Morfologie II (CJA009) Klára Osolsobě osolsobe@phil.muni.cz FIFA 12/II ADVERBIUM - opakování Adverbia jsou autosémantický neohebný slovní druh; vyjadřují okolnostní příznak slovesa jakožto příznaku probíhajícího v čase (odejít někdy, někam, zůstat zde, ....), adjektiva jakožto příznaku neprobíhajícího v čase ( tak růžový, nějak nemocný, ...) a adverbia samého (tak rovně, vždy pěkně, nějak nakřivo, ...). Nejedná se o úplně neohebný slovní druh, některá adverbia lze je stupňovat (víc, nejvíc, ...). Syntaktické fce. Primárně plní adverbia syntaktickou funkci příslovečného určení adverbiále (adverbiální komplement i suplement), je dominováno slovesem, adjektivem, adverbiem. Sekundárně plní na základě slovnědruhové transpozice různé funkce. ADVERBIA z hlediska slovotvorného Příslovce vzniklá z pádů jmen Příslovce odvozená od sloves Příslovce odvozená od přídavných jmen Příslovce odvozená od zájmen Příslovce z příslovcí Mutace U adverbií se tato kategorie uplatňuje jen druhotně (přehodnocením prostých nebo předložkových pádů jmen) letem, světem, honem, časem, kvapem, narychlo, načisto, doslova, nahrubo, … Dále typy koňmo, vozmo letmo, zkusmo, kradmo, … (od substantiv i sloves), popř. adverbia od sloves typu (plačky, mlčky, vsedě, vleže, …) ADVERBIA ZE SUBSTANTIV MUTACE Bc Ps Příslovce vzniklá z pádů jmen podstatných prosté pády (kvapem, honem, časem, kolem, právem, …) předložkové pády (bezpochyby, dohromady, okolo, nahoru, docela, načisto, navečer, nahonem, dokonce, zejména, bezesporu, nahlas, …) Idiomy (letem světem, křížem krážem, …) ADVERBIALIZACE – ukončená – vznik pravopisné spřežky ADVERBIA Z ADJEKTIV MUTACE Bc Pa Příslovce vzniklá z pádů jmen přídavných (jmenné tvary) prosté pády (málem, ) předložkové pády (nadobro, narychlo, zblízka, dočista, zkrátka, zhruba, zvolna, naslepo, naostro, dosyta, zeširoka, donaha, …) Idiomy (z čista jasna, pomaloučku polehoučku, …) ADVERBIALIZACE – ukončená – vznik pravopisné spřežky Analyzujte následující adverbia dokořán nazmar namátkou pěšky/ pěšmo mimoděk/ bezděky navýsost shůry šmahem všanc nazpět Analyzuj adverbia dnes letos zítra večer včera Tvořte adverbia ze substantiv a adjektiv vzdor žert pravda pochyba pravidlo kvap díl část Tvořte adverbia z adjektiv plný hluboký domácký malý vzájemný dobrý lehký hrubý Tvořte adverbia od adjektiv a v případě více možností určete významové a funkční rozdíly snadný temný jasný vlahý hořký smutný daleký teplý jistý živý Opakování Co jsou to predikativa? Jak odlišíme adverbium od predikativa, popř. substantivum/jmenný tvar adjektiva od predikativa? Jaké typy predikativ můžeme vyčlenit? Predikativa skupina slov vydělovaná některými autory z modálních adverbií (MČ, 1986) jako samostatný slovní druh, jinak (ČM, 1980, ČŘJ, 1996, PMČ, 1996) se řadí mezi příslovce. Funkčně a sémanticky definovaný specifický soubor slov vyjadřujících stav nebo neskutečnostní modalitu (modální stav). Podle toho se pak dělí na modální a stavová. Predikativa modální P. modální se spojují s infinitivem nebo vedlejší větou a vyjadřují modalitu děje infinitivního slovesného tvaru nebo určitého slovesného tvaru slovesa vedlejší věty. Jsou-li formálně spojena s adjektivy (jmennými tvary adjektiv), je možno je nahradit složeným tvarem adjektiva stř. rodu (je/není nutno - nutné, možno - možné, těžko - těžké odpovědět). Vyjadřují a) modus možnostní je/není možno/nemožno, těžko, lze/nelze, b) modus nutnostní je/není třeba, potřeba, zapotřebí, nutno, radno, záhodno, načase, ... Predikativa stavová P. stavová vyjadřují rozličné stavy vnější i vnitřní, osobní pocity a přírodní stavy. Sémanticky mají blízko k ↑příslovcím tvořeným z adjektiv, s nimiž tvoří korelační páry (je mi smutno smutně se směje, je jasno - slunce září jasně). Vyjadřují a) stav vnějšího prostředí (při subjektivním hodnocení stavu se uplatňuje dativní komplement), je bílo, mrazivo, jasno, polojasno, sychravo, větrno, je (mi) teplo, horko, chladno, zima, veselo, b) stav plynoucí z tělesných nebo duševních pocitů je (mi) krušno, líto, těžko, smutno, hanba, mdlo, c) objektivní stav prostředí je hlučno, rušno, živo. obecná platnost Modální p. vyjadřují uvedené významy se zřetelem k participantu vázanému daným modálním významem, stavová p. se zřetelem k nositeli nebo proživateli stavu. Má-li takový participant nebo nositel (proživatel) stavu obecnou platnost, není vyjádřen (Je třeba přijít. Je zima). Je-li referenčně určitý, je vyjádřen