1. Fyzika - (téměř) vše o pohvbu
1. Pohyb? Pohyb!
2. Vymezení pohybu (III 1-3)
3. Klasifikace pohybů (V 1 -2)
a.      Hierarchie kategoriálních pohybů (VIII 7-9)
4. Místo (IV 1-5)
5. Čas (IV 10-14)
6. Místo a čas = pohyb?
Ale kdeže -> první pohybující nepohnuté (VIII + Met. XII)
1. Pohvb - prostě ie
Všichni ho vidíme. Takže Zénón je blázen...
Totiž není blázen a není úplně jednoduché jeho teze vyvrátit.
Ovšem mně, Aristotelovi ze Stageiry, se to povedlo.
Je to ale trochu složitější na vysvětlení, a abychom se tady nezdržovali, podívejte se do mé Fyziky VI, 2 a 9.
Avšak teprve teď přicházíme k opravdovému problému:
Co je pohyb?
2. Vymezení pohvbu (III 1-3
Tak nějak jednoduše - pohyb prostě je, když je něco potom jinak, než to bylo předtím.
Ovšem pozor na Zénóna - a hlavně na Parmenida!
„Že bude něco, co předtím nebylo?" „Chcete snad říct jsoucno z nejsoucna?" „Zakazuji (a proklínám vás filosofickou kletbou)!"
A proto já Aristoteles definuji:
2. Vymezení pohvbu (III 1-3
Pohyb je uskutečňování (tj. samotný průběh, např. stavění domu) toho, co je v možnosti, pokud je v možnosti - tedy už to jaksi je.
Pohyb je vždy pohybem nějakého (pohybovaného) jsoucna.
Pohyb je vždy záležitostí dvou - jedno pohybuje, druhé je pohybováno.
Principem a příčinou pohybuje pohybující, které přenáší svůj tvar (podstatu, kvalitu, kvantitu) na pohybované.
To bude velmi důležité na konci přednášky.
A z té závorky asi plyne, že jsou různé druhy pohybu, ne?
3. Klasifikace pohvbů (V 1-2
Jistě, dokonce různé druhy klasifikace druhů pohybu!
Z hlediska vztahu k měnícímu (pohybujícímu) se: a) nahodilý pohyb, b) pohyb z hlediska části, c) pohyb „o sobě".
Z hlediska trvání subjektu: a) subjekt trvá, ale mění se jeho vlastnosti; b) subjekt netrvá (buď vzniká nebo zaniká).
Striktně vzato, pohybem (Kívnoiq) je pouze a).
b) patří pod vyšší kategorii, jíž je změna (urrapoArí).
Z hlediska kategorií - pro Fyziku i pro nás nejdůležitější ->
3. Klasifikace pohvbů (V 1-2
Z hlediska kategorií:
Moment - víme vlastně, co jsou kategorie? No? Hlásí se někdo?
Ok, teď můžeme představit kategoriální pohyby:
pohyb místní (cpopá)
pohyb kvalitativní - přeměna (áAAoíuuoiq)
pohyb kvantitativní - přibývání a ubývání (au^nois Kal cpGíaig)
Význam této klasifikace:
evidentní - určení všech druhů pohybu
Aristoteles: a taky si díky ní můžeme položit mou zamilovanou otázku:
Který z uvedených pohybů je „první"?
3. a. Hierarchie kateqoriálních pohvbů (VI 7
Proč si Aristoteles vůbec klade takovou otázku? Protože...
... jeho myšlení (a řecké myšlení vůbec) je silně hierarchické, např.:
hierarchie příčinná (první filosofie - první počátky a příčiny)
hierarchie účelová, „dokonalostní" (první příčina je i úplnější, dokonalejší, soběstačnější...)
hierarchie z hlediska poznávání (dřívější pro nás, dřívější prostě, počátky dokazování)
Které druhy pohybu jsou tedy dříve a které později?
1. cpopá
2. áAAoíuuOiq
3. au^noiS
3. a. Hierarchie kateaoriálních pohvbů (VI 7
'i
Odůvodnění:
zvětšování ze své podstaty předpokládá přeměnu, přeměna předpokládá místní pohyb (činitele, který ji působí, na jeho místním pohybu závisí intenzita přeměny)
■      cpopá naopak není podmíněna ani přeměnou ani zvětšováním
pouze místní pohyb je spojitý (to je důležité kritérium, přečtěte si mou Phys. VI, 1-3!) —► „lepší" (přirozenější) —► první
Schéma návaznosti druhů pohybu (změny):
cpopá (něčeho jiného) —► yÉvsoiq (tohoto) —► áAAoíwaiq —► aú^nai^ —> (cpopá tohoto —►) cpGíaiq —► cp6opá
Ale ještě nekončíme - znovu moje zamilovaná otázka! ->
3. b. Hierarchie místních pohybů (VIII 8-9
První je tedy cpopá - ale...
