3. 5.

VIZUÁLNÍ GRAMOTNOST: rozhledy po vizuální kultuře

„Vizuální gramotnost se vztahuje ke skupině zrakových schopností, které může lidská bytost rozvíjet
viděním při současném integrování ostatního smyslového vnímání. Rozvoj těchto kompetencí je
nezbytný pro běžné lidské učení. Jsou-li rozvinuty, umožňují vizuálně gramotné osobě rozlišovat a
interpretovat vizuální jevy, objekty, symboly, přírodní nebo člověkem vytvořené, s kterými se
potkává ve svém prostředí. Tím, že tvořivě užívá těchto schopností, je schopen komunikovat s
ostatními. Vnímavým zacházením s těmito kompetencemi, je schopen pochopit a mít potěšení z
mistrovských děl vizuální komunikace.“ John Debes

In: Elkins, James 2010. The concept of visual literacy, and its limitations, In: Visual Literacy,
ed. James Elkins.


Vizuální informace, vizuální percepce a myšlení

Rudolf Arnheim: Art and Visual Perception: A Psychology of the Creative Eye. 1954/1974 ; Visual
Thinking. 1969.

REFERÁTY:

•       GRAMATIKA: Gunther Kress (The New London Group) – Theo van Leeuwen: Reading Images.

•       Conceptual representations: designing social constructs

•       Narrative representations: designing social action

•       Representation and interaction: Designing the position of viewer

•       SBĚRATELSTVÍ, STUDIUM, EXPERTÝZA: Štefan Švec: Česky psané časopisy pro děti (1850-1989).

•       PŘESKUPOVÁNÍ/KREATIVITA: Nicolas BOURRIAUD: Postprodukce.

•       „Zda pan Mutt vyrobil vlastníma rukama fontánu, není důležité. On ji VYBRAL. Vzal Ze života
obyčejný výrobek, a úhlem pohledu – vytvořil novou myšlenku pro tento předmět.“ (M. Duchamp, N. Y.
1917)


Aktivní konstrukce (významu) obrazu a podíl kulturně specifikovaného diváka

Whitney Davis: Symboly v dějinách a jejich objevování. In: Kesner: Vizuální teorie:

„vidět něco v něčem“ a „replikace“: aktivní konstrukce (významu) obrazu a podíl kulturně
specifikovaného diváka

Úkolem historika umění je rekonstruovat povědomí o obrazech (s. 84)

„veškeré prameny“/Beobachtungsfeld (Aby Warburg, s. 108)

M. Baxandall: „period eye“, kontext – s. 246

Gombrich: vidíme, co víme/známe

•       L. Kesner: Gombrichův koncept je třeba rozšířit: „podíl diváka představuje veškeré jeho
zdroje – tj. nikoliv pouze mentální obsahy, ale i procesy a strategie..“ (Kesner-Mikš, s. 53);
percepčně-kognitivní strategie jsou kulturně specifické

•       Časování: ztělesněná empatická rezonance (vcítění) a rozpoznávání (porozumění)

POROZUMĚNÍ: obraz jako zdroj informace:

„konsensuální shoda o významu obrazu mezi autorizovanými experty“ (Kesner-Mikš, s. 42)

Kommunikationsgesellschaft a Zeichnugrepertoir


LITERATURA: Kesner, L: Vizuální teorie: statě od Whitney Davise; Michaela Baxandalla

F. Mikš – L. Kesner (eds.): Gombrich. Porozumět umění a jeho dějinám. Brno 2009/2010 (stať
Kesnerova)