1 Tomáš Melichárek (215556) Tajný deník Adriana Krtka (fragment) Útrapy jednoho hledače Buddhova učení Středa, 23. června Jmenuji se Adrian Krtek a je mi 15 let, za svůj dosavadní život jsem stačil ochutnat pivo, podívat se na jeden film pro dospělé a absolvovat dovolenou v Chorvatsku. Mým snem vždy bylo vystudovat technický obor a být prospěšný společnosti, ale hlavně si pořádně užít života dokud jsem mladý. To se však rázem změnilo po jedné události. Jak to všechno začalo. Blížil se konec roku a p. Dokulilová – naše učitelka – se rozhodla, že nás vezme na výstavu Shangri-la. Všichni spolužáci mrchtali, ale já, jakmile jsem vstoupil do tibetského stanu, tak na mě hned padl pocit, že jsem zde už někdy byl. V popiskách na výstavě jsem si přečetl, že by se mohlo jednat o reinkarnaci. Už jsem se rozhodl; svůj život zasvětím buddhismu. Tento deník jsem začal psát, abych zmapoval svůj duchovní život. Předsevzetí: 1) Ještě jednou navštívit výstavu Shangri-la. 2) Přesně si zjistit, co je to reinkarnace. 3) Najít v Brně nějakého buddhistu. 4) Vysvětlit rodičům, pro co jsem se rozhodl. Pátek, 25. června Na wikipedia jsem si našel, že se jedná o přesun duše po smrti do jinšího těla, takže je pravděpodobné, že jsem byl v minulém životě buddhistou a po zážitku ve stranu je také pravděpodobné, že i Tibeťanem. To je můj osud. Dnes jsme dostávali vysvědčení, p. učitelka se nás ptala, co bychom chtěli dělat. Já jsem řekl, že ze mě bude buddhistický mnich. P. Dokulilovou mám rád, ale řekla, že v 15 letech bych mohl mít rozum a vybrat si raději něco smysluplnějšího. Holt, to je můj osud. 2 Pondělí, 28. červen Konečně prázdniny. Za vysvědčení jsem dostal od rodičů nějaké peníze, a tak jsem se rozhodl, že zajdu do města a koupím si nějakou tu knihu. V knihkupectví mi prodavač (velmi milý) doporučil Třetí oko od Lopsanga Rampy, prý je to základ pro studium tibetského buddhismu. Noc: Už jsem v půlce knihy, v minulém životě jsem měl určitě taky svého poníka a byl jsem mnichem v klášteře, stejně jako Rampa. Úkoly: 1) Pořídit si roucho a žebrací misku – požádat rodiče o peníze. 2) Zjistit, kdo v Brně otevírá třetí oko. 3) Naučit se mantry. Středa, 30. června Dnes jsem si na internetu přečetl, že bych měl pravidelně meditovat a složit mnišské sliby. Jsem zatím sám, ale snad v Brně najdu nějaký malý klášter, kde bych mohl v klidu rozjímat nad Buddhovým učením. Čtvrtek, 1. července Dnes jsem zašel do obchodu, který se jmenuje Malý Tibet, měli tam spoustu krásných a užitečných věcí. Prodavačka mi doporučila, abych si koupil tibetskou zpívající mísu, prý dobře otevírá čakry. Byla moc hezká (ta mísa, ale i prodavačka), ale taky velmi drahá (jen ta mísa). Napadlo mě, že bych mohl zkombinovat žebrací misku s tibetskou miskou, snad to nebude vadit. Neděle, 4.července Dnes po nedělním obědu jsem to konečně řekl rodičům a požádal je o peníze na mou žebrací Tibetskou misku. Rodiče z toho zrovna nadšeni nebyli, ale říkali, že jsem mladý a vyrostu z toho. Nic jsem jim na to neřekl, ale v duchu jsem si myslel své – má duše určitě není mladá. Táta nakonec řekl, že dávno ho taky zajímaly různé podivnosti (toho tak…) a že mě bude podporovat, ale peníze na mou misku mi zatím nedá. Úterý, 6. července Proč jsem se jen svěřoval, máma to hned zavolala babičce a ta z toho měla málem psotník. A táta, jak slíbil, že mě bude podporovat, tak mi půjčil ve videopůjčovně film o Tibetu – 3 Ztracený obzor. Nevím, co to mělo znamenat, vůbec jsem to nechápal – kde byli mniši, kláštery a domy s papírovými okny jak je popsal Lopsang Rampa? Jedno se ale těm Tibeťanům nedá upřít: že jsou skutečně šikovný národ – za pouhých 60 let zvládli přestavět celou Sangrilu do podoby, jak byla na výstavě v Brně. Čtvrtek, 8. července Dnes jsem pro