... který druh cpopá?
Druhy cpopá - z hlediska trajektorie
v kruhu (kúkáuj) přímočarý (Kívnoiq £Ů6£ia) smíšený z obou (uiiarí)
3. b. Hierarchie místních pohybů (VIII 8-9
Kritérium hierarchie - spojitost
Přímočarý pohyb není spojitý, protože
■ nemůže postupovat jedním směrem neomezeně
■ na konci cesty jedním směrem (např. nahoru) se musí zastavit (—► klid = přerušení pohybu, tj. nespojitost) a otočit do protivného směru
Pak ani smíšený pohyb nemůže být spojitý
Pohyb v kruhu jako jediný neobsahuje protivy —► jeden a spojitý —► první
Na čem se zakládá primárnost kruhového pohybu?
jednoduchý a dokonalejší vecný
rovnoměrný
měřítko všech ostatních pohybů
Tedy místní kruhový pohyb. Ale - to tady máme další otázečku:
4. Místo (IV 1-5
Co je vlastně místo?
vždyť cokoli existuje, existuje někde, tj. v nějakém místě navíc ten místní pohyb... ►    fyzika musí mít jasno o místě
Vlastnosti místa
jako hranice je nutně spojeno s ohraničeným, tedy s tělesem nenáleží však ohraničenému tělesu není menší ani větší než ono je od věci odlučitelné
jeho rozdílem je nahoře - dole (důležité, zapamatovat!)
každé těleso se přirozeně pohybuje na své přirozené místo nahoře nebo dole
4. Místo (IV 1-5
Místo je první (tj. nejbližší) nepohyblivou hranicí obklopeného pohybujícího se tělesa (IV 4).
Místem naopak není:
■ tvar věci - ten náleží věci, místo je mezí tělesa obklopujícího
■ rozlehlost (např. to, co je vymezeno nádobou) - pak by totiž i místo měnilo svou polohu, a bylo by tudíž místo místa
■ látka - není odlučitelná a neobklopuje těleso
Místo tedy máme. Co ještě potřebujeme, abychom se mohli místně pohybovat?
Potřebujeme čas!
Čas a pohyb
velikost (dráha) -> před- po -> pohyb -> dříve - později -> čas čas je závislý na pohybu, ale není s ním totožný čas je mírou pohybu, pohyb je mírou času
prvním pohybem je místní kruhový pohyb -> mírou času je především pohyb v kruhu
čas je dán především pohybem nebeských sfér (dny, měsíce, roky), jímž se měří ostatní pohyby
Čas je počet pohybu dřívějšího a pozdějšího (IV 11).
(tj. ve smyslu „počet něčeho dřívějšího a něčeho pozdějšího")
Čas = bylo + bude, jež jsou spojeny a odlišeny přítomným okamžikem (to vuv).
6. Místo + čas = oohvb?
Máme tedy místo a máme čas (a tak nějak samozřejmě předpokládáme, že máme těleso). Ale...
... máme už i pohyb?
■ Kdo si myslí, že ano, zvedne ruku - teď...
■ Děkuji, ruce dolů.
Kdo si myslí, že ne, zvedne ruku - teď.. Děkuji, ruce dolů.
„Ne" je správně. Proč?
Správná otázka - potřebujeme ještě určit příčinu pohybu. Tedy - proč se těleso v čase místně pohybuje?
6. První pohybující nepohnuté (VIII)	
a) i	Věčnost pohybu Věčnost -> tedy neomezený pohyb, tedy neomezeno?
b)	Pohybový stav jsoucen
c) i	Vše pohybované je pohybováno jiným To platí i pro „samohybné"
d)	Nutná existence prvního nepohnutého pohybujícího
e)	Jeho vlastnosti
f)	Bližší určení PPN v MetafyziceXW 6-9
6. a. Věčnost pohvbu (VI 1
I. Kdyby pohyb nebyl věčný, a tedy někdy začal „první změnou":
i. buď jsoucna byla vždy schopná pohybu, ale - nepohybovala se -> „na první pohled nelogické (áÁOYOv)"...
ii. ... anebo jsoucna se před první změnou teprve stala schopnými pohybu -> před první změnou nastala jiná změna
II. Pohyb existuje zároveň s časem a čas je věčný:
i. čas je spojen s přítomným okamžikem (to vuv - pouze ten reálně existuje)
ii. přítomný okamžik je však středností a spojením mezi časem minulým a budoucím -> čas musí existovat po „obou stranách" každého přítomného okamžiku, a tedy:
iii. čas existuje vždy -> pohyb existuje vždy
6. b. Tedy neomezeny pohyb, tedy neomezeno?
