Morfologie II (CJA009) Klára Osolsobě osolsobe@phil.muni.cz FIFA 8/II SUBSTANTIVA ZE SUBSTANTIV MODIFIKACE Bs Ps (dvířka, psisko, Verča, uhlí, travina, ošetřovatelka) lJména zdrobnělá (deminutiva) a lichotivá (meliorativa) lJména zhrubělá (augmentativa) lJména mazlivá, domácká (hypokoristika) lJména hromadná a jména jednotlivin lJména přechýlená lJména mláďat lPředponové modifikace Jména zdrobnělá (deminutiva) a lichotivá (meliorativa) l-ek (hrášek, klouček) l-k-a (kobylka, miska, chaloupka) l-k-o (jadérko, bříško) l-ík (lesík, větřík) l-ina (klučina, dívčina) Formální deminutiva a významová specifikace lježek, krtek, hrdlička, papoušek, vodka, paprsek, špaček, čížek, lčlánek, František, řádek, vzorek, dárek, kroužek, titulek, plátek, večerníček, prášek, večírek, vlček, pásek, zlomek, sklonek, šátek, proužek, řízek, zvonek, sáček, kočárek, řetízek, dvorek, párek, hlouček, štítek Významová specifikace dvojic lišících se též příznakem rozdílné velikosti lKalhoty – kalhotky, halena – halenka, sukně – suknice, košile – košilka, kabát – kabátek, lLžíce – lžička, vidle – vidlice – vidlička, lPragmalingvistické aspekty užívání deminutiv srv. např. Nekula, M. (2004): Deminutiva a zdvořilost. – In: Z. Hladká, P. Karlík (eds.): Čeština – univerzália a specifika 5, Praha: NLN 2004, 110-119. Deminutiva I. a II. stupně l-eč-ek (dům –domek – domeček) l-íč-ek (les – lesík – lesíček) l-áč-ek (syn – synek – synáček) Články k problematice deminutiv lRusínová, Z. (1995): Deminutivní modifikace z hlediska pragmalingvistického. In: Pocta Dušanu Šlosarovi, Albert, Boskovice 1995, s. 187-193. (+ spolueditor) -čl- Rusínová, Z. (1996): Deminutivní modifikace z hlediska pragmalingvistického. Intenzifikace. SPFFBU A 44, 1996, s. 91-95. -čl- Rusínová, Z. (1997): Významy deminutiv v komunikaci. In: Přednášky a besedy ze 30. běhu LŠSS, Brno 1997, s. 112-120. -čl- Rusínová, Z. (1998): Deminutiva a frazeologie. In: Jazyk a kultura vyjadřování. (Milanu Jelínkovi k pětasedmdesátinám.) Brno 1998, s. 113-118. -čl- Rusínová, Z. (1998): Deminutiva ve frazeologických přirovnáních. SPFFBU, A 46, 1998, s. 101-106. -čl- Rusínová, Z. (1999): Die Diminutiva und ihre pragmatischen depretiativen Bedeutungen. In: Festschrift für Klaus Trost zum 65. Geburstag. Ed.: Hansack, E. - Koschmal, W. - Nübler, N. - Večerka, R. München, Otto Sagner Verlag 1999, s. 251-257. -čl- Rusínová, Z. (2001): Deminutiva jako jazykové univerzále. SPFFBU, Linguistica Brunensia, A 49, 2001, s. 137-146. -čl- Jména domácká (hypokoristika) lKrácení vpředu (August - Gusta, Bohuslav – Slávek), vzadu (Jindřich – Jindra, Magdalena - Magda), vpředu i vzadu (Antonín – Tona) lPoužívání mužských (středních) formantů pro ženská jména (Evík, Leňas, Haňulátko) lŘada formantů kombinovaná se zkracováním Hypokoristika v soukromé korespondenci l(v pořadí tvar jména - počet výskytů