Úvodní seminář
PSA_025 Klinická psychologie I
PS_BA031 Základy klinické psychologie
Monika Víchová
Jaro 2018
Náplň seminářů z klinické psychologie
12.3. a 19.3. Úvodní seminář (Monika Víchová)
26.3. a 2.4. Samostudium – poster
9. 4. a 16.4. Poruchy osobnosti (Eva Vášová)
23.4. a 30.4. Drogové závislosti (Alena Pučelíková)
7.5. a 14.5. Psychofarmakoterapie (Lucie Slivečková)
Obecné informace k předmětu PSA_025/PS_BA031
viz Interaktivní osnovu v ISu
Ukončení předmětu Klinická psychologie I/Základy klinické psychologie:
1. účast na seminářích
- povinná účast na seminářích (max. 1 neomluvená absence)
2. seminární úkoly
- splnění všech úkolů zadaných k jednotlivým seminářům (celkem 5 seminářů (z toho 4 prezenční) = celkem 5 úkolů)
- každý úkol může být ohodnocen až 10 body, tj. za úkoly je možné získat až 50 bodů
- odevzdávat do odevzdáváren
- úkoly je nutné splnit všechny, tj. i v případě absence na semináři!
- pokyny k formální úpravě seminárních úkolů jsou uvedeny v interaktivní osnově
3. závěrečný test
- složen z otázek na témata probíraná na seminářích
- maximální možný počet bodů získaných z testu je 50
- maximální možný celkový počet získaných bodů je 100
4. ústní zkouška (u doc. Vašiny)
- témata probíraná na přednáškách + povinná studijní literatura
- k ústní zkoušce můžete jít jen v případě, že máte splněné veškeré požadavky seminářů, odevzdané všechny úkoly a celkově
(úkoly plus test) získáte minimálně 75 bodů.
Klinický psycholog
klinický psycholog vs. psychiatr
= pracovník v oblasti zdravotnictví
- nemocniční zařízení (a příbuzná pracoviště):
- psychiatrické oddělení
- somatická oddělení
- ambulance klinického psychologa (soukromé či součástí zdravotnického zařízení)
- zaštiťováni Asociací klinických psychologů (http://www.akpcr.cz/)
Náplň práce
• realizace psychologického vyšetření (psychologická
diagnostika)
• krizová intervence, podpůrná terapie, psychoterapie
• další zajištění speciálních aktivit (např. v rámci režimové
terapie, provádění relaxačních technik)
• edukace pacienta a blízkých osob
Krizová intervence
• rychlá cílená pomoc lidem v akutní krizi
- základní ošetření klienta
- zmapování situace a možných řešení
- postoupení do další péče (předání kontaktů, doporučení k hospitalizaci…)
- edukace a podpora příbuzných a jiných blízkých osob
mimochodem:
Krizové centrum při FN Brno (v budově PK)
http://www.fnbrno.cz/nemocnice-bohunice/psychiatricka-klinika/kontakty/t2295
- 24 hodin denně psychiatrická i psychologická pomoc
+ telefonická pomoc Linka naděje
Kurz krizové intervence
(tváří v tvář, telefonická, internetové poradenství, komplexní)
například: Déčko Liberec, z.s. http://d-os.net/vzdelavani/category/krizova-intervence/
Remedium Praha http://www.remedium.cz/vzdelavaci-programy/kurz-zakladni-krizova-intervence.php
Psychoterapie
- systematická práce s klientem využívající rozhovor či
některé další techniky, stavící na terapeutickém vztahu,
často pracující s hlubšími tématy či hledající širší
souvislosti než u KI
- individuální nebo skupinová (dále také párová, rodinná)
Co dělá PT?
