Imerze a zkušenost bytí
v prostoru - technologie umělé nebo
rozšířené reality
Jana Horáková: interpretace tématu
virtualita pro IM015 Úvod do studia IM II
JS 2009
© Jana Horáková
Virtualita
(Lister)
virtuální realita: v 90tých letech součástí
běžného jazyka.
virtualita, virtuální: abstraktnější pojmy
(oblast nových médií a reflexe současné
kultury)
© Jana Horáková
Virtualita: (jeden z novotvarů Theodora H. Nelsona)
Význam slova „virtualita“ byl od min. 18.století ustálen
jako protiklad k realitě. /každá věc, jev má svoji reálnou a
virtuální podobu – auto i film…/. Nelson považuje
virtualitu za ústřední problém softwarového designu: podle
něj je softwarová konceptuální struktura - konstrukty,
které si představujeme, když sedíme před obrazovkou –
ústředním bodem počítačové sféry.
© Jana Horáková
• 1.) VR jako imersní zkušenost umožněná novými formami
obrazové a simulační technologie.
• 2.) VR jako metaforická místa a prostory vzniklé „mezi“ v
komunikačních sítích.
© Jana Horáková
• 1.)VR – jako označení zážitku imerze v prostředí
konstruovaném PC grafikou a digit. videem, se kterým má
uživatel určitý stupeň interakce.
• 2.) VR – jako místo, ve kterém se cítí být účastníci on-line
komunikace.
• 3.) VR – jako 3D obrazovkový svět, který objevují hráči
PC her nebo piloti a technici užívající techniku
telepresence.
• 4.) VR – v retrospektivním smyslu slova. (případy
telefonování, sledování filmu, čtení knihy, dívání se na
fotky a obrazy, kdy své zážitky popisujeme jako VR)
© Jana Horáková
2 typy VR:
Ad 1.) Viz technické prostředky VR: 1968: Ivan Sutherland vynalezl VR
senzorickou helmu (tzv. Damoklův meč); konec 80tých let: Jaron Lanier
vyvinul VPL (Visual Programming Languages) + VR brýle a rukavice.
Ad 2.) VR on-line sítí (produkovaná textem)
• /viz projekt MIT, Aspen Movie Map, z roku 1977/
http://www.youtube.com/watch?v=Hf6LkqgXPMU&feature=related
© Jana Horáková
A) Smyslový zážitek, kdy máme pocit, že naše smysly a
vědomí se nacházejí v odlišném prostoru/VR/ než naše
tělo/hmotná realita/ (jsou od sebe odděleny).
B) Kapacita současné techniky simulovat realitu vs.
schopnost VR systémů generovat fantastická prostředí.
© Jana Horáková
A) Možnost přivlastnit si znaky identity odlišné od naší
identity ve fyzickém/reálném světě.
B) Možnost navazovat nové druhy vztahů, které nejsou
závislé na geografických (ale také politických a
sociálních) rozdílech.
© Jana Horáková
Kybernetický prostor – koncept, který spojuje obě
debaty o VR.
• Scénáře budoucnosti spojují oba typy VR…(srovnej s
Gibsonovou definicí kyberprostoru)
Základem je: Obraz lidského těla s vysokým rozlišením v
kyberprostoru.
• Významná role: technické imaginace a science fiction.
© Jana Horáková
Virtualita – definice (Lister a col.)
1.)Název technické oblasti - Virtuální realita.
(synonymum: simulace). VR jako simulovaná realita,
do které můžeme vstoupit pomocí technických zařízení.
2.) Filozofický pojem – Virtuální. Gilles Deleuze (1994
Difference and Repetition).
Virtuální chápáno jako část reálného, která není právě
aktuální. Aktualita zde znamená reálné i přítomné.
