FILM A FILOZOFIE II. 12. 4. 2018 Tereza Hadravová Andrea Slováková Katedra estetiky FF UK Ústav filmu a audiovizuální kultury FF MUNI tereza.hadravova@ff.cuni.cz andreas@dokument-festival.cz Film # Filozofie shrnutí lFilozofie filmu (aka estetika filmu) lSoučást filozofie umění. Ontologie filmu, čas a prostor, vymezení filmového média, autorství, emoce ve fikci, film-filozofie... lFilozofie prostřednictvím a ve filmu –Ilustrace vs. interpretace –Filmy o filozofii (a filozofech/ filozofkách) lFilm jako filozofie (aka filmozofie) lFilmový tvůrce/ tvůrkyně jako filozof/ka •Potenciál filmu jako filozofického média lFilm jako filozofující médium •svébytnost filmového média •Umění a filozofie [základní rozlišení: James Mooney] Film # Filozofie Thomas Wartenberg lExtrémní anti-kinematografická filozofie Filmy mají ve vztahu k filozofii nanejvýš pedagogickou, heuristickou funkci lExtrémní pro-kinematografická filozofie Filmy „existují ve stavu filozofie“ (jsou sebe-reflektivní) lUmírněná anti-kinematografická filozofie Filmy a filozofie mají určité postupy společné, mnohé z hlediska filozofie podstatné však nedokáží l Umírněná pro-kinematografická filozofie Namísto „omezených schopností filmu filozofovat“ mluví o potenciálu Jsou filmy produkty filozoficky produktivní? Přístup 1. – film je objektem studia, je tedy podřízen pre-existujícím filozofickým perspektivám. „Film riskuje, že bude redukován ještě více – na soubor významů a důrazů, které mohly být identifikovány již ve scénáři, a ne jako otázky, které vzchází z využití vizuálních, audio a kinematických zkušeností s pohyblivými obrazy.“ Jsou filmy produkty filozoficky produktivní? Přístup 2. – tázat se nejenom, co může filozofie přinést porozumění filmu, ale také co může film přinést našemu pochopení filozofie. „Jak může pochopení filmu jako jednotlivého textu, estetické tradice a sociální a historické praxe pomoct rozšíření našeho pochopení filozofické aktivity, která jde za hranici psaného a mluveného slova?“ Film a filozofie Základní otázky lJaké prvky / vrstvy / prostředky filmu a filmové zkušenosti se mohou stát nositeli významu? lPromluvy / zvuková stopa, obrazy / střih, kamera... lDěj lFilmový prostor a čas lZpůsob, jak se jednotlivé elementy vztahují jeden k druhému lJaké typy významů mohou filmy prostředkovat / vyjadřovat / formulovat? lExistují významy, které jsou „autenticky filmové“? Jež nelze vyjádřit jinak než prostřednictvím filmu? Film a filozofie Různá pojetí filozofie l[obsah] Systém nauk, pojmů l„interpretativní ilustrace“ (Wartenberg) lPřání otcem (filozofické) myšlenky („malickismus“) l[forma] Soubor nástrojů: myšlenkových experimentů, abstraktní myšlení, analýza lnapř. „myšlenkový experiment“ l[činnost] Skepse, znejistění, hledání, sebereflexe, způsob života – odkud se bere filozofování, co je to za činnost? , jak se vztahuje k životu? lFilm jako prostor k meditaci Struktura krystalu Struktura krysztalu (Krzysztof Zanussi, 1969, Polsko, 74 min) Kontemplativní drama ukazující setkání dvou bývalých studentů fyziky, z nichž jeden se, ne vždy poctivě, vypracoval na úspěšného kariérního vědce a druhý žije s manželkou na venkově prostým způsobem v souladu s přírodou. Struktura krystalu Struktura krysztalu (Krzysztof Zanussi, 1969, Polsko, 74 min) Kontemplativní drama ukazující setkání dvou bývalých studentů fyziky, z nichž jeden se, ne vždy poctivě, vypracoval na úspěšného kariérního vědce a druhý žije s manželkou na venkově prostým způsobem v souladu s přírodou. 3 přístupy ke vztahu F a F Pro-kinematografická filozofická pozice vysvětluje přístup, že film může tvůrčím způsobem ilustrovat filozofické myšlenky, ale film může být také použitý jako myšlenkový experiment (anebo v případě avantgardy přímo předvádět vlastní estetické experimenty), a tzv. „romantická filmová filozofie“ (Robert Sinnerbrink) vnímá film jako samostatný modus filozofické prezentace. Stalker Сталкер(Andrej Tarkovský, 1979, SSSR, 163min) Existenciální sci-fi, v níž profesor (vědec), spisovatel a stalker (průvodce) putují prostorem tzv. Zóny, kde jsou možné podivné přesuny předmětů, zamotávání prostoru a jehož průzkum je odrazem vnitřních světů postav. Skeptický přístup John Mullarkey, Francois Laruelle zpochybňují schopnost filmu filozofovat: „Neschopnost filmu zachytit to, co nazýváme realitou, ukazuje na širší filozofické selhání.