Filozofický ústav AV
http://147.231.53.91/src/print.
e-archiv CMS
LETOPIS JARLOUHUV.
488
verbis uimium credulus et rem neque diseutere noc praeterire volens, in tantam exarsit vebe-mentiam, ut in abbatern panter et raonaclios non confesses aut convictos sententiam iacularet eiectionis irrevocabilem. Et quia ordo noster in Ztrahow roultum ei complacebat, cuius ad ínstar Syloensem domům informare gestiobat, missa legationo in Steinveld petivit iude l) conventum cum abbate in locum, quem haberet, sieut di-cebat, amoenum, vacantem, religioni habilem, sed de personis eiiciendis omnino tacuit. Bre-viter dicam, quod petivit, obtiímit, et electis iam fratribus, cum de abbate eligendo ageretur, ce-cidit prima sors super priorem illius ecclesiae nomine Adolphum, virům sane ínaturum et sanctum, sed ipse nullo modo acquievit adiurans eos et contostans per nomen domni .Tesu, ut cessarent ab eo. Cumque nec sic quiesceront, sed urgeretur obedientiae vinculis, ille inter duo contraria elegit, quod minus videbatur, et ma-luit ad horara esse inobediens, quam onus as-sumere, quod sibi videbatur importabile. Pro rpio reatu postmodnm nudatus") humeros et pedes veniens in capitulum cum virga liumiliter satisfecit secundum disciplinám ordinis nostri, dans per boc bonům exemplum iumoribus, ne quis refugiat poenam, cum incident in culpain, Ceterum desperantes de isto omneš in commtmi aggressi sunt domnum Godscalcum, hune fiatres eligunt, inde obedientiae lora constringunt, qui-bus non evat fas resistere viro humili et man-sueto et maxime ordinationi divinae. Qui tandem cum fratribus sibi;l) designatis destinatum arri-pientes iter pervenernnt Moguntiam, ubi domnus Daniel conseerandus eos expectaverat, sed iam conseeratus decesserat. Reliquerat autem in ex-pectatione ipsoruni quosdam alios cum equis sufficientibus, in quibus eum sequerontur. Quos při in a nocte superventus sui videntes, conten-tionem inter se babuerunt, quis quem eqnitare deberet. Cum ecce fures de nocte contentionem diremerunt et sublatis equis fere omnibus con-tentionis sitnul et equitationis trnem feceruut. Mane facto nihil invenerunt in mauibus snis et dici non potest, quanto labore et miseria pede-stri il.inerc media liieme post natnles dies per
opatem jakož i nad mnichy, nevyslechnuv jich aniž usvědčiv, rozsudek vynesl vypovězeni za země neodvolatelný. A poněvadž řád náš na Strahově velmi se um líbil, podle jehož vzoru Želivský dům zaříditi chtěl, vyslal poselství do Stcinfeldn, -Žádaje odtud konvent s opatem na místo, kteréž měl, jakož pravil, příjemné, uprázdněné, pro řád způsobilé, ale o obmýšleném vypuzení osob řečených vůbec pomlčel. Krátce povím věc: co žádal, obdržel; n když již bratři vybráni byli a o volbu opata se jedualo, padl pivní los na převora onoho kostela jménem Adolfa, mnže dospělejšího a bohabojného, ale ten žádným způsobem nechtěl toho přijití, za-přisahajc je i zaklínaje pro jméno pána Ježíše, aby upustili od něho. A když ani takto neustávali, nýbrž k závazku poslušnosti ukazujíce na něho naléhali, volil mezi dvojím nebezpečenstvím to, které menším se zdálo, a raději chtěl pro tn chvíli býti neposlušným, než aby přijal břímě, jež se mu vidělo nesnesitelným. Chtěje za toto provinční učiuiti zadost přišel napotoin s obnaženými bedry a bosý do kapituly a metlou pokorně vytrpěl trestání podle kázně řádu našeho, dada tím dolný přiklad mladším, aby nikdo nevyhýbal se trestu, upadl-li u vinu. Vzdavše se naděje, že hy se co pořiditi dalo, obrátili se všichni společně na pana Gotšalka; toho bratři zvolili, potom otěží poslušenství sevřeli; jim nemohl vzdorovat! mní pokorný a tichý, zvláště když to bylo řízení boží, Teu vydal se konečně s bratry sobě přidělenými na naznačenou cestu, a přišli do Mohuče, kde je pan Daniel, jenž tam k svěcení přibyl, očekával, ale zatím, jakmile vysvěcen byl, doinfi se odebral. Zůstavil však k očekávaní jích některé jiné s dostatečnými koni, na nichž by ho následovali. Když jo první noci po příchodu svém bratři viděli, počali sc mezi sebou přiti, kdo by na kterém jeti měl. A lite, zloději v noci při rozhodli ; neboť odvedše tajně téměř všecky koně, učinili konec sporu, ale i jízdě. Když se rozednilo, ničeho nenalezli v rukou svých, a vypovědih nelze, jak namáhavě a bídně pěšky uprostřed zimy po Narození páuě hroznými závějemi sněhovým! do Prahy a na Strahov se dostali. Třichod
') inibi 3. — a) nmiatos 3. — 3) suia 3.