Etika a pravidla chování na
klinickém pracovišti
Pro praxe z psychodiagnostiky
Normativní a subjektivistická etika
 Obecná etika x osobní etika
 Obecná etika - snaha o morální konsensus v určitém
čase a na určitém místě (v určitém definovaném
společenském kontextu); v práci psychologa důležité,
protože se k nim budou vztahovat klienti, na jejich
základě budou chápat své vlastní morální postavení,
práva a povinnosti.
 Osobní etika - výsledek socializace a zkušeností
jednotlivce ve vztahu k morálním otázkám; zahrnuje
kognitivní strukturu společenských postojů a
v neposlední řadě také emoční dispozice k reakci na to,
co je „správné“. Spojitost s osobními postoji a morálními
tendencemi, pocit „správnosti“ nebo hanby, viny. Vliv
výchovy, subkulturní vlivy, osobní zkušenost; významná
emoční složka.
Etické kodexy
 EFPA
 APA
 AKP ČR
4 základní etické principy
 1) RESPEKT – obecný respekt, soukromí a
důvěrnost informací; informovaný souhlas a
svobodné poskytnutí souhlasu, sebeurčení
(autonomie klienta)
-> respektovat sociokulturní prostředí klienta, jeho věk,
zkušenosti, jiné názory…
-> pozor na důvěrnost informací (nebavím se o klientech s
nikým, nepíšu kazuistiku s citlivými informacemi v
autobuse, dopředu klienta informuji o závažných
skutečnostech, které musím předávat dál týmu – např.
sebevražedné tendence)
-> pacient ve zdrav. zařízení by měl mít podepsán souhlas, že
s ním může pracovat stážista
4 základní etické principy
 2) KOMPETENCE - etické povědomí, omezení
vlastní kompetence, omezení postupů,
neustálý rozvoj, neschopnost k výkonu povolání
-> povinnost vykonávat praxi v rámci kompetence, jež se
odvozuje od vzdělání, výcviku a praxe. Např. nepoužívat
metody ani terap. přístupy, ke kterým nejsem kompetentní
(ROR, hypnóza apod.)
-> být si vědom omezení postupů u jednotlivých úkolů i
omezené platnosti závěrů , jež mohou být odvozeny za
různých okolností a pro různé účely; vykonávat praxi
v rámci psych. komunity a mít povědomí o důležitém vývoji
teorií a metod v rámci této komunity
-> povinnost nevykonávat praxi, když jsou schopnosti či
úsudek nepříznivě ovlivněny, a to i když jde pouze o
dočasné problémy. Např. osobní problémy, zdravotní…
někdo mi zemřel a přijde zrovna truchlící klient – může to
být pro mě v tu chvíli příliš osobní – předat kolegovi?
 3) ZODPOVĚDNOST – obecná zodpovědnost,
prosazování vysokého standardu, vyhýbání se
poškození, kontinuita péče, rozšířená
zodpovědnost, řešení dilemat
-> obecná zodpovědnost za kvalitu a následky profesionálního
jednání psychologa; nepoškodit dobrou pověst profese
-> snaha o vysokou kvalitu vyšetření i kazuistiky!
-> vyhýbání se nesprávnému používání psychologických
znalostí nebo praxe a minimalizace poškození, jež je
předvídatelné a nevyhnutelné; uznání potřeby zvláštní péče,
již je třeba věnovat při provádění výzkumů nebo pronášení
odborných soudů týkajících se osob, které k tomu nedaly
souhlas
-> zajišťování návazné péče
-> rozšířená zodpovědnost supervidujícícho psychologa
4 základní etické principy
 4) INTEGRITA – uznání profesních omezení,
poctivost a přesnost, přímočarost a
otevřenost, konflikt zájmů a zneužívání,
jednání kolegů
-> profesní omezení – povinnost používat sebereflexi a být
otevřený v otázce osobních a profesních omezení a
doporučení v obtížných situacích vyhledat profesionální
pomoc
-> přesnost při prezentování relevantní odborné způsobilosti,
vzdělání, zkušeností (např. při sebeprezentaci na webu);
přesnost při prezentaci informací a povinnost uznávat
existenci alternativních hypotéz; uznání omezené platnosti
závěrů a názorů vyjádřených v odborných zprávách a
prohlášeních
-> obecná povinnost poskytovat informace a vyhýbat se
podvodům ve výzkumu a v odborné praxi; povinnost
neodepírat informace
-> uvědomování si problémů, jež mohou pramenit z duálního
vztahu , a povinnost vyhýbat se takovým duálním vztahům,
v nichž se snižuje potřebný profesionální odstup nebo které
mohou vést ke konfliktům zájmů nebo ke zneužívání klienta
4 základní etické principy
Etika v psychologické diagnostice
 povinnost zajistit psychologické testy,
psychodiagnostické pomůcky a záznamy z vyšetření tak,
aby k nim neměl přístup nikdo bez příslušného vzdělání
a nesměl je používat !!!
 ? Používání testů se zastaralými normami ?
 Zajištění vhodných podmínek testování
 Interpretace výsledků vyšetření a zpětná vazba –
vyhotovení psychologické zprávy
 ...
Sdělování informací
 Pacient má právo na informace !!!
