EGYPT VE 2. TISÍCILETÍ A STŘEDNÍ DOBA BRONZOVÁ Petra Maříková Vlčková Kultura starověkého Předního východu a Egypta KLBcA02 První přechodné období 7. dynastie – cca 2180-2170 př. n. l. 8. dynastie – cca 2170-2160 př. n. l. 9./10. dynastie – Hérakleopolské období - cca 2160-2137 př. n. l. první polovina 11. dynastie – Théby – cca 2137-1994 př. n. l.  problematika vymezení  konec Staré říše ? NEJASNÝ – obvykle konec vlády Pepiho II.  počátek Střední říše  Po určitou dobu vládne 9./10. a 11. dynastie současně  změna sídelního místa  7., 8. dynastie – Memfis  9., 10. dynastie – Hérakleopolis Magna  11. dynastie – Théby  přerod staroegyptské společnosti – posílení tzv. středního stavu  Sjednotitel: Mentuhotep II. – zakladatel Střední říše STŘEDNÍ ŘÍŠE  Problém chronologie:  tradiční schéma: doba vlády 12. dynastie;  současné schéma: doba vlády 2./2 11., 12. a 13. dynastie.  Závěr: nástup 14. dynastie a přenos místa hlavního města z Ictaueje.  Struktura založená na OK X větší centralizace a donucovací a dohlížecí aparát.  Byrokracie: Úřednický aparát a panovnický dvůr –zdanění výnosů z půdy a vodních cest;  Chrámy částečně osvobozeny;  Systém nucených prací – branná povinnost;  Úřednické tituly – z OK X rozhojnění a specifikace podle úřadů a povinností – nárůst úřednického aparátu.  Nomarcha – největší proměny – minimalizace vlivu.  Amenemhet I. – města se stávají administrativními středisky.  Vzory v OK – architektura, umění, státní ideologie – kult panovníka (centralizace státní moci, růst bohatství vládce) – návaznost na rozvoj střední třídy  Chronologické celky:  Druhá polovina 11. dynastie: Mentuhotep II, III a IV  12. dynastie: Amenemhet I., Senusret I., Amenemhet II., Senusret II., Senusret III., Amenemhet III., Amenemhet IV., Sobeknefru  13. dynastie MENTUHOTEP II  ZAKLADATEL STŘEDNÍ ŘÍŠE – i pro samotné Egypťany; vládl 51 let;  sjednotitel a zakladatel Střední říše – k 39. roku vlády; nejistě datované boje v jižní Palestině; boje s Núbijci  v souvislosti s přípravou svátku sed – výrazné úpravy podoby jeho zádušního chrámu;  2x změnil svá jména podle postupně se měnící politické situace; boje s héraklepolskými panovníky;  Po smrti uctíván jako bůh – soukromé památky i královské donace jeho zádušnímu kultu  Rozsáhlý stavební program: Théby, Dendera, Elefantina, Abydos = nic na S od Abydu.  Stavba zádušního komplexu v Dér elBahrí – milník v dějinách vývoje staroegyptské architektury RANÁ 12. DYNASTIE  poměrně známé období = známe hrobky všech panovníků. Ustanovení typické podoby královské zádušní architektury = pohřební komplex Senusreta I. v Lištu.  Nový způsob přenosu královské moci = KOREGENCE mezi otcem a synem.  Založení nového hlavního města – Amenemhet I. = (Amenemhet-) Ictauej;  upevňování postavení Egypta v rámci mezinárodních vztahů: obchod, defenzivní architektura (tzv. Vládcovi zdi ve V Deltě), útok na nepřítele.  Amenemhet I. a Senusret I. – ustanovení a upevnění pozice Egypta  Výboje do Núbie: až ke 3. kataraktu  Zavlažování Fajjúmské oázy: „obilnice“ Egypta  Problémy přetrvaly: Amenemhet I. zavražděn OBDOBÍ KLIDU  Amenemhet II. a Senusret II.  Zahraniční kontakty: obchodního charakteru – Přední východ, Punt, Kréta.  Poklad z Tódu (Amenemhet II).  Anály Amenemheta II. Z Ptahova chrámu v Memfidě (svolávání armády – kořist - odměňování).  Vnitřní politika: zájem o Fajjúm (odvodnění).  Pohřebiště: Dahšůr (Amen. II), Láhún (Sen. II. – pyramidové město Hetep Senusret = Káhůn): pohřby královských žen – částečně nevykradené: poklady  Celkový rozvoj a rozrod společnosti POZDNÍ 12.DYNASTIE  Senusret III., Amenemhet III., Amenemhet IV. a Sobekneferu  Rychlý úpadek = snad důsledek unáhlené administrativní reformy Senusreta III. – rozbil tradiční a zavedené způsoby správy Egypta, omezil moc lokálních vládců (nomarchů), posílení pozice tzv. středního stavu  Dokončení kolonizace Fajjúmské oázy  Panovníci = zbožštění ještě za svého života: Senusret III. – Núbie; Amenemhet III. - Fajjúm  Královská zádušní architektura: neznáme místo pohřbu všech panovníků. Abnormality – jeden panovník = více hrobek (Senusret III., Amenemhet III.).  Postupná ztráta území v Núbii – Amenemhet IV. u 2. kataraktu  Senusret III: jeden z nejvýznamnějších panovníků egyptské civilizace. Administrativní reforma: výsledek = destabilizace země  Upevnění egyptské moci v Núbii. Kontrola cest v Syropalestině. Pyramidový komplex: Dahšúr; Abydos  Amenemhet IV: Vrcholné období Střední říše. Úplná kolonizace Fajjúmské oblasti – zbožštěn. Jeho rodina – panovnická tradice konce MK.  