IV. Místa: Chrámy a další prostory zvláštního
významu
1. Axiom (Poslední posvátný předpoklad)
Pax Deorum
2. Motivy
pietas – impietas; fas – nefas; pius – impius;
rite - inrite atd.
3. Domény
sacra publica; sacra topographica; sacra privata;
sacra domestica
4. Struktury
panteon (bohové a bohyně), lidé (kněžská kolegia, náboženské
komunity), prostor (sakrální topografie), čas (kalendář)
5. Způsoby
rituální činnost; mýtus; morální pravidla (pravidla jednání –
exempla); divinace (věštebný systém)
 Vázanost na konkrétní místa.
 Lokativní náboženská tradice (J. Z. Smith).
 Jak vykonávat kult římských bohů mimo Řím?
 Pomyslná linie, která odděluje urbs
(město) od ager (dalšího římského území)
 Domi militiae
 Důležitá pro další náboženskou aktivitu
 Sledování auspicií
 Uvnitř pomeria nebylo možné pohřbívat zesnulé
 Chrámy cizích nebo povahově ambivalentních
božstev se nacházely mimo pomerium (?)
 Armáda nesměla překročit hranici pomeria
 Výjimka: v den triumfu tak učinit mohla, na jediný
den
 Určovalo charakter imperia, které držel římský konzul
 Každé překročení pomeria konzulem muselo být
doprovázeno sledováním auspicií
● Když se Tiberius Gracchus (v roce 162 př.n.l) účastnil ... voleb konzulů, první
vracející se rogator, který [přinášel jména] konzulů, na místě zemřel těsně
předtím, než je mohl vyslovit. Gracchus ale volby dokončil i tak. Protože cítil,
že tato událost by mohla mít pro lid neblahé následky (in religionem...venire),
informoval o ni senát. Senát se obrátil na kněží, jak bylo jeho zvykem. Před
senát byli přizváni haruspikové, kteří vydali nález, že to byl rogator
comitiorum (tj. Tiberius Gracchus), který se dopustil pochybení. V tu chvíli
se na ně Gracchus obořil..., rozzuřen k nepříčetnosti,: „Cože, já že jsem
pochybil? Já, který jsem jako konzul řídil volební shromáždění? Já, augur,
který jsem sám sledoval věštná znamení a obdržel jsem je příznivá? Což vy,
barbaři a Etruskové, rozhodujete v Římě o právu augurském a jste schopni
posoudit právoplatnost shromáždění?“ A nechal je vyhnat. Později ale
z provincie poslal dopis kolegiu augurů, že když si tak pročítal nějaké
knihy, uvědomil si, že jeho pozorovatelna (tabernaculum) v zahradách
Scipionových byla zřízena chybně, protože když ji zřídil, překročil
hranici města, aby svolal senát. Když se ale vracel stejnou cestou zpět,
zapomněl znovu sledovat věštná znamení. Proto byli konzulové
zvolení proti právu. Auguři podstoupili celou věc senátu. Senát
rozhodl, že konzulové se musí vzdát úřadu. Konzulové tak učinili.
 Cicero, De natura deorum II.10-12.
Český překlad: A.Ch.
 Pomerium se rozšiřovalo s růstem
velikosti římského území
 Kamenné mezníky
 Panovník, který rozšířil území Říma, měl
právo rozšířit pomerium
● Hraniční cippus (výška 1,90 m;
šířka 0,7 m; tloušťka 0,47 m) s
nápisem připomínajícím rozšíření
pomeria císařem Claudiem.
● TIBERIUS CLAUDIUS CEASAR, SYN
DRUSŮV, AUGUSTUS
GERMANICUS, PONTIFEX
MAXIMUS, PO DEVÁTÉ DRŽITEL
MOCI TRIBUNSKÉ, PO
ŠESTNÁCTÉ POZDRAVEN JAKO
IMPERATOR, KONZUL PO
ČTVRTÉ, CENZOR, OTEC VLASTI,
KDYŽ ROZMNOŽIL ÚZEMÍ LIDU
ŘÍMSKÉHO, ROZŠÍŘIL A VYZNAČIL
POMERIUM.
● Na vrchu cippu: POMERIUM
● Na zadní straně: CXXXIX
(pořadové číslo)
1. Označoval úsek oblohy, na kterém se sledovala
věštná znamení (auspicia).
2. Označoval inaugurovaný pozemek, ze kterého
bylo možné sledovat auspicia.
3. Označoval inaugurovaný pozemek, který byl
posvěcen auspicii jako bez náboženských
závazků nebo zábran.
 Jakákoli politická aktivita (volební shromáždění,
soudy, zasedání senátu) se mohla konat pouze
v prostoru inaugurovaného templa.
 Inaugurace templa mohla být trvalá nebo
dočasná.