(III 4-8)
Existuje neomezeno (ómTipov)?
Nemůže existovat jako podstata a princip (oůaía kcu ápxn):
ani jako dělitelné -> části by byly také neomezeném -> není možné, aby totéž bylo mnoha neomezenými částmi...
... ani jako nedělitelné - neomezeno je totiž kvantitou (a tu lze dělit)
Nemůže existovat jako případek (kóto au|jp£(3r|KÓg) nějakého -neomezeného - tělesa:
Každé vnímatelné těleso existuje v nějakém místě.
Místo je určeno „rozdíly" nahoře - dole, vpravo - vlevo, vpředu - vzadu.
Tyto rozdíly jsou vždy mezí, proto nemohou být u neomezeného tělesa.
6. b. Tedy neomezeny pohyb, tedy neomezeno?
(III 4-8)
Ovšem jestliže neomezeno vůbec neexistuje, pak:
■      čas musí mít počátek a konec -> pohyb začal a skončí velikosti (např. čáry) nebudou dělitelné (spojité) (a číslo nebude neomezené)
neomezeno jistým způsobem je, jistým způsobem není
neexistuje neomezená velikost ve skutečnosti, ale... ... neomezeno existuje v možnosti:
■ jako neustálý postup času/v čase
■ jako nekonečné přidávání (1/2 + 1/4 + 1/8 + 1/16 + 1/32 + ...)
■ jako nekonečné dělení (1    1/2-» 1/4^ 1/8 ^ 1/16 ^ ...)
Nikdy nevznikne nic neomezeného ve skutečnosti!
Ale čas může plynout neomezeně -> pohyb těles se děje neomezeně.
6. c. Pohvbovv stav jsoucen (VI 3
Aristotelův typický postup:
I. Výčet všech logických možností
i. vše je v klidu
ii. vše je v pohybu
iii. něco se pohybuje, něco je v klidu
1) ani jedna skupina jsoucen nemění svůj pohybový stav
2) všechno mění svůj pohybový stav
3) něco je stále v klidu, něco se stále pohybuje, něco mění svůj pohybový stav
II. Vyloučení některých možností
i. smyslová evidence
ii. smyslová evidence (méně jistá) + přirozenost klidu na přirozeném místě
iii. v této variantě je tedy správná odpověď, ale která ze tří možností?
1) smyslová evidence změny pohybového stavu + zvětšování, násilný (protipřirozený) pohyb, vznik
2) nebo 3)? Zatím nerozhodnuto. Nápověda: Co první pohybující nepohnuté?
6. c. Příčina pohvbu ie nutně vnější (VI 1
„Všechno pohybované je nutně pohybováno něčím."
Důkaz: „... je-li něco v klidu proto, že jiné ustalo ve svém pohybu, musí nutně býti pohybováno něčím."
Tento důkaz výše uvedeného tvrzení ovšem předpokládá uznání obecného tvrzení: „Všechno, co je v klidu, je v klidu jen proto, že něco jiného ustalo ve svém pohybu."
„Ježto však všechno pohybované nutně jest pohybováno něčím, ... nutně musí býti jisty první pohybující činitel (tó ttpujtov kivouvJ, a to nemůže jiti do neomezena."
6. c. Příčina pohybu ie nutně vnější (VI 4-6
Ale copak se živé organismy nepohybují samy od sebe? Neexistuje tedy přece jen něco, co se hýbe samo od sebe?
Ne, neexistuje!
A samozřejmě to můžu odůvodnit! (Aristoteles) I.       Metafyzické odůvodnění (VIII 5):
■        pohyb = probíhající (neukončené) uskutečňování možnosti, tj. pohybovatelného
pohyb se děje působením skutečného pohybujícího (otepluje se teplým, „člověk plodí člověka")
tedy u samohybného musí existovat odlišná část pohybující a část pohybovaná (duše - tělo)
ovšem - aí6ríp, aí6r|p.
