I í
Z ČESKÉ LITERATURY od počátků po dobu Husovu
3&
K vydání připravili BOHUSLAV HAVRÁNEK, JOSEF HRABÁR a spolupracovníci
I, P/sdr a jeho pomocník s rukopisu Augustinova spisu De ávitate Dei ;z kt 1136-1137 — Kapitulní kmhíivtia, Praha)
NAKLADATELSTVÍ ČESKOSLOVENSKÉ AKADEMIE VĚD PRAHA 1957
60
65
70
75
80
90
pokladníkem učinil a jemu přikázal spěšně, aby žádným obyčejem základiiov nevážil, ale věrnost, kterúž bratr v čas potřebnosti nutl se bratru ukázati, a aby lidu množstvie sebral, kterýmž by jej z jeti mohl vysvoboditi. A pak najjasnejší Jan, milostivými hnut jsa bratra prosbami, listy do rozličných krajin rozeslal jest, žaluje králóm a kniežatóm, každému zvlášť, kterak páni země české najjasnejšie knieže a pána pana Václava, římského a českého krále, pána svého, vězie, odporně rozličné proti pánóm v svých listech složiv kusy, je proti pánu svému a bratru najmi-lcjšiemu dovodě velmi nespravedlivě a k tomu pravě, že veliký žold chce dáti, aby mohl bratra svého zase vyprostili. A zvěděvše to všickni, ktož žold milovali, kteříž prvé zadost spravedlnosti jim se stati museli, opustivše spravedlnost, obrátili sú se ku pokladu dávajícím. A tu zvonec slili sú rozličnými radami, že již svým zvukem všecky královstvie neslušnosti po končinách světa roznesl jest. Znamenajíce pak někteří páni sladkost pokladu a žoldu dary, kteříž prvé přivěšením pečeti svých ne lstivú lásku, ale pro spravedlnost byli sú se spojili se pány: ty červenost poběhlé pánóm učinila a neupřímé, a tak větČie lstivosti počátek pošel jest, neb 1 ušty libé, alias sladké, věci mluvie, srdcem lstivosti nepravost rozmnožují; skrze to jeden druhému těžko bude věřiti a to spadne a obrátí se k jich potomkuom. Ale osviecený Jan, vévoda gerlicský již řečený, veliké množstvie lidu shromazdiv do Prahy jest přijel, ne aby nadarmo množstvie sebral, ale aby krále, bratra svého a pána, věrně zprostil. Páni pak, kteříž krále v své moci měli sú, zvěděvše to, na hrad Krumlov páně Jindřichuov z Rožmberka přinesli sú. Ale již řečené knieže u města Budějovic položil se jest a skrze to pálení morduom i jiným neslušnostem to léto umenšenie jest uraženo. Král pak znamenaje, že málo co jiného muože jemu prospěti, jedno ty věci, kterýchž páni pro obecné zemské dobré žádali sú, jim chtěl by dáti a pečetí najjasnějšího bratra svého Jana svrchupsaného listy upevniti. Co viece, diem krátce. Všecky věci, kteréž páni přivodili sú, psányt' sú a pečetmi upevněny. A tak přiměřie jsú položena. S tiem Velebnost královská jest puštěn. A když chtieše lid se rozjeti, každý z žoldu svého napomínal jest knieže listem jeho, kterýž, když byl král puštěn, zbaven jest byl úřadu nad poklady a pro nezaplacenie žoldu od žoldnéřuov svých mnoho haněnie trpěl. Knieže pak nad králem dobroty a bratrstvie ukázal jest milostivost, jej vysvobozuje. Ale král kniežeti rozmnoženie nevěry dal, neb králuov z úzkosti vysvobodil jest zástup a kniežetin zástup v kládě král pevně zavřel jest.