podle nalezených kmenů Jan-/Je/-én-/Honz-): Jana -162, Jani – 47, Janou – 45, Jano – 44, Janu - 28, Janě – 26, Janičko – 22, Jan – 21, Jany –17, Janička –16, Janča –15, Janinko –7, Janičce – 5, Janina – 5, Jaňulko – 5, Jaňulo – 4, Jančo – 4, Janičku –3, Janičkou –3, Jaňule –3, Jaňuli –2, Janik – 2, Janďou – 2, Janka – 2, Janči – 2, Janinka – 2, Januška – 1, Janíku –1, Janinou –1, Janíčka –1, Janče – 1, Janušky –1, Janikem –1, Janek –1, Janďa – 1, Jančou –1, Janovi –1, Janču – 1, Janinečko – 1, Janíčku –1, Janík –1, Jankou –1, Janulkou – 1, Jaňďu –1, Jaňulilinka –1, Jaňulky –1, Jaňulka –1, Jaňuly –1, Jaňula –1, Jenda - 6, Jendo – 2, Jencek – 2, Jendem - 1, Jendovi – 1, Jendou – 1, Jenóšu - 1, Jeníčku – 1, Jeníčka – 1, Jeníček – 1, Jéna – 1, Jéňulka -1, Honza –99, Honzou –33, Honzovi –23, Honzík –17, Honzu –17, Honzy –8, Honzíkem –7, Honzíku –4, Honzíka –4, Honzo –4, Honzíček –2, Honzíčka –2, Honzulo –1, Honzoj –1, Honzíkovi –1, Honzi –1, Honzynem –1, Honzíčkovi –1, Honziňáč –1, Honzik –1, Honzin –1. lNeutrálních podob bylo nalezeno 344 od 2 lemmat (Jan/Jana), tvarů nejrůznějších hypokoristik 423 od 31 lemmat. lOSOLSOBĚ, K.: Hypokoristika v korpusu soukromé korespondence KSK, SPFFBU A 53, s.125-136, Brno. Jan lJanik, Janík, Janek, Janíček, Jenda, Jencek, Jénoš, Jéna, Jénoš, lHonza, Honzík, Honzíček, Honzula, Honzyn, Honzin, Honziňáč, Jana lJani , Janička, Janča, Janinka, Janičce, Janina, Jaňulka, Jaňula, Jaňule, Janik, Janka, Januška, Janík, Janíčka, Janďa, Janinečka, Janíček, Janulka, Jaňulilinka Úkol: lVytvořte maximální počet deminutiv od svého vlastního (křestního) jména (v případě, že vaše jméno má protějšek mužský/ženský, vytvořte maximum hypokoristik i od tohoto protějšku) l Jména zhrubělá (pejorativa) zveličelá (augmentativa) l-isk-o/-išt-ě (psisko, dubisko, vousisko, piviště), -izn-a (babizna, barabizna) l-ák (panák, židák, dědák) (pejorativní odstín mají rovněž varianty na –ák Brňan/Brňák – jména obyvatelská) l-our (kněžour, popř. pejorativní Němčour) l-an-ec (kusanec) Jména hromadná a jména jednotlivin lKOLEKTIVA l-stvo/-ctvo (lidstvo, dělnictvo, ptactvo) l-ina (obilnina, pícnina) l-í/-ov-í (listí, uhlí, jahodí, bodláčí, stromoví) lSINGULATIVA l-ina (travina, bylina) l-ka (obilka, slámka) Všimněte si alternativních/variantních sufixů kolektiv na -stvo/-ctvo lzákladní: -stvo (muž-stvo, druž-stvo, obyvatel-stvo, lid-stvo) lrozšířený kmen -en-stvo (člověč-en-stvo), -ov-stvo (žid-ov-stvo, rodič-ov-stvo) ale také -ec-tvo (zvíř-ec-tvo/?zvíř-e-ctvo) lredukovaný kmen/sufix [sc]tvo (pes-tvo/?pe-stvo, ptac-tvo/?pta-ctvo, dělnic-tvo/?dělni-ctvo, letec-tvo/?lete-ctvo) Všimněte si derivátů na -stvo/?