“ Jacques Ranciére „platonský předsudek“: epistemologické privilegování filozofie nad uměním (Platon ukázal filozofii a umění jako konkurující si zdroje poznání a víry. Filozofové filmu oponují: film může být zdrojem poznání a zároveň přispět k filozofii. Debata se však pořád vede o míře filozofické kapacity (potenciálu) filmu.) Stanley Cavell l The World Viewed. Reflections of the Ontology of Film (1971) l Pursuits of Hapiness: The Hollywood Comedy of Remarriage (1981) l Contesting Tears: Hollywood Melodramas of the Unknown Woman (1996) l*1926, působí na Harvardské uni. lprofesor filozofie a estetiky lTvrdí, že filozofie a film si jsou určeny Stanley Cavell – pojetí filozofie … existuje-li místo, na kterém může lidský duch klást otázky sám sobě, pak je to filozofie. A cokoli, co podporuje, aby k takovému sebezpytování došlo, je filozofie. Jaký je smysl něčeho, co máme přímo před očima a co přesto nevidíme. … Film dokáže ono „vše, co máme před očima“ zdramatizovat. Film je fascinován, či dokonce přímo prahne po nahodilém a vedlejším, po nevyjádřitelném bezpočtu možností katastrofy či štěstí, kterým je lidská existence podřízena. Filozofie je pro mě neodmyslitelně záležitostí zastavení a obrácení, opětovného procházení... výzvy k obratu a návratu... filozofie jako určité vnímavosti, jako v první řadě ne-mluvení. Martin Heidegger Bytí a čas (Sein und Zeit, 1927) lJeden z nejvlivnějších (a nejintenzivnějších) filozofických textu XX.století lOvlivnil např. Sartra, Derridu, Gadamera 1889-1976 Německý filozof 1833-34 – rektor univerzity ve Freigburgu Fenomenologie, existencialismus lJazyková zvláštnost – na hraně vyjádřitelnosti lOtázka, jak je možné vůbec začít filozofovat, odkud lze začít „ptát se po bytí“ lPřed-porozumění, pobyt, bytí jsoucna, se kterým se setkáváme v našem okolí Frigo na mašině The General (Buster Keaton, 1926, USA, 67 min) Nejslavnější film Bustera Keatona, akrobata s kamennou tváří zvaného Frigo. Ve filmu ztělesňuje malého strojvůdce Johnnieho, jenž během války Severu proti Jihu zachraňuje ukradenou lokomotivu s Annabelle, svou dívkou, na palubě. Jak filmy filozofují -Objasňují teoretické problémy vnímání, reprezentace či pochopení -Ukazují konceptuální anebo morální významy různých druhů filmových narativů -„Překládají“ filmovou reprezentaci do forem filozofické argumentace -Analyzují estetický „materiál“, jež nesou různé žánry a konvence Jak filmy filozofují Příklady možností, jak „praktikovat“ film-filozofii tak, že je vzájemně přínosná pro filozofii i filmová studia: Jak kognitivističtí filmoví teoretikové přistupují k filozofii mysli a vnímání (perception) a k neurovědám, aby analyzovali zkušenost se sledováním filmu; Zapojení přemýšlení konkrétního filozofa (v této knize Cavell, Adorno, Merleau-Ponty); Více syntetický přístup, v němž dominují témata a otázky více než metoda. Faksimile života Facs of Life (Silvia Maglioni, Graeme Thomson, 2009, Velká Británie Francie Itálie, 115min) konceptuálně a poeticky mapuje trajektorie lidí, kteří prošli laboratoří myšlení vedenou Gillesem Deleuzem v Centre Expérimental Universitaire de Paris 8 – Vincennes v letech 1969-1980 Jak filmy filozofují Avantgradní filmy: mnozí avantgardisté sami navrhují filmovou teorii. Nevidět fil. potenciál pouze v narativu; nenarativní aspekty filmu mohou předkládat filozofická tvrzení anebo navrhovat filozofické hypotézy. Některé filmy mohou být označeny za teoretické v tom smyslu, že vtělují filozofickou teorii, jejíž postuláty jsou nejlepším vysvětlením pro interpretaci filmu. Strukturální film aspiruje na to být „kinematografickou reprodukcí lidské mysli“.