Parohová a kostěná industrie
ve středověku
1) Pracovní artefakty: tzv. proplétáčky, šídla,
jehly, zahrocené artefakty nespecifické
funkce, hladidla – tzv. brusle, hřebla atď.
2) Schránky
3) Toaletní potřeby: hřebeny
4) Hrací kameny (astragaly)
5) Součásti kombinovaných artefaktů:
střenky, rukojeti, objímky/náustky/zděře
6) Ostatní
Charakteristika KPI
- kostěná surovina: používaly se prevážně
dlouhé kosti ovce/kozy, tura domácího a méně
z prasate, koně; kosti lovné zvěři se používaly
jen výjimečně
- parohovina – z paroží jelenovitých, méně z
parohů srnce, u nás výjimečně los
- využívaná byla i rohovina (zbytky rohoviny se
stopama opracování z jižního předhradí na
Pohansku)
Charakteristika KPI - surovina
- v raném středověku se objevují různé stupně
specializace výroby
- nejnižší stupeň tzv. podomácká výroba
- vyšší formy organizovaných speciálních výrob v
tzv. „rodinné dílně“ produkující pro potřeby
nejbližšího okolí
- řemeslná/dílenská výroba závislých specialistů
- pro období vrcholného středověku je
evidovaná centralizovaná výroba (ve městech)
pro širší trh s plně specializovanými řemeslníky
Charakteristika výroby KPI
Pracovní artefakty
Proplétáček a šídlo:
- termín proplétáček je specifický pro období raného
středověku v slovanském prostředí – terminus technicus
- v podstatě jde o kostěný artefakt se zahroceným
distálním koncem, vyrobený příčným zřezáním diafýzy
dlouhé kosti (většinou z ovce/kozy); s šikmým zřezáním
hrotu na pracovním – distálním konci
- šikmý řez bývá různě razantní
- opracovaný bývá převážně jen distální konec artefaktu,
na proximálním konci je většinou ještě zbytek
neupravené epifýzy
KPI artefakty
- k termínu šídla bývají přiřazovány artefakty
vyrobené podélným štípáním dlouhých kostí
(bez zachování kloubní hlavice), dále artefakty
vyrobené z úštěpů kostí větších domácích
zvířat (tur, prase, kůň) a předměty ze
zašpičatěných parohových výsad
- termín proplétáček se např. do angličtiny
překládá jako šídlo/awl; do němčiny
zugespitze Knochen – zahrocená kost
KPI artefakty
KPI artefakty
1. Proplétáček s naplocho zřezaným
hrotem
a) s tzv. žraločím hrotem
rozpětí délky artefaktu 5-12 cm
rozpětí délky hrotu 1,5-3 cm
ohlazený až vyleštěný
hrot artefaktu
1. Proplétáček s naplocho
zřezaným hrotem
b) dosahujícím 1/3 až 2/3 délky
nástroje
nejběžnější typ nástroje se
zahroceným distálním koncem
rozpětí délky artefaktu 6,5-15,5cm
rozpětí délky hrotu 3-8 cm
převažuje délka hrotu 7-10 cm
ohlazený až vyleštěný hrot
artefaktu
KPI artefakty
1. Proplétáček s naplocho zřezaným hrotem
c) zřezaným téměř po celé délce kosti
poměrně málo častý; mají menší rozměry; zřezání hrotu má
typický trojúhelníkovitý tvar; ohlazený až vyleštěný hrot
artefaktu, někdy celé tělo artefaktu
KPI artefakty
2. Proplétáček s naplocho
zřezaným hrotem se zubem
plocho zřezaný hrot je v
horní části opatřen více či
méně ostrým zubovitým
výběžkem
délka hrotu sa pohybuje 1,8-
5 cm, průměr je 3-3,9 cm;
celé nástroje byly
nejčastěji dlouhé 7-8 cm;
ohlazená špička hrotu
nástroje
KPI artefakty
KPI artefakty
Tzv. ŠÍDLA
Brusle – hladidlá:
- vyráběly se převážně z metapodií tura domácího a koně
(metakarp, metatarz)
- nacházají se v 6 charakteristických vyhotoveních
- 1: zúžená distální část bez otvoru; 2: zúžená distální část s
otvorem; 3: se špicí bez otvoru; 4: se špicí s otvorem; 5:
tupá distální část bez otvoru; 6: tupá distální část s otvorem
- pracovní strana artefaktu je vždy vyhlazená až vyleštěná,
kompakta je někde vydřená až na spongiózu
- předpokládá se, že jde o hladidla využívající se v např. V
koželužství – zpracovávání kůže
- v lit. – názor, že skutečně jde o brusle či tzv. sanice
KPI artefakty
KPI artefakty
Zúžený distální konec
Typ 1 (2)
KPI artefakty
Brusle se zdviženou špicí
Typ 3 (4)
KPI artefakty
Tupá distální část
Typ 5 (6)
Hřeblo:
- za hřebla považujeme lopatovité předměty dlouhé 10-18
cm s podélnou rukojetí oválného anebo kruhového
průřezu, která se rozšiřuje a zeslabuje v plochu ukončenou
hrubým ostřím s mělkými (malými, ohlazenými) zuby
- šířka ozubeného ostří: 6-10 cm
- většinou jsou vyhotoveny z paroží, a to z části rozdvojení
lodyhy do 2 výsad
- geografické rozšíření – u západních Slovanů
- datování: od konce 9 stol. do 13. stol.; těžiště výskytu je
rozmezí 11.-12, stol.
- funkce: jako vochle/hachle při zpracovávání rostlinných
vláken do příze; čištění srsti koní – předchůdci železných
hřebel?; zdobení keramiky
KPI artefakty
KPI artefakty
Hřebla
Břeclav
Pohansko
KPI artefakty
Vlastislav
Brno – Polní ulice
Tkací destičky – tzv. karetky:
- vyskytují se v celém průběhu středověku
- vyráběly se z kosti, parohoviny i ze dřeva (dnes i z
kartonu)
- čtvercovité destičky s otvory pro navlečení osnovy
- na tkaní lemů ošacení, opasků, stužek
- nález u nás – Staré Město u UH
KPI artefakty
KPI artefakty
Karetky
Wüstung Hermshein,
Mannheim-Neckarau, Nemecko
KPI artefakty
Jehlice na pletení a opravu rybářských sítí
- na pletení obecně
Mikulčice
Schránky
Jehelníky:
- jehelníky se podle N. Profantové vyvíjely v Karpatské kotlině
od jednoduchého typu s kvadratickým průřezem (typ I) přes
jehelníky s kruhovým průřezem (typ II) po tzv. soustružené
jehelníky (typ III)
- nejjednodušší tvary se objevují již v 2. pol. 7. stor. – avarský
vliv na slovanskou hmotnou kulturu
- pokračují dále do vrcholného středověku - soustružené
- výskyt jednotlivých typů se však chronologicky prolíná
KPI artefakty
KPI artefakty
Jehelníky
Mikulčice
Parohové dvoučlenné a trojčlenné schránky:
- dvoučlenné schránky: mají kónický, mírně prohnutý tvar
- spongióza je plně odstráněna
- povrch je starostlivě vyhlazený
- často bývají zdobené
- zřejmě tvarově předcházejí složitější trojčlenné schránky
- podle N. Profantové se opět jedná o kulturní vliv avarského
kaganátu
- datování: od 7. století pokračují do středověku (parohové
schránky na střelný/pušný prach)
- funkce: uschovávání vzácných drobných, sypkých věcí –
šperky, koření, sůl, bylinky atd.
KPI artefakty
KPI artefakty
Parohová
dvoučlenná
schránka
Břeclav-Pohansko
- Trojčlenné parohové schránky
- Naleziště trojčlenných schránek lze rozdelit do 4 geografickochronologických
oblastí
- 1: pohřebiště v Karpatské kotlině z období Avarského
kaganátu; 7.-8. stor.
