KLMgrA22 Pozdně antické a raně křesťanské umění Christianizace města v pozdní antice Mgr. Tomáš Štěpánek 20. 3. 2018 Města v (pozdní) antice • „kostra“ státu • ekonomická, politická, vojenská i kulturní funkce • pozdně antická města • úpadek vs. kontinuita => transformace • vliv mnoha faktorů • samosprávy, městských pozemků, venkova, výroby a obchodu, elit, daňové zátěže, křesťanství Křesťanství • „spojnice“ mezi antikou, středověkem a dneškem • pozitivní vs. negativní podíl na konci římské říše • vzájemné ovlivňování • kultury, společnosti, politiky, náboženství, architektury, hospodářství • do roku 313 n. l. - pronásledované • mezi lety 313–380 n. l. - rovnocenné s pohanstvím • po roce 380 n. l. - jediné možné, státní, silně preferované Šíření křesťanství v pozdně antické římské říši Raně křesťanské stavby (1. pol. 4. století n. l.) umístěné za hradbami Říma nad hroby mučedníků Křesťanství ve městě • samospráva - kuriálové/dekurioni • mnoho povinností a úkolů • nedostatečná státní podpora, zvýšené nároky, dědičné připoutání, chudnutí, osobní zodpovědnost • křesťanství duplikuje některé povinnosti a struktury  úprk úředníků a podpora křesťanských struktur na úkor městské samosprávy Křesťanství ve městě • městské pozemky • příjmy a odvody daní • stát tuto půdu poskytuje církvi spolu s dalšími daňovými úlevami  městům chybí příjmy, ale stát po nich chce odvést daně v nezměněné výši Křesťanství ve městě • vnější reprezentace  biskupové i klér chrání všechen městský lid a stávají se tak městskými mluvčími (viz Anianus, biskup civitas Aurelianorum) • kulturní život • pohanské svátky, gladiátorské zápasy, divadelní představení, mnoho náboženská městská komunita  křesťanské svátky, mono náboženská komunita Křesťanství ve městě • městská identita • visuálně dominantní pozice v městské krajině -> pohanské chrámy • je „nutné“ chrám zbourat, desakralizovat a přestavět na křesťanskou stavbu  mosaiky, fresky i kresby raně středověkých měst se soustředí hlavně na křesťanské stavební struktury Mosaiková mapa křesťanského Jeruzaléma z Madaby (Jordánsko), 6. století n. l. Křesťanství ve městě – Město v křesťanství • (architektonický) vzhled • monumentální stavby (chrámy, divadla, cirky, lázně) • fórum tvoří ekonomické i společenské centrum města • basilika (zasedání soudů, obchodní činnosti, audienční sál) -> „adopce“ křesťanstvím  dochází k rozebírání a ničení pohanských památek  kostel se stává středem města i „jedinou“ monumentální stavbou  mrtví se přesouvají do měst Římská civilní stavba (basilika) a její transformace do typické křesťanské struktury (vpravo a na dalším snímku Konstantinova basilika v Trevíru, Německo) Město v křesťanství - Codex Theodosianus • 3000 zákonů v 16 knihách, k roku 438 n. l. • náboženství v 16. knize • 10. kapitola De paganis, sacrificiis et templis 25 zákonů • 5. kapitola De haereticis 66 zákonů • 2. kapitola De episcopis, ecclesiis et clericis 47 zákonů Město v křesťanství - Codex Theodosianus • 16.10.1 – 320/321, Konstantin Veliký, o nutnosti pokračování tradičních náboženských praktik (a o zákazu soukromých haruspicií) • 16.10.3 – 342, Constantius II., o (pokračování zákazu) obětin a o ochraně pohanských chrámů mimo městské hradby, protože jsou zdrojem zábavy (festivaly, hostiny, svátky) pro římský lid • 16.10.4 – 356/357, Constantius II., o uzavření všech pohanských chrámů (i ve městech) a k zákazu vstupu kvůli páchání hříchu (konání obětí) • primárně nenamířené proti chrámům, ale proti pohanským kněžím, kteří v nich konají (již zakázané) obětiny Město v křesťanství - Codex Theodosianus • 16.10.8 – 382, Theodosius I., Gratian a Valentinian II., chrámy mají zůstat otevřené pro všeobecné využití a obrazy uvnitř mají být měřeny spíše pomocí umělecké hodnoty než jejich božstvím • 16.10.15 – 399, Arcadius a Honorius roku 399, o zákazů obětin, ale o ochraně pohanských staveb a chrámů a o zákazu jejich svévolného ničení • 16.10.25 – 435, Theodosius II. a Valentinian III., o ztržení a zničení pohanských chrámů a svatyní a následné purifikaci vztyčením kříže Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • archeologické prameny • pionýrské „výzkumy“, způsob využití, (původ) destrukce, datace, neprokazatelnost společenských změn • Afroditin chrám/basilika sv. Michaela ve městě Aphrodisias (Turecko) • neprokazatelná datace, analýza keramické evidence tuto událost datovala do 2. poloviny 5. století • transformace polorozpadlého pohanského chrámu vs. (původně) pohanského chrámu sloužícího jinému účelu vs. aktivního a užívaného chrámu Afroditin chrám, Aphrodisias (Turecko), červeně pohanské a zeleně křesťanské prvky Diův chrám v Nemei (Řecko), vlevo v probíhající rekonstrukci, vpravo po zásahu křesťanů = sloupy rozházené na různé strany (dříve se předpokládalo po zemětřesení = sloupy spadlé stejným směrem) Diův chrám, Nemea (Řecko), zničení patek sloupů Diův chrám, Apamea (Sýrie), možný průběh destrukce Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • venkovský pohanský chrám v Brenu (Itálie) • z archeologických výzkumů v roce 1986 byl prokázán případ křesťanské destrukce • do konce 4. století n. l. datovaná vrstva popela a uhlíků