1
Medeklinkers van het Nederlands
Tabulka: Nizozemské konsonanty
Bilabiály Labio-
dentály
Pre-
alveoláry
Post-
alveoláry
Palatály Uvuláry Veláry Glotály
- + - + - + - + - + - + - + - +
Explozívy [p] [b] [t] [d] [c] [k]
Nazály [m] [n] [ɲ] [ŋ]
Frikativy [f] [v] [s] [z] [ʃ] [ʒ] [] [x] [ɣ] [ɦ]
Afrikáty
Vibranty [ɾ] [R]
Aproximanty [w] [ʋ] [j]
Laterální
aproximanty
[l] [ɫ]
Tabulka: České konsonanty
Bilabiály Labio-
dentály
Pre-
alveoláry
Post-
alveoláry
Palatály U-
vu-
láry
Veláry Glo-
tály
- + - + - + - + - + - + - + - +
Explozívy [p] [b] [t] [d] [c] [ɟ] [k] [g]
Nazály [m] [n] [ɲ] [ŋ]
Afrikáty
[t͡ s] [d͡ z] [ t͡ ʃ] [d͡ ʒ]
Frikativy [f] [v] [s] [z] [ʃ] [ʒ] [x] [ɣ] [ɦ]
Vibranty [r]
[r̝ ]
Aproximanty [j]
Laterální
aproximanty
[l]
zdroj: Disertační práce M. Kostelecká
A) De uitspraak van de fricatieven
Nizozemština má znělé a neznělé frikativy. Ve výslovnosti některých frikativ je rozdíl mezi
nizozemštinou a češtinou, ale také mezi Nizozemskou ( NL) a Belgickou nizozemštinou (BE).
1. znělé frikativy [v], [z], [ɣ] – v NL se neutralizuje znělostní rozdíl na začátku slov,
v BE zůstává
2. znělé a neznělé frikativy [ɣ] a [] a [x] – v BE máme měkké - [ɣ] (zachte g) v NL
máme tvrdé - [] (harde g)
2
3. CZ: jasné rozlišení znělé a neznělé hlásky
1) De uitspraak van de [f] en [v] en [w]
Hláska f ve slovech – fee, file, hof, tafel
Hláska v ve slovech – varken, even, vraag
Hláska w ve slovech – water, waar, twintig,
Nizozemština x vlámština: výslovnost na začátku slova
NL: hlásky f,v,w = >[f], [f], [ʋ]
VL: hlásky f,v,w = >[f], [v], [w]
1) Luister en zeg na:
fee fort fijn fiets
fout feest fooi feit
tafel café plafond juffrouw
vaas vaar vaart val
vals vast vee vet
avond Eva blijven geven
graven geval bivak brieven
waar wacht warm week
was web wat werk
wind Wim wit wat
kwaad kwak kwast kwestie
twaalf twee twist zwart
afwachten omweg talfelwijn noordenwind
2) Discriminatieoefeningen
faal vaal Waal
fier vier wier
fort vort word
fat vat wat
fel vel wel
fee vee wee
2) De knorrende klanken van het Nederlands
[ɣ] graag,vegen, Gouda, begrijpen – stemhebbend/znělé
[] lach, prachtig, slaperig, Mechelen – stemloos/neznělé
- Nederlands- Nederlands – „harde“ – ch – neznělé postvelární či uvulárí frikativa,
Rozdíl mezi znělou a neznělou frikativou, tedy mezi [ɣ] a [x] v severní nizozemštině
prakticky neexistuje
- Belgisch-Nederlands – „zachte“ – ch – (post) palatální frikativa, rozdíl ve znělosti
zůstává zachován
- CZ – neznělá velární frikativa – chaos, chleba - ale!: abych byl – může dát znělou
realizaci podobnou nizozemskému „harde“ ch - [abɣbɪl]
3
Tip k nácviku výslovnosti: – představte si, že si chcete odkašlat jako kuřáci, tedy „zachrčíte“
o čípek v krku.
1) Lees de onderstaande zinnen voor:
a) Waar kom je vandaan? Uit Gelderland. En jij? Uit Gent.
b) Waar ga je naartoe? Naar Gouda, ik ga Goudse kaas kopen.
c) Goh, ik ben mijn huiswerk vergeten, getverderrie.
d) Is het echt gratis? Goh, geef mij dan gauw een pilsje.
e) Geert is een geweldig gekke taalkundige.
f) Ik wil geen grote chaos in de nachttrein naar Scheveningen.
Gedicht Erik van OS - gedicht
De pinguïn en de papegaai
4
zdroj: https://www.google.com/search?q=de+pinguin+en+de+papegaai&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=Hj4-
AYc8jB4qHM%253A%252CyS2BipcPy_wVVM%252C_&usg=__2magba73g7oUnZ27aOqO64aEoV0%3D&sa=X&ved=0ahUK
EwiDlePL6eHaAhVN6aQKHd0JBYkQ9QEIQzAC#imgrc=Hj4-AYc8jB4qHM:
3) De uitspraak van de [ŋ] – Sink Mr. Stink?
Charakteristika: velární nazála
Ve slovech: koningin, koning, engel, bang, zang, zingen
Tedy: kombinace hlásek n+g se ve většině případů vyslovuje jako velární nasální frikativa [ŋ]
Pozor! Na konci slov nesmí být slyšet k! a uprostřed slov musí být slyšet pouze jeden segment
a to , nikoliv n+g!
