ústav AV
http://147.231.53.9 l/src/print.php?id=169&pag(
archiv CMS
LETOPIS VINCENCIÍ"V.
425
loni cernentes, quid facto opus sit, suos consu-lunt sapientes. Interea quecunque inueniuntur, ab exercitjbus destruuntur. Sapientum itaque íiuoľum inito consilio, ut eos Wlad[izlaus], dux Boeniie, eorum consanguineus, conueniat, exqui-ruiit. Dux autem uoluntati eorum satisfaciens pro secui'itate ex utraque parte datis obsidibus eos conuenit, et tanquam fratribus fidele dat consilium, ne imperatorem usque in campestria uenire paciantur, sed eius uoluntati satisfacien-tes, quoquomodo possunt, eum placent, ut re-cleat. Huic consilio Poloni consentientes inter imperatorem et eos eum mediatorein pro bono pacis fieri expostulant. Dux itaque medium se iater eos conferens imperatorem pro eis/ut eis parcat iam subiectis, rogat. Imperator autem ex consilio suorum principům eis respondet, quod pro tali audatia, quod domino suo imperátori se opponere presumpserint, talem prius satisfaction, eni faciant; dux eorum discaltiatis pedi-bus, nudum super se ferens gladium, in con-spcctu domni inperatoris publice ueniens, se pecasse confiteatur, condignam poenam susccp-turus, et quod fratrem suum exulem recipiat uel quare eum de ducatu suo eiecerit, ad curiam condictam domni imperatoris ei respondeat. Dux Polonie tali necessitate cum suis astrictus hoc totum se facturum promittit, et ad curiam imperatoris se uenturum et frátri suo se respon-surum. Quid plura? imperátor in condicta curia suis circLimdatus principibus suo sedet pro tribunáli, dux Polonie cum suis discalciatis pedi-bus nudum supra se ferens gladium, duce Boe-mie ei socuritatem prebente, coram progreditur, inperiali maiestati presentatur, so contra imperialem dignitatem male fecisse confitetur. His ita expleüs plurimam in gratiam imperatoris in osculo pacis recipitur, curia ei ad respondendum frátri de iuiuria illata in natali domni Maidburg indicitur.
Eodem anno domnus Daniel, episcopus Pra-gensis, in legationem ad regem Ungarie Deucam1) dirigitur ad rogandum militiam ex parto eius contra Mcdiolanenses, qui in festo sancti Ste-pbani regis eorum legatione peracta, impetiatis uidelicet quingentis Sarracems, cum mnltis mu-neribus in Boemiam reucrtitur.
přišlo, od vojska ničeno. Poradivše se s kmety um svými žádali, aby s nimi měl sjiíi Vladislav, kníže český, jejich příbuzný. A kníže vyplnil jejich vůli; z obojí strany dáni jsou pro bezpečnost rukojinové, a on sešed se s uitni, dal jim jakoby bratřím věrnou radu, aby nedali císaři přijití až do pole, ale učinivše vňli jeho za dost, aí)y Jeb jakýmkoli spňsobem mohou, udobřili a k odtáhnuti přiměli. Polané jsouce s radou tou srozuměni, prosili jej, aby mezi cisařem a jimi byl prostředníkem. Knize (Český) prostředknje mezi nimi prosil císaře, aby jich ušetřil, ani se již poddali; ale císař k radě svých knížat jim odpověděl, aby za smělost, že se císaři, pánu svému, opříti opovážili, dříve takto učinili za dost: aby knize jejich drže nad sebou obnažený meč přišel veřejně bosý před císaře pána, přiznal se, že chybil a že ochoten jest spravedlivému trestu se podrobiti; aby bratra svého vypuzeného přijal anebo jemu před soudem císaře pána odpovídal z toho, proč jej z knížet- . ství jeho vyhnal. Kníže polský jsa nezbytnosti donucen, slíbil i se svými, že to vše učiní, a že ke dvoru císařskému přijde a bratru svému se zodpovidá. Co více? Císař na ustanoveném shromáždění obklopen svými knížaty seděl na svém trůnu, kníže polský maje obuv zutou a nesa nad sebou meč, přišel před císařskou velebnost a vyznal se, že proti císařské důstojnosti zle jednal. Kníže český mu při tom zabezpečil jistotu. A když tak se stalo, přijat v pokoji úplně na milost císařskou a ustanoveno mu, aby se o narozeni páně na sjezdu v Děvině zodpovídal z křivdy, kterou bratru svému učinil.
Téhož roku pan Daniel, biskup pražský, odebral se v poselství ke králi uherskému Gej-sovi, aby vyžádal od něho pomoc proti Medio-lanským, který vykonav poselství své v svátek sv. Štěpána, krále jejich — vymohl totiž 500 Sa-racenův — s velikými dary do Čech se vrátil.
>) Gejaa II.