Psychoterapie
sebepoznání a seberozovoj, posílení psychické odolnosti, integrace a růst osobnosti,
zpracování těžkých témat z minulosti, objevení zautomatizovaných vzorců chování a myšlení,
které jsou nefunkční a blokující, rozšíření repertoáru těchto vzorců, práce s obrannými
mechanismy…
• psychoterapeutický výcvik
- různé směry (verbální, neverbální…)
- zvážit z hlediska našeho zamýšleného uplatnění (např. akreditace
pro zdravotnictví…)
• podmínky – u různých společností různé (může být věkové či profesní
omezení)
• podle čeho vybírat?
Ochutnávka psychoterapeutických výcviků (např. od ČASP)
Režimová terapie
- organizace komunit
- organizace dalších i neterapeutických aktivit
- např. relaxace, autogenní trénink, arteterapie, muzikoterapie,
canisterapie, kognitivní trénink…
- aktivizace pacientů na oddělení, udržení v „pracovním“ režimu, zpestření
pobytu, podpora kreativity, rozvoj dovedností…
Projekt SPOLU (http://www.projektspolu.cz/)
Psychodiagnostika
- psychologické vyšetření se závěrem vytvořeným na základě použití
psychologických metod a testů, propojení jejich výsledků a následné
interpretace
- komplexní vyšetření, diferenciální diagnostika, vyš. osobnosti, vyš. stavu
kognitivních funkcí…
- vždy nutné znát zadání a účel vyšetření (chránění metod, opakovaná vyšetření,
efekt nácviku, vyhnout se přetížení pacienta)
- práce s psdg. metodami je možná pouze v souladu s dodržením zásad
administrace, vyhodnocení a interpretace!
- nezbytná je znalost testu, způsob jeho použití
- nastudováním manuálu (to ale většinou nestačí), zkušební administrací v netestové situaci, absolvováním
kurzu
- u začínajících psychologů je nezbytná práce pod supervizí
- opatrnost při interpretaci výsledků (např. vyjadřování se k diagnóze)
- pozor na možnou omezenou validitu výsledků
- musíme znát limity psychol. vyš. (na jaké otázky nám nemůže dát odpověď)
Kurzy psdg. metod
ČASP (http://www.caspos.cz/kurzy)
Institut klinické psychologie (IKP, http://www.ikpcr.cz/)
Hogrefe – Testcentrum (http://www.testcentrum.com/kurzy)
Kurz Rorschachovy metody
…
- dobré je všímat si akreditace (certifikované kurzy)
Diagnostické manuály
• Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních
problémů
– aktuálně MKN-10 (http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html)
• Diagnostický a statistický manuál
– aktuálně DSM-V (2015)
Proces vytváření diagnózy
„V psychiatrii se nejprve léčí, pak se dělá diagnóza“ (Samuel Shem: Hora Hoře)
- jaké potíže subjektivně prezentuje klient?
- jaké potíže prezentují lidé v jeho okolí? (tzv. objektivní anamnéza)
- jaké potíže objektivně pozorujeme?
- jaké diagnóze (spektru) odpovídá obraz v diagnostickém manuálu?
+ se bere v potaz vznik potíží (náhlý / postupný), vývoj potíží (stabilní v čase / postupný rozvoj / proměnlivý), délka trvání potíží
(věk prvního výskytu potíží), jejich závažnost (zásah do běžného fungování), reakce na nasazenou léčbu…
- pracovní diagnóza vs. závěrečná diagnóza (diagnózu uděluje lékař!)
- jaký mají potíže dopad na fungování jedince?
- jaký je pravděpodobný podklad těchto potíží? (biologický, psychologický, situační?)
