60 65 70 75 80 85 90 pokladníkem učinil a jemu přikázal spěšně, aby žádným obyčejem základuov nevážil, ale věrnost, kteruž bratr v čas potřebnosti nutí se bratru ukázati, a aby lidu množstvie sebral, kterýmž by jej z jetí mohl vysvoboditi. A pak najjasnejší Jan, milostivými hnut jsa bratra prosbami, listy do rozličných krajin rozeslal jest, žaluje králóm a kniežatóm, každému zvlášť, kterak páni země české najjasnejšie knieže a pána pana Václava, římského a českého krále, pána svého, vézie, odporné rozličné proti pánóm v svých listech složiv kusy, je proti pánu svému a bratru najmi-lejšiemu dovodě velmi nespravedlivě a k tomu pravě, že veliký žold chce dáti, aby mohl bratra svého zase vyprostili. A zvěděvše to všickni, ktož žold milovali, kteříž prvé zadost spravedlnosti jim se stati museli, opustivše spravedlnost, obrátili sú se ku pokladu dávajícím. A tu zvonec slili sú rozličnými radami, že již svým zvukem všecky královstvie neslušnosti po končinách světa roznesl jest. Znamenajíce pak někteří páni sladkost pokladu a žoldu dary, kteříž prvé přivěšením pečetí svých ne lstivú lásku, ale pro spravedlnost byli sú se spojili se pány: ty červenost poběhlé pánóm učinila a neupřímé, a tak větčie lstivosti počátek pošel jest, neb usty libé, alias sladké, věci mluvie, srdcem lstivosti nepravost rozmnožuji; skrze to jeden druhému těžko bude věřiti a to spadne a obrátí se k jich potomkuom. Ale osviecený Jan, vévoda gerlicský již řečený, veliké množstvie lidu shromazdiv do Prahy jest přijel, ne aby nadarmo množstvie sebral, ale aby krále, bratra svého a pána, věrně zprostil. Páni pak, kteříž krále v své moci měli sú, zvěděvše to, na hrad Krumlov páně Jindřichuov z Rožmberka přinesli sú. Ale již řečené knieže u města Budějovic položil se jest a skrze to páleni morduom i jiným neslušnostem to léto umenšenie jest uraženo. Král pak znamenaje, že málo co jiného muože jemu prospěli, jedno ty věci, kterýchž páni pro obecné zemské dobré žádali sú, jim chtěl by dáti a pečetí naj jasnějšího bratra svého Jana svrchupsaného listy upevniti. Co viece, diem krátce. Všecky věci, kteréž páni přivodili sú, psányť sú a pečetmi upevněny. A tak příměřie jsú položena. S tiem Velebnost královská jest puštěn. A když chtieše lid se rozjeti, každý z žoldu svého napomínal jest knieže listem jeho, kterýž, když byl král puštěn, zbaven jest byl úřadu nad poklady a pro nezaplacenie žoldu od žoldnéřuov svých mnoho haněnie trpěl. Knieže pak nad králem dobroty a bratrstvie ukázal jest milostivost, jej vysvobozuje. Ale král kniežeti rozmnoženie nevěry dal, neb krámov z úzkosti vysvobodil jest zástup a kniežetin zástup v kládě král pevně zavřel jest. 1 utéšenie potěšeni - 2 blhlost vezdajškh novin zběhlost denních zpráv (dietina cxercitia novitarum) - 6 jest okázáno je učiněno - 8-9 jimž se přihodilo tlíce pustiti bylo zatěžko vzdáti se - 9 zmiesto místo - 12 ustavičnost stálost, pevnost (constantia); zkaženie záhuba (destructio) -14 milostivu zprávu laskavou nápravou; zdvihnuti obtieženie odstraniti břemena -16 k svému skutku k svému dilu, povoláni (in actum suum) -18-19 rozmyslnú radu uvažující poradu (mas-ticato consilio) -19 vypravil řekl, vyslovil - 21 zúmyslný vymyšlený, záměrný - 21-22 se lúpie z obrokuov jsou otupovány o důchody - 23 na však den každý den, den po dni; krajina země - 26 obvyklo jest zvyklo si, má zvyk - 26-27 z stará dávna od dávných dob - 27 kvielitedlniho křiku kvili vého (lamentabili) křiku, nářku - 28 zaslúžili vydobyti, vymoci - 29 popudný popud -livý - 30 ustavičnost stálost, pevnost - 31 domnév se domnívaje ít;prvé dříve - 35 náhlost prud- 618 kost, prchlivost (vehementiam) - 37 sedeí usedneš - 39 milovnici oblíbenci, milci - 41 ujitie únik; by kdyby - 44 stavenie zadrženi, zajmuti - 45 ohradami se ohrazujíc posilami se zabezpečuje (diversa structura se muniens) - 45-46 zlost nepravosti zlý skutek nespravedlnosti - 50 provolán vyhlášen - 55 mnohými obyčeji rozličným způsobem - 56 bramburský braniborský - 57 gerlicský zhořelecký - 58 základ peněžitá záruka (thesauros) - 60 z jetí ze zajeti - 63 vlzie