Nárůst významu královských žen – psaní jmen v kartuších. Pyramidové zádušní komplexy: Dahšůr, Hawwára (starověký Labyrint)  Neferusobek: Dcera Amenemheta III. a manželka Amenemheta IV. = po smrti nástup na královský stolec. PRVNÍ ŽENA OFICIELNĚ VLÁDNOUCÍ JAKO PANOVNÍK = plná královská titulatura. Specifický styl zobrazování 13. DYNASTIE  Návaznost 12. a 13. dynastie. Sídelním městem zůstává ICTAUEJ. Pokračování tradice ve smyslu královské architektury  Základní rozdíl spočívá v dynastické posloupnosti panovníků  13. DYNASTIE: až na 50 vládců (Auibre-Hor) = krátké vlády X kontinuita úředníků – změna v pojetí královské moci.  Neznáme místa hrobek – jen několik (např. Ameny Kemau v Dahšúru).  Pokračování zádušního kultu Senusreta II. v Kahúnu = představitel města je stává vezírem.  Uznáváni ve středním a Horním Egyptě.  Delta se postupně osamostatňuje – vzrůstá moc lokálních vládců (předchůdců 14. dynastie) = NÁSTUP DRUHÉHO PŘECHODNÉHO OBDOBÍ DRUHÉ PŘECHODNÉ OBDOBÍ  Počátek? - Kam s 13. dynastií? – do Střední říše  Délka trvání - cca 1650-1550 př. n. l. Vláda 14. – 17. dynastie Někdy počítána i 13. dynastie – sídelní město Ictauej (tradice Střední říše) – do Střední říše 14. dynastie – drobná knížectví v Deltě, Nehesej 15. dynastie – vláda Hyksósů, sídelní město Avaris 16. dynastie – možnou rezidencí Théby, otázka existence 17. dynastie – sídelním městem Théby  HISTORIE = 3 fáze vývoje 1. fáze Někdy chápáno ještě jako součást závěrečné Střední říše Charakterizována koexistencí dvou paralelních politických entit – Ictaueje (13.) a oblasti Delty (14.) Panovníci z Delty ještě formálně uznávali královské postavení Ictaueje Nehesej (14. dynastie) – správce Avaridy, podle jména Núbijec) přijímá základ královské titulatury skarabové Zapojení semitského etnika do egyptské kultury 2. fáze Opuštění Ictaueje (konec 13. dynastie) a přenos královské rezidence i tradice do Théb = skutečný počátek Druhého přechodného období paralelní vláda několika dynastií – 15., 16., 17. dynastie Dualita prostředí – jih: Théby X sever: Avaris V Avaridě nová vládní elita – Hyksósové (15. dynastie) – tzv. VELCÍ HYKSÓSOVÉ – razantní nástup – zatlačení domácích vládců (16. dynastie) až k Thébám X nebyly dobyty Hyksósové kontrolují Egypt po Abydos Významný vládce: APOPI Mírová smlouva mezi oba státy a soužití obou útvarů Následuje nový válečný konflikt = 3. fáze a vyhnání Hyksósů 17. DYNASTIE Thébská dynastie – současná s poslední třetinou 15. dynastie Pohřbeni v Z Thébách – Dra Abú en-Naga Dochovány zbytky pohřební výbavy Komise kontrolující hrobky (20. dynastie) – papyrus o Vykrádání hrobek – hrobka Sobememsafa II. vykradena  přesuny do „skrýší“ Málo písemných památek – rakev královny Mentuhotepy = nejstarší plná série toho, co se následně v NK stalo Knihou vycházení za dne (Knihy mrtvých) 3. FÁZE Ozbrojený konflikt mezi panovníky 17. (thébské) a 15. (avaridské) dynastie Někdy kol. 1555 př. n. l. – Théby Panovníci: Sekenenre Tao Kamose Statečný Ahmose (I.) Kamoseho tažení do Núbie  dobytí Buhenu = rozbití koalice Hyksósů a Núbijců; následně sever: Nefrusy a Delta Ahmose jako spoluvládce = transfer moci Finální dobytí Avaridy – kolem 20. roku Ahmose SPOR APOPIHO A SEKENENRE TAA – literární dílo – negativní obraz Hyksósů Kamoseho vítězná stéla TELL ED-DABAA – centrum Hyksósů  Usazování Asijců již v průběhu Střední říše  přinášení tradic spojených s Předním východem (architektura, náboženské představy, etc.)  zatím jediný přesvědčivý důkaz o populaci Asijců žijících na území Egypta z doby Střední říše PŘEDOVÝCHODNÍ VLIVY  typ representativní architektury – tzv. Mittelsaalhaus  pohřby zemřelých v areálu sídliště či přímo pod domy  pohřbívání oslů = používání karavan  typy zbraní  typy keramiky  ústřední role Sutecha v panteonu AVARIS  MARI MINOJSKÉ FRESKY Z TELL ED-DABY  Stovky zlomků ze dvou královských paláců v Tell ed- Dabě.  Problém: identita tvůrců: v minojském stylu a provedení, s minojským obsahem X vytvořili je skutečně Minojci? Nebo jde o egyptské napodobeniny  Motivy: labyrint a býčí hlavy, gryfové, artisté a skokani skákající přes býky apod, lovecké scény, mužské i ženské postavy v životní velikosti  Datace: 18. dynastie – doba vlády Thutmose III.