→ diagnóza v psychiatrii je dohoda
- hlavně nepoškodit klienta! pozor na věci s tím spojené (shánění práce, lékařská
péče, vzdělávání…)
- není nezměnitelná
Rozdíl mezi normou a patologií
vymezení normality:
o statistická – souvisí s četností výskytu sledovaného jevu – průměr+směrodatná odchylka
- není automaticky svázána s hodnocením (že je něco četné, neznamená, že je to
správné a naopak)
o funkční – je to v souladu s optimálním fungováním jedince
o normativní – individuální a skupinové normy jsou v souladu s normami společnosti
o arbitrární – normalita stanovená na základě racionálního posouzení kompetentních
odborníků
o sociokulturní – za normální je považováno to, co je v dané společnosti a kultuře obvyklé
- viz v MKN formulace typu: ne/typické pro kulturu, z níž jedinec pochází; ne/adekvátní věku a situaci
nutný individuální přístup!
- závěr z psychologického vyšetření by měl obsahovat doporučení vytvořené na míru danému klientovi
(do jaké míry je nutná výpomoc od okolí, jak mu upravit životní a pracovní podmínky, na která témata
se zaměřit v psychoterapii…)
- plus všímáme si dopadu na každodenní fungování
Vzdělávání v klinické psychologii
psycholog ve zdravotnictví vs. klinický psycholog
klinický psycholog – absolvoval specializační průpravu, kterou zakončil úspěšným
složením závěrečné atestační zkoušky
Průprava zajišťována Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IVPZ) –
viz https://www.ipvz.cz
- probíhá v souladu s vyhláškou č. 55/2011 Sb. a zákonem 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 31/2010 Sb. (www.mzcr.cz)
Podmínky pro zařazení do specializační průpravy v klinické psychologii (předatestační přípravy):
- absolvované jednooborové magisterské studium Psychologie
- absolvovaný kurz Psycholog ve zdravotnictví
- klinický úvazek o velikosti minimálně 0,5
- každý jedinec po zařazení získává svého školitele (z řad atestovaných psychologů)
- nutné mít buď úvazek v akreditovaném zařízení nebo v průběhu vzdělávání absolvovat
alespoň 12 měsíců stáž na akreditovaném pracovišti
- minimální délka vzdělávání: 5 let (36+24 měsíců) – násobeno výší úvazku
- v rámci vzdělávání nutná:
- návštěva kazuistických seminářů na specializovaných pracovištích (min. 20 hodin za semestr)
- 1x za semestr jednodenní seminář pořádaný IPVZ
- absolvování psychoterapeutického minima
- abs. povinných kurzů (první pomoc, zdravotnická legislativa)
- abs. praxí v navrženém rozsahu
- abs. týdenního specializačního kurzu
- certifikované diagnostické kurzy (např. ROR, WAIS)
- další odborné akce
- nutné splnit požadovaný počet vyšetření, individuálních PT pohovorů, odvedených
skupinových nebo komunitních stáží
- zapisuje se do záznamu provedených výkonů (logbook)
- vypracování kazuistiky a úspěšné složení atestační zkoušky (ústní forma zkoušky)
Přerušení je možné pouze na maximální dobu 2 let, aby byla jedinci započtena předešlá činnost
Atestace z dětské klinické psychologie
- podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru je získání
specializované způsobilosti v oboru klinická psychologie
- 24 měsíců na specializovaném dětském klinicko-psychologickém pracovišti,
z toho nejméně 2 měsíce na akreditovaném pracovišti
- zahrnuto jak lůžkové, tak ambulantní pracoviště (min. 3 měsíce na každém z nich)
- opět povinné kurzy, výkony, stáže….
nevýhody klinické práce:
- finanční a časová náročnost vzdělávání
- mzda (?)
- průměrný plat: Psycholog ve zdravotnictví: 28 160 Kč
Klinický psycholog: 37 470 Kč
(za rok 2016, zdroj: http://eprehledy.cz/prumerne_platy_podle_profese.php)
- dohoda se zaměstnavatelem o hrazení vzdělávání
- neuropsychická zátěž
- …
výhody klinické práce:
- atraktivita, prestiž(?)
- pestrost
- šíře znalostí a praktických zkušeností
- dostupnost supervize
- spíše nižší množství administrativy
- …