vězni - 63-64 odporné... složiv kusy odporujíc! složiv artikuly (contrarie formans articulos) - 65 dovodé dokazuje (approbans); žold výkupné (stipendium) - 71-72 ty červenost pobéhlé pánóm učinila stud způsobil, že zběhli od pánů (hos rubiciunditas apostatas dominis reddit et perversos) - 73 alias jinak, neboli - 80 umenšenie jest uraženo dosl. překlad: diminutio est offensa, srazilo se se zmenšením, t. j. nastalo zmenšeni, úbytek - 82 upevniti stvrditi - 83 přivodili sú uváděli, t. j. se souhlasem (approbant) - 85 z žoldu... napomínal jest upomínal o žold - 88-89 rozmnoženie nevíry dal rozmnožil nevěru, t. j. nedodržení úmluvy - 89 z úzkosti ...v kládé v lat.: a cippo (z klády) ... in cippo; kniežetin zástup knížecí přívrženci stIZný spis panské jednoty králi Václavu iv. (r. 1397) Najjasnejšie knieže, pane muoj milostivý! Kterak utěšené jest a chutné, alias libé, lidem přebývati v království, kdež milostivý, tichý král a pokojný královstvie své věrně zpravuje radami, kterýž ne milovníkuov daruov volá do rad, ale poctivé obecné dobré věrně vážleie. Neb v kterém koli království mnoho hubených 5 a rozběžitých, alias neznámých, rad se děje, to královstvie v sobě ovšem zle se zpravuje. Výsost ciesařstvie, proč ste nenásledovali nejnepřemoženějšieho otce Vašeho Karla Šlapěji, kterýž země své šlechtice, cizozemce i hosti znamenité a chvály hodné, vším srdcem miloval jest, s kterýmižto krajiny a země obdržel jest. Ale hluku měšťan a řemeslníkuov k Výsosti rady nevolal jest. Nebo pánóm země a šlechticem královstvie poručil jest úřady, zřetedlnú múdrosti jich řiedě zpravovánie, každého zpósobil býti v svém řádu, všecky věci řiedě s radů pánuov; říši a království českému na však den čest rostla jest rozmnoženie a vítězstvie, neb přejasné paměti otec Váš najnepřemoženější rozumných panských požíval rad, kteřížto po smrti jeho skrze novotné pány od Výsosti rady jsú odlúčení. Však svú nepřemoženu moci stavy všech zpravování dosti pilně zjednal jest, panoše v svém pořadu, měšťany též v svém, takže někteří šenkuj í c pivo, někteří šili obuv, někteří vykrmujíce dobytek, droby dělajíce, že jeho páni a panoše mohli se tiem chovati, všickni svých kupectví užitkuom radovali se. Nebo pro ně řiedko neb nikdy války nedály sú se, neb Jeho Jasnost znamenal jest, že měšťané málo se k boji hodili. Slavné 20 knieže, najmilostivější pane! Má všetečnost nemuožť se nadiviti, že korunu cie-sařskú až do tohoto času hlavy Vašie Výsosti nepřikryli ste, kteréž však otec Váš Vám i bratřím Vašim velikými dary a úsilími dobyl jest, a čest svaté říše dali ste cizozemci, alias hosti, korunu hlavy Vašie služebníku. A z toho Vašie Výsosti a království českému mnohé škody a křivdy staly sú se. Ó, Výsosti ciesařstvie, 25 proč tak dlúho slovy pěknými a lahodnými vjayěšení drželi ste ciesařstvie? Proč tak dlůhý čas trpěliste křivého papeže, proč tak diúhý čas vieře křesťanské blúdiu lú 15 619 ^ k. íU, dopustili ste, poněvadž té věci byli ste rozumnými příčinami sudce a najvyšší rozdielce postaveni? Proč takovú chtivostí nevěru židovskú milovali ste, je milujíc nad věrné křesťany, je také nad proroky páně povyšuje? Proč Vaše Jasnost učeným. pražské koleje študentom a kněžlm Neronovú ukrutnosti protivila se, neukazujíc jim Vašie Jasnosti lásky, neb některé ste jímali, jiné stínali; jiné topili, jiné hřebel-ci jako hovada cídili, jiné bili ste kyji, žádné jim jakožto přejasný otec Váš neukazuje I pomoci, ale kládami, okovy i všelikými haněními je mnohokrát zahanbovali ste?_[ Najosviecenějšie knieže! Křehkými Vaše uprieme svedomie bylo obdařeno radami, když všecky kostely pražské zlúpiti chtěliste, z omátuov, alias ozdob, a svátostí! 