RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ A POČÁTKY STARÉ ŘÍŠE PANOVNÍCI TZV. 0 DYNASTIE  historický koncept – ukotvený v mladších egyptských písemných pramenech  nejasné čtení  Irej-Hor  Serek  Ka  Narmer  pohřebiště: Umm el-Káb  postupné sjednocení celého regionu pod centrální správu panovníků pocházejících z Ceneje (na místě dnešního Abydu) NARMER  poslední panovník 0. dynastie  aktivní ekonomická přítomnost Egypťanů v jižní Syropalestině  hrobka: Umm el-Káb,  nejvýznamnější památka: Narmerova paleta z tzv. základového depozitu v Hierakonpoli – mnoho významů – pravděpodobně symbolický význam LOKALITY SPOJENÉ S TZV. 0 DYNASTIÍ POHŘEBIŠTĚ  hlavní pohřebiště „panovníků“ – Umm elKáb (součást pohřebišť v Abydu)  Pohřebiště U  Hrobka U-j  existence menších pohřebišť po území Egypta s doklady místních elit SÍDLIŠTĚ A CHRÁMY  sídliště (i s výrobními areály):  Hierakonpolis  Tell el-Farkha  chrámy:  Hierakonpolis  tzv. základové depozity – informace o představách tehdejší společnosti UMM EL-KÁB - ABYDOS pohřebiště U Hrobka U-j TELL EL-FARKHA (GHAZALA)  významné sídliště ve východní deltě  osídlení od komplexu Maádí-Bútó přes dynastii 0/1 po ranou 4. dynastii  palácová stavba s rozsáhlými skladovacími prostory – několik fází  doklady kultu  základový depozit  2 sošky ze zlatého plechu HMOTNÁ KULTURA  Kóm el-Ahmar  1897-8 – J.E. Quibell, F. Green, S. Clarc  Jeden z nejstarších nalezených chrámů – snad již tehdy Hor  kultovní centrum boha Hora - hlavní náboženské centrum EDP  nález tzv. základového depozitu (main deposit) HIERAKONPOLIS Hierakonpolis RANĚ DYNASTICKÉ OBDOBÍ  vláda 1.–2. dynastie  absolutní chronologie: c. 3000 – 2686 BC  položení základů staroegyptské civilizace: povaha panovnické moci, státní administrativa, náboženství apod.  Založení hlavních lokalit:  hlavního města a náboženského centra (Memfida)  královských pohřebišť (Sakkára, Abydos)  ustálení sítě hlavních provinciálních center MENI Identifikace? Hor-Aha X Narmer podle Manéthóna – legendární sjednotitel Egypta jméno: „pastýř“ legendární zakladatel: nového hlavního města – odklonil tok Nilu nového pohřebiště v severní Sakkáře I. DYNASTIE  Hor Aha – legendární Meni  Džer  Džet  královna Merneit  Den  Adžib  Semerchet  Qaa DĚJINY 1. DYNASTIE  projevem své kultury ztělesňoval nový řád garantovaný panovníkem  panovník = hlava státního náboženství  konsolidace královské moci – Horovo jméno – zavedení nových titulů: nebty (Obě paní), nesut bitej (král HE a DE)  vnitřní kolonizace – oblast Delty – královské majetky  upevňování pozice v zahraničí – vojenské výpravy do Núbie, proti Asijcům (Sinaj)  Núbie – nerostné bohatství – Wádí Halfa – skalní reliéf u Gabal Šéch Sulejmanu (Džer)  Syropalestina – obchod s lukrativním zbožím (En Besor) – síť egyptských vojensko-obchodních stanic  postavení ženy ve společnosti – královna Merneit - regentka  rozvoj státní administrativy – hrobky úředníků – provázanost s rozvojem písma  vývoj královské zádušní architektury – použití červené a černé žuly v hrobkách KRÁLOVSKÁ LOKALITA – ABYDOS  centrální význam tohoto regionu a místa pro proces sjednocování Egypta a pro raně dynastické období  strategická poloha: úrodné zázemí + poloha na obchodních stezkách - oázy  několik poloh:  Královské pohřebiště: Umm elKáb, pohřebiště B  Tzv. velké zádušní ohrady, severní pohřebiště  sídliště – Cenej – nebylo dosud lokalizováno  dlouhodobě osídlená a využívaná oblast - palimpsest KRÁLOVSKÉ POHŘEBIŠTĚ – ABYDOS, UMM ELKÁB, POHŘEBIŠTĚ B STAVEBNÍ VÝVOJ Hrobka panovníka Džera Hrobka panovníka Dena PODOBA KRÁLOVSKÝCH HROBEK VÝBAVA KRÁLOVSKÝCH HROBEK  Královské hrobky  sochy  šperky  nádoby (keramika, kamenné, měď)  Vedlejší pohřby  zvířata – lvi, sloni, psi = SYMBOLICKÝ VÝZNAM  Služebníci – malé stély = RITUAL SÁTÍ ABYDOS – TZV. POHŘEBNÍ OHRADY celkem: minimálně 10 staveb Ne všichni panovníci 1. a 2. dynastie X někteří mají 3 stavby (Hor-Aha) Různé materiály: dřevěné palisády, zdi ze sušených cihel další součásti: pohřby lodí (modely ze sušených cihel) Kultovní stavby Vedlejší pohřby Šunét el-Zebíb – největší dochovaná „pohřební ohrada“ – Chasechemuej POHŘEBNÍ OHRADY – místa zádušního kultu? POHŘEBIŠTĚ V SEVERNÍ SAKKÁŘE II. DYNASTIE  velmi málo známé období egyptských dějin – délka 120–150 let  chronologie:  počátek – Sakkára  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  střední fáze – Sakkára?  Vadžnes apod.  Závěr – Abydos  Peribsen – Sechemib  Chasechem/ Chasechemuej  mnoho shodných rysů POHŘEBIŠTĚ V SAKKÁŘE  Panovníci:  Hetepsechemuej  Raneb  Ninecer  pod pohřebištěm z Nové říše – druhotné využití podzemních prostor NÁVRAT DO UMM EL-KÁBU  panovníci:  Peribsen  Chasechemuej  návrat do Abydu – snad projev sounáležitosti s panovníky 1. dynastie – archaický tvar hrobek X novinky v architektuře – zapojení kamene Chasechemuej  jeden z nejdůležitějších panovníků EDP – opětovně sjednotil Egypt – změna jména z Chasechem => Chasechemuej  hrobka v Abydu: velké použití kamene  Šunét ez-Zebíb: zádušní ohrada v Abydu – největší stavba EDP  stavby po celém Egyptu: Abydos, Sakkára, Hierakonpolis, etc.  Oslava svátku sed – sochy v Hierakonpoli ODKAZ RANĚ DYNASTICKÉHO OBDOBÍ, cca 3150-2700 př. n. l. :  „vynález“ písma a jeho rozšíření  nastartování hospodářského a ekonomického systému  vznik organizace státní správy pod kontrolou jediného muže – panovníka  Založení nového hlavního města: Memfidy  Založení tzv. dynastických pohřebišť: Sakkára, Abydos  vznik systému státní ideologie  položení základů kamenné architektury, umění a s nimi spojených náboženských představ – posmrtné představy, sakrální architektura (pohřební i chrámová)