6. c. Příčina pohvbu ie nutně vnější (VIII 4-6
II.      Fyzikální odůvodnění (VIII 4, 6):
■ u protipřirozeného pohybu je to evidentní
■ u přirozeného pohybu ovšem se zdá být evidentní opak, přesto např. lehké se samo od sebe přirozeně pohybuje nahoru
■ až poté, co se působením jiného stalo lehkým (voda —►vzduch)
■ až poté, co byla odstraněna překážka (kámen zatěžující měch naplněný vzduchem ve vodě) - vnější příčina však pohybuje pouze nahodile
■ u samopohybu živých organismů je opak ještě evidentnější, zdá se... - ale
■ potrava —► trávení, růst, dýchání (ne samovolné pohyby) —► samovolný místní pohyb (srov. 1. I. a.)
6. d. Nutná existence prvního nepohnutého
ohvbuiícího (VIII 6
funkce prvního nepohnutého pohybujícího
je-li pohyb nutně spojitý —► první nehybný hybatel jako princip trvání principu —► trvání veškerenstva, které je s principem spojené
II. nutnost
■        pohyb je věčný a nepřetržitý
a vše se pohybuje působením jiného
musí existovat první hybný princip (hybné principy) musí být věčný a sám nehybný (nehybné)
6. d. Nutná existence prvního nepohnutého
pohybujícího (VIII 6)
jedinost
„dosáhne-li se stejného výsledku, musíme vždy dát přednost omezenému před neomezeným [a jednomu před mnohým]. ...ve všem, co jest od přírody, musí být spíše omezené a lepší, je-li to
možné."
[princip jednoduchosti teorie]
Jeden hybatel pak stačí:
■ pohyb nutně existuje vždy
■ pak je spojitý
■ jako spojitý je jeden
■ má-li být jeden, musí být působen jedním hybným činitelem a být pohybem jednoho subjektu
působení
věčný neměnný nehybný hybatel —► jeden věčný první pohyb (nebe)
první pohyb, tj. nebe —► různost (míst při pohybu - přibližování a vzdalování Slunce) —► různé pohyby —► vznik a zánik (živé organismy)
6. e. Vlastnosti prvního nepohnutého pohybujícího
VIII 10
věčný, nehybný, jeden (už dokázáno)
bez velikosti - totiž jinak omezeně či neomezeně velký? neomezená velikost reálně neexistuje omezená velikost
■ nemůže pohybovat po neomezený čas
(např. x je s to pohybovat y po čas t, 2xbude pohybovat y po čas 2řatd. konečný násobek x nebude pohybovat y po nekonečný čas)
■ nemůže v ní být neomezená síla
žádný
To je všechno? Není to trochu málo vlastností u tak význačného jsoucna?
Je. A proto ->
6. f. Vlastnosti prvního nepohnutého pohybujícího
v Met. XII 6-9
A proto -> „metafyzický" kontext, tj. problematika ovoía: nehybná a odloučená ovoía?
věčnost pohybu a času -> věčná ovoía jakožto příčina pohybu
tato ovoía musí být skutečná, nikoli pouze v možnosti -> bez látky
-> ovoía ve stavu skutečnosti, věčná, nehybná, pohybující (tj. necím)
Ale: Jakým způsobem může pohybovat to, co je samo v klidu?
6. f. Vlastnosti prvního nepohnutého pohybujícího
v Met. XII 6-9
Jakým způsobem ale může pohybovat to, co je samo v klidu? jako předmět žádosti a myšlení
Předmětem žádosti je to, co je (považováno za -, myšleno jako -) dobré.
■ -> Myšlení je počátkem žádosti.
■ Prvním předmětem myšlení (tj. rozumu) je něco prvotního - skutečná a jednoduchá ovoía.
■ První je však také nejlepší a žádoucí o sobě -> účel, cíl, dobro.
Účel je tedy předmětem jak žádosti, tak myšlení a pohybuje jako předmět touhy (cbg £qgj|ll£vov).
■ -> Tedy celá příroda skrze svou touhu po dobru je ovládána prvním hybatelem.
Čím je takový princip, co je jeho podstatou?
6. f. Vlastnosti prvního nepohnutého pohybujícího
v Met. XII 6-9
Co je podstatou prvního hybatele?
je ovoía nemající velikost, části, nedělitelná nepodléhá působení, neměnná
rozum, myšlení o sobě jako skutečná činnost
myslí sám sebe (rozum ve stavu činnosti je totožný se svým předmětem) - eoriv f) vór)cric; voi^aecog vór)aic; (1074b34-35)
-> QecoQÍa = věčný a nejlepší způsob života -> živá bytost
-> věčná, ve stavu neustálé blaženosti = bůh (jako bytost dokonalá, nadlidská)