4 i' 5 X 4i Bojímť se zajisté, že Jasnost Vaše jgoItjTjg^^^ neustavičnost Vasie mysli. Z králuov najjasnejší, 1^ li v i ■ v- l 55 60 učiněné božie rány neujde a pro synu najjasnejšieho otce Vašeho Karla, kterak velmi zlým rozumu byli šte oblečeni zlatohlavem, když osviecené knieže a pána, pana Jošta, markrabí moravského, a urozeného pana Bočka z Kunštát, jinak z Poděbrad v Vašem i Vašich klejtu zji* mali ste ohyzdně, pečetí Velebnosti Vašie a Eituov Vašich i slov Vašich vieru zrušili ste! Na králeť zajisté takové věci nepříslušejí, ale vypověděnie slov viery hodné. Povýšený nad kniežatá, slavný pane! Dětinská zajisté radů Váše Slavnost jest pře-vrácena, že královstvie české, dávnie časy štiepené, netbanlivě dopustili ste zkazi- ' ti, s sány Vašimi a královstvie šlechtici v smlůvu dobrotivú netbali ste do této chvíle vjíti, s nimižto však všecky škody, všecky neslušnosti Vaše Slavnost najpo-sléz musí přemoci. Neb Jasnost Vaše vtipně'rač pohleděti fia ty, kteréž sobě'nové zdělali ste pány, z kvasnic bláta vyzdvihli ste a na škodu biedy Vaší Jasnosti zdělali ste. Nebo bude-li Vaše Tasnost déle jich rady požívati,_zpravOvánie těla i krá- i lovstvie budete moci býti zbaveni, neb darové a panovanie přitahuji, jichžto libost n jim přestátí neopúštie, alias nepřestává. J^k dadie_ Jasnosti Vašie záplatu jako ďábel svému služebníku. Poněvadž zajisté bázeň božie počátek múdrosti, z prstí jakožto jiný člověk jste stvořeni a duše: odporné věci opusťte, kteréž tělo a vnitřnie-ho člověka nakažuji. Boha zajisté pravým srdcem milujte,.zmužilostí královskú dě£nsišjvěci_zayrzte, poněvadž dávno dětinské třevíce zedrali ste! Neb porozuměj Vaše Jasnost, kterak znamenie lva jest rakovými obalené stupni; neb vienie větruov věje odporně a protivně! Aby zajisté všecko brzo sebřánie zavřením věrným zavřeno bylo, s pány Vašimi jednotu smluv držte, rádce věrné, hodície k radě, zvolte, alias vyberte, lotruov se varujte, spravedlnost vyzdvihněte, ustavičnost milujte, _světjo křesťanstva plamennými učiůtejinřeti stkvjlostmi! Sami na se budůčně pamatujte, abyste koruny svatého římského ciesařstvie, kteréž otec Váš velikými dobyl jest úsilími, tak pevně drželi, aby z Vašich a Vašich bratří rukú v moc jiných nepřišla. A v tom také rozmnoženie jasnosti, chvála, čest a veselé ode všech lidí se okáže. 1 alias jinak, neboli - 4-5 hubených a rozbižitých kusých a rozptýlených (exilia cr vaga) - 8 hluk dav (cohortem) -10 žřetedlnú múdrosti prozíravou moudrostí (perspicua sagitate); spravovanie vláda, řízeni - 14 novotné pány pány s nedávno udíleným Šlechtickým titulem (novellôs dominos) - 15 zjednal jest uspořádal; v svéni pořadu zvláštním řádem .MA 4- 620 1/5 . i-*-c%Á (rzv - 17 chovati se živiti se (enutriri) - 20 md všetečnost já zpozdilý, pošetilý (stolidiras) - 25 v zavěšen! drželi ste ve vleku jste udržovali (in suspénso) - 26 křivého papeže (antipapám) t. j. vzdoropapeže avignonského v dobí velikého schismatu západního, od r. 1378 (počínaje Kli-mentem VII.) - 27-28 najvyšší rozdielce nejvyäší rozhoda (supremus arbiter) - 28 nevíru iidmiskú nevěrné, nevěřící židy - 34 křehkými nevážnými, věrolomnými (fragilibus) - 36 Nabuchodonozor II. (605 až 562 př. n. 1.) jeden z nejslavnejSIch babylonských králů, který je v bibli Učen jako násilník potrestaný za to šílenstvím; o jeho pokořeni srov. Dan. 4,30 — - 40 n klejtu když měl glejt, t. j. ochranný průvod - 43 Vaše Slavnost jest převrácena Vaše Výsost jest svedena (pérversa) - 44 štiepené pěstované (plantatuni) - 47 vtipně s důvtipem (imaginative) - 51 záplata plat, odměna (solárium) - 55 dltínské třevíce dětské střevíce - 56 rakovými obalené stupni doslovný překlad z lat.: caneri involutum gradibus, obklopeno raky - 60 stkvllostmi nádherami (splendoribus) • t-V , CESTOPIS T. ZV. MANDEVILLÚV český překlad tohoto nejoblibeňějšího středověkého cestopisu vznikl kolem roku 1400 v okolíkrále Václava IV. prací dvořana Vavřince žBřezové, který prů:dvořšké prostředí složil také snář.a světovou kroniku. Vavřinec překládal z německého zpracování metského kanovníka Otty von Diemeringen, jež bylo přeloženo z francouzského originálu s přihlédnutím k překladu do latiny. - . , Mandevillúv cestopis je typické středověké vypravováni, blížící se svou fantastíčností popisům cizích krajin a jejich obyvatel, jaké známé'ze soudobé rytířské epiky. Konvenčni rytířské literatuře se -blíží i vloženými cpisodami á ústřední postavou anglického rytíře Johna Mandevilla, který je v díle označován za autora. Mandeville