 Templum samo o sobě není sakrálním prostorem
 Sakrálním prostorem se stává až poté, co proběhne
akt „zasvěcení“ (lat. consecratio)
 Zasvěcen může být pouze prostor (templum), který je
liberatus et effatus
 Consecratio může provést jen osoba držící imperium
nebo speciálně k tomuto úkolu pověřena
 Římský chrám – budova, ve které přebývalo božstvo,
se nacházel v prostoru templa
 K označení vlastní stavby však původně sloužil jiný
termín:
 Aedes (vesměs se jménem božstva v genitivu,
např. Aedes Vestae)
a výjimečně také:
 Delubrum
 Fanum
 Sacellum
 Sacrarium
Podium
Pediment (lomený štít)
Dveře (Porta, Valvae)
Oltář (nacházel se před
chrámem)
Pronaos
Cella (v ní byla umístěna
socha božstva plus ostatní
cenné předměty
Obdélníkové templum,
ohraničené zdí nebo plotem
Amfitéatr ke konání
divadelních her (nebo
shromáždění)
Chrám (aedes) na vyvýšeném
podiu
Oltář (ara) v prostoru
před chrámem
Porticum – zastřešená sloupová
kolonáda sloužící k různým
aktivitám, např. obchodním
Chrám etruského typu
Cella se třemi
komorami Dvouřadé sloupořadí
Vzájemný poměr šířky
a délky podia by měl
být 5:6.
 Chrám etruského typu
 Tři cellae: Jupiter I.O.M., Juno a Minerva
 Jeden z největších antických chrámů
● V Římě existovaly desítky velkých chrámů a stovky
(tisíce?) menších svatyní a sakrálních staveb.
● Náročné na údržbu.
 „Za konzulů Luicia Iulia Caesara a Publia Rutilia (r. 90
př.n.l.) viděla Metella Caecilia ve snu Junonu, zvanou
Sospita („Zachránkyně“), jak prchá pryč, protože její
chrámy jsou hříšně znesvěcovány...její svatyně byla
totiž zprzněna hanebnými a necudnými tělesnými
obřady provdaných paní; přitom také pod soškou
bohyně byl pelech psice s mláďaty.
 Julius Obsequens, Liber prodigiorum 55
 český překlad: Pavel Kucharský
● Důvody ke stavbě chrámů:
1. Snahy usmířit některá prodigia
 Venus Verticordia
2. Vyplnění slibů učiněných vojevůdci během
válečného tažení.
 Jupitera Stator
● Jupitera Feretrius
 Byla v něm ukládána spolia opima
3. Za císařství chrámy zbožnělým císařům.
● Divus Julius
 Vlastní funkce související s výkonem kultu
 Další funkce:
 Archivy
 Tabularium; plebejský „archiv“ v chrámu bohyně
Ceres atd.
 Pokladnic
 Chrám boha Saturna (aerarium)
 Center komerční a společenské aktivity
 Především stavba pasáží (portica) a tržnic v
jejich blízkosti
 Chrám (aedes) je příbytek boha nebo bohyně.
 Není místem, kde se shromažďují „věřící“.
 Nebyl volně přístupný; dovnitř mohl za normálních
okolností pouze chrámový personál.
 Aedituus (správce chrámu).
 Tomuto běsnění je alespoň vyhrazen určitý čas. Dá se snést,
když lidé blázní jednou do roka. Když ale zajdete na Capitol,
budete se stydět za to pošetilé veřejné představení, které si
samo nicotné šílenství uložilo za povinnost. Jeden oznamuje
Jupiterovi jména příchozích, druhý čas. Jeden jej omývá a
druhý jej natírá olejem, ve skutečnosti však jen pohybuje rukou
v prázdnu. Juno a Minerva mají k ruce ženy, které pečují o
jejich účes...další jim přidržují zrcadlo. Někteří další zvou bohy
na své soudy ke své obraně, jiní jim podávají své žaloby a
zasvěcují je do svých pří. Dokonce velmi zběhlý mim, už ale
starý a sešlý, měl ve zvyku denně na Capitolu hrát svá
představení, jako kdyby se bohové dobrovolně chtěli dívat na
to, na co už lidé nechtějí. […] Ale i když tyto služby jsou
prázdné a zbytečné, alespoň bohy nešpiní a nejsou jim
pohanou. Existují však ženy, které vysedávají na Capitolu a
myslí si, že je Jupiter miluje. A ani se nebojí hněvu Junony…
Seneca, De superstitione, frg. 35-36 (Haase) =
Augustinus, De civitate dei VI.10
český překlad: A.Ch.
● Většina kultické aktivity se konala v prostoru
chrámového okrsku (templum).
● Oltář před chrámem: nutná podmínka kultu
● Chrám (aedes) nutnou podmínkou není
 V rámci některých tradic však prostory, kde se
shromažďovali lidé za účelem kultu, vznikaly
 Schola (filosofické školy)
 Náboženská kolegia
 Židovské synagogy a křesťanské kostely
 Mithraeum
 Compita (Lares Compitales)
 Po Augustově nástupu k moci: Lares Augustales
● Dalším typem lokálně vázaných svatyní byly
Argei (sacellae, sacraria Argeorum)
● Počet: 27; rovnoměrně rozprostřené po celém
území města Říma
● Argei = slaměné figuríny připomínající lidské
postavy
● 15. května byly tyto figuríny Vestálkami za
asistence praetora a dalších kněží vhozeny do
Tiberu
 Místa posvátná „přirozeně“.
 Prameny
 Posvátné háje (nemora; sg. nemus) nebo
lesní mýtiny (luci; sg. lucus)
 Hluboká jezera
● Za sakrální byla pokládána i místa, do kterých udeřil blesk.
● Na tomto místě byl často postaven bidental, jakýsi „domek“ s
nápisem (někdy) FULGUR CONDITUM.