 Výjimka: probíhající trestní řízení rodičů v případě DN
nebo sexuálního zneužívání dítěte
 Opisem, výpisem, ústně, nahlížením do dokumentace
 Sdělovat: jasně, srozumitelně (pozor na odborné
termíny), konstruktivně, střídat pozitivní a negativní
sdělení
 Pozor na formu!
Etika v psychoterapii a
poradenství
 V ČR chybí jasné vymezení kromě zdravotnictví
 Princip beneficience – kladný postoj T k P
Bezpečný vztah - mlčenlivost,
pořizování záznamů, publikování
kasuistik – vždy informovaný souhlas
!!!
Princip nonmaleficence – zneužitelnost
pacienta terapeutem – nepřijímat dary
– ani sponzorské, služby... ani erotické
a emoční
 Žádné milostné vztahy ani navazování
přátelských vztahů
 Uvědomovat si meze a hranice vlastních
kompetencí, technik, postupů,
diagnostických metod
 Respekt k osobě pacienta – neměnit jeho
světonázor, nepolemizovat s jeho vírou,
politickým přesvědčením, nevnucovat
vlastní hodnotový systém.
 Musíme k tomu přistupovat s rozvahou –
např. u léčby závislostí, u dětí někdy
vnucujeme hodnotový systém atp.
Informovaný souhlas
 Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho
svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li
tento zákon jinak.
 Pacient má právo odmítnou zdravotní péči, i proti
doporučení lékaře
 výjimka:
 kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit
 vážná duševní porucha - pokud by v důsledku jejího neléčení
došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví
pacienta nebo jiných osob
Povinná mlčenlivost
 Vázána zákonem !!! - zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů
 Nesdělovat informace o pacientovi /klientovi nikomu, ani
jeho blízkým bez jeho (písemného) souhlasu !!! (pozor na
sdělování informací telefonicky!!)
 Výjimka : zákonní zástupci
 Povinná mlčenlivost s absolutní platností – i po úmrtí
pacienta
 POZOR na poznámky a zápisy či psychologické zprávy –
bezpečné uložení a archivace bez možnosti zneužití (např.
nemít zprávy v osobním počítači!!)
 V případě kasuistik a supervize – anonymizace dat
 Zákon nad povinnou mlčenlivostí – oznamovací povinnost !!!
Oznamovací povinnost
 zabití,
 vražda,
 těžké ublížení na zdraví,
 pohlavní zneužití,
 znásilnění,
 zneužití dítěte k výrobě pornografie,
 týrání svěřené osoby
 !!! korupční jednání !!!
 http://www.policie.cz/clanek/oznameni-trestneho-
cinu.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D
Literatura
 Lindsay, G. a kol. (2010). Etika pro evropské
psychology. Praha: Triton a Hogrefe – Testcentrum.
 Ptáček, R., Bartůňěk, P. (2011). Etika a komunikace v
medicíně. Praha: Grada.
 Weiss, P. a kol. (2011). Etické otázky v psychologii.
Praha: Portál.
 Weber, H. (1998). Všeobecná teologická morálka. Praha:
Zvon.
Chování na klinickém pracovišti
 Znalost psychopatologie a obecné psychologie !!! +
základní znalost diagnostických metod (praxe z
psychodiagnostiky)
 Dodržovat základní pravidla slušnosti a chování !!!
 Předem se informovat na typ pracoviště (otevřené x
uzavřené, somatické x psychiatrické odd., ...)
 Respektovat chod oddělení!! (Neberu si pacienta na
rozhovor v době oběda, vizity apod.!)
 Nosit vždy viditelně identifikační visačku se jménem,
názvem školy, studijního oboru, ev. ročník studia +
fotografie
 Zvolit vhodný oděv, obuv + bílý plášť
Chování na klinickém pracovišti
 Dodržovat základní bezpečnostní pokyny a bezpečnost
práce (seznámení se s formulářem na daném pracovišti)
vzhledem ke specifikům daného pracoviště
 Vhodný oděv + obuv
 Kouření v areálu pouze na vyhrazených místech
 Atd…
Chování na klinickém pracovišti
 Aktivita x pasivita během praxí???
 Aktivita neznamená „všeznalost“
 Pokud nevíte, ptejte se – cílem praxe je získat další a
zejména praktickou zkušenost
 Supervidujte svou činnost
 S čím na praxi přicházíte?
 Co si musíte zkusit (v rámci splnění předmětu)?
 Co si chcete zkusit, jaká máte vlastní očekávání?
 Co jste ochotni zkusit (např. nad rámec podmínek splnění
předmětu)?
Chování na klinickém pracovišti –
hranice a profesionalita
 Dodržujeme profesionální hranice – přestože ještě nejsme
zcela v pozici profesionála!
 S pacienty si netykáme
 výjimka: děti – dotaz na supervidujícího klinického psychologa
 Nedovolujeme pacientům, aby nám tykali
 Nevyměňujeme si osobní kontakty s pacienty (čísla, fb)
 Vymezení vlastních hranic při práci s pacienty (co je mi v
kontaktu příjemné a co ne) – pozor na osobní informace
 NE !!!
 „Kamarádské“ chování
 Sexuální služby
 Flirtování
 Jakýkoliv kontakt mimo zdravotnické pracoviště