ý ústav AV
http://147.231.53.91/src/print.php?id=169&page
e-archiv CMS
LETOPIS JARLOCHŮV.
Sequenti crastino erat sabbatum quatuor teraporuHi, in quo idem episeopus ordines cleri-corum celebrauit in Syloensi ecclesia, in quibus et ego promotes in diaoonum legi ewangelium coram episcopo, notus existens et carus eitlem episcopo extunc et deinceps, quamdiu uixjtl
Eodem anno inediante dux Wathzlaus, nlius antiqui Zobezlai, trater noui,| leuauit clipeum contra ducem Fridericum et congregata multi-tudiue perfldornm obsedit Pragam, sed non ob-timiit, quia qui deintus erant, pariter cum domna Elisabeth, uxore Friderici, fortiter resistebant. Iuterea Fridericus in Teutonia exercitum colli-gebat per amicos suos, quorum uuus et preci-puus dux Austriae Lupoldus cum magnis copiis Boemiam intrare uolebat, uerum domnus Alber-tnSj Salzburgensis archiepiscopus, germanus Fri-derici ducis, cum suis armatis iam intrauerat et transieus per Mylevzk non sine graui dispen-dio illius ecclosie Pragam usque peruenerat. Quod cernentes Boemi maiores natu, simul et ex parte imperatoris peiora ') verentes, post") multas tergiversation es tandem ab illo resili-eriint et ad Fridericum redieruiit, sicque dux Fridericus victoria potitus revocavit peregrinum exercitum, no intraret et patriam deleret. ii85 Anno domnicae incarnationis MCLXXX.V T'ridericus dux iratus Cuurado de Moravia, tum pro antiqua iiiiuria, qua eum ante tres annos :|) regno pellere tentaverat4), tum etiam pro alie-natimie Moraväae, quam non ab eo, sed de manu imperatoris tenere gestiebat, ratus Opportunitäten! temporis de absentia imperatoris, qui transalpin averat, mittit fratrem suum Przemyslonem cum exercitu valido in Moravians, ut disperdant earn. Qui venientes in Betowensem et Znoy-mensem provincias, obvia quaeque metunt caede, vapinis, flammis omnia consumunt. Kunicz in-trantes praeter ecclesiam et claustrum alias aedes combuvuntÄ), Pnlm ecclesiam similiter; so-rores aute faciem eovum fugerunt in Betowe, Qui postquam omnia consumassent, quae sibi et dia-bolo placuerunt, nullo resistente absque hello reversi sunt in Boemiam.
Hned na zejtří byla sobota suchých dni postních, kteréhož dne týž biskup svěceul käc-rikfim udílel v Želivském kostele, a mezi nimi i já vysvěcen byv na jáhna, četl jsem evangelium před biskupem, jsa znám a milý témuž biskupovi od toho času i napotom, pokud žil.
Asi u prostřed téhož léta knize Václav, syn starého Soběslava, bratr mladého, pozdvihnul štít proti knížeti Fridrichovi a shro-máždiv množství nevěrných oblehl Praha, ale nedostal jí, poněvadž kdo uvnitř byli, spolu s pani Alžbětou, manželkou Fridrichovou, statečně se bránili. Zatím Fridrich v Němcích vojsko sbíral skrze přátele své, % nichž jeden a obzvláštní vévoda rakouský Leopold s velikými zástupy do Čech vírhuouti zamýšlel, a však pan Vojtěch, salcpurský arcibiskup, brate Fridricha knížete, se svými zbrojnoši jej předešel a postupuje přes Milevsko ne bez těžké škody onoho kostela až do Prahy se dostal. Což vidouce češti pánové, spolu pak se strany císařovy horšího se obávajíce, po mnohém váhaní posléze od onoho ustoupili a k Fridrichovi se navrátili, a tak kníže Fridrich dobyv vítězství odvolal cizí vojsko, aby do zatni nevkročilo a zemi nepoplenilo.
Léta páně 1185 Fridrich kníže zanevřev na Kunrata Moravského, jednak pro staré bezpráví, že jej před třemi léty ze země vyhnati se pokoušel, jednak též pro odcizení Moravy, neb tvářil se, jako by ji ne od něho, nýbrž z ruky císařovy držel, uživ vhodné chvíle z nepřítomností cisafovy, kterýž za Alpy se byl odebral, poslal bratra svého Přemysla s vojskem silným na Moravu, aby ji pohubil. Ti přišedše do Bítovské a Znojemské župy vše, co jim v cestu přišlo, pobíjeli, plenili a pálili. Do Kúnie vtrhnuvše kromě kostela a kláštera všecka stavení vypálili, tak také kostel Pulmský (?) ; sestry před tváří jich uprchly clo Bítova. A když byli spáchali, co se jim a ďáblu líbilo, bez boje navrátil' se do Čech; neboť nikdo odporu nečinil.
*) Po šlové tomto vyříznut aase lisl * původním rakopise. — 2) per 2. —• 3) tak Dobnec; Piter menses.— 4) RVertat. — 5.) Po šlové comhunint jest v Pihově opise jesle Pním ecclesiam, ale poslední slovo jest pod-tefikováno.