prý odejel 7. vlasti roku 1322, procestoval Evropu, severní Afriku a velikou část Asie, navštívil několikrát Palestinu, sloužil vojensky sultánu egyptskému a velikému chánu mongolskému; ve skutečnosti je vypravováni opsáno z nejrozmanitějších pramenů nebo jc dílem čiré fantasie. ' Za skutečného autom originálu býval pokládán lutyšský lékař Jean dc Bourgoigne, spiše se však zdá,že jím byí lutyšský klerik Jean d'Outrémcuse (dříve zvaný též děs Prez), úředník při biskupském dvoře (1338 až 1400). Dílo se přes svou fantastičnost a neprav-děpodobnost, nebo spiše právě pro ni, Ubilo; hovělo tehdejšímu (vkusu (líčeni nádhery a .bohatství cizích krajin, vojenských úspěchů a pod-), bylo čteno, po celá staletí a stalo se i živou knihou četby lidové. DVADCÁTÝ ROZDIEL ptavi o jedné potvoře, jenž má zpósobu člověčí až do pasa, a spodek jest kozí V ejipské púšti jest mnoho svatých pústennfkóv a bratří, jenž mnoho věd divných často vídají. Nebo bieše před jednoho přišla divná potvora jako člověk ■ s velikýma ostrýma rohoma, kteréžto na své hlavě mějieše, a bieše podobna k člověku od vrchu až do pupka, a zdolu mějieše kozí zpósobu. A když ji zaklína boží s pústenník boží mocí, aby jemu pověděla, co jest, tehda ona odpovede a vece, že by bylo smrtedlné stvorenie jako i on, a prosieše toho pústennlka, aby za ni buoha prosil toho, jenž je s nebe sstúpil a v tělo panny se vsadil a ticm vykúpil vešken lidský národ; a inhed zmizela před nim. A potom té potvory tělo bylo nale- 621 ústav AV http://147.231.53.91/src/print.php?id=402&page=2 22 Reichstag zu Frankfurt iui Decembcr 1397 und Januar 1338. weis, als wir euch des sunderlich gelawben und getrawen und als euch ouch des Enderlein unser undermarschalk und liber getrewer underweisen wirdet. geben zu • Wirczburg an saud Niclas abende unserr reiche des Bebemischen in dem 35 und des 1397 Romischen in dem 321 jaren. Dec. 5 Im verso] Dem burgermcister rate und . , , . _ . , „ , , ■ i- i V r. i Ad relacionem Borziwon de Swtnar burgern gemeinhcnen der stat zutranken- ^ „ - , -w Franciscus canomeus Pragensis. fürt unsern und des reicbs Üben getrewen. r D. Klagen über den König nr. 9. ™7£J)9- Artikel über Forderungen und Klugen1, von den Kurfürsten dem K. Wenzel mit- getheilt. 1397 c. Dec. 23 Frankfurt. io W aus Weimar. Großh. ivnä Herzogt Sachs. Gesammtarchiv Registrande E fol. 1 nr. 1 cop. sec. 15, aus dem Wittenberger Archiv. Wo mir 1 Punkt Uber « stand, üt, tok 100 S Punkte darüber waren, & gedtuckt worden. Diß sint die artickel, die die korfursten dem Römschen könige geschriben han. m7 Item uf dem sonnendage vor winachten anno etc. nonagesimo septimo quamen is die kurfürsten zu dem könige gen Frauckfurt. und do fordert der königk an sie, das sie im die artickel anderwerbe geschriben geben, und also gaben sie im die nach-geschriben artickel. [1] Zürn ersten von der zweidraebt als von der widerbebsten* wegen von Avinian etc., das solt unser herre der könig richten, wann er das mögelich dete und das ouch wol 20 entrichtet, wann er sich darunder arbeiten wölt und auch von rechtes wegen thun solt. [2] Item von der bullen als der babst den fürsten geschriben hat von dem, das der könig zu Franckrich Janueb des riches stat inne hat, mit dem sich die Floren-cier" verbunden haben widder ander des riches stet in Lamparten: da solt unser herr der könig sin botschaft umb bestellen und schaffen das dasd abgethau werde, [5a] wann s» es die stet darumb thun das sie meinen das unser herre der Römsche könig den von Meylant einen herzogen und zu Pafyhe einen graven gemacht hat uf des riches stet geschluß guter etc., das unser herre der könig widderuff und abthun sftlle, wann er des kein möge und macht hat zu thun und grüplich widder das rieh ist. [3] Item das das heilige riebe vil lande und stet verUist umb0 versümeniß, das so isf nicht gehanthabt noch geschützt wirt, mit namen nicht allein in Lamparten, sunder in Saphoyen8, Flandern ein teil, zu Brabant, Camerech1' das bistum, die bistum und stett Mecz Tollen' Wirden. und da sal unser herre der könig zutbun und die widder