Počátky litevské a lotyšské písemnosti Počátky litevské písemnosti Staré litevské písemnictví Dokument1 - Word Počátky písemné litevštiny První souvislý litevský text: Rukopisný Otčenáš (litevsky Tėve mūsų), datuje se do cca. 1504-1525 Text je vepsán do knihy Tractatus sacerdotalis, 1503, Strassburg Nachází ve Vilniusu, v knihovně Vilniuské univerzity. http://lietuvos.istorija.net/lituanistica/tevemusu1503.htm Počátky písemné litevštiny První litevský text: souvislosti vzniku Františkánský klášter ve Vilniusu Založen litevským velkoknížetem v 14. století. Jedno z nejdůležitějších center vzdělanosti v 14.-18. století. Počátky písemné litevštiny První litevský text: souvislosti vzniku Další litevské zápisy v knihách z františkánského kláštera, např. v misálu z r. 1501 (jednotlivá slova, fráze) Vznik vilniuských litevských textů NESOUVISÍ s (proti)reformací První litevská KNIHA Luteránský Catechismus, 1547, Královec Editor: Martynas Mažvydas Kniha vznikla na zakázku Albrechta Braniborského PŘÍMÁ souvislost s reformací. Konkurence Malé a Velké Litvy Počátek SOUVISLÉ litevské literární tradice. První litevská KNIHA Luteránský Catechismus, 1547, Královec Editor: Martynas Mažvydas Litevská předmluva: první báseň v litevštině „Knižky sami promlouvají na Litevce a Žemaity“ Akrostich (první písmena každého řádku) První dvě litevské knihy na VELKÉ Litvě Katolický Katechismus, 1595, Vilnius Katolická Postilla, 1599, Vilnius Editor: Mikalojus DAUKŠA PŘÍMÁ souvislost s protireformací. Konkurence Malé a Velké Litvy Počátek SOUVISLÉ litevské literární tradice. Kulturní a náboženské kontexty litevštiny •Reformace a luteranizmus •Martin Luther a jeho 95 tezí (1517) •Albrecht Braniborský a sekularizace Pruska 1525 • •Náboženská konkurence reformovaných církví a katolicismu. Vznik a působení jezuitského řádu. • •„Konkurence“ Malé a Velké Litvy jako odraz výše zmíněných procesů. • Litevština jako předmět odborného zájmu •První litevský slovník a gramatika: •Velká Litva: Konstantinas Sirvydas, Dictionarium trium linguarum, 1620, Vilnius. •Malá Litva: Daniel Klein, Grammatica Litvanica, 1653, Královec. Litevština jako předmět odborného zájmu •Malá Litva: • •Philip Ruhig, Betrachtung der Litauischen Sprache (Pojednání o litevském jazyce) – 1747, Královec. První tři litevské lidové písně. • •Michael Mörlin a tzv. debata ohledně spisovné litevštiny (od r. 1705) • •Johannes Schultz a první SVĚTSKÁ KNIHA v litevštině: 1706 (překlad Ezopových bajek) Kristijonas Donelaitis a jeho Metai (Roční doby) •Nejdůležitější sekulární text staré litevštiny •Napsáno cca 1750 •První vydání 1818, Královec •Veršovaný didaktický epos •Cca 3000 hexametrických veršů •Výjimečně kvalitní a autentická litevština • •PRVNÍ litevský text široce známý mimo Litvu Počátky Lotyšské písemnosti Počátky lotyšského písemnictví spadají do první poloviny 16. století. Jsou to tři rukopisné verze modlitby Otčenáš: Gisbertův Otčenáš (Gisberta tēvreize) Brunův Otčenáš (Bruno tēvreize) Grunauův Otčenáš (Grūnava tēvreize) Gisberta tēvreize Text vepsán do knihy Agenda siue benedictio(n)ale (vydána v Lipsku, 1507), nalezen v roce 1955 Dotyčný výtisk se nachází ve Švédsku, v knihovně Uppsalské univerzity Datace rukopisného textu v rozmezí 1507-1540 Bruno tēvreize Text nalezen roku 1955 v jednom starém rukopisu ve Švédsku, v královské knihovně v Stockholmu Datace rukopisného textu v rozmezí 1520-1529 Grūnava tēvreize Text v rukopisu Pruské kroniky Simona Grunau (Simon Grunaus Preußische Chronik), který se nacházel v Královecké univerzitní knihovně. Grunau svou kroniku napsal cca 1510-1526 První publikace (včetně lotyšské modlitby) v roce 1875 Adalbertem Bezzenbergrem Datace rukopisného textu alternuje mezi 1480-1500 nebo mezi lety 1521-1531 Grunau se domníval, že podává pruské znění modlitby, ale de facto zachytil lotyštinu. První tištěný lotyšský text Hāzentētera tēvreize (Hasentöterův Otčenáš) Vytištěno roku 1550 v 2. vydání Cosmographia Sebatiana Münstra První dochovaná lotyšská kniha Jsou celkem spolehlivé zmínky o existenci lotyšských knih resp. textů ze začátku 16. století, ale samotné knihy se nedochovaly. První dochovaná kniha je z roku 1585, jedná se o překlad katolického jezuitského katechismu Petra Canisia Catechismus catholicorum. Plný název lotyšské verze: Kriscige pammacischen no thems Papreksche Galwe gabblems Christites macibes, Vilnius, 1585. Kontext: od roku 1561 patřila část původního Livonska pod Litevské velkoknížectví jako tzv. Livonské vévodství (na mapě vyznačené šedou barvou). Katolická církev se nažila o katolickou katechizaci místních obyvatelů (Livonsko jinak bylo luteránské) a papežský nuncius Antonio Posevino inicioval vydání lotyšského překladu katechismu Petra Canisia (nejpopulárnějšího katolického katechismu 16. století). Lotyština jako předmět odborného zájmu •První tištěný slovník: •Georgius Mancelius (lot. Georgs Mancelis), Lettus, das ist Wortbuch sampt angehengtem täglichem Gebrauch der Lettischen Sprache. Rīga, 1638. Lotyština jako předmět odborného zájmu •První lotyšská gramatika: • •Manuductio ad linguam lettonicam facilis & certa/monstrata a Joanne Georgo Rehehusen, 1644, Rīga •(Překlad názvu: Jednoduchý a spolehlivý průvodce do lotyšského jazyka, připravený J. G. Rehenhusenem) Johann Ernst Glück (lot. Johans Ernsts Gliks) a jeho překlad bible do lotyštiny Nový zákon: Ta Jauna Derriba muhsu Kunga Jesus Kristus jeb Deewa swehti wahrdi, Rīga 1685 Starý zákon: Ta Swehta Grahmata Jeb Deewa Swehtais Wahrds Rīga 1691 Plné vydání: Tā Svēta Grāmata, Riga, 1694