Filozofický ústav AV
http://147.231.53.91/src/print.php?id=169&page=459
e-archiv CMS
LETOPIS VINCENCIUV.
441
que parte omnes cruciabat exercitus, ita quod iam pliuimi plurhnis cruciabantur egritudinibus. Optata dies nativitatis beato Marie uirginis ad pacem faciendam aduenít. Auto omnia in potes-tatem regis Boemio trecenti dantur obsides, centum qninquagiiita nobiles et centum quinqua-ginta de populo; captivi quoque Papiensium et aliarum cinitatvm mille et ultra, quorum qui-dara decern annis in captiuitate manserant, Alios, quos paruulos dimiserant, iam factos milites lacrimabiliter salutabant, qui in monasterio sancti Dionisii sub custodia donmi regis Boemio militum ea conditione ponuntur, ut si ad gra-tiam imperatoris per regem Boemie reduceren-tur, captivi liberi dimitterentur'), quod si non fieret, Mediola-ncnsibus remitter e ntur.
His ita dispositis ad adducendum in gratiam imperatoris archiepiscopum Mediolanensium'-) Ebrhardus, Bambergensis episcopus, et dominus Daniel, Pragensis episcopus, inittuntur. Primo itaque cum crucibus, cum plenariis et thuribulis bini et bini procedunt clerici, deinde canonici, monacbi et abbates ordine disposito cappis ec-closiasticis, casulis et albis induti progrediuntur, quorum tantam multitudinem uidimus, quod licet tentoria, imperatoris a portis Mediolanensium satis fuerint remota, processio tamcn ilia a predictis portis usque ad tribunal imperatoriä durabat. Predictus arcbiepiscopus a predictis episcopis adductus in osculo pacis recipitur et uerbo facto, quod erga Mediolanum, imperialem ciuitatem antiquissimam, agat misericorditer, inter alios archiepiscopos collocatur. Post hec duodecim Mediolanenses consules electi gladios suos super colla sua ferentes nudis pedibus, licet enim plurimam offerrent peccuuiam, quod eis calciatis hanc satisfactionem facere liceret, nullo modo tamen obtinere potuerunt, suo ordine progrediuntur, coram tot et tantis priiicipibus imperátori suo sedenti pro tribunáli super colla sua nudos ofterunt gladios. Ex quibus Obertus de Orto consul, uir sapiens et lingue tam lon-bardice quam latine eruditus, in bee uerba pro-rupit: Peccauimus, inique egimus, ueniam peti-mus, colla nostraque ditioni et gladiis uestris
v zajeti a syny své, jež co chlapce opustili, usa již co vojíny pozdravovali, dáni jsou do kláštera sv. Diviše pod stráž vojska krále českého s tou výminkou, aby propuštěni byli na svobodu, když Mediolanští skrze krále českého přivedeni budou v milost císaře, ale kdyby se to nestalo, aby jim zase byli vráceni.
Když se tak stalo, byli vysláni Eberhard, biskup bamberský, a pan Daniel, biskup pražský, aby uvedli na milost císařskou arcibiskupa mediolanského. Nejdříve vytáhli tedy klerikové s kříži, s knihami bohoslužebnými a s kadi-telnicemi, jdouce dva a dva, pak kanovníci, mniši a opatové v určeném pořádku, jsouce oděni v roucha církevní, kasule a alby; i viděli jsme jich tolik, že ač stany císařovy od bran medi olanských dosti byly vzdáleny, průvod ten od řečených bran až k trůnu císařskému sahal. Jmenovaný arcibiskup přiveden byv od řečených biskupů, přijat jest polibkem míru, a učiniv řeč, aby císař konal milosrdenství k Medio-lanu, prastarému tomu městu císařskému, posazen jest mezi jiné arcibiskupy. Potom dvanácte konšelů mediolanskýcli vybraných nesoucích meče nad šíjemi svými kráčelo ve svém pořádku s bosýma nohama ■— ačkoli mnoho peněz chtěli (láti, kdyby jim dovoleno bylo v obuvi to zadostiučiněni odbyti, nemohli toho předce nijakž obdržeti — a u přítomnosti tolika a takových knížat přinášeli císaři na soudné stolici sedícímu nahé meče na svých šíjích. Z nich konšel Hubert z Orto, muž moudrý a jak řeči lombardské tak i latinské znalý, ujav se slova promluvil takto: Hřešili jsme, nepravě jednali jsme, za odpuštěni prosíme, hrdla všech Mediolanských a co našeho jest podrobujeme panství vašemu a vašeho meče
') ilimiltetitur I. — IJ) Huberta z Piiovusia.
58*
28.03.2018 13:33