zu dem riebe thun breiigen und dabi behalten. [4] Item unsers herren des königes frftnde hatten Bernek inne in Lamparten, do 35 der von Meylant kriegt mit den von Bern; und gaben das dem von Meylant inne und namen gelt darumb, von der wegen Berne dem rieh engangen ist, und das unser herre der könig zu dem riebe widder brengen sal. a) H' rriderbtsaem. b) dir Utile Buchslabe docli mol als e teidenugtbai. c) W Flovenciaii. d) owi. W. e) 0111. H". f) W Ist. g) W Sathoynm. h) W Cameretli. i) IV Mnncz CCHen. k) II' Bern mit übtrgt- 40 05.04.2018 11:5 ilozofícký ústav AV http://147.231,53.91/src/print.php?id=402&page=2 D, Klagen über den König m\ 9. E. Landfrieden nr. 10-19. 23 [5] Item das unserr herre der k&nig gibt sinen Mnden membranen versiegelt mit 1367 siner majestát ingesiegel, darin man mag schriben was man wil: meinen unser herren,' das unser gnediger herre der kónig sie lasse wissen was er mit den membranen versiegelt habe, und begeren unser herren die kůrfůrsten zu wissen was also uf die membranen s geschrieben si, wann dem riche grosse schaden entsten mag und macht daran gelegen ist, als sie underrachtet sint, sie auch zumal unmögelich důnket das man die membranen also geben hat. [6] Item das, van unbeschirmniß* und das das rieh nit vestenclich gehanthabet wirt, es sint kriege in allen landen des riches, und nieman weiß vor wem er das recht io bitten solle ader möge, das er dabi behalten und beschirmet werde, darumb bitten die kůrfftrsten und begerent, das unsere herre der konigk zu ien komme und ien ende und ußrichtnnge gebe, das auch not ist, wann sie das nit lenger mögen verziehen, und einen darüber gebeb der des macht hab der ien ußrichtung tft und sie beschirme. [7] Item von den zollen und anderr0 Sachen clied unser herre der konig gibt etc., i5 begeren sie, das man die" abthü. [7a] Item das er widderruifo den nuwen zoll zu Wirezburg. [8] Item das man stede und andere lüde leidiget vor das riche nmb geringe sachen, da man sie unmögelich umb leidiget und doheyme wol entrichtet, und das kompt alles von des wegen das sie niemant haben von den ien ußriehtunge geschehe; 20 und wan sie fftrkomment, so geschiet' ien kein ußrichtung etc. [9] Item das sich der künig verbunden hat mit den von Krakau, das ist widder die cristenheit und wider sin bruder den könig von Ungern. [°a] die rarsten begeren auch, das er sich des bonts mit dem von Meylant abthü. [10] Item geistlich und ander personen sin get6t unschüldiclich, die solt er 25 beschuren und das weren, das ist unredelich und wider das riche, und söliches unrede-liches macht dem rieh ein grossen schaden. [11] Item vil ander gebrechen die wir wissen, item sint noch vil infeile gebrechen^ Lschaden und unverdenklichheit Yon dem könige dem riche geschehen und ufentstanden und degeliche schaden. so E. Landfrieden nr. 10-19. 10. Allgemeine Lmulfrieäensoränung IC Wenzels auf 10 Jahre. 13981 Jan. G Frankfurt, Ja», e Maus München St.A. L'rkk. betr. die Verhh, d. kurpf. Haus, g. das deutsche Reich 121/b. 14 or. mb. c. sig. penä.; auf Rückseite die ältere Bignatur roth VIII. F. 22/111. B. 1 Abth., ganz unten coäve Hand der liüwe lantfrtď, dazu vielleicht etwas später durch konnig 35 Wenczla geinackt ad deeem aimos. Bei der Ähnlicl&eil von c und t in dieser Vorlage sdiien es gerathen überall cz durchzufüliren. A coli, Speir. St.A, Vrk. nr. f)8 cop. ml., deren RicMigkeit von Pf. Mnpreclü bezeugt wird, dalier c. sig. intus subtus impresso. Zuerst kommt der ganze Landfriede, dann zum Schlüsse folgen die Worte Da« diese geuwortige abeschrifft unsers gnedigeu herren des *o Römischen kuniges brieffs uber den frieden mit siner majestát anhangendem ingesiegel versiegelt von ivorte zu worte glich stet, so bau wir Ruprecht pfalczgrave bij Rijne a) W uiiliíatbiřBiO. t) ir gebon. c) W ander mit ebtim an t uugesetttm ßberhaltn. i) cm, W, e) tm. W. f» II'i mit anftwdstcm Zeichen, das tool e ist; alsoXnitiumatian. die wir nitlMtoi haben, řl W irelirochen. z 2 05.04.2018 11: ilozoficky üstav AV http://147.231.53.91/src/print.php?id=402&page=2( C Absßtenög K. WensselB, l'rkitwlra, nr. 201-207. 