- 2: na hradištích v období Velké Moravy – v Čechách, na
Moravě i na Slovensku; konec 8. – celé 9. stor.
- 3: oblast Dalmácie a v Rakousku z pohřebišť tzv. podunajského
typu (Pitten, Pottenbrun); 9. stor.
- 4: sídliště a opevněná hradiska z 10. – 11. stor. v oblasti
středního a horního toku Labe a v Pobaltí
- schránky sa podle tvaru delí na Typ X a na Typ Y
KPI artefakty
KPI artefakty
Y XBřeclav-Pohansko
Břeclav-Pohansko
KPI artefakty
Mikulčice
KPI artefakty
Levý Hradec
KPI artefakty
Slovensko, 15. str.
Toaletní potřeby
Hřebeny:
- jednostranné trojvrstevní
- oboustranné trojvrstevní
- výjimečně se vyskytne hřeben jednovrstvový (Němčice na
Hané – 11. stol. – z jedné strany plochý (rub), z jedné strany
klenutý (líc)
- vyskytují se od staroslovanského období – navazují na tradici
hřebenů z DSN
- dělení hřebenů podle krycí lišty; podle tvaru boků atd.
- napr. Hrubý 1957 – 9 typů při oboustranných hřebenech, jiné
dělení používá Hilczerówna 1962 anebo Cnotliwy 1973 atd.
- pouzdra na ochranu ozubení se vytratila koncem DSN a opět
se objevujú až na sklonku pozdní doby hradištní ve 12.-13.
stol.
KPI artefakty
KPI výroba hrebeňa
KPI artefakty
Cnotliwy 1973
KPI artefakty
Břeclav-Pohansko
Časní Slované
6.-7. str.
Středohradištní
nálezy
KPI artefakty
1: Tursko (u Prahy)
2: Uherský Brod-Těšov
KPI artefakty
3, 5: Čáslavský Hrádek; 4, 8: Levý Hradec; 6: Budeč; 7: Pražský Hrad
Tzv. tkací hřeben:
- vysoké a štíhlé hřebeny poměrně masivní
(tloušťka kolem 3 mm)
- jednodílné, jednovrstvové
- počet zubů: 7-15, zuby bývají taktéž masivní
(šířka 2,2-3,7 cm; délka 12,5-14,7 cm)
- výskyt: Německo, Polsko, bývalé ČSR; dále na východ počet
nálezů tkacích hřebenů rapidně klesá až mizne
- datace: 10. – 14. stol.
- funkce: při předení méně kvalitních vláken – když se z příze
přes zuby hřebene tahají vlákna, z kterých se stáčí nit; hřeben
je upevněn na přeslici svisle zubama nahoru; účesové
hřebeny?; vochlování lnu?; vyčesávání semena z konců
lenových stonků?
KPI artefakty
KPI artefakty
KPI artefakty
KPI artefakty
Rarita: import,
hřebenu ze svatovítského
pokladu,
zhotovený ze slonoviny
připisovaný sv. Vojtěchu
pochází však až
z poč. 12. stol.
Hrací kameny – astragaly
- hrací kameny vyrobené z kostí ovce/kozy z oblasti hlezna, –
astragalus
- podle typu kostí, ze kterých byly vyráběné, převzaly hrací kameny
jméno a slovo astragal sa stalo synonymem ke slovu hrací kámen
pro období raného středověku ve slovanském a germánském
prostředí
- v pohanských žárových a birituálních bulharských hrobech se
astragaly vyskytovaly již v 6. stol.
- hrací kameny – astragaly do prostředí střední Evropy přišly z oblasti
východoevropských kočovních kmenů (8.-10. stor.)
- astragaly se objevují i v avarských či staromaďarských hrobech
- v 13. stol. sa astragaly objevují s příchodem Mongolů a přežívají až
do 16. stol.
