Průběh trestního řízení – přípravné řízení a řízení před soudem

   - začíná podnětem k OČTŘ ze spáchání trestného činu (tr.oznámení, oznámení
   st.orgánů, poznatky z vlastní činnosti P ČR);

   - následně probíhá tzv. objasňování prověřování (podezřelý) – policie
   zjišťuje, zda jsou důvody zahájit tr. Stíhání (TS) : úřední záznamy o
   podání vysvětlení, posudky, zajišťování listin a věcných důkazů, vyžádání
   info od úřadů,atd.

   - zahájení trestního stíhání – usnesení o zahájení trestního stíhání,
   proti usnesení je možné se odvolat, usnesení se doručuje podezřelému,
   obsahuje sdělení konkrétního obvinění,

   - tzv. Vyšetřování probíhá od zahájení TS – provádí P ČR za dozoru SZ
   (státní zástupce), výslech svědků, ohledání místa činu, sbírání důkazů,
   provádí policie (před zahájením TS jsou důkazy, výslechy procesně
   nepoužitelné vyjma..).

   - trestní stíhání policie nezahajuje (nebo zastavení):

     1. smrt obviněného,

     2. prezidentská milost x amnestie vůči konkrétnímu adresátovi nebo
        souboru osob,

     3. pokud je stíhání nepřípustné ze zákonných důvodů - § 11 tr. ř.:

   1. ve věci bylo pravomocně rozhodnuto (o stejné věci lze rozhodovat při
   obnově řízení),

   2. pokud OČTŘ nemají pravomoc dané osoby stíhat – diplomati, poslanci a
   senátoři,

   3. pokud je třeba k trestnímu stíhání souhlas poškozeného,

   4. uplynutí promlčecí doby - když OČTŘ promeškají, pachatel vyklouzne
   spravedlnosti; rozdíl je, pokud OČTŘ koná, pátrá po pobytu pachatele,
   některé trestné činy se nepromlčují.

   - Odložení věci na základě rozhodnutí P ČR či SZ:

     * nejde-li o podezření z TČ,

     * neznámý pachatel,

     * pro neúčelnost (např. pokud byl odsouzen za závažný TČ, nemá smysl
       řešit bagatelní TČ),

     * je-li TS nepřípustné

     * pokud již bylo dosaženo účelu trestního řízení (u bagatelních věcí).

     * Zastavení TS –viz níže.

     * Přerušení TS – SZ rozhodne o přerušení TS: nelze-li pro nepřítomnost
       obviněného věc náležitě objasnit, není-li obv.  pro duševní poruchu
       vzniklou po spáchání TČ schopen chápat smysl TS, navrhuje-li se
       předání TS do ciziny.

     * nasbírá-li policie dostatek důkazů, předá věc SZ s návrhem na podání
       obžaloby;

   SZ může: a. věc vrátit k došetření

    2. rozhodnout o aplikaci odklonu (podmíněné zastavení tr.stíhání,
       narovnání)

    3. zastavit, přerušit TS,

    4. podat obžalobu nebo návrh na potrestání, příp. dohodu o vině a trestu.

   tr.ozn usnesení o zh.TS obžaloba, NP rozsudek, TP

    TČ  Prověřování –     Vyšetřování –          Řízení před      Vykonávací
        přípravné řízení  přípravné řízení       soudem           řízení

        Odložení věci,    Zastavení, přerušení,  PZTS, narovnání
        neodkladné úkony  PZTS, narovnání,       (pokud
                          postoupení na          nerozhodl a
                          přestupek – rozhoduje  jsou splněny
                          SZ usnesením           podmínky),
                                                 rozsudek,
                                                 trestní příkaz.

   řízení před soudem

   - začíná podáním obžaloby x návrhu na potrestání (dává také SZ, neobsahuje
   odůvodnění)

   - popis skutku v obžalobě musí být totožná jako v usnesení o ZTS, něco
   jiného je právní kvalifikace, tu lze měnit (policie může čin kvalifikovat
   jako podvod, SZ jako zpronevěru)

   - předběžné projednání obžaloby

   - provádí senát (tři osoby) (účastní se SZ?), aby se vyloučily chyby

     1. soud může zjistit, že se nejedná o trestný čin – postoupí věc
        přestupkové komisi

     2. nebo může rozhodnout o aplikaci odklonu (PZTS, narovnání)

     3. vydá TP nebo věc vrátí do přípravného řízení

   - soud je vázán obžalobou, nelze ji svévolně rozšiřovat, vyjde-li najevo,
   že obviněný ještě spáchal něco dalšího, musí být zahájeno nové trestní
   stíhání, ale v trestním stíhání lez sloučit projednání dvou trestných činů

   - hlavní líčení

   - účastní se SZ, je jednou ze stran, žalobcem, hájí zájem na potrestání
   obžalovaného, má stejná práva jako obžalovaný

   - o termínu hl. líčení rozhoduje předseda senátu nebo samosoudce; ten také
   předvolává svědky, obžalovaného, znalce (omluvou není neschopenka, ale
   lékařské potvrzení, že není schopen se dostavit) a rozhoduje o zajištěných
   důkazech, vyrozumívá SZ a advokáta,

   - obžalovaný má 5 dnů na přípravu i hl. líčení

   - hl. l. vede soudce (zajišťuje průběh, provádění důkazů, uděluje slovo,
   může vyloučit veřejnost)

   průběh

        * prezence

        * přečtení obžaloby

        * prostor poškozenému

        * dokazování – nejobšírnější

   - zahajuje se výslechem obžalovaného (svědci opustí jednací síň, aby
   nebyli ovlivněni, opouští i spolupachatelé, ti co už vyslechnuti,
   zůstávají v síni)

   - výslech svědků

   - návrhy na doplnění dokazování – mohou mít SZ, obžalovaný i poškození,
   soudce může zamítnout

   - závěrečné řeči – SZ, poškozený, obžalovaný, OSPOD; pokud se objeví
   pochybnost, soud může znovu otevřít dokazování

   - právo posledního slova obžalovaného

   - opuštění síně – neveřejná porada

   - vyhlášení rozsudku, usnesení + odůvodnění

   - poučení o možnosti podání opravného prostředku – osmidenní lhůta na
   odvolání, běží od doručení obhájci

   Obecně: NEPŘÍPUSTNOST TRESTNÍHO  STÍHÁNÍ (viz  § 11 TŘ)  = okolnosti,  kdy
   nelze trestní  stíhání zahájit,  popř. v  již zahájeném  trestním  stíhání
   nelze pokračovat  a  je  nutno jej  zastavit  (zejm.  promlčení  trestního
   stíhání, milost prezidenta republiky, amnestie, úmrtí obviněného, imunita,
   překážka věci PM rozhodnuté, neudělení souhlasu osobou poškozeného,  popř.
   zpětvzetí souhlasu poškozeným atd.