2.r>r> Archiv 8, 726, Karlsr. G.L.A. Pfalz. Kop.B. 146 fol. SM»" cop. cli. ernten, und ibid. 44 Um fol. 1&V-140" cop. cli, nach 1480, Niimb. A.Konserr. Rotenburg Report. Tit. I generalia C • ürkk. Bücliernummei' I! cod. inb. liotcnb. Kopialbueh fol, lo2"-103l cop. saec. 15 in., Köln. St.A. Itb. mag», pnvileg. fol. V.l\) h-20J b cop. mb. coaeo., «w. de. In bibl, de Gimd nr. 01(10") 8. fi Ghmix Cutalogne &fl nr. 281 (Sclirift drs 18 Jahrhunderts). Gedruckt Goldast ]l<-ich*sutzini hait, und hait darumbe widcler syuen titel und gelnnp gelt genommen; |.?J er hait Ii) II ciitglitlct, E ciitledft, A tlttglcflH. b) A Hiliinlinr. e) 1U stlieiiil nbuc Ynhilzeirlmi auf n. ü| A Imf k. Ii. \. z. eiiikoi-iii/inl in Kttmr. i') A aiitglyclfinge, S PillIcilfiiiKn. f) A «ntglytli'l iiiwl entgl/daH, K m(],ilct und c»tl«li-u. z2 05.04.2018 12:1 ilozofícký ústav AV http://147.231.53.9 l/src/print.php?id=402&page=2č 250 Fürsten- und Stüdte-Tag zu Obeilahnstein im Anglist 1400 aurli vil stedc und lande in Putschen und Welschen landen tleme riebe zugehorendo, und der ein teyl* vorfallen sint deme heiligen liehe, übergeben und der nit geachtet noch an deine heiligen riebe behalden; \4] so hait er auch uiube geldes willen dicke und vil syne frundc gesand mit ungeschrieben brieven, dy man nennet mein brauen, dy doch mit syner majestát ingesigcl hcsigelt waren, und mochten die frundc, oder ., den die menbraneu wurden, under dem königlichen sigel schriben waz sy wolden, davon eyne grolle sorge ist daz das heilige riebe au synen wilden und nuezen schede-lichen beraubet und entgledetb sy wurden; [5] so hait er auch ny keyne achte gehabt aller der misliel und kriege, dy leider manche czijt in Datschen und in andern landen des heiligen richs swerlich und vorterplich gewesen und nocli werende sint, deshalben 10 groß raub brant und mort ufferstanden sint und tegelichen schedelicher ufferstehen, und band noch paffen noch leygen noch ackennan noch kaufflude boyde man oder wib frieden uff deme lande oder uff deme waßer, und werdent auch kirchen clostere und andere gotshusere, die daz heilige riebe hanthaben und beschirmen solde, verderp-lichen geraubet gehrand und genczlieheu sunder gotsforclite« gcwfistet und vertryben. i«, es hait auch ydermau deshalben synen mutwillen widder gelimp und recht mit dem andern getryben und noch tryliof sunder besorgfinge und achte des heiligen richs daz alsuse versfimeliche gehabten ist worden, und enweys auch iczunt nymand für wen er daz rocht byden möge daz er von des heiligen richs wegen dabie hehalden und beschirmet werde; [C] er hait auch, das erschreglich und ummeuslich ludet, mit syns 20 selbes band und auch ubermiez ander ubelteder die er by yme hait erwirdige und bidderbc prelaten paffen und geistliche hule und auch vil andere erbar lüde ermordet erdrenket verbraud mit fackelen und sy jemerlicbenr und unmenßlieben widder recht, getodet, daz eynie Römischen konige unezemelichen stehet und ludet. und sint auch diße vorgeschribeu artikele und vile andere großer sin ubcltad* und gebresten als 25 landkundig und offenbar daz sy nit zu beschonen noch zu decken sint. und han darumbe yn dicke und vil mit großem fiiße als vor gesehriben stehet gebeden erinanet und «•sucht, daz er sich solichs unezemelichs lcbens abetede, und darezu sich stellte and arheydete, daz die heilige kirche, dy yn als eynen Romischen konig iren voygt dicke und vil hatte1' angeruffen, zu Melden und eynikeit und daz heilige riebe widder zu so synen wirdon landen und gitteren qweme, und nficzlicher1 mit ganezem fliße gehanthabet wurde14 zu hulíte und tröste der cristeuheit, dy auch deßhalben swerlichen vernichtiget1 und gedrucket werdet, als wir auch dem vorgenanten kern Wenezelawe als eynie Komischen konige diße und vile andere großer gebresten yn selber und daz heilige riebe großlichen antreffende zu zijden klerlich han gesaget und beschriben ss geben, so han wir doch nach synen antwerten und nach unser widderrede und ernstlichen'" crsuchfinge, und nachdem wir diß alles auch den heiligen