Filozofický ústav AV
http://147.231.53.91/src/print.php?id=169&page=486
e-archiv CMS
LETOPIS JAULOCHŮV.
468
1174 mor, quod eum in vinculis durius tractasset, sed immemor fidei, qua*) ei postea gratiam. suam et securitatem promiserat, capi fecit et Pragam deduei, dein manibus2) truncatum cru-deli morte necavit. Pro quo excessu publics postea poenituit et nudatus pedes laneis indutus carenam. exegit. Verum quamvis in hoc scelere sibi praeripuerit inimicus, alias satis3) bonus publicam rem Boemiae strenue administrabat. Tradunt4) de eo, qui eum noverunt, quod opti-mus fuerit index, ecclesiis dei valde propitius, bonis bonus et terror eius super facicntes mala. Curse sibi fuit semper liberare pauperem a po-tente et inopem, cui non erat adiutor, faciens indicium omnibus ininviam patientibus, omnique populo terrae sine personarum acceptione. Qui-bus defendendis ita tradiderat cor suum, ut propter pauperes non vereretur offendere nobi-les, et appellabaturs) vulgo princeps rusticorum. Quotiescuuque immineret ei expeditio, cum primates sui esscnt hi in curribus et hi in equis, non confidebat, nisi et6) pauperes populi secum videret, alios super equis, alios pedestres, prout cuiusque facultas fuisset. Quid multis hnmoror, omnis eius intentio, tota mens erat tueri pauperes et conservare terrae suae iuva.
Hoc anno appositus sum literis in (jella iuxta Wiirzeburg et hoc in festo omnium sanctorum de gratia sanctissimi viri Godscalci, Sylocnsis abbatis, qui capitulo rediens me propter avunculus meum domnum Garhardum recollegit7).
Anno dominice incarnationis MCLXXV circa uativitatem beatae Mariae virgiuis Zobezlaus dux mittit Udalricum fratrem suum cum excr-citu in Lombardiam ad imperatorem, obsideu-tem vel potius obsidcre8) volentem tunc tem-poris Alexandriam civitatem et quasdam alias, quibus iratus fuerat. Et profectus cum eis ipse Zobezlaus usque Domaslich"), ibi praedictum Udalricum fratrem suum in osculo pacis et suos commilitones in pace dimittit, et sic eos de terra dimittit. Quorum via fuit per Chamb, te-nentes a sinistris Ratisbonani, per ascensum Danubii usque ad civitatem Sveviae, quae appel-
tvrdě nakládal, ale nepamětliv víry, již mu tiapotoin milosť svou a bezpečnost byl slíbil jiti a do Prahy dovésti a po té dav mu roee utíti hroznou smrtí ho utratil. Za které provinění veřejně potom pykal a chodě bosýma nohama a jsa v žiněvý šat oděn učinil pokání. K tomuto zločinu dal se uchvátili záštím, ale jinak js^ dobrý vedl správu Cech statečně. Praví o něm, kdož ho znali, že prý byl soudcem velmi spravedlivým, kostelům božím velice milosti, vý, dobrým dobrý a postrachem činícím zlé. Pečliv byl vždy toho, osvoboditi chudého od mocného a opuštěného, jemuž nebyl pomocníkem, čině právo věem křivdu trpícím jakož i lidu obecnému bez rozdílu osob, k jichž ochrano s takovou přilnul vřelostí, že k vůli chudým nerozpakoval se uraz i ti urozené, a proto nazýván jest vůbec knížetem selským. Kdykolivčk bylo mu strojiti se k výpravě a velmoži jeho byli přitom, ti na vozích, oni na koních, býval nedůvěřivým, neviděl li i chudý lid s sebou, jedny koňmo, drnhé pěšky podle jednoho každého možnosti. Nač bych dlouho se zdržoval? Všecko jebo snaženi, celá mysl jeho nesla se k tomu chrániti chudé a zachovati země své práva.
Téhož roku dán jsem na učeni do kláštera u Wircpurku a to o svátku Všech svatýeli z milosti zbožného muže Gotšalka, Želivského opata, jenž napotom vraceje se z kapituly pro strýce mého pana Gcrharda mě k sobě byl přijal.
Léta páně 1175 okolo svátku narozeni bl. Marie panny vypravil kníže Soběslav Oldřicha, bratra svého, s lidem válečným do Lombardská k císaři, obléhajícímu čili spíše ohléliati zamýšlc-jícimn toho času město Aíessaudrii a některá jiná, na něž byl zanevřel. A Soběslav táhl s nimi sám až k Domažlieflm, zde prvé řečeného Oldřicha, bratra svého, políbením míru i jeho spolubojovníky v pokoji opustil a tali je ze země vypravil. Ubírali se cestou na Chub a uechavše po levé straně Řezno táhli nahoru po Dunaj" až b městn švábskému, které slove Ulra. Jcf pak most přes zmíněnou řeku. ZarazivŠe tam se
J) qiiiiiii 3. — -) nciná 3. — 3) sane 3. — J) Traditur 3. -— 5) appclluretur vulgo pr. magis msti qnan superiorům. — °) ut 3. — T) To místo není v 2; zdá se, žo bylo jen Jarlocliem připsáno po strou H) obsides 3. — 9) Douiuílicz 2; Domaslilli 3.
05.04.2018 15:16