dat. (nejčastěji osobního zájmena) (Je mu třeba vyhovět. Je mi teplo. Je ti zima?). ADVERBIA ZE SLOVES MUTACE Bc Pv -mo (letmo, ležmo, zkusmo, kradmo, …) -ky (mlčky, plačky) -í (kradí) prefix + -í (potají) ustrnulé slovesné (zvl. přechodníkové konstrukce) (vsedě, vleže, stoje, jářku, takřka, arciže, vůčihledně, jakbysmet, jaksepatří, …) Transpozice Paradigmaticky tvořená z adjektiv Slovnědruhové přesahy s nástavbovými slovními druhy ADVERBIA Z ADJEKTIV TRANSPOZICE Bc Pa (pěkně, vysoko, česky, …) -e/-ě (chytře, hloupě) -o (daleko, blízko) -y (hezky) -ky (bosky) všimněte si paradigmatické tvoření (omezený inventář formantů) funkční změna (slovní druh adverbium) Zájmenná příslovce a číslovková adverbia Pro adverbia je charakteristická úzká spjatost s některými dalšími slovními druhy. Jsou to především zájmena, s nimiž mají některá adverbia společnou schopnost deixe, číslovky, a to zejména adverbiální číslovky násobné (dvakrát, mockrát), číslovky adverbiálně vyjadřující neurčité množství (mnoho, moc, víc, ...) a adverbia číslovková vyjadřující míru (mnohem, namnoze ADVERBIA ZE ZÁJMEN a ČÍSLOVEK TRANSPOZICE (zájmenná příslovce a číslovky) místa –de (zde, onde, jinde, kde), -am/-em (tam, jinam, onam, kam, sem), -ude (všude), -ady (tady, kady), pefix + -ud (odtud, pokud, dotud), -udy (kudy, tudy, všudy) času –dy (kdy, jindy, vždy, ondy) , prefix + -ad/ -avad (pokad, dokavad), prefix + -ud (pokud, dokud) způsobu –ak (jak, tak, onak) míry -olik (kolik, tolik) Všimněte si příbuznosti slovních druhů (zájmena – zájmenné číslovky a příslovce) druhy zájmen: ukazovací tázací/vztažná neurčitá záporná vymezovací (limitativa) totalizátory a odpovídajících adverbií (číslovek) ukazovací….ten…..tolik….tam…tehdy….tak tázací/vztažná kdo..kolik…kde…kdy……jak neurčitá někdo..několik..někde..někdy..nějak záporná nikdo..(nic)..nikde..nikdy..nijak vymezovací (limitativa) týž/jiný..jinde..jindy..jinak totalizátory .. všechen ..()..všude..vždy ADVERBIÁLNÍ ČÍSLOVKY určité –krát, násobně, po+-é, za+-é neurčité zájmenné (tolikrát, kolikrát, několikrát) neurčité od neurčitých číslovek mnoho, málo, moc, hodně, víc, nejvíc, méně, míň, … ze zájmenných užití číslovky jeden Tvoř adverbia s následujícími významy a sleduj motivaci poloha směr > směr< směr“skrz“ kde? kam? odkud? kudy? doba začátek konec trvání(opakování) kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho- často? Modifikace Podobné třídy (významové skupiny) jako u adjektiv. Podobné typy (formanty) jako u adjektiv vč. nepravidelností (supletivní kmeny a redukované kmeny u stupňování). ADVERBIA Z ADVERBIÍ MODIFIKACE Bc Pc (nověji, malounko, hrozitánsky, …) Vyjadřování stupně Deminuce a citově zabarvená modifikace Formanty zvýrazňující (augmentace) Formanty zeslabující Formanty obměňující předložkové významy Vyjadřování stupně -e-ji/-ě-ji (mileji, krásněji) -e-ji/-ě-ji/0 (nížeji, níž, hlouběji, hloub) -e/-ě/-0 (blíže, blíž, výše, výš) supletivní kořeny - nepravidelné – dobře – lépe, líp, málo – méně, míň, … Deminuce a citově zabarvená modifikace -ičce (chudičce) -oučce (droboučce) -ince (malince) ounce (drbounce) -ičko (maličko) -oučko (maloučko) ounku (pomalounku) ičky (vždycičky) inky (brzinky) Formanty zvýrazňující (augmentace) -ky (zpátky) -ka (hnedka) -hle/-le (takhle, hnedle) -to (takto) -že (takže) -krát (mnohdykrát) pra- (prabídně) pře- (překrásně) Formanty zeslabující po- (poblíž) opo- (opodál) ne- (nejen, netoliko, nemnoho) Formanty obměňující/ předložkové významy do- (dosud) na- (navždy) od- (odevždy) po- (potud) před- (předloni) přes- (přespříště) za- (zavčas) Utvoř komparativ od adverbií dlouho snadno hodně těžko daleko vysoko hluboko Adverbia podle frekvence (SYN2000) tak 266065 už 206202 také 158719 ještě 135152 pak 118564 více 117573 jak 102363 již 96476 kde 95118 tady 86517 například 79251 dnes 75528 kdy 74690 tam 72081 otázky jaký je slovní druh slova víc/více? SSČ SSJČ SYN2000 Adverbia podle frekvence (SYN2000) analyzujte z hlediska motivace/fundace tedy 71155 pouze 65503 velmi 63436 dobře 61460 včera 60799 právě 60445 totiž 58658 především 53168 stále 49877 zatím 48523 brzy 48393 nyní 48146 teď 44258 Adverbia podle frekvence (SYN2000) analyzujte z hlediska motivace/fundace stejně 42836 vůbec 40826 málo 40345 spíše 38636 proč 37774 téměř 37373 zde 36928 dokonce 36688 nikdy 36157 sice 35903 snad 35101 přitom 34916 zcela 34502 navíc 34228 pozdě 33908 fundace/motivace (značková/popisná) stejně