Blšany; 14: Nemecko
Kost: 15: Švýcarsko; 16: Polsko
Měď: ČR – 17: Hřivice ; 18: Ukrajina
Zlato: 19: Irsko
Hlína: 20: Dánsko
podle Peška 2013, obr. 81
Typologie keramiky
a nekeramického
inventáře ŠK na
základě hrobů,
podle
Buchvaldkovi
práce z r. 1986
Ondruš, V. 1967: Kostěné a parohové předměty mladší doby kamenné na
Moravě. Rkp. dizertační práce, ulož. na ÚAM FF MU. Brno.
Neustupný, E. 1981: Zachování kostí z pravěkých sídlišť, Archeologické
rozhledy XXXIII/2, 154-165.
Peška, J. 2013: Morava na konci eneolitu. Brno.
Rulf, J. 1984: Příspěvek k poznání neolitické kostěné industrie v Čechách.
Výsledky předstihového archeologického výzkumu na stavbě měnírny
v Roztokách, Archeologické rozhledy XXXVI/3, 241-260.
Rulf, J. 1991: Archeologický výzkum neolitického sídliště v Roztokách, kostěná
industrie, Muzeum a současnost 10/II, 257-270.
Rašková Zelinková, M. 2009: Industrie z tvrdých živočišných materiálů z
protoúnětického pohřebiště v Pavlově, In: Peška, J. Protoúnětické
pohřebiště v Pavlově. Olomouc, 363-368.
Vitezović S. 2013: From Artefacts to Behaviour: technological Analyses in
Prehistory, Anthropologie LI/2, 175-194.
Čech, P. – Černý, V. 1997: K pohřebnímu ritu kultury se šňůrovou keramikou a
datování mladoeneolitických pásových zápon, Praehistorica XXII –Varia
Archaeologica 7, 41-55.
Základní výběrová literatura