Pojmenování honů JZD

-         v r. 1948 zrušení soukromého vlastnictví - kolektivizace zemědělství (= vyvlastňování
zemědělské výroby) a sdružování do družstev (JZD)

-         průběh do 60. let

-         odraz i v PJ - nově založená JZD přetvořila dřívější drobné pozemky na velké celky (z
důvodů snadnějšího obdělávání technikou) - to mělo i ekonologické následky - rozorávány meze a
cestičky a ničení remízků (pokles koroptví), přirozených přírodných bariér, není zadržována voda

-         tzv. scelování pozemků

-         tyto velké celky se začaly nazývat hony

-         tendence označovat hony čísly - nevýhodný systém (I., II….), proto zavedeny i názvy

Způsoby pojmenování:

1.      jménem honu se stane jedno z původních PJ

a.     hon Díly ← PJ Díly + Malá niva

b.     složením - hon Kocúrky-Hrušové ← PJ Kocúrky + Hrušové


2.     několikaslovný název je zjednodušen: hon Zákružiny = PJ Dlouhá zákružina + Horní zákružina +
Zákružina (změna gramtického čísla je častá)


3.     název vznikne na základě starých PJ: hon Za Selkovem = „hon za dvorem Selkov“

4.     název je utvořen podle znaků objektu: hon U školy ← „hon u nové školy“


5.      vznik nových pojmenování

a.     podle nových orientačních bodů: U vodojemu, U drůbežárny

b.     podle bývalého majitele, jemuž pozemky v honu patřily: Horákovo

c.      podle majitelů usedlostí v blízkosti: Za Turečkovým

d.     podle obce, jejíž majetek byl přiřazen do JZK jiné obce: Vavřinecko = hon na pozemu, který
dříve patřil obci Vavřinec

e.     podle vlastností (metaforická pojmenování): Karpaty (hon s příkrými svahy), Na vlnách (podle
terénu)


-         typické pro názvy honů - existence dvojí podoby - oficiální (psané) - na katastrálních
mapách, v oficiálních seznamech, prosazovala se jako spisovná, ale prosazovala se těžce - do
obecného povědomí pronikala těžce

-         neoficiální, nářeční, používaná v běžné komunikaci - důležité pro orientaci

-         pojmenování honů bylo specifické - šlo o jednorázovou pojmenovací „akci“, vynucenou
okolnostmi - do pojmenovacího procesu nevstupují pouze vlastnosti objektu, ale i stará PJ

-         šlo o jednorázovou akci, náhlou, tyto názvy se - na rozdíl od souborů PJ v obcích
neustalovaly několik století

-         záleželo na lidech, kteří v JZD pracovali - pokud to byli místní, používali starší názvy,
pokud byl dosazen funkcionář odjinud, zaváděl spíše nově zavedené názvy

-         kolektivizace způsobila zánik mnoha PJ a destrukci vztahu k půdě - dodnes následky


Literatura:

·         Olivová-Nezbedová, Libuše: Názvy honů JZD v současné době a proce zanikání pomístních
jmen. Zpravodaj Místopisné komise ČSAV 9, 1968, s. 610-616

·         Pleskalová, Jana: Socializace venkova a její odraz v pomístních jménech. Acta facultatis
paedagogicae Ostraviensis, D-19, 1983, s. 75-78