Římské náboženství
RLB206
III. Lidé: Římští kněží, kněžská kolegia
a další aktéři
1. Axiom (Poslední posvátný předpoklad)
Pax Deorum
2. Motivy
pietas – impietas; fas – nefas; pius – impius;
rite - inrite atd.
3. Domény
sacra publica; sacra topographica; sacra privata;
sacra domestica
4. Struktury
panteon (bohové a bohyně), lidé (kněžská kolegia, náboženské
komunity), prostor (sakrální topografie), čas (kalendář)
5. Způsoby
rituální činnost; mýtus; morální pravidla (pravidla jednání –
exempla); divinace (věštebný systém)
Lidé a římské náboženství
• Každý člověk může iniciovat kontakt s
bohy
– Vykonávání obětí
– Performativní znalost
Římští kněží
● Velmi diverzifikovaná a nesourodá kategorie
● Vysoká míra specializace – rozdílné povinnosti
a funkce
● Úzce vymezené kompetence
● Nutnost zohlednění historických změn
Minimální požadavky pro držitele kněžských funkcí
(sg. sacerdos publicus; pl. sacerdotes publici)
● Mužské pohlaví
● až na výjimky: např. Virgines Vestales
● Římské občanství
● Svobodný původ
● Tělesná a duševní „celistvost“
Faktické požadavky pro aspiraci na některou z
kněžských funkcí
● Příslušnost k římské nobilitě.
● Pro některé funkce byl důležitý patricijský
původ.
● V období královském a během rané
republiky patrně u všech.
● Některé kněžské funkce měly další specifické
podmínky.
Quattuor amplissima collegia
„Čtyři nejvznešenější kolégia“
● Pontifikové (lat. pontifices; sg. pontifex)
● Jejich nominální hlavou byl pontifex maximus
● Auguři (lat. augures; sg. augur)
● Quindecimviri sacris faciundis
● Název a množství členů se s postupem let měnily.
● Duoviri; Decemviri.
● Septemviri epulones
● Název a množství členů se s postupem let měnily.
● Tresviri.
Pontifikové (lat. pontifices)
● Kromě pontifiků do jejich kolegia náleželi také
 Rex sacrorum + regina sacrorum,
 Flaminové (flamines)
 Vestálské panny.
● Od roku 300 př. n. l. (lex Ogulnia) byli přijímání i plebejci.
● Činnost:
 Poradci senátu v náboženských otázkách
 Uchovávání a výklad náboženského práva (například
„pohřební právo“)
 Účast na mnoha rituálech a svátcích římského
kalendáře
 Vlastnili indigitamenta
Pontifex maximus
● Měl jistou autoritu vůči ostatním
členům kolegia
● Minimálně od roku 241 př.n.l. byl
volen ze stávajících pontifiků
volbou tributního sněmu (comitia
… pontifici maximo creando).
● Od roku 12 př.n.l. až do roku 383
n. l. drží tuto funkci pouze římští
císařové; stává se součástí jejich
oficiální titulatury.
Auguři (lat. augures)
● Od roku 300 př.n.l. (lex Ogulnia) byli přijímáni i plebejci
● Činnost:
 Zjišťování božského souhlasu se zamýšlenou
politickou nebo vojenskou aktivitou
 Poradní funkce
 Vyměřování „posvátného prostoru“ (templum) pro
konání politických shromáždění, stavbu chrámů,
sledování auspicií atd.
 „Inaugurace“ některých kněží (např. flaminů)
● Velký vliv na politické dění
Quindecimvirové
(lat. Quindecimviri sacris faciundis)
● Jejich počet se postupně zvyšoval; změna názvu.
 Duoviri s. f.
 Decemviri s. f.
● Jako první z významných kolegií začalo přijímat
plebejce (r. 367 př. n. l.).
● Činnost:
 Opatrování sibylských knih a jejich konzultace
Septemvirové (lat. semptemviri epulones; sg. septemvir
epulonis)
● Vznik kolegia: r. 196 př. n. l.; převzali část povinností
kolegia pontifiků
● Jejich počet se postupně zvyšoval; změna názvu
 Tresviri epulones
● Činnost:
 Pořádání hostin na počest bohů (lectisternia,
pulvinaria)
 Kontrola nad pořádáním a průběhem her
Flaminové (lat. Flamines, sg. flamen)
● Dělili se na:
 flamines maiores
● flamen Dialis
● flamen Martialis
● flamen Quirinalis
 flamines minores (12)
● Kněží jednotlivých božstev.
● Pravidelná kultická aktivita.