1 utěšenie potěšeni - 2 běhlost vezdajšíck novin zběhlost denních zpráv (dietína exercitia novitatum) - 6 jest okdzáno)e učiněno - 8-9 jimi se přihodilo těžce pustiti bylo zatěžko vzdáti se
- 9 zmiesto místo - 12 ustavičnost stálost, pevnost (constantia); zkaženie záhuba (destructio) -14milostivú zprávu laskavou nápravou; zdvihnuti obtieženie odstranit! břemena-16 A svému skutku k svému dilu, povoláni (in actum suurn) -18-19 rozmyslnú radu uvažující poradu (mas-ticato consilío) -19 vypravil řekl, vyslovil - 21 zámyslný vymyšlený, záměrný - 21-22 se lápie z obrokuov jsou olupovány o důchody - 23 na však den každý den, den po dni; krajina země
- 26 obvyklo jest zvyklo si, má zvyk - 26-27 z stará dávna od dávných dob - 27 kvielitedlného křiku kvilivého (lamentabili) křiku, nářku - 28 zaslúžiti vydobyti, vymoci - 29 popudný popud-livý - 30 ustavičnost stálost, pevnost - 31 domniv se domnívaje ie;prvé dříve - 35 náhlost prud-
618
kost, prchlivost (vehementiam) - 37 sedeš usedneä - 39 milovníci oblíbenci, milci - 41 ujitie unik; by kdyby - 44 stavenie zadrženi, zajmuti - 45 ohradami se ohrazujíc posilami se zabezpečuje (divem striíctura se muniens) - 45-46 zlost nepravostí zlý skutek nespravedlnosti — 50 provolán vyhlášen - 55 mnohými obyčeji rozličným způsobem - 56 bramburský braniborský - 57 gerlicský zhořelecký - 58 základ peněžitá záruka (thěsauroa) - 60 z jetí ze zajeti - 63 vizte vězní - 63-64 odporně... složiv kusy odporující složiv artikuly (contraiie formans articulos) - 65 dovodě dokazuje (approbans); žold výkupné (stipendium) - 71-72 ty červenost poběhlé pánem učinila stud způsobil, že zběhli od pánů (nos rubiciunditas apostatas dominis reddit et perversos) - 73 alias jinak, neboli - 80 umenšenie jest uraženo dosl. překlad: diminutio est offensa, srazilo se se zmenšením, t. j. nastalo zmenšení, úby-tek - 82 upevniti stvrditi - 83 přivodili sú uváděli, t. j. se souhlasem (approbant) - 85 z Soldu... napomínal jest upomínal o žold - 88-89 rozmnoženie nevíry dal rozmnožil nevěru, t. nedodržení úmluvy - 89 z úzkosti ... v kládě v lat.: a cippo (z klády) ... in cippo; kmeSettn zástup knížecí přívrženci
STlŽNY SPIS PANSKÉ JEDNOTY KRÄLI VÄCLAVU IV. (r. 1397)
Najjasnejšie knieže, pane muoj milostivý! Kterak utěšené jest a chutné, alias libé, lidem přebývati v království, kdež milostivý, tichý král a pokojný královstvie své věrně zpravuje radami, kterýž ně milovníkuov daruov volá do rad, ale poctivé obecné dobré věrně vážície. Neb v kterém koli království mnoho hubených 5 a rozběžitýchj alias neznámých, rad se děje, to královstvie v sobě ovšem zle se zpravuje. Výsost ciesařstvie, proč ste nenásledovali hejnepřemoženějšieho otce Vašeho Karla šlápějí, kterýž země své šlechtice, cizozemce i hosti znamenité a chvály hodné, vším srdcem miloval jest, s kterýmižto krajiny a země obdržel jest. Ale hluku měšťan a řemeslníkuov k Výsosti rady nevolal jest. Nebo pánóm země a šlechtilo cóm královstvie poručil jest úřady, zřetedlnú múdrostí jich nedě zpravovánie, každého zpósobil býti v svém řádu, všecky věci řiedě s radú pánuov; říši a království českému na však den čest rostla jest rozmnoženie a vítězstvie, neb přejasné paměti otec Váš najnepřemoženější rozumných panských požíval rad, kteřížto po smrti jeho skrze novotné pány od Výsosti rady jsú odlúčení. Však svú nepřemo-15 ženu mocí stavy všech zpravování dosti pilně zjednal jest, panoše v svém pořadu, měšťany též v svém, takže někteří šenkujíc pivo, někteří šili obuv, někteří vykrmujíce dobytek, droby dělajíce, že jeho páni a panoše mohli se tiem chovati, všickni svých kupectví užítkuom radovali se. Nebo pro ně řiedko neb nikdy války nedály sú se, neb Jeho Jasnost znamenal