stul zu Rome von yme han laßen wißen, noch ny befunden, daz er sich darezu gebe oder stellete, als daz ftynem Tioniischen konige billiche" zugehoret0, daz er in der heiligen kirchen fryden, des der ganezen cristenheit große noit were, wühle machou und daz heilige a> riebe widder zu syuen wirden landen und guterenP breiigen und daz auch iiüczlieher hanthaben, als daz auch in allen landen des heiligen richs wol ei-schynet und kuntlich ist. und wann wir dific^ vorgenanten und vil andere gebresten der heiligem kirchen und dem riebe swerlich schedelich und klegelich anlegende, von der obgenanten z2 05.04.2018 12:2 ílozofický ústav AV http://147.231.53.9 l/src/print.php?id=402&page=2č 0. Absetzung K. Wenzels, ürknnden, nr. 304-207 257 aimifungc und auch von unser eyde wegen damidde wir besfinder als oberste und "«« allerliebste gclidder des heiligen ríchs1 demselben riebe verbunden sin, nit furbaßerA""'' oder nie verswigen und geliden konde»*, wir infisten, als uns daz auch zugehoret und wir daz schuldig sin zu thüiic, darezu gedenken und tbun, daz das heilige rieh, von r. weliches nitniiczlicher und sumelicher handelfinge diße gebresteu ufferstanden sint, furbaßer zu hulffe und zu tröste der cristenheit baß und nuczliclier gehanthabt wurde: so hatten wir nfl leste andorwerhe dera vorgeschriben her» Wenczelaw als eyme Römischen konige gesehriben und yn unser niederster1* ersuebunge eygentlieh ermanet, begernde und heysehende daz er zu uns koiuen wolde zu Obern"-Laustein uff den Kyti m und by uns sin des andern tages nach sante Laurencien tage nehstvergangen, daz '■">" heilige ricli nuczliclier zu bestellen und soliched große gebresteu abezulegen. und uff'1""' " daz wir daz gerne gesehen betten, so han wir yn also ftilleclichen und ernstlichen ersucht und gehcyschcii, also, ab er nit in der vorgeschriben maße enqweme zu uns uff die vorgeschriben stad und tag, so infisten wir von" auruffunge des gemeyiien 18 landes und von unser eyde wegen darezu gedenken und tbun, daz das heilige liehe nuczliclier gehanthabet wurde, als daz auch klerheh unser brieve innehaldeiit. des sin wir uff die vorgeschriben stad und tag kommen, und hau auch andere unsere midde-knrfinsten fulleclichcn darezu verbodt mit andern fursteu herren und Steden des heiligen riehs, und han gewartet von' tage zu tage oh der vorgeschriben her Wenczelaw icht •>o kommen wolde diße vorgeschriben gebreste» abezuleghen und daz heilige riebe nuczliclier zu bestellen, und ist er doch uinhe alles diß nit zu uns kommen, und hait auch nymande von syuen wegen eyniche sache uns furzulegen zu uns gesamt. und »int* wir yn umbc diße vorgeschriben klegeliclie und scliedelichee gebresten dicke und vil 'alleyne und heymclich in gütlichkeit, und, alles1' daz nit gehulffen hait, vor forsten as herren und Steden des heiligen riehs in mancher samenfnige dy wir dai'umbe swerlich und kostlich gehabt han, ernstlich ersucht und gestraffet hau' (und als daz auch nit nficz gewesen ist, so han wir daz furbaßer von ytne au den heiligen stul von liome bracht als vor gesehriben stehet), und er diß,c alles nit geachtet hait: so können und mögen wir nit anders darinne1 gemerken und geprubenm, da» daz er der heiligen m kirchen und cristenheit und besundern des heiligen riehs keyue achte und sorge mc oder furbaßer11 haben wolle, und wann auch diß sunder verderplichen schaden der ganezeu cristenheit nit lenger zu horten0 noch zu Iyden ist, so sin wir mit wol-bedachtem müde, uhermiez vil und manchirJcy haiidehmge und raid dy wir daeumbe linder uns und mit vil ander» furste.» und herren des heiligen riehs ernstlichen gehabt w han, der heiligen kirchen zu hulffc der cristenheit zu tröste und deme heiligen riche Lzu eren und nücze genczliche überkommen, daz wir den vorgeschriben hern Wenczelaw als eynen vorsumei'P entgleder und umviidigen des heiligen riehs von demselben heiligen Römischen riebe und alle der wirde darezu gehörig zu dißer zijt wollen genezlichen und zumale abethün und abeseezen. und wir Johann erezbisehoff vorgenant, gots « n amen zu dem ersten angeruffen. in geeichtes stad geseßen, in uaiucn und wegen unsere? vorgeschriben herren und middekorf'ursten des heiligen Römischen riehs und n) .'