● Četné zákazy a pravidla
chování (flamen Dialis)
● Museli být ženatí
(confarreatio)
● Pouze patricijové
● Flaminovi Dialis jsou uloženy mnohé rituální povinnosti a rovněž mnohé zákazy (...)
flamen Dialis nesmí jet na koni. Je zakázáno (religio est), aby spatřil vyzbrojené vojsko
mimo pomerium, to jest uchystané k boji. Z tohoto důvodu byl flamen Dialis jen zřídka
zvolen konzulem, protože konzulům bylo svěřováno vedení válek. Není v souladu
s právem (fas numquam est), aby flamen kdykoli přísahal; nebo nosil prsten, ledaže by
byl proděravěný a úplně obyčejný; Z flaminie ( tj. z domu flamina a flaminiky) není
dovoleno vynášet oheň, jen za účelem konání rituálu. Jestliže spoutaný člověk vstoupí
do jeho domu, musí být osvobozen (…). Nesmím mít žádný uzel ve svém účesu, ani na
opasku, v žádné části svého oděvu. Jestliže kdokoli, kdo je veden, aby byl bit pruty, se
vrhne k jeho nohám jako prosebník, je nutno smírné oběti (piaculum est), bude-li tento
den bit. Vlasy flamina Dialis může stříhat jen člověk svobodného původu. Je zvykem
(mos est), že flamen se nedotýká kozy, syrového masa, břečtanu a bobů, a ani
nevyslovuje jména těchto věcí. (...) Nohy lůžka, na kterém přespává, musí být
pomazány tenkou vrstvou jílu; ze svého lužka se nesmí vzdálit na více jak tři po sobě
jdoucí noci. Nikomu jinému není dovoleno přespávat na jeho lůžku [...] U hlavy jeho
lůžka musí být truhlice s obětními koláčky. Ostříhané nehty a vlasy flamina Dialis musí
být zakopány pod stromem, který nese plody. Pro flamina Dialis je každý den sváteční
(feriatus). Není dovoleno, aby se objevil venku bez svého apexu. (...) Není dovoleno,
aby se dotkl těsta zadělaného kvasem; nesundává si spodní tuniku, jen doma, aby
nebyl venku nahý tak jak před zrakem Iova. (...) Pokud jeho manželka zemře, vzdá se
flaminátu. Jeho manželství nelze ukončit zákonným způsobem, leda smrtí. Nikdy
nevstupuje na místa, kde se nachází hrobky; nikdy se nedotýká mrtvol; není ale
zakázáno, že by se nemohl zúčastnit pohřbu.
Gellius, Noctes Atticae X.15.1-25
(český překlad: A. Ch.)
Haruspikové (lat. haruspices, sg. haruspex)
● Etruského původu
● Byli zváni římským senátem
● Zabývali se:
 interpretací prodigií
 hepatoskopií
● Patrně šlo o dvě odlišné
skupiny různého sociálního
původu.
● Nebyli pokládáni za římské
kněží (až od období
principátu).
Model ovčích jater z Piacenzi
Vestálské panny (lat. virgines vestales; sg. virgo
vestalis)
● Kult bohyně Vesty
● Každodenní kultická aktivita
● Regia na forum Romanum
● Vybírány ve věku 6-10 let
● Sloužily po dobu 30 let
 poté mohly odejít
● Musely uchovávat své
panenství
● Zvláštní právní status
● Jejich činnost byla důležitá pro
další kultickou aktivitu (mola
salsa, suffimen)
Fetiales
● V archaickém období jedno z nejdůležitějších kněžství
● Činnost:
 Uzavírání smluv (ius fetiale)
 Náboženské vyhlašování a ukončování války (bellum
iustum)
● Fungovali ve dvojicích:
 pater patratus; verbenarius
 Hlavu měli ověnčenou věncem z rostlin, které rostly na
Capitolu (verbenae, sagmina)
● Házeli kopí na území nepřítele (bellum iustum)
Saliové (lat. Salii)
• V archaickém období
velmi významné
kněžství
• 2 skupiny po 12
(Palatini a Collini)
• Pouze patricijové, byli
„inaugurováni“, synové
„ex farreatis“
• Rituální tance a zpěvy
(Carmina Saliaria)
• Vlastnili ancilia – 8
štítů ve tvaru osmičky
Jak se člověk stal římským knězem?
● Neexistovala žádná dědičná kněžská vrstva
● Zásada rovnoměrného držení kněžských funkcí
● Původně: kooptace
● Později: snaha o prosazení jisté kontroly nad procesem
obsazování kněžských funkcí.
 r. 104 př.n.l. - lex Domitia;
 kněží navrhnou kandidáty (nominatio);
 výběr je proveden lidovou volbou (volba minore parte populi:
17 tribuí vybraných losem z celkových 35).
