osobní profil vyznamenaného.25 Průkazy se objevily takřka ve všech vazalských socialistických zemích.26
Zcela specifická situace nastala v socialistickém Československu. Vládními nařízeními č. 30 ze dne 3.4.1951 a č. 6 ze dne 8.2.1955, jimiž byly založeny nové státní řády a vyznamenání - ideově zcela souznějící se sovětskými vzory27 - byly zavedeny tři typy udělovacích dokumentů: diplom, řádová knížka a průkazka. Např. k civilnímu Řádu práce či k vyznamenání Za vynikající práci patřil diplom, ovšem ve formě listiny, a legitimace, jíž se nositel prokazoval. V případě udělených vojenských vyznamenání jako Řád rudé hvězdy či medaile Za službu vlasti obdržel vyznamenaný pouze řádovou knížku nebo průkazku. Až s udělováním vojenských vyznamenání kolektivům (zejména městům, vojenským útvarům, jednotkám Lidových milicí apod.) byly vydávány dekrety ve formě listiny. Tomuto modelu se zcela vymykala Dukelská pamětní medaile z roku 1959, k níž byl vydán jak dekret, jenž neměl povahu listiny (pouze formu diplomu), tak průkaz! Až zákon č. 62 ze dne 5.7.1962 o propůjčování vyznamenaní přesně v § 5 stanovil, že „při odevzdám vyznamenání obdrží vyznamenaný též listinu o propůjčení vyznamenání. Touto listinou je diplom nebo průkazka.'™ Je zcela zřetelné, že použitý termín listina označoval námi prosazovaný obecný termín dekret a diplom měl podobu právě listiny.
		
V TT A H Z S STANOV .■'.':-[     rrl-.-i   -r l — ni  v,ir_l/a* ."li íll Btbf-.'(■L.d.ii.: ii.n:.;, grekWua rcpiUUt* a ^.ll-lota j orjiau víítjnť baptřoaill NXiílif |« povinni oJmdíU Itnio do-■ Ud Mjbliai   urídoirrt vfff|aí bítprř-a»Ľ. klu* JE| a Jit KiaccUH [inrd«iit» ■              i A .vi-   |a <--..■■	Ml	
		
		
	„. 30.11.1922	
		
Průkaz k vyznamenání Za pracovní věrnost, 1972, soukromá sbírka
25
26
27
28
Dekretem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR z 2.5.1943 „0 odpovědnosti za zákonné vyznamenávání řády a medailemi SSSR a odznaky, za přivlastnění řádů, medailí a odznaků a postoupení jich vyznamenanými osobami jiným" je stanoveno v či. 3, že ,7a prodáni nebo darování řádu, medaile nebo odznaku jiné osobě se viník vyznamenání zbaví a potrestá vězením od jednoho roku do tří leť'. Viz R. TUMANOV, Vyšší stupně vyznamenáni, s. 30. Viz Ordini, decorazioni, uniformi, militaria e cimeli de//' URSS e dei paesi socialisti dalla Collezione del Dott. Antonio Benedetto Spadá, Genová 2008. S výjimkou Německé demokratické republiky, kde byl zaveden systém dekretů formátu A4 v pevných deskách. Rovněž Polská lidová republika, která odvrhla tupé následování komunistické symboliky, používala průkazy. Ty však byly zavedeny již v dobách II. předválečné republiky, viz Krzysztof FILIPOW, Order Vinuti Miiitari, Bialystok 1992, s. 44 a 55; TÝŽ, Krzyt i Medal niepodlegloš-ci, Bialystok 1998, s. 50; Grzegorz KROGULEC, Krzyž Walecznych. šwiadekzwyciestwaikleski, Warszawa 1998, s. 164-172. Maďarsko viz A Magyar népkóztársaság kitúntetései, Budapest 1966, s. 42-46. Typicky české slouhovství se projevilo v převzetí komunistických symbolů rudé hvězdy, rudého praporu a kladiva se srpem. V jednom případě dosáhlo až komického účinku. Nejlepši český medailér předválečného Československa Otakar Španiel si vylepšoval svůj kádrový profil tvorbou komunistických vyznamenání. V případě vojenského Řádu rudé zástavy symbol praporu zaměnil taktéž za rudě smaltovanou pěticípou hvězdu! Viz Vladivoj PULEC, Československá státní vyznamenání, státní čestná uznáni a ceny, Praha 1980, s. 100.
Na rozdíl od předchozího časového vymezení se s termínem legitimace setkáme i v rakousko-uherské armádě za 1. světové války. Ovšem šlo o válečnou situaci, která vyžadovala provizorní řešení. Setkáme se tak např. s legitimacemi k medailím Za statečnost (nošenými v osobních známkách vojáků) i s velkými dekrety různého charakteru.29
f/y.-y. f>- ^.'■y.' «yyfr/ -.^ La gilt metla n
\J.JLS
■ŕ;
LeftUImatlnn für Kar! Truppen Kre u t.
..............,.fh-._
Průkaz k železnému záslužnému kříži a Karlovu vojenskému kříži, 1917-1918, soukromá sbírka
4. Provizorní osvědčení
Byla používána, jak z výše uvedeného plyne, zejména ve válečných dobách, kdy technicky nešlo zajistit tisk a předání dekretů. Např. v Sovětském svazu vydávalo prezídium Nejvyššího sovětu SSSR prozatímní potvrzení (vremennoje udostoverenije)m a Ministerstvo národní obrany čs. exilové vlády v Londýně vydávalo legitimace k československých válečným vyznamenáním.31 Po ukončení války je nahradily dekrety formátu A4. Byla též obnovována, resp. zakládána spolková vyznamenání čs. branných organizací, jakými byl např. Svaz Národních gard a jeho nástupce Svaz brannosti - před vytištěním dekretů postačoval i strojopis.32
Propouštécí list z armády se zápisem stříbrné medaile Za statečnosti, třídy, 1866, SOkA Jeseník, Sb. archiválií různého původu, kart. 17, inv. č. 325
29
30
31
32
Ladislav F. SEDLÁK- Roman JEDLIČKA, Medaile Za statečnost II. třidy, Signum 4,2007,20, s. 812-819; Květoslav GROWKA, Archívni prameny k nositelům stříbrné medaile la statečnost z Jesenicka, Signum 5, 2008,1,s. 24-28.
Miroslav BROŽ, Válečně dokumenty vypovídají, Praha 2007, s. 97.
Tamtéž, s. 150; Zbyněk M. DUDA, Vojenské historie jedné pražské rodiny, Drobná plastika 4,1999, vyobrazení na s. 120.
Felix KILIAN, Diplomiertes Ehrenzeichen König Karls IV. der Tschechoslowakischen Nationaigarde, Wien 2004.
142
143