spolu s mramorovými sochami s chybějící hlavou a rukama  1. pol. 4. století n. l. doklady oprav městských pohanských chrámů  2. pol. 4. století n. l. transformace využívání/úpadek/výjimečně destrukce  1./2. pol. 5. století n. l. transformace v křesťanské kostely/stavby Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • písemné prameny • zkreslené ve prospěch vítězného křesťanství, pozdní zprávy • Libanius, Pro templis, 381-391 n. l. • černě odění mniši, kteří jedí a pijí víc než slon, ničí jeden venkovský chrám za druhým • alexandrijský biskup Theofilus, 391/392 n. l. • zničení Serapea a postavení kostela sv. Jana Křtitele na chrámových troskách  2. pol. 4. století n. l. „každý druhý svatý“ ničil pohanské chrámy a kultovní předměty Křesťanský biskup Theophilus triumfující nad alexandrijským Serapeem sv. Kornelius modlící se za zemětřesení sv. Mikuláš ničící pohanské modly Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • tři typy proměny • přímá: chrám-kostel • cella či celý pohanský chrám je proměněn v křesťanskou stavbu San Lorenzo in Miranda (chrám Antonina a Faustiny), Forum Romanum San Nicola in Carcere, křesťanský kostel vzniklý ze tří pohanských chrámů, Řím (Itálie), červeně pohanské a zeleně křesťanské prvky Diův chrám, Diocaesarea (Turecko), červeně pohanské a zeleně křesťanské prvky Diův chrám, Seleucia (Turecko) Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • tři typy proměny • nepřímá: (a) na chrámovém pozemku (temenu) Kostel sv. Petra v blízkosti chrámu Jupitera, Heliopolis, (Syropalestina) Křesťanský kostel (zeleně) v blízkosti pohanských staveb (červeně) Hossn Niha (Syropalestina) Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • tři typy proměny • nepřímá: (b) ze stavebního materiálu pohanského chrámu Kostel sv. Klementa (Řím), použití několika různých (barevně i stylově) sloupů v 2. pol. 4. století n. l. Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • kultovní předměty (sochy, idoly, obrazy apod.) • aktivně ničeny (vyhlazené obličeje, poškozené hlavy, ruce) • desakralizovány a purifikovány křesťanským křížem • ukládány do stěn, pod podlahy, do studní Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • římská paralela • konec 3. století n. l. v posvátném Ammonově chrámu v Luxoru vzniká římský vojenské tábor pro 1500 vojáků • rozebrány části egyptského chrámu • vnitřní výzdoba (rytiny) překryty dvojitou vrstvou omítky a přemalovány římskými motivy  vhodný a nevyužívaný prostor (srovnejte s pohanskými chrámy) (vlevo) rekonstrukce celého římského tábora (vpravo) archeologicky doložená část tábora Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • pohanské chrámy/křesťanské kostely jako orientační body v městské krajině • vyvýšená dominantní poloha (Kapitol, Parthenon apod.) • fyzická i psychická/mentální transformace Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • pohanské chrámy/křesťanské kostely jako výraz městské identity • město –> chrám/kostel –> příbytek boha • antická procesí (římské triumfy - chrám na Kapitolu, panathenájské hry Parthenon, svátky Nilu v Alexandrii - Serapeum) Odkaz na šesti minutové video o proměnách Parthenonu: https://www.youtube.com/watch?v=aGitmYl6U90 Parthenon, Athény (Řecko) Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • pohanské chrámy/křesťanské kostely jako shromaždiště lidí • pohanské chrámy – venkovní oltář, shromáždění lidí, slavnosti, hostiny • křesťanské kostely – vnitřní oltář, „indoor“ aktivity • pohanské chrámy/křesťanské kostely jako sakrální místa • kontinuita v účelu (ale ne ve způsobu) užívání => kultovní aktivity Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • shrnutí • 4. století n. l. koexistence pohanských a křesťanských staveb • 2. pol. 4. století n. l. upřednostňování křesťanských staveb -> chátrání a transformace pohanských staveb v civilní/světské • 1./2. pol. 5. století n. l. (ne)násilná transformace v kostely • logické využívání kvalitního stavebního materiálu • logické využívání vhodné lokality (centrum města, vyvýšená pozice) • sakrální kontinuita Město v křesťanství: od chrámu ke kostelu • shrnutí • nebyla to masová záležitost • (data z roku 2004) v celé římské říši transformováno cca 120 chrámů (2011 cca 300 chrámů), 43 jich mělo být zničeno (podle písemných pramenů), ale archeologicky se podařila cílená destrukce „prokázat“ u 4 • západ: pomalejší christianizace a méně dochovaných chrámů/kostelů • rozdíly mezi venkovem (chrámy spíš ničené, neudržované) a městem (transformace, brzká christianizace) Literatura • Cod. Theod., trans. Pharr, C. The Codex Theodosianus and Novels, and the Sirmondian Constitutions. Princeton, 1952 • Bayliss, R. 2004. Provincial Cilicia and the archaeology of temple conversion. Oxford: BAR No. 1281. • J. Pollini, The Archaeology of Destruction: Christians, Images of Antiquity, and Some Problems of Interpretation. In The Archaeology of Violence: Interdisciplinary Approaches. New York, 2013, 241- 267 • B. Ward-Perkins. The End of the Temples: An Archaeological Problem. In J. Hahn (Hrsg.), Spätantiker Staat und Religiöser Konflikt, Berlin, 2011, 187-201 • obrázky: výše psané publikace, commons.wikipedia