STARÁ ŘÍŠE Petra Maříková Vlčková 2018-05-02 LS 2018, KlBcA02 STARÁ ŘÍŠE • období 3.-6. dynastie ▫ starší literatura: 4.-8. dynastie X rozhodující pro zařazení dynastií do OK – kulturní výdobytky = vývoj architektury • absolutní chronologie: 2700- 2180 př. n. l. • jedno z vrcholných období egyptské historie – v dalším vývoji se na OK často odkazovalo + zdroj inspirace a legitimity • vysvětlení náhlého rozmachu: fenomén „násobícího se efektu“ (multiplier effect) – Colin Renfrew 1972 ▫ stavba pyramidových komplexů => upevnění moci panovníka  zefektivnění státní správy a organizace hospodářství  zviditelnění státní ideologie => rozšíření distribuce hospodářských prostředků + zapojení většího počtu obyvatelstva do chodu státu • v původních stimulech však byly i limity => působily jako faktory ovlivňující zánik OK – tzv. zákon snižujících se mezních výnosů (law of diminishing marginal returns) 3. DYNASTIE, 2700-2630 př. n. l. • panovníci: ▫ Sanacht ▫ Necerichet Džoser ▫ Sechemchet ▫ Chaba ▫ Hunej • mohutný rozvoj hmotné kultury a ekonomiky = položeny základy OK státu • doba významných změn v egyptské společnosti = narůstající hierarchizace a byrokracie Džoser • jeden z nejdůležitějších staroegyptských panovníků • významní hodnostáři: Imhotep, Hesyre • stavební aktivity po celém Egyptě – Héliopolis – sepjetí panovníka se slunečném božstvem • Hladová stéla na ostrově Sahel = nejstarší známé falzum v dějinách • Historická „image“ – jméno Džoser = „posvátný“ X v soudobých textech se objevuje jen jako Necerichet „Božského těla“ Komplex Stupňovité pyramidy v Sakkáře  komplex Džoserovy Stupňovité pyramidy v Sakkáře = nejstarší monumentální kamenná architektura na světě = skutečný předěl v dějinách Egypta – i z pohledu samotných Egypťanů  architekt – Imhotep  výkopce – Jean-Phillip Lauer  „zakletá Šípková Růženka do kamene“  Podzemí: • 11 šachet vzájemně propojených koridory – pohřby členů Džoserovy rodiny, především žen • více než 40 000 kamenných nádob z dob Raně dynastického období – důvod uložení? • znázornění posmrtné královské rezidence – obraz tzv. domů v nadzemní části komplexu Imhotep • stavitel 2 pyramidových komplexů: ▫ Džoserův pyramidový komplex ▫ Sechemchetův pyramidový komplex • příslušnost ke královské rodině – NEZNÁMÁ – možná Džoserův bratr či syn • tituly: velekněz Ptahova chrámu v Memfidě, nosič pečeti krále Dolního Egypta, dvořan, šlechtic, představený sochařů (= královský architekt) • Pozdní doba – zbožštěn – obdoba římského Asklépia – bůh léčitel, moudrosti, ochránce písařů • neznámé místo pohřbu ZÁVĚR 3. DYNASTIE • nejistota – délka vlády panovníků, jejich rodinné vztahy • královskou hrobkou – stupňovitá pyramida ▫ stavba – pomocí tzv. ukloněných vrstev • Sechemchet ▫ pohřben v Sakkáře – tzv. pohřbená pyramida ▫ skalní reliéf z Wádí Magháry - apotropaikum • Hunej ▫ otec Snofruovy manželky – legitimizace nástupu Snofrua na trůn = přenos moci mezi 3. a 4. dynastií 4. DYNASTIE – 2630-2510 př. n. l. • panovníci: ▫ Snofru Médúm, 2x Dahšúr, Síla? ▫ Chufu (Cheops) Gíza ▫ Radžedef Abú Rawáš ▫ Rachef Gíza ▫ Menkaure Gíza ▫ Šepseskaf J Sakkára • Závěr: problém napojení 5. dynastie – přenesení královské krve přes královnu Chentkaus I. (tzv. 4. gízská pyramida) • dokončení vývoje královské titulatury – titul sa-Re (syn Reův) = zdůraznění úzkého propojení se slunečním božstvem • vrchol centralizace egyptského státu – odraz i v architektuře = rozvoj koncepce královské hrobky a jejích základních částí • zásadní proměna hmotné kultury a zádušních představ • Kontakty s vnějším světem: • Vnitřní Afrika: přes oázy v Západní poušti • Přední východ: výměna darů s panovníky, např. Mari • Libye: boje s náčelníky – topos • Núbie Snofru • zakladatel egyptské Staré říše – postavení uznávali i staří Egypťané – může mít vliv i jméno (Ten, jenž činí krásným/dokonalým/dobrým) • složitý vývoj v královské rodině – odraz i v topografii a rozmístění pohřebišť a královských rezidencí • stavitel minimálně 4 pyramid ▫ Médúm ▫ Dahšúr 2x: tzv. Lomená a Červená pyramida ▫ Síla ▫ celkový objem staveb 3,7 mil. M3 • zahraniční politika: vojenské výpravy do Núbie Libye, výprava pro cedrové dřevo (Libanon), získávání mědi na Sinaji VÝVOJ KRÁLOVSKÉ ZÁDUŠNÍ ARCHITEKTURY ZA VLÁDY SNOFRUA • přechod od stupňovité pyramidy k tzv. pravé = projekt pyramidy v Médúmu • nejstarší V-Z orientovaný královský zádušní komplex • nejstarší tzv. vedlejší (jižní) pyramida DAHŠÚR • 2 pyramidy z OK: ▫ tzv. Lomená pyramida ▫ Červená pyramida • další stavby: ▫ Střední říše a počátek SIP (Amenemhet II, Senusret III, Auibre Hor, Chendžer, Ameni Kemau) ▫ nekrálovské hrobky: OK, MK, LP, GrR • Lomená pyramida – nejstarší projektovaná pravá pyramida; nejstarší zádušní chrám • Červená pyramida – nejstarší pravá pyramida dokončená • Kde byl Snofru pohřben? Panovníci pohřbení v Gíze  Vládci:  Chufu  Rachef, syn Chufua  Menkaure, syn Rachefa  dynastické pohřebiště: Gíza  existence jednotného plánu rozvoje pohřebiště a státního dozoru nad ním  známo i zázemí stavitelů pyramid: město i pohřebiště  Sfinga: Rachef  Vztahy vůči okolním zemím: ▫ Sinaj – nápisy ve Wádí Magháře ▫ Núbie – dioritové lomy – SZ od Abú Simbelu ▫ Elefantina – těžba červené žuly ▫ Přední východ: Ebla (Tell Mardích), Byblos – dary se jmény panovníků RADŽEDEF • syn Chufua • dokončil jeho pohřební komplex a pohřbil svého otce – neexistují doklady o jeho opozici vůči zbytku královské rodiny • první král používající titul sa-Re „syn Reův“ – dokončení vývoje královské titulatury • výprava do Západní pouště • pyramidový komplex – Abú Rawáš – nejsevernější pyramida v Egyptě • nejstarší dochované vyobrazení sfingy 5. DYNASTIE, cca 2510-2365 př.n.l. • panovníci: ▫ Veserkaf ▫ Sahure ▫ Neferirkare ▫ Raneferef ▫ Šepseskare ▫ Niuserre ▫ Menkauhor ▫ Džedkare ▫ Venis • tzv. sluneční králové – max. sepjetí mezi panovníkem a slunečním bohem – stavba tzv. slunečních chrámů • Přelomové období – provedení dalekosáhlých reforem + změny ve