(Virtuální je potom reálné, ale nepřítomné: Virtuální =
neaktuální přítomnost)
© Jana Horáková
Digitalizace, čili virtualizace informací
Lévy ukazuje, že virtualita ve svém obecném významu
tvoří distinktivní rys nové podoby informací a že
technickým základem virtuality je digitalizace.
Lévy, P. Kyberkultura. Kapitola č. 3 a 4. Praha: Karolinum. 2000, s.
43-60.
© Jana Horáková
1.) Virtualita a virtualizace
Slovo VIRTUÁLNÍ lze vykládat nejméně ve 3 významech:
1.) z pohledu informatiky/kyberkultury…
2.) v běžném smyslu slova…
3.) ve smyslu filozofickém…
Virtualizace informací – uložení informací ve sdílené paměti, kterou
užíváme a tak aktualizujeme v ní uložená data.
© Jana Horáková
2.) Digitalizace, čili virtualizace
…Digitalizace umožňuje automatické, jemné, rychlé a
hromadné zpracování….
© Jana Horáková
3.) Dematerializace nebo virtualizace?
Můžeme digitalizaci považovat za dematerializaci
informace?
Počítač není pouze dalším nástrojem k produkci textů,
zvuků nebo obrazů, je to především vykonavatel
virtualizace informací.
© Jana Horáková
4.) Hypertext – nástroj virtualizace textu
Hyper-dokumenty, které se nazývají hypertexty (což nevylučuje, že
obsahují i obraz a zvuk) můžeme popsat jako texty strukturované do
podoby sítě.
Jak se čte encyklopedie?
A) Hypertext = informace uložené několika způsoby, síťově
rozptýlené, rychle a „intuitivně“ nalezitelné.
B) Hypertext = prostor, v němž jsou při čtení možné různé cesty.
Čtenář čte/sestavuje) jednu zvláštní cestu hypertextem.
Hypertext vykonává virtualizaci textu.
© Jana Horáková
5.) Současnost virtuálního
Virtuální umění je novou podobou snah realizovat „totální
dílo/umění“ nebo jsou to jen vylepšené podoby videoher?
Příklady:
Diane Gromala: Tančit s virtuálním dervišem. Virtuální těla.(1994)
Char Davies: Osmose (1995)
Video: http://www.mediaartnet.org/works/osmose/video/1/
http://www.immersence.com/osmose/index.php
© Jana Horáková
6. Simulace – tedy virtuální realita
(P. Lévy. Kyberkultura. 2000, s. 61-69)
• Simulace = modely, definované jako exaktní popisy simulovaných
předmětů nebo jevů.
• Simulace vizualizují jevy, které v reálu nevidíme (např.
demografickou dynamiku, vývoj biolog. druhů, války, rozpočty atd.)
• Simulace spočívají na digitálních popisech nebo modelech
simulovaných fenoménů a mají tutéž hodnotu jako tyto popisy.
(nereprezentují, ale spíše vizualizují uložené informace ve vzájemných
vztazích)
© Jana Horáková
viz.: Jeffrey Shaw: Místa/Places: Users manual, 1995.
http://www.jeffrey-shaw.net/html_main/frameset-works.php3
© Jana Horáková
7. Měřítko virtuálních světů
1.) VR – v nejsilnějším významu (tzn. druh interaktivní simulace, ve kterém
máte tělesný pocit vnoření do situace definované databází. /vybavení: speciální
přilba + datové rukavice/
2.) VR – v o něco slabším významu (tzn. druh virtuálního světa, při jehož
zakoušení máme k dispozici obraz sama sebe a své situace. Viz PC-hry)
3.) VR – ve smyslu informační virtuality. Užíváno v případě obrazů založených
na digitálním popisu uloženém v počítači.
(V paměti PC je obraz virtuální a na obrazovce aktuální. „Virtualizace“ obrazu
se posiluje, pokud je obraz vypočítáván v reálném čase na základě modelu a
toku vstupních dat.)
Viz také tabulka in P. Lévy, 2000, s. 68.
© Jana Horáková