Sacerdotes publici: Náboženští „amatéři“?
● Žádné speciální schopnosti („charismatické dary“)
● Žádný „noviciát“ nebo systematický výcvik
● Žádný distinktivní oděv (běžný senátorský šat)
● Žádný „pastorální“ vztah s řadovými Římany
● Poskytují rady výhradně v oblasti kultu nebo
náboženského práva.
● Žádná zvláštní pravidla chování nebo morálky
● Jejich kněžské posty zabírají pouze malou část jejich aktivit
(práce na „částečný úvazek“; mnohdy minimální zátěž)
● Mohli se aktivně účastnit politického života
Kněžské funkce a politická aktivita
● Kněžské a politické funkce byly plně slučitelné.
● Výjimky: rex sacrorum (explicitní zákaz); flamines
maiores (implicitní překážky).
● Zdroj osobní prestiže; byly vyhledávané a velmi vážené.
Kněžské funkce: zdroj politické prestiže?
● Byli doživotní.
● Gravitas (vážnost).
● V posledních letech republiky se o ně bojovalo stejně tvrdě
jako o posty politické.
● Symboly kněžských úřadů se objevují na mincích.
Vlevo: Denarius Gaia Iulia Caesara (r. 48/49 př.n.l.) s pontifikálními symboly.
Vpravo: Stříbrný denarius císaře Hadriána s pontifikálními symboly
● Poskytovaly rovněž příležitost k navazování důležitých
sociálních kontaktů mezi členy jednotlivých
aristokratických rodů.
„Cenam sacerdotalem habere“
aneb „jak se má prase v žitě?“
Devět dní před zářijovými kalendami (22.srpna), když byl Lentulus flamen
Martialis inaugurován, byl jeho dům vyzdoben a byla v něm rozprostřena
jídelní lehátka z ebenového dřeva. Na dvou z nich ulehli pontifikové, Q.
Catulus, M. Aemilius Lepidus […] a C. Iulius Caesar augur, který jej
inauguroval. Na třetím lehátku ulehly Popilia, Perpennia, Licinia, Arruntia
virgines Vestales...
Hostina sestávala z těchto jídel: jako předkrm mořští ježci, syrové ústřice
(kolik kdo chtěl), perlorodky, škeble, drozdi s chřestem, vykrmená kuřata,
mísa s ústřicemi a perlorodkami, černí sumýšové, bílí sumýšové.
Znovu mušle a venušiny mušle, medůzy, drozdi, kozí a vepřové ledvinky,
panírované kuřecí maso, opět drozdi a k tomu dva druhy mořských šneků.
Jako hlavní chod: prasečí vemínka, hlava divokého prasete, mísa ryb, mísa s
vemínky, kachnami, potápkami, zajíci, pečenými vykrmenými kuřaty, amulum
a picénský chléb.
Macrobius, Saturnalia III.13.10 -12
(český překlad: A. Ch.)
Další kněžské postavy v římském náboženství
● Kněží „orientálních“ kultů
● Galloi (kněží bohyně Velké
Matky)
 Eunuchové
 Výběr almužen
 Dies sanguinis
● Kněží bohyně Ísidy
 Lněný oděv
 Vyholená hlava
 Etničtí Egypťané
Další náboženští specialisté
● Mágové (lat. Magus, pl. magi)
 Proklínací destičky, milostná magie atd.
● Potulní věštci
 hariolus, vates
● Výrobci amuletů
● Bylinkáři atd.
● Náboženské praktiky ke zvládání krizových
okamžiků
Náboženská kolegia
● Spolky založené na principu dobrovolné účasti
 Na bázi profesní, místní nebo etnické příslušnosti
 Soustředěna kolem kultu některého z božstev
 Pravidelná setkání a společné jídlo
 Společná pokladna a volba představenstva
 Vzájemná výpomoc a podpora
 „Pohřební bratrstva“
● Suplují neexistující sociální síť
Kdo měl rozhodující slovo v náboženské
oblasti (v religio publica)?
● Kněží nevykonávali většinu obřadů, i když se jich
často účástnili (aktivní role připadla voleným
úředníkům)
● Asistenti a poradci
● Interakce mezi senátem, volenými úředníky a kněžími
● „Znejasnění“ politických a náboženských kompetencí
(občanský kompromis)
● Velmi pružný systém, který umožňoval řešení
praktických problémů a účinnou reinterpretaci
náboženských činností