.']. i nt*ti A'Ojt. attx I: uiiilt'ii. nicht ■nuti/ththcl, A koiidwi, Jl kunilmi, áhtuM ľtletl, tut. tjltcvsttxitng iiprjm- vinms. li) A rerdentar, M fnrdestcr. c| Jl doch nicht 'i Pntl< hhtr u sinnlich iiuiprclit f <1| Jl doch nicht tmi g>n,ttc)i«<. c) M iltiľh irrt von nint nicht van. i') aůd. II, oni. MAĽ. (f) A di<*>ŕ vorgi'íicliľibpn ♦S rlcgiOiľliin mul srlicileliŕhdi. li) Ír »lf. i) M ÜWI'.. •">} ">l mís ľ. 1) ;l rtnyn, m) M hni itíH-h n. Živ. gťjiriilHMi Hn4 nicht gofnivtn. A ffeprftWli. n) jV ftn Pituhtch*» "her n nifhttmy. n) ,!//•; Irrrtcii. A hýriví], p) ,-t/ť v,-jrŕ*iiiii,-r. i|) A Utfflír. z2 05.04.2018 12:3 ilozofický ústav AV http://147.231.53.91/src/print.php?id=402&page=2í 258 Fürsten- und Städte-Tag zu Oberlahnstein im August HOO. mg auch unser scll)es, limbe clifie egenanten und andere vile großer gebrcsten und saelien Auf/.eúvtm darczu bewegende abethuii und abeseczen mit dißcm unscrme orteil, daz wir thun und geben in diller schlifft, den vorgenanten hern Wenczelaw als cyncn unnftezen versuniclichen uuachtbaren entgleder und unwerdigen hanthabcr des heiligen Römischen lícha von demselben Römischen riebe und von alle der wirde eren und herlichkeid 5 darczu gehörende, und verkündigen darumbe allen fursten heiTen ritteren knechten sieden landen und luden des heiligen riebe, daz sy nfi furbaßer ire eyde und hulde. die sy des vorgenanten hern Wenczelaw personen als von des heiligen riehs wegen gethan haut, zumal und geuczlichcn ledig sint, und ermanen und ersuchen sy auch ubenniez die eyde damidde sy deme heiligen riebe verbunden sint, daz sy dem egenanten m hern Wenczelaw furbaßer als eyme Iiomischen konige nit me gehorsam noch wartende sin in eyniche wijß nach" yme auch eyniebe rechte dinste gulde gudeb oder andere gefellc wy man die geneunen mag als eyme Iiomischen konige geben thfin oder folgen laßen, sfinder daz sy dy behalden vor* den der von gnaden gots zu eyme niiczlichern und beqwemelichern Iiomischen konige gekoren werdet. des zu glauben und orkumle hau wir Johann crczbischofl zu Mcucze vorgenant diße geinwertigC unsere brieve davon thun machen, mit dißen nachgesebriben offen schribern in eyner offen forme beschiiben, und unser groß ingesigel hirane thun henken. gelesen und ußgesprochen wart daz vorgeschriben urteil und sententie von uns Johan erezbischoff zu Meneze vorgenant, als von unser und der vorgenanten unser herren der middekorfursten 20 wegen, an dem Kyne bij Obern-Lanstein Trierer bischtums gein Bimbach zu gehende* uff eyme stülef daselbs zu eyme ijchtestule1 erhaben, als die vorgenanten unser herren die korfursten* und wir daselbs zu geriebte saßen, in dem iare nach Oristi geburte 1400 n > J o Au,,, »odtipont und vierhundert jare in der achten indiecion an eyme fritage deme czwcnczigiston tage des mandes augusti enwenig1' vor ním' zijt in deme cylfften jare der bebstlichen 2s gcwalt des allerheiligistcn in Criste vaters und herren hcriik Booifatü von gütlicher versehunge des niinden babisfccs, in geinwertikeit der bochgebornen fnrsten hern Johans des bochgebornen fursten1 hern Ruprechts berezog zu Beyru uud palczgrave bij Ryn etc. sones, hern l'Vidcrichs burggraven zu Nurenberg, der edelen Thilippi zu Naßawe und Sarbrucken, Emychis von Lyningen, Jobans von Czigenhayn, Conrads ringrefen'" so unser dumherren" zu Mencze graveu, Reyuliarts zu Westerburg, Johans von Lympurg, Jobans von Isenburg, Reynharts von Hanaw herren, hern Nicolai Prowyn in der heiligen schriffie, Johannis von Wittenburg" und Nicolai Burgmann in dein geistlichen rechte, hern He; maus probates zu* sante (Jeorgen zu) il tm) nickt gmli>: vm. It. c) A fiir. <1) il gelaw«rltg*1l 1 mit Üktistiieh. e) A geen. 0 31 it/tt riit YohttecirhtH iititť ■ i 7 g) -V teol nicht k&iTiirstrii. Ii) il sif *t. (du neiiig- i) 9S BMM. k) E Mtf die 45 S I'iwlti . . roi ittM Xai»rn. I) II ViAtilwitlitn iihei nt ml A rinprfvcu. Ii rugrpvc il) II Voknlrrieken 05.04.2018 12:2