Římské náboženství
RLB206
V. Kult: Římské svátky, rituály a
kalendář I
1. Axiom (Poslední posvátný předpoklad)
Pax Deorum
2. Motivy
pietas – impietas; fas – nefas; pius – impius;
rite - inrite atd.
3. Domény
sacra publica; sacra topographica; sacra privata;
sacra domestica
4. Struktury
panteon (bohové a bohyně), lidé (kněžská kolegia, náboženské
komunity), prostor (sakrální topografie), čas (kalendář)
5. Způsoby
rituální činnost; mýtus; morální pravidla (pravidla jednání –
exempla); divinace (věštebný systém)
Římský kalendář (Fasti)
1. Kalendář jako rozdělení astronomického roku
• Přirozený (astronomické cykly, agrární kalendář atd.)
2. Kalendář jako sociální konstrukce strukturování času
• Občanský kalendář
• Existovalo jich velké množství
3. Kalendář ve fyzické podobě (jako malované fresky
nebo tesané kamenné stély).
Fasti Antiates maiores – nejstarší dochovaný exemplář římského kalendáře (z
doby před „juliánskou“ kalendářní reformou, datace cca 67-55 př. n. l.); freska
(rekonstruovaná podoba), objeven v roce 1915, rozměry 1.16 m x 2.5 m.
Římský kalendář: technické parametry
• Původní (republikánský) římský kalendář:
- Solilunární.
- 12 měsíců (4 x 31; 7 x 29; 1 x 28).
- 355 dní.
• Astronomický (tropický) rok: cca 365 ¼ dne.
• Nutnost vkládání interkalačních měsíců (mensis
interkalaris).
- Každý druhý rok.
- 22-23 dní.
- Úkol kolegia pontifiků.
Římský kalendář: technické parametry
• V roce 46 př.n.l. byla provedena reforma
kalendáře.
– Gaia Iulia Caesara (pontifex maximus).
• Zavedení solárního „juliánského kalendáře“.
– Rok je rozdělen do 12 měsíců (7 x 31; 4 x 30, 1 x
28)
– 365 dní.
• Zavedení přestupného roku.
– Jednou za čtyři roky únor o 29 dnech.
Římský kalendář: technické parametry
• Římský týden (nundinae) měl osm dní, označených v kalendáři
písmeny A až H.
• Sedmidenní týden, kdy je každý den zasvěcen jednomu s
planetárních božstev, se rozšiřuje až od 1. století n. l.
• Římský kalendář (ve fyzické podobě) je velmi schematický, přesto
obsahuje velké množství informací:
– Charakter jednotlivých dnů.
– Významné události, ke kterým daný den došlo, a svátky, které
na něj připadaly.
• Názvy měsíců
• Počet dní v měsíci
• Názvy dní (A až H)
• Kalendae
– První den v měsíci
• Nonae
– 5. nebo 7. den v
měsíci
• Idy (eidus)
– 13. nebo 15. den v
měsíci
• Římský kalendář rovněž obsahoval
informace o povaze jednotlivých
dnů:
• F – dies fastus; tento se mohla
vyvíjet politická a ekonomická
aktivita.
• C – dies comitialis; je implicitně
jedním z dies fasti; tohoto dne se
mohla konat lidová shromáždění.
• N – dies nefastus; tento den se
nemohla vyvíjet politická a
ekonomická aktivita.
• NP – dies nefastus publicus (?);
den vyhrazený konání některých
náboženských svátků.
• EN – dies endotercisus; část dne
byla věnována politické a obchodní
aktivitě, část byla náboženským
svátkem.
• Svátky
– Psané velkými písmeny
– Archaické svátky ?
• LUPER(CALIA)
• QUIR(INALIA)
• FERA(LIA)
– Doplňující informace
malými písmeny
• 5. dubna
• Non(ae)
• Fortunae Publico
• Dedikace chrámu
Fortuny na Quirinalu
Římské svátky
• Feriae
– Dies festus (například ludi – hry)
• Feriae privatae
– Týkají se jednotlivých rodů a rodin
• Denicales (devítidenní smutek po pohřbu)
• Feriae publicae
– Týkají se všech Římanů
Feriae publicae
• Feriae stativae
– Každoroční
– Předem stanovené datum (např. Lupercalia, Parilia,
Vinalia atd.)
• Feriae conceptivae
– Každoroční
– Datum určováno každý rok (např. Feriae Latinae)
• Feriae imperativae
– Mimořádné svátky (triumf, k usmíření prodigií atd.)
Původně agrární svátky
• Robigalia (25.dubna)
– Robigo (Robigus) ?
