Světem, a to zejména tím západním, obchází strašidlo [DEL: jménem :DEL] populismu[DEL: s :DEL] . Není vyloučené, že se ve 21. století stane populismus tím, čím byl ve 20. století totalitarismus, [DEL: a to :DEL] [INS: tedy :INS] hlavním nebezpečím pro demokracii. A jelikož [DEL: se :DEL] [INS: je :INS] demokracie [DEL: vyskytuje hlavně ve formě demokracie zastupitelské :DEL] [INS: založena na zasto :INS] [INS: upení :INS] , [INS: je :INS] krize zastupitelské demokracie, mezi jejíž hlavní symptomy populismus patří, [DEL: je :DEL] krizí demokracie samotné. Skutečnost, že existuje populismus pravicový, který označuje téměř vždy krajní pravici, populismus levicový, který často označuje krajní levici, populismus vládnoucích tříd a populismus tříd ovládaných (aplikujeme-li dělení Ernesta Laclaua), [DEL: zdánlivě obhajuje :DEL] [INS: jako by svědčila pro :INS] [INS: to, že pojem populismu nemá :INS] [INS: koherentní :INS] [INS: obsah :INS] [DEL: nesoudržnost pojmu :DEL] . [DEL: To vyvolává hypotézu :DEL] [INS: Ti, kdo zastávají tento pohled :INS] ,[INS: :INS] [INS: tvrdí :INS] [INS: , :INS] že populismus není ideologií typu liberalismu či socialismu, [DEL: a to proto, že :DEL] [INS: neboť tento pojem :INS] odkazuje, alespoň na první pohled, spíše k politickému stylu než k politickému obsahu, [DEL: ale naopak :DEL] [INS: kdy :INS] Jacques Rancière mu nepřipisuje ani tento formální rozměr. Vodítkem k rozpoznání populismu [DEL: by byla :DEL] [INS: je podle těchto názorů :INS] určitá rétorika a postoje. [DEL: Na druhou stranu je ale možné obhajovat objektivní a reálnou soudržnost :DEL] [INS: Naproti tomu :INS] [INS: lze ale argumentovat i ve prospěch toho, že :INS] koncept[DEL: u :DEL] populismu [INS: má reálný a objektivní obsah, :INS] [INS: třebaže tento obsah může být vnitřně rozporný :INS] [DEL: a mít přitom na paměti rozpory, jež mohou vyvstat :DEL] . Jednou z vlastností politických pojmů je ostatně kolísání jejich významu v závislosti na daném kontextu a historických [DEL: událostech :DEL] [INS: okolnostech :INS] , vezměme si kupříkladu pojmy národ[INS: a :INS] a demokracie. Předmětem obdobných sporů byl i pojem totalitarismu[DEL: s :DEL] . J[INS: akou validitu může mít :INS] [DEL: e :DEL] termín, je[INS: n :INS] ž odkazuje jak k univerzalismem inspirovanému komunismu, tak k rasistickému naci[INS: s :INS] [DEL: z :DEL] mu[DEL: , termínem důvěryhodným :DEL] ? [DEL: Například marxisty umožňuje :DEL] [INS: Marxisté vznášejí kritiku, že pojem :INS] totalitarismu[INS: umožňuje :INS] [DEL: s :DEL] [DEL: hloupě, až hanebně nálepkova :DEL] [DEL: t :DEL] [INS: nejapné a skandální směšování :INS] . A přeci se v nedávné minulosti nejednou stalo, že [DEL: se radikálně odlišné politické :DEL] [INS: politické směry, které mají :INS] [DEL: postoje :DEL] k určitým otázkám [INS: radikálně odlišné postoje, :INS] [INS: se :INS] v některých stěžejních bodech prolínají.