jest, že měšťané málo se k boji hodili. Slavné 20 knieže, najmilostivější pane! Má všetečnost nemuožť se nadiviti, že korunu cie-sařskú až do tohoto času hlavy Vašie Výsosti nepřikryli ste, kteréž však otec Váš Vám i bratřím Vašim velikými dary a úsilími dobyl jest, a čest svaté říše dali ste cizozemci, alias hosti, korunu hlavy Vašie služebníku. A z toho Vašie Výsosti a království Českému mnohé škody a křivdy staly sú se. Ó, Výsosti ciesařstvie, 25 proč tak dlúho slovy pěknými a lahodnými v zavěšení drželi ste ciesařstvie? Proč tak dlúhý čas trpěli ste křivého papeže, proč tak dlúhý čas vieře křesťanské blúditi
619
35
40
45
50
55
60
dopustili ste, poněvadž té věci byli ste rozumnými příčinami sudce a najvyšší rozdielce postaveni? Proč takovú chtivostí nevěru židovskú milovali ste, je milujíc nad věrné křesťany, je také nad proroky páně povyšuje? Proč Vaše Jasnost učeným pražské koleje študentom a kněžím Neronovú ukrutností protivila sc, neukazujíc jim Vašie Jasnosti lásky, neb některé ste jímali, jiné stínali, jiné topili, jiné hřebel-: ci jako hovada cídili, jiné bili ste kyji, žádné jim jakožto přejasný otec Váš neukazuje pomoci, ale kládami, okovy i všelikými haněními je mnohokrát zahanbovali ster Najosviecenějšie knieže! Křehkými Vaše upřiemé svedomie bylo obdařeno radami, když všecky kostely pražské zlúpiti chtěli ste, z ornátuov, alias ozdob, a svátosti! Bojímť se zajisté, že Jasnost Vaše jakožto Nabochodonozor pro neslušnosti svixhui učiněné božie rány neujde a pro neustavičnost Vašie mysli. Z králuov najjasnejší, synu najjasnejšieho otce Vašeho Karla, kterak velmi zlým rozumu byli ste oblečeni zlatohlavem, když osviecené knieže a pána, pana Jošta, markrabí moravského, a urozeného pana Bočka z Kunštát, jinak z Poděbrad v Vašem i Vašich klejtu ždímali ste ohyzdně, pečetí Velebnosti Vašie a listuov Vašich i slov Vašich vieru zrušili ste! Na králeť zajisté takové věci nepříslušejí, ale vypověděnie slov viery hodné. Povýšený nad kniežatá, slavný pane! Detinskú zajisté radú Vaše Slavnost jest pře-: vrácena, že královstvie české, dávnie Časy štiepené, netbanlivě dopustili ste zkazí-ti, s pány Vašimi a královstvie šlechtici v smlúvu dobrotivú netbali ste do této ľ chvíle vjlti, s nimižto však všecky škody, všecky neslušnosti Vaše Slavnost najpo-sléz musí přemoci. Neb Jasnost Vaše vtipně rač pohleděti na ty, kteréž sobě nové zdělali ste pány, z kvasnic bláta vyzdvihli ste a na škodu biedy Vaší Jasnosti zdělali ste. Nebo bude-li Vaše Jasnost déle jich rady požívati, zpravovánie těla i královstvie budete moci býti zbaveni, neb darové a panovanie přitahují, jichžto libost jim přestátí neopůštie, alias nepřestává. Tak dadie Jasnosti Vašie záplatu jako dabel svému služebníku. Poněvadž zajisté bázeá božie počátek múdrostí, z pisti jakožto jiný člověk jste stvořeni a duše: odporné věci opusťte, kteréž tělo a vnitřnie^ ho člověka nakažuji. Boha zajisté pravým srdcem milujte, zmužilostí královsku dětinské věci zavržte, poněvadž dávno dětinské třevíce zedrali ste! Neb porozuměj Vaše Jasnost, kterak znamenie lva jest rakovými obalené stupni, neb vienie větruov věje odporně a protivně! Aby zajisté všecko brzo sebránie zavřením věrným zavřeno bylo, s pány Vašimi jednotu smluv držte, rádce věrné, hodície k radě, zvolte, alias vyberte^ lotruov se varujte, spravedlnost vyzdvihněte, ustavičnost milujte, světlo křesťanstva plamennými učiňte hořeti sťkvělostmi! Sami na se budúcně pamatujte, abyste koruny svatého římského ciesařstvie, kteréž otec Váš veHkými dobyl jest úsilími, tak pevně drželi, aby z Vašich a Vašich bratří rukú v moc jiných nepřišla. A v tom také rozmnoženie jasnosti, chvála, čest a veselé ode všech lidi se okáže.