- v západní Evropě se výskyt kostěných hracích kamenů posouvá až
do pozdního středověku – antická provinciální tradice
KPI artefakty
- způsob hry s astragaly
- hra „sudá-lichá“ – hádání počtu kamenů v dlani
- hra na odhad s vyhazováním kostěných kamenů do vzduchu a
chytání na hřbet ruky (kolik jich protihráč chytí)
- hra „alea“ – se 4 hracími kameny označených na podélných
stranách s hodnotami 1, 3, 4, 6; po vhození kamenů byly
vítězné určité sestavy hodnot a stran
- hra s 5 kameny – jeden kámen je vhozený do vzduchu a
během letu kamene musí hráč vzít kámen ležící na zemi –
cílem hry je svojou šikovností připravit protihráče o všechny
kameny
- http://www.paleowerkstatt.de/spiel.php?PHPSESSID=d99853
000141950450bac6aa6e38e94d
KPI artefakty
KPI artefakty
Astragaly
Břeclav-Pohansko Mikulčice
KPI artefakty
Prstní články – kuželky z Esslingenu
astragaly z Konstanze, Německo
astragaly z Prahy – kasárna Jiřího z Poděbrad, nám. Republiky
- hrací kameny patřící ke klasickým deskovým
hrám jako je např. dáma
- diskovité kotoučky – ploché či mírně vypuklé,
bez výzdoby, s výzdobou, s vykrajovanými
okraji
- v období raného středověku se jejich nálezy
soustřeďují do centrálních aglomerací typu
Mikulčice či Staré Město
- kostěné hrací kameny přežívají po celý
středověk
KPI artefakty
KPI artefakty
Hrací kameny –
diskovité kotoučky
Mikulčice
KPI artefakty – výroba hrací kostky
KPI artefakty
Pohansko
Součásti kombinovaných
artefaktů:
– střenky,
– plné rukojeti
Ostatní
Zděře – objímky/prstence:
- válcovité předměty, duté (odstráněná spongióza)
- výšku můžou mít od pár milimetrů až po 5-6 cm, průměry
objímky bývají taktéž různé
- vyráběné z kosti i z parohu (častěji)
- zdobené i nezdobené – výzdoba: koncentrickými kruhy, kruhy
s bodem uprostřed, rýhováním do geometrických obrazců
(trojúhelníky, klikatky, oblouky, stromečkovitý ornament atd.)
- datování: průběžně behěm celého středověku
- funkce: náustek, objímka rukojeti, přeslen, korálek,
podstava/spodní část hracích figurek?
KPI artefakty
KPI artefakty
ZděřeMikulčice
Břeclav-Pohansko
KPI artefakty
Zvláštní a ojedinělé artefakty
Bartošková, A. 1995: Die Knochen- und Geweihindustrie aus der Vorburg
des frühmittelalterlichen Budeč-Lage „Na Kašně“, PA LXXXVI/2, 21-62.
Becker, C. 1989: Die Geweihfunde vom spandauer Burgwall, BBVFG Band
6, 101-141.
Cnotliwy, E. 1973: Rzemiosło rogownicze na Pomorzu
wczesnośredniowiecznym. Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk.
Čechura, J. – Vyšohlíd, M. 2008: Kostěné předměty určené ke hrám. Z
nálezů na náměstí republiky v Praze, AVSČ 12, 723-743.
Hrubý, V. 1957: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě, PA
XLVIII, 118-217.
Kavánová, B. 1995: Knochen- und Geweihindustrie in Mikulčice. In:
Studien zum Burgwall Mikulčice I. Brno, 113-378.
Semjonov, S. A. 1959: O značenii „koňkov“ i kostej s narezkami iz Sarkela –
Beloj Veži, MIA II, 353-361.
Slivka, M. 1984: Parohová a kostená produkcia na Slovensku v období
feudalizmu, SlA XXXII, 377-416.
Švecová, R. 1999: Kostená a parohová industria z predveľkomoravských a
veľkomoravských sídlisk na Pohansku pri Břeclavi. Rkp. diplomové
práce, ulož. na ÚAM FF MU. Brno.
- zčasti publikované v SPFFBU M5, 2001, 61-95.
Výběrová literatura