společnosti + v zádušních představách • Závěr 5. dynastie: Venís – TEXTY PYRAMID = zásadní proměna zádušního kultu • dynastická pohřebiště: ▫ Abúsír (Sahure, Neferirkare, Raneferef, Šepseskare, Niuserre) ▫ Sakkára (Veserkaf, Džedkare, Venis) ▫ ? (Menkauhor) • pyramida • satelitní pyramida • zádušní chrám ▫ vstupní síň ▫ otevřený sloupový dvůr ▫ transverzální chodba ▫ kaple s 5 nikami ▫ obětní kaple ▫ sklady • vzestupná cesta • údolní chrám Královský zádušní komplex Další panovníci pohřbení v Abúsíru • panovníci: ▫ Neferirkare ▫ Raneferef ▫ Niuserre • dokončení vývoje královské titulatury: doplnění o tzv. rodné jméno + trůnní jméno – obě psané v kartuši • proběhla administrativní reforma – emancipace třídy hodnostářů – vezír Ptahšepses • doklady kontaktů: Byblos + vojenská výprava proti Libyjcům (Niuserre) • postava královny Chentkaus II. ▫ manželka Neferirkarea ▫ matka Raneferefa a Niuserrea ▫ pohřbena v Abúsíru • stavitelé slunečních chrámů ▫ objeven Niuserreův v Abú Ghurábu ▫ reliéfy oslavující svátek sed • objev papyrových archivů: zdroj informací o fungování OK hospodářství: Neferirkare, Raneferef, Chentkaus II. Sluneční chrámy • písemnými prameny prokázáno 6 X • archeologicky prozkoumány – pouze 2 ▫ Veserkaf ▫ Niuserre • chrámy se nacházely v širším okolí Abúsíru • funkce: zapojení do oběhu obětin předkládaných v rámci královského zádušního kultu • architektonická podoba – odpovídá královským pohřebním komplexům: ▫ údolní chrám ~ dolní chrám ▫ vzestupná cesta (zastřešená) ~ vzestupná cesta (nezastřešená) ▫ zádušní chrám ~ horní chrám ▫ pyramida ~ obelisk TEXTY PYRAMID • nejstarší soubor náboženských textů • v podzemních prostorách pyramid panovníků pozdní OK a několika královen spojených s Pepim II. • objeveny 1881 • složení: ▫ dramatické texty ▫ hymny a jmenné formule ▫ litanie ▫ chvalozpěvy ▫ magické texty • Venis: tzv. kanibalský hymnus • následně: FIP, MK – hrobky vysoce postavených hodnostářů = zakomponování do Textů rakví a Knihy mrtvých 6. DYNASTIE, 2360-2180 př. n. l. • panovníci: ▫ Teti ▫ Veserkare ▫ Pepi I. ▫ Merenre I. ▫ Pepi II. ▫ Merenre II. ▫ Neitokret • problémy s následnictvím – vražda panovníka, pokusy o puče • kontakty s okolními zeměmi: Byblos, Punt, Núbie • dynastické pohřebiště – Sakkára X ne na jednom místě • Pyramidový komplex Pepiho I. – Men-nefer-Pepi (Trvalá je krása Pepiho) - jižní Sakkára – z něj – Memfis • Texty pyramid v každé královské hrobce • závěr a kolaps OK Příčiny rozpadu Staré říše • Krize celé společnosti: • panovníci po Pepim II. – jen těžko dokládali svou příslušnost k hlavní královské větvi • Hodnostáři v provinciích odvozují svou moc od své rodiny, ne od panovníka nebo centrální administrativy • rozvolnění vztahů mezi centrem (Memfidou) a provinciemi – výběr daní vázne, slábne ekonomická základna panovníka apod. • Úpadek vlivu Egypta v zahraničí – napadání eg. výprav na Sinaji i v Núbii • Nárůst moci lokálních center: především v jižním Egyptě: el-Káb, Théby (Armant)