– Lacteus catulus
• Fordicidia (15. dubna)
– Tellus
– Forda
• Parilia (21.dubna)
– Palles
– Ztotožněno se dnem, kdy byl založen Řím
Občanské svátky
• Liberalia (17. března)
– Argei jsou vhazovány to Tiberu
– Plnoletost chlapců
• Saturnalia (17.-23. prosince)
– Oběti Saturnovi
– Všeobecné veselí
– Výměna sociálních rolí
Lupercalia (15.února)
• Problém hledání (původního) významu římských
svátků
• Komplikovaný průběh:
– Luperkové (luperces; Fabiani a Quinctiales).
– Oběť dvou kozlů a psa
– Nazí luperkové běhají po určitém úseku kolem
dokola? (nebo sem a tam?) a švihají každého,
koho potkají, řemeny z kozí kůže (februa)
Lupercalia (15.února)
• Možná vysvětlení a aitiologie:
– Svátek připomíná založení Říma.
– Královskou korunovaci (G. Dumézil).
– Ochrana stád před vlky.
– Svátek k poctě kapitolské vlčice.
– Purifikační svátek.
– Svátek plodnosti.
• Svátek měl patrně předrepublikánský původ a poslední
záznam o jeho slavení pochází z roku 495 n.l.
Lupercalia (15.února)
Ale co to říkáte, vy, co hájíte slavnost luperkálií a tvrdíte, že
musí být slaveny? Vždyť vy sami je činíte nicotnými. Děláte
tento kult a svátek sprostým a laciným. Pokud nám
znevážení luperkálií přineslo pohromu, chyba jde na vás
vrub. Protože i když pokládáte tento svátek za obzvlášť prospěšný,
domníváte se, že může být slaven nedbale a s mnohem menší
dávkou úcty a zbožnosti, než tomu bylo za časů našich pohanských
předků. Protože v jejich časech se sami aristokraté účastnili běhu
luperků a vdané ženy obdržely švihnutí...Bylo by bývalo lepší,
kdybyste tento svátek neslavili, než jej slavit chybně.
(římský biskup) Gelasius I, Dopis křesťanům o slavení luperkálií
z roku 495 n.l.
(citováno dle M.Beard – J. North – S. Price, Religions of Rome II: A
Sourcebook, Cambridge 1998, s. 123-124; Český překlad: A.Ch.
Svátky k oslavě zemřelých
• Lemuria (9., 11. a 13. května)
– Duchové zemřelých (Lemures, Larvae)
– Černé boby („Tímto vykupuji sebe a své“)
Původně vojenské svátky
• Equirria (27.února, 14. března)
– Koňské dostihy na Martově poli.
• October Equus (15. října)
– Koňské dostihy a oběť koně.
– Hlava přibita na bránu Regie.
– Krev z oháňky kape na oltář v Regii.
Politické svátky
• Feriae Latinae
– Feriae conceptivae
– Mons Albanus
– Jupiter Latiaris
• Oscilla
Hry (ludi)
• Ludi Romani (15.-19.září)
– Jupiter Optimus Maximus
– Scénické a sportovní (Circus Maximus)
– Epulum Iovis
• Ludi seculares
– Saeculum (přibližně 100 až 110 let)
– Oběti a scénická představení
Gladiátorské zápasy
• Nejasné počátky
– etruský, nebo řecký původ (v oblasti Kampánie)?
• První doložené gladiátorské zápasy v Římě
– 264 př.n.l. – Tři gladiátorské dvojice; součást pohřebních
her
– 183 př.n.l. - Znovu součást pohřebních her, ale nyní již
120 gladiátorů
• Vrchol nastává za pozdní republiky a císařství
– Munus (povinnost uložená úředníku), editor (pořadatel
her)
– Vyhledávaný prostředek ke zvyšování osobní prestiže
Gladiátorské zápasy
• Standardizace průběhu za raného principátu
• Pompa
– Příchod císaře, úředníků, soch božstev a ostatních aktérů
• Venationes
– Souboje s divokými zvířaty (bestiarii)
– Poprava zločinců (damnatio ad bestias), někdy stylizovaná
dle mytologických předloh
– Velmi často křesťané (odium generis humani)
Mozaika z vily v Dar Buc Ammera, Zliten
v Libyi
Gladiátorské zápasy
• Vlastní gladiátorské zápasy
– Rozdílné typy gladiátorů (equex, murmillo, thraex,
hoplomachus atd.)
• Diskuze o povaze her
– Boj na život a na smrt?
– Missio (sine missio)