Srbové



Historie kontaktů se Srby
•Do 2. poloviny 20. století
-jedinci (obchodníci), nemapováno, hlavní překážka náboženství (pravoslaví v českých zemích
povoleno 1781 – toleranční patent Josefa II.) -Československo-jihoslovanská liga (1921):
československo-jugoslávská spolupráce
•

•2. polovina 20. století
-Svaz přátel (Titovy) Jugoslávie (1948, 1969)
-60. – 70. léta krátkodobé pracovní pobyty à Srbové ze Srbska
-trvalé usazení => lepší pracovní možnosti, smíšená manželství
•
•90. léta 20. století
-migrační vlna ekonomická a z důvodu tzv. jugoslávské války => rozdělení rodin
-Srbové z interetnických míst: Vojvodina (tzv. Prečanští S.), Bělehrad, Sarajevo
-
•

Charakteristika menšiny
-historicky mladá menšina
-pro majoritu téměř neviditelná
-rozptýlené usazení, ve větších městech
-migrace: ekonomická, existenční
-střední a mladá generace
-minimum smíšených sňatků
-národnostně i nábožensky smíšený původ à komplikovaná etnická identifikace
-národní hrdost vs. nacionalismus (4S)

Statistické údaje
-1991: 0
-2011: 1.717 (kvalifikované odhady 10 – 12 tisíc Srbů v ČR)
-2017: cca 3.300
•

Etnické identifikátory
-záměrné předávání nejmladší generaci
-jazyk: srbština, srbochorvačtina
-náboženství: přechodem do českého prostředí utlumení
-zvykosloví: Vánoce (Božič; půst, vánoční strom dub, 12 jídel, obřadní pečivo – česnica),
slava       (v našem prostředí méně častá a honosná)
•https://www.youtube.com/watch?v=cBqpXuTcxW0
-uzavřenost, menší temperament x rovnoprávnost žen, pracovitost, přesnost
-
•

Kulturní instituce
-Společnost přátel (Jihoslovanů) jižních Slovanů (Praha à Brno, 1990): pomoc v době války, současná
i tradiční kultura, časopis Slovanský jih; ne jen Srbové -Srbské sdružení Sáva (2002, Praha):
udržování jazyka a tradic, současná kultura, vydavatelství, časopis Srpska reč (= Srbské slovo)
-

-Porta Balcanica (Brno, 2007): odborný zájem, recenzovaný časopis Porta Balcanica -Luka Praha (=
Přístav Praha; 2009): současná kultura, vydavatelství -Srbský kulturní spolek Radost (Praha, 2015):
rodáci i milovníci Balkánu, balkánský taneční folklor

Literatura a badatelé
•Mirjam Moravcová – 1. polovina 20. století
•Jaroslav Otčenášek – 90. léta
•Kristýna Fialová
•