POSTOJE
1.Předmět postojů, složky, definice
2.Postoje a chování
3.Postojová změna
4.Měření postojů

Složky (dimenze) postojů
oTrojdimenzionální model postojů
oPoznávací (kognitivní)
oCitová (emocionální)
oChování (konativní)
o
oFishbein, Ajzen – unidimenzionální model
oBagozzi - dvojdimenzionální

Definice postoje
oNaučená predispozice k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost
(Fishbein, Ajzen, 1975)
o
oPříznivá či nepříznivá hodnotící reakce ve vztahu k něčemu či někomu – často mají kořeny v
přesvědčeních a projevují se ve formě pocitů a sklonů k určitým činům (Eagly, Chaiken, 2005)

Charakteristiky složek postojů
o
oValence
oKomplexita (x simplicita)
oKonzistence
oStabilita
oExplicitní (vědomé) a implicitní (nevědomé) postoje
oTest implicitní asociace (IAT)
oprojectimplicit.net

Funkce postojů
o
oZnalostní funkce
oUtilitární funkce
oSociální přizpůsobení
oUdržování sebeúcty
o externalizace vnitřních konfliktů
o implicitní postoje

Vývoj postojů
o
oFishbein, Ajzen, Bandura, Tajfel – naučené
oEysenck, Wilson – z velké části vrozené
o

Postoje a chování
oLaPière, 1934 (cestování s Číňany)
oWicker, 1969: z postojů není možné predikovat chování:
nOsobní faktory
ok danému chování se vztahuje více postojů
osoupeřivost motivů
overbální, neverbální a sociální schopnosti
oúrovně aktivity
nSituační faktory
opřítomnost jiných osob
osociální normy a požadavky vyplývající z role
opřístupnost alternativního chování
ospecifičnost objektu postoje
onepředvídatelné vnější vlivy
oočekávané nebo aktuální důsledky jednání

Postoje a chování
oFishbein, Ajzen, 1977
nPotíže s kompatibilitou (z obecného postoje nemůžeme predikovat konkrétní chování)
nPrincip agregace – je třeba pro predikci chování používat mnohočetné akce
nPostoje jsou jen jednou z determinant chování
nZáměr jednat určitým způsobem nelze ztotožňovat s opravdovým chováním

Postoje a chování
Teorie odůvodněného chování
oFishbein, Ajzen, 1980
Přesvědčení osoby, že chování povede k výsledkům a jejich hodnocení
Přesvědčení osoby, že určití jedinci či skupina si myslí, že má jednat, a motivace jim vyhovět
Postoj
k jednání
Subjektivní norma
Záměr
Chování

Postoje a chování
Teorie plánovaného chování
oAjzen, Madden, 1986
Přesvědčení osoby, že chování povede k výsledkům a jejich hodnocení
Přesvědčení osoby, že určití jedinci či skupina si myslí, že má jednat, a motivace jim vyhovět
Postoj
k jednání
Subjektivní norma
Záměr
Chování
Vnímaná kontrola chování

Postoje a chování
oPostoje predikují chování, pokud:
o
ojsou další vlivy minimální (zprůměrování chování osoby, princip agregace)
opostoj úzce koresponduje s předvídaným chováním
oje postoj silný

Kdy chování ovlivňuje postoje?
oNejen myšlení ovlivňuje chování, ale také chování dokáže měnit myšlení a formuje postoje
qHry sociálních rolí
qTo, co říkáme nebo píšeme
qEfekt podaného prstu
qTo, co jsme udělali (i nemorální chování), máme tendenci ospravedlňovat (otroci, váleční vězni)
qSociální a politické hnutí ritualizuje chování, které dokáže formovat či měnit postoje
o

Proč chování ovlivňuje postoje?
oSebeprezentace: řízení dojmů
oAbychom působili konzistentně, přizpůsobujeme postoje svému chování
o
oSebeospravedlňování: kognitivní disonance (selektivní orientace)
o
oSebepercepce (výrazy a postoje)
o
o
o

Teorie kognitivní disonance (Festinger, 1957)
o Myšlenky, postoje a přesvědčení (kognice) mohou být vzájemně konsonantní, disonantní či
irelevantní.
o Zastávání disonantních přesvědčení vyvolává kognitivní disonanci – nepříjemný stav aktivace,
který motivuje člověka omezit disonanci tím, že některé kognice přidá, odstraní nebo nahradí
(selektivní orientace).

Změna postoje
oBalanční teorie (Heider, 1958)
A
A
A
A
B
B
B
B
X
X
X
X
+
+
+
+
-
-
-
+
-
-
-
+
rovnováha
nerovnováha
A
A
A
A
B
B
B
B
X
X
X
X
+
+
-
+
-
+
-
+
+
-
-
-

Změna postoje
Dvouprocesní modely přesvědčování
oModel pravděpodobnosti rozpracování (Petty, Cacioppo, 1986)
nCentrální cesta
nPeriferní cesta (sociální identifikace, podmiňování, heuristiky)
o
oHeuristicko – systematický model (Bohner a kol., 1995; Chaiken a kol., 1989)
nSystematické zpracování informací
nHeuristické zpracování
n
o Pokud jsou informace nejednoznačné nebo zmatené, závěry založené na heuristice (např.
důvěryhodnost zdroje) mohou zkreslovat systematické zhodnocení sdělení.
n
n

Měření postojů
oLikertova škála, 1932
oOsgoodův sémantický diferenciál, 1957
nHodnotící faktor
nFaktor moci
nFaktor činnosti
oBogardova škála sociální vzdálenosti, 1925
oMorenova sociometrie, 1934
oMaskované techniky (např. Hammond – technika chybné volby)
oUsuzování z fyziologických reakcí