FAV 259
Šaty / Kostým /
Móda ve filmu
Mgr. Šárka
Gmiterková
28. 2. 2018
sagm(gjseznam.cz
Psychoanalýza + kostým
Ošacené tělo je víc sexualizované a eroticky stimulující než to
odhalené. Pokud takové tělo vidíme idealizované v jakékoliv
umělecké formě, stimuluje se proces slasti z dívání se, stejně
jako snaha identifikovat se s něčím imaginárnějším
a dokonalejším. Právě kinematografie (charakterizovaná jako
pokročilý systém zobrazování) dovede s touto slastí z dívání
se a s identifikačními procesy ideálně pracovat.
Psychoanalýza popisuje vznik subjektu - lidské bytosti mající
přiznanou pozici v symbolickém řádu jazyka. Podobný proces
můžeme analogicky sledovat také v rámci narativního filmového
prostoru; i na plátně sledujeme příběhy postav v jejich cestě za
vstupem, přijetím nebo naopak odmítnutím dominantního
ideologického / společenského řádu. Tento transformační proces
bývá implikován také kostýmem.
Psychoanalýza + kostým
Psychoanalýza vysvětluje, jakým způsobem vznikají perverze fetišismus,
sadomasochismus, voyerismus - a Mulveyová dále
vysvětluje, jak tyto struktují filmovou formu ve vztahu k obrazům
žen a mužů na plátně a i pozici diváka (genderovaného jako
muže).
Laura Mulvey - Vizuální slast a narativní film
• Kombinace psychoanalýzy a neomarxismu - politický manifest
spíš než koherentní a analytické nastínění interpretační metody
• Patriarchální společnost / kultura závislá na obrazu kastrované
ženy
• Pozice diváka v kině - skopofolie (slast z dívání se)
- stadium zrcadla (nutné pro schopnost
identifikace s obrazem na plátně)
• To-be-looked-at-ness - bytí pro pohled, pasivní ženská pozice
přerušuje narativní tok, vybízí ke kontemplaci, fragmentárnost
• Look vs Gaze - nepříznakový vs přivlastňující mocenský
pohled
• Divák se prostřednictvím gaze identifikuje s aktivní (mužskou)
postavou / hybatelem děje a skrz něj získá ženskou (pasivní)
postavu
Překonání kastrační úzkosti
Josef von Sternberg
Celkem 7 filmů s Marlene Dietrichovou
Modrý anděl (1930), Maroko ( 1930), X27 (1931),
Šanghajský expres (1932), Plavovlasá Venuše (1932),
Rudá carevna (1934), Žena a tatrman (1935)
Specifický časoprostor - neodpovídají konvencím
hollywoodského realismu
Dekor-dusivý, stísněný, klaustrofobický; ani melodrama tolik
nelimituje pohyb svých postav jako von Sternberg
Velké detaily na tvář Dietrichové - podobně tísnivý dojem jako
dekorace vs dojem distance a fetišizace (tvář zabíraná skrz
látky, závoje, průsvitné matérie)
Klaustrofobická mizanscéna
Velké detaily tváře Marlene Dietrichové
Kostým
Smrtpanen
(USA 1999)
r. Sophia Coppola
Kostýmy: Nancy Steiner
Příběh pěti sester
Lisbonových tak, jak
jej zaznamenali a
zpetne
rekonstruovali jejich
obdivovatelé.
Snaha o
demystifikaci
tajemného příběhu
nebo naopak
idealizace dívčího
dospívání skrz šaty,
doplňky, dekora
mizanscénu?
h NLIt r HdCIllť I ION I ind ITECNITY rtCtUKES
• C N l 1UKJDUWOOPI
fcM i-ii •• «, ' • K i l * HIKSTFN OUNST (0SH HAUTNETT
Ľir-1-H MICH ATI PARI i nd BA H H V •# b ITD •» Jr. hprnlkar u r m i d h> (.inľ.NN' = l l ľ , l
p ht LltfDA PHI L l.l* S r* L O, f.i.É., aOTEHr Mi L L t t.k.B.. JOHN EU< HAN muiic Lumpuicd b> AI I
M#tiFfliHP S-TEiit* b-p M E U l U K E t f T JAME i L VONÍ
f i » n dJílisnBr J.11-M.1 '• r I r .\H<: : IE
j> Ol ph-t lfjr*<íhf lUHůNlí L*(HM1N É.fc.t., LD pruduivi H.tU lUUk H H V MARTUS
I n I f i d i Ď f r U h n n j i WI-LLI »r*4u<*« tt F H N*-C'fr'OH D CQPPOLA JIH'E COIT4NZ0
AI '.J r a iľHFm HAHlľf h»T»d up.Tn ihp n i ť H tak rrFFRľ> ri.l-rrNIIíFÍ,
• mmd dlraclad by M)FI* COPPDt* fm*T J ' V>-
"Místo toho píše Cecília o sobě a svých sestrách jako o jediné osobě.
Často je obtížné určit, o které sestře mluví a mnohé podivné věty
vyvolávají v čtenáči představy bájného tvora s deseti nohama a pěti
hlavami, který leží v posteli a láduje se hamburgery nebo trpí při
návštevách prihs prívetivých tet.
Individualizace pomocí kostýmu: Cecilia
Individualizace pomocí kostýmu: Lux
Dům jako ryze ženský prostor
Kostýmování chlapců