RANÁ DOBA BRONZOVÁ
Petra Maříková Vlčková
Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02
2018-05-02
RANÁ DOBA BRONZOVÁ
 Termín: okruh archeologů kolem
William F. Albrighta: 1920s
 Slitina mědi a 5-10 procent cínu X
výraznější rozšíření této technologie:
rané 2. tisíciletí X termín se i nadále
používá
 Postupné rozcházení datace v
jednotlivých regionech:
 J Levanta – nástup EDP: 1./2 4.
tisíciletí BCE; urbanizace: před 2500
BCE
 S Levanta: závěr 4. tisíciletí; tzv.
druhá urbanistická revoluce: po 2500
BCE
 Struktura osídlení: kontinuita X
změna
 Oproti chalkolitu: úbytek sídlišť
 J X S Levanta: J Levanta nemá
osídlené pobřežní pláně X S Levanta:
Byblos, Ugarit apod.
 Písemné prameny: království Ebla,
Mari
 Jednoznačně doložené komplexní
společnosti v celé zájmové oblasti
 Proces urbanizace: V. Gordon Childe
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V J LEVANTĚ
 Vnitřní rozčlenění: keramika: tzv.
abydoské zboží
 Raná doba bronzová I-IV: c.
3600/3400-2200 cal. BC
 Nejasnosti: počáteční a
závěrečná fáze
 Proces formování?
 Kolaps: EBA IV
 Synchronizace:
 Egypt: Raně dynastické období,
Stará říše
 Mezopotámie: Uruk, Džemdet
Nasr, Ninive V, raně dynastické
období I-III, staroakkadská říše,
třetí dynastie z Uru
SÍDELNÍ STRUKTURA V J LEVANTĚ: EBA
II-III
 Hlavní centra: Megiddo, Arad, Tell elFarah
sever, Ai, Báb edh-Dhrá
 Vliv Egypta: Arad, Tell Erání
 Komunitní stavby: chrámy (Megiddo, Ai,
Jericho), vodní reservoáry (Ai, Arad),
sýpky (Bét Jerah), městská opevnění
(Arad, Tell el-Farah sever apod.)
 Pohřební zvyklosti: mnohočetné
pohřbívání v přírodních či umělých
jeskyních, tzv. šachtové hrobky, dolmeny
 Pohřebiště u Báb edh-Dhrá
 Umění: relativně málo: především
cylindrické pečeti
 Vliv S Levanty EBA III: struktura osídlení,
glyptika, keramika apod.
ARAD
 S Negev; výzkum: Ruth
Amiran
 22 akrů
 Společenská stratifikace:
stavby ve veřejném
zájmu: opevnění (2.5 m
široké, polokruhové
bastiony), posvátný
okrsek a „palác“, vodní
rezervoár, plánovaná
rezidenční zástavba
RANÁ DOBA BRONZOVÁ V
JORDÁNSKU
 Datace:
 EBA I: 3600-3100/3000 BC
 EBA II: 3100/3000-2850-2750 BC
 EBA III: 2850/2750-2400/2300 BC
 EBA IV: 2350/2300-2000 BC
 Úzké propojení s J Levantou, její pomezí
 Keramika, struktura osídlení, způsoby
pohřbívání apod.
 Osídlení: systém prosperujících vesnických
komunit, navzájem propojených obchodními a
společenskými kontakty
 Vznik měst EBA III: prostorově omezené území
 Hlavní lokality: Báb edh-Dhrá, Pella, Numeira
 Zdroj mědi: Wádí Feinán (od EBA, A.
Hauptmann). Doly (Wadi Khalad) a
zpracovatelské areály (Ras an-Nabq, Khirbet
Hamra Ifdan)
BÁB EDH-DHRÁ
 Jordánsko, pobřeží Mrtvého
moře (Lisánský poloostrov)
 „Města planiny“: Sodoma,
Gomora
 Výzkum: ASOR (Lapp), EDSP
(Rast – Schaub)
 EBA I: pohřebiště, neopevněná
vesnice
 EBA II: město
 Největší rozsah (9 akrů, cca 600-
1000 obyvatel): EBA III:
opevnění, svatyně, kostnice
 EBA IV (2200 BC): osídlení mimo
město, rozptýlené osídlení uvnitř
opuštěného města. Málo pohřbů