1 alias jinak, neboli - 4-5 hubených a rozběžitých kusých a rozptýlených (exilia et vaga)-8 hluk dav (cohortem) - 10 zřetedlnú múdrosti prozíravou moudrostí (perspicua sagitate); zpravovánie vláda, řízení - 14 novotné pány párty s nedávno udíleným šlechtickým titulem (novellós dominos) - 15 zjednal jest uspořádal; v svém pořadu zvláštním řádem
620
- 17 chovati se živni se (enutriri) - 20 má všetečnost já zpozdilý, pošetilý (stoliditas) - 25 v navěšeni drželi ste ve vleku jste udržovali (in suspcnso)--26 křivého papeží (antipapam) t. j. vzdoropapeže avignonského v dobi velikého schismatu západního, od r. 1378 (počínaje Kli-mentem VII.) - 27-28 najvyšší rozdielce nejvyäší rozhodčí (supremus arbiter) - 28 nevěru židovskú nevěrná, nevěřící židy - 34 křehkými nevážnými, věrolomnými (fragilibus) - 36 Nabuchodonosor II. (605 až 562 př. n. 1.) jeden z nejslavnčjSích babylonských králů, který je v bibli líčen jako násilník potrestaný za to šílenstvím; o jeho pokořeni srov. Dan. 4,30
- 40 v klejtu když měl glejt, t. j. ochranný průvod - 43 Vaše Slavnost jest převrácena Vaše Výsost jest svedena (perversa) - 44 štiepení pěstovaní (plantatum) - 47 vtipní s důvtipem (imaginalivc) - 51 záplata plat, odměna (solárium) - 55 dětinské třevice dčtské střevíce
- 56 rakovým obalené stupni doslovný překlad z lat.: caneri involutum gradibus, obklopeno raky - 60 stkvělostmi nádherami (splendoribus) 9
CESTOPIS T. Z V. MANDEVILLÚV
Český překlad tohoto nejoblíbcnéjšího středověkého cestopisu vznikl kolem roku 1400 v okoli krále Václava IV. prací dvořana Vavřince z Březové, kteiý pro dvorské prostředí složil také snář a světovou kroniku. Vavřinec překládal z německého zpracování metského kanovníka Otty von Diemcringen, jež bylo přeloženo z francouzského originálu s přihlédnutím k překladu do latiny.
Mandevillův cestopis je typické středověké vypravování, blížící se svou fantastičností popisům cizích krajin a jejich obyvatel, jaké známe ze soudobé rytířské epiky. Konvenční rytířské literatuře se blíží i vloženými episodami a ústřední postavou anglického rytíře Johna Mandevilla, který je v díle označován za autora. Mandeville prý odejel z vlasti roku 1322, procestoval Evropu, severní Afriku a velikou část Asie, navštívil několikrát Palestinu, slouží! vojensky sultánu egyptskému a velikému chánu mongolskému; ve skutečnosti je vypravování opsáno z nejrozmanitějších pramenů nebo je dílem čiré fantasie.
Za skutečného autora originálu býval pokládán lutyšský lékař Jean dc Bourgoigne, spíše se však zdá, že jím byl lutyšský klerik Jean ďOutremcuse {dříve zvaný též des Prcz), úředník při biskupském dvoře (1338 až 1400). Dílo se přes svou fantastičnost a neprav-děpodobnost, nebo spíše právě pro ni, líbilo; hovělo tehdejšímu fvkusu (Učení nádhery a bohatství cizích krajin, vojenských úspěchů a pod.), bylo čteno po celá staletí a stalo se i živou knihou četby lidové.
DVADCÄTÝ ROZDIEL praví o jedné potvoře, jenž má zpósobu člověčí až do pasa, a spodek jest kozí
V ejipské púšti jest mnoho svatých pústennlkóv a bratří, jenž mnoho věci divných často vídají. Nebo bieše před jednoho přišla divná potvora jako člověk s velikýma ostrýma rohoma, kteréžto na své hlavě mějieše, a bieše podobna k člověku od vrchu až do pupka, a zdolu mějieše kozí zpósobu. A když ji zaklína boží 5 pústenník boží mocí, aby jemu pověděla, co jest, tehda ona odpovédě a vece, že by bylo smrtedlné stvorenie jako i on, a prosieše toho pústenníka, aby za ni buoha prosil toho, jenž je s nebe sstúpil a v tělo panny se vsadil a tiem vykúpil vešken lidský národ; a inhed zmizela před nim. A potom té potvory tělo bylo nalepí