-ctvo od adjektiv (zájmen) lrozšířený kmen -en-stvo (velič-en-stvo, ?společ-en-stvo, ?představ-en-stvo, ?duchov-en-stvo, ?příbuz-en-stvo ALE i vešker-en-stvo), -ov-stvo (starš-ov-stvo) Opakování lS kterou morfologickou gramatickou kategorií souvisí tato slovotvorná třída? lCo jsou to plurália tantum a singulária tantum? l Jména přechýlená (osob) l-yn-ě/-k-yn-ě (sokyně, žákyně, soudkyně) l-k-a (žačka, doktorka, malířka) l-ic-e (dělnice, továrnice, bojovnice) l-ov-á (králová, mistrová + příjmení) l-n-a/-ov-n-a (princezna, královna, kněžna) l-a (blondýna, bruneta, Daniela, Vladimíra) l-in-a/-ín-a/-ie (Karolina, Pavlína, Evženie) lOpačné (kmotr) Jména přechýlená (zvířat) l-ice (samice, dračice, slonice, tygřice) l-ák (morák, myšák, žabák, lišák) l-el (kozel) l-ec (srnec) l-er (houser, kačer) l l(Rusínová, Z.: Moce (přechylování) jako modifikace významu. In: Český jazyk a literatura na konci 20. století. Sborník konference 15. - 16. 5. 2003. l Cvičení lSe kterou gramatickou kategorií souvisí slovotvorná kategorie jmen přechýlených a jmen mláďat? lNěkdy existují lexikální dvojice lišící se opozicí přirozeného rodu (býk-kráva). Jmenujte pět případů a pět případů, kdy jsou dvojice utvořené přechylováním a dále případy, kdy dvojice neexistuje a pro případ potřeby se používá samec/samice. l Řešení např. lkráva-býk, kohout – slepice, svině – kanec, kůň – kobyla, králík – ramlice, ovce – beran, jelen –laň, … lliška – lišák, koza – kozel, husa – houser, kachna – kačer, srnec- srna, … l(antilopa, lama, ryba,) Jména mláďat lVětšinou konverze substantiva označujícího dospělého jedince ke vzoru kuře llvíče, slůně, holoubě, medvídě, … lvnouče, děvče, … lkuře, hříbě, … l l Cvičení lNěkdy se jména mláďat tvoří od jmen dospělých jedinců (koza-kůzle), jindy existují samostatné lexikální jednotky označující mládě (i ty bývají ovšem motivovány) (slepice/kohout – kuře ale kur) lNajděte příklady jmen mláďat utvořených od jmen dospělých jedinců. Pokuste se jmenovat jména mláďat lexikalizovaná a pokuste se dohledat motivaci. Řešení lslon – slůně, lev – lvíče, tygr – tygře, kačena/kachna – káče/kachně, husa – house, koza – kůzle lkuře (kur), tele (ř. etalon - vitulus lat.), sele (od sáti – pův. jakékoliv mládě sající mléko), hříbě (příbuzné hřebec), jehně (lat. agnus – beránek), kolouch (z komolý - bezrohý), štěně (velmi staré a asi nesouvisí se štěkat), dítě (Machek uvádí souvislost s kořenem dhé sti. – sáti – takže savec) Předponové modifikace lne- (negace: ochota – neochota) lpra- (pradědeček) lspolu- (spolupráce) lvel(e)- (velmistr, veledílo) lsou- (součást) lpře- (přemíra) lNěkdy nelze určit, zda je substantivum utvořeno od prefigovaného slovesa, nebo zda je tvořeno prefixací od deverbativního substantiva (rozběh, výhra) l Předponové modifikace předložkové lpod- (podtitul) lnad- (nadprůměr) lpřed- (předsíň) lpo- (povědomí) lproti- (protihráč) lbez- (bezvědomí) lzá- (zástěna) lpří- (příkrm) l Předponové modifikace s přejatými předponami lpseudo- (pseudoumělec), arci- (arcibiskup), ultra- (ultralevičák), sub (subkomise), i-/-in-/im- (ilegalita, invariant, import), super- (superkvalita), meta (metakomunikace), anti- (antiklerikál), kontra (kontraindikace), kon-/kom- (konkurs, kompozice), a- (ateista), para- (parafráze), pre- (prehistorie), ex- (exprezident), pro- (proděkan), proto- (prototyp), dis- (disharmonie), dia- (dialekt) lPozor na rozlišení významu dis- (disproporce) a dys- (dysfunkce) Negativa tantum lU některých slov jsme sice schopni vydělit ne- jako prefix, nicméně neexistuje slovo bez prefixu ne-, které by mělo opačný význam – negativa tantum. lPokus se najít motivaci negativ tantum: lnezbeda, neřest, nemoc, neděle, nehoda, nenávist, nevole, nesnáz, nebožtík, neduh, nešvar, nehoráznost, nepořízená, nestoudnost, nezdara, nevolník, nebožák, nešika Pokus se nahradit předponové modifikace předponovými modifikacemi přejatými lpodřízenost - subordinace, podsystém – subsystém, superobr – veleobr, supervizor – dohližitel, pseudonym – přezdívka, pseudověda – pavěda, arcidílo – veledílo, kontradikce – protimluv, kontrašpionáž – protišpionáž, koncentrace – soustředění, komponenta – součást, ateista – bezbožec, export – vývoz, prototyp – předloha, SUBSTANTIVA Z ADJEKTIV TRANSPOZICE Bs Pa (tupost, hluchota, lakomství, čerň, …) lPro tuto kategorii je typické: mění se slovní druh, nemění se zásadně význam (trans-pozice = pře-nášení formy při zachování významu) SYNTAX lNázvy vlastností (je hloupý – jeho hloupost, mírná matka – matčina mírnost) l Názvy vlastností l-ost (hloupost, hrubost, krutost, moudrost) l-ství/-ctví (lakomství, bohatství) l-in-a (řezničina) l-ot-a (němota) lob-a (zloba) l-k-a (dálka) l-d-a (pravda) l-e (šíře) l-0 (běl) l-o (blaho) Všimněte si názvů vlastností na -ost/-ob-a/ot-a a porovnejte jejich význam lzlý - zlost - zloba lstarý – starost - staroba lchudý – chudost – chudoba lhluchý – hluchost – hluchota lněmý – němost – němota lslepý – slepost – slepota ldrahý – drahost - drahota Cvičení: vysvětle motivaci následujících slov lpivo švec letadlo lzápas legrace rádlo lpistole rentgen spartakiáda lbahnice koniklec medvěd lvolt jarmark nehraďte cizí slova domácími synonymy a naopak (všimněte si prefixů) lkompozice kolaborant transport lexport kooperace deportace lpředehra dovoz odpůrce lobrana přepis protilátka l Co mám umět? Definice a příklady lslovotvorné typy a třídy desubstantivních substantiv kategorie modifikace (jména zdrobnělá/deminutiva, meliorativa, hypokoristika, jména zhrubělá/augmentativa, pejorativa, jména hromadná a jména jednotlivin, jména přechýlená, jména mláďat) lvztah gramatických kategorií čísla a rodu k uvedeným slovotvorným třídám lformální deminutiva, deminutiva prvního a druhého stupně, pragmatický aspekt deminutiv, hypokoristik lmodifikace prefixy domácími a cizími, negativa tantum lslovotvorné typy a třídy deadjektivních substantiv kategorie transpozice (názvy vlastností)