A pozor na tuto kombinaci i v AJ! (People are talking about that. Think before you say such a
thing!)
Artikulace: Čelistní úhel není velký, hrot jazyka spočívá na spodní čelisti, může se opírat o
spodní řezáky, je nenapjatý. Kořen jazyka tvoří závěr v zadní části měkkého patra, vzduch
uniká nosem. Rty jsou nezaokrouhlené.
CZ: vzniká pouze asimilací místa artikulace před [k] ve slovech jako bingo, banka, Hanka,
branka
Oefening 1:
a) Ik ben bang.
b) Ik ben bang voor de hond.
c) Bange jongens.
d) Hij is jong. Hij is een jonge jongen. Hij is een jong ding.
e) Ik heb honger. Ik ben een hongerige dame.
f) Nee, ik ben een engel. Omdat ik Engels spreek. En zing.
g) De koning en de koningin gingen helaas pindakaas dood.
h) Hij komt uit Hongarije, hij is een Hongaarse zanger maar heeft een woning in Brussel.
i) Zit zij op de bank te zingen? Nee, ze drinkt een koffie en het dringt niet tot haar door dat we
naar haar staren.
Oefening 2: Discriminatieoefening
bang – ban (ban - zákaz)
zin – zing
hang – Han
eng – en
Herhaling tweeklanken:
Herman de Conick:
Zoals dit eiland van de meeuwen
is en de meeuwen van hun krijsen
en hun krijsen van de wind
en de wind van niemand,
zo is dit eiland van de meeuwen
en de meeuwen van hun krijsen
en hun krijsen van de wind
en de wind van niemand.
5
Oefening 3 – Tongtwisters:
a) De bange lange slangen glijden langzaam weg. Dingdong rinkelt de donkere bel.
Tingeling klinken de oranje ringetjes.
b) bank – bang – pang – lang – long – lonk – link – vink – ving - vang - vangt
4) De uitspraak van verkleinwoorden/diminutieven: - altijd het - woorden
Charakteristika: hlásky vznikající palatalizací [s], [z], [t], a [n] + [j]
příkaldy: huis + je boom + pje woning = woninkje kind + je bell + etje plek + je zaal + tje
Vlaamse variante: - ke, -ske boekske, meiske, pilske/pintje, stukske
- Palatalizované hlásky, výslovnost je měkčí než v češtině - české pošta x meisje taťka x
patatje mňamka x oranje
[ʃ] sj – meisje, wasje, Basje, pilsje, ananasje, mesje, visje, Tsjechisch, alsjeblieft, sjaal, huisje
[c] tj – kwartje, hondje, engeltje, schatje, patatje, badje, eendje, petje, pee tje, bee tje, cafétje,
liedje, mondje, kindje, feestje
[ɲ] nj – oranje, kanjer, Anja
[ʒ] g/j – jury, jacquet, garage
[ɲ] nj – oranje, kanjer, Anja
kj – pinkje, pj - filmpje, boompje
5) De uitspraak van de combinatie: „sch“ sch – school, schip, schrijven, schoenen,
schilderij, Scheveningen - [ʃ] – geen [sχ]!!! -isch – Tsjechisch, energisch, kritisch,
historisch - [is]
6) Vibranty
1. nizozemština má mnoho variant hlásky [r]. Existují dvě základní realizace fonému /r/
v současné standardní nizozemštině. První realizací je tzv. tongpunt – [r], tedy
alveolární - [r] a druhou variantou je huig – [R], tedy uvulární – [R].
Belgie Nizozemsko
Konsonant [r] 1. Alveolární vibranta
2. Uvulární vibranta
3. Alveolární frikativní
vibranta
4. Uvulární frikativa
5. Uvulární aproximanta
6. Alveolární aproximanta
7. Nulová realizace hlásky
[r]
1. Alveolární vibranta
2. Uvulární vibranta
3. Uvulární aproximanta
4. Uvulární frikativa
5. Alveolární frikativní vibranta
6. Alveolární aproximanta
7. Velární aproximanta
8. Alveolární verberanta
9. Retroflexní verberanta, tzv.
Gooise-r, vliv Poldernederlands
10. Glotální frikativa
6
7) Laterální aproximanta
Nizozemská hláska [l] má dvě základní realizace: [l] jako (pre)alveolární laterální
aproximantu realizovanou před vokály a [ł] velární aproximantu realizovanou před
konsonantem či před pauzou. Hovoříme o tzv. měkkém a tvrdém l
příklady: leven, leren, spelen, melk, wolk, tulpenbollen, Haarlem, Delft, steel, stel
Extra oefeningen:
Amsterdam, Rotterdam, Utrecht, Den Haag of ´s-Gravenhage, Haarlem, Naarden, Hilversum,
Arnhem, Groningen, Friesland, IJmuiden, Vlissingen, Eindhoven, Brabant, Limburg, België,
Antwerpen, Gent, Brugge, Leuven, Zuid-Holland, Sluis, Luik, Turnhout, Venlo, Tsjechië of
Tsjechische Republiek, Slowakije, Oostenrijk, Duitsland, Hongarije, Zwitserland,
Denemarken, Zweden, Noorwegen, Europa, V.S. of Amerika, Brussel, Maastricht, Zeeland,
Zeebrugge, Texel, IJsselmeer, Almelo, Hengelo, Almere, Apeldoorn, Amersfoort,
Roosendaal, Nieuwegein, Gouda, Veenendaal, Ede, De Glind