jistotu šel do videopůjčovny s tátou. Vybral jsem si film Malý Buddha. To bylo jinší kafe. Doufám, že se na mě taky usměje štěstí a někdo ve mně rozpozná znovuzrozence. Večer: Už jdu spát, zítra mám narozeniny, snad dostanu misku a roucho. Předsevzetí: měl bych více procvičovat mantry, abych si zlepšil karmu. Pátek, 9. července Můj deníčku, byla to katastrofa! Hned při obědu jsem se pohádal s rodiči. Měli jsme pórkovou polévku a řízek. Oni snad vůbec nečtou, přece jako buddhista nesmím pozřít žádné maso (co kdyby to byl nějaký příbuzný) ani zeleninu silných vůní jako je pórek. Snažil jsem se jim to vysvětlit, ale neposlouchali, tak jsem si uvařil sáček rýže. Tím největším zklamáním však byly dárky, ani misku ani roucho jsem nedostal. Babička (pořád ji mám rád) si to nějak popletla a dala mi sadu Feng Shui, rodiče šusťákovou bundu na výlety a děda z tátové strany přišel s nějakýma omalovánkama, které koupil v nějakém esoterickém obchodě a tvrdil že jsou to mandaly a když je vymaluji, tak mě nabijí energií. Hrůza!!! Úterý, 13. července Ještě že mám Nigela (kamarád a bývalý spolužák), když jsem se mu před dvěma týdny svěřil, že jsem buddhista, tak se mi vůbec nesmál, ale naopak, k narozeninám mi dal poukázku pro dva do čajovny na ochutnávku PRAVÉHO tibetského čaje - bude ve čtvrtek. Už jsem se rozhodl, vezmu s sebou Nigela, třeba se taky stane buddhistou. Čtvrtek, 15. července Určitě to nebyl pravý tibetský čaj, tohle by přece nikdo nepil, HNUS! Je vidět, že lidé chtějí vydělat na všem, jen k něčemu přidají slůvko tibetský a myslí si, že na to všichni skočí. Nigelovi jsem se omluvil a na oplátku jsem ho vzal na výstavu Shangri-la, tam aspoň uvidí pravý Tibet. 4 Pondělí, 19. července Tak už jsme dva buddhisté, Nigel byl nadšený a hned jsme se domluvili na společných meditacích a recitování manter. Celou cestu jsme se bavili o skloubení žebrací a tibetské mísy, podle Nigela by to nemělo vadit. Středa, 21. července Dnes Nigel na sraz donesl barevné bavlnky a vzor manter, který jsme si vyšili na své baťohy. To aby nás poznali i ostatní buddhisté. Musím říct, že se nám to skutečně povedlo, Nigel měl opravdu dobrý nápad. Vzor: Pátek, 23. července Po společné meditaci nás napadlo, že bychom si vlastně mohli vyrobit vlastní roucha. Nigel má sestru (starší), která batikuje. Říkal, že stačí koupit prostěradla (prvně navrhoval vzít prostěradla bez dovolení z domu, ale to jsem mu zakázal, protože tak se dobrý buddhista nechová) a obarvit je. Nigel říkal, že by chtěl černé roucho, jak mají mniši ve filmech o Shaolinu, já jsem byl pro oranžové. Středa, 28. července Nášivky na baťozích zatím nezabraly, jen se nás nějaký divný pán ve městě ptal, jestli jsme byli na průvodu Ratha-játry s vozem nesoucím Božstva Pána Džagannátha. Vůbec jsme nevěděli, co po nás chce, tak jsme mu dali nějaké drobné (almužna zlepšuje karmu) a šli jsme do parku o tom trochu pomeditovat. 5 Čtvrtek, 29. července Konečně jsme sehnali prostěradla. Nakonec jsme se rozhodli pro roucha oranžová. Nigelova sestra byla moc hodná a vše zařídila, zatímco se naše prostěradla barvila, tak jsme popíjeli Ajurvédský čaj (je lepší než ten rádoby tibetský) a vyprávěli si o Buddhově probuzení. Roucha se Nigelově sestře velmi povedla a slíbila nám, že až si pořídíme naše misky, tak nám na ně ušije obaly (taky v oranžové, aby nám to ladilo). Večer: Ležím v posteli a chystám se jít spát, přemýšlím o Buddhovi a jeho nauce, byl to skutečně velký muž. Zítra se musím potkat s Nigelem a navrhnout mu, abychom se více zaměřili na studium nauky, než na meditaci. Pátek, 30. července Nigel se vším souhlasil, odpoledne jsme zašli do knihkupectví a koupili potřebnou literaturu. Oba dva jsme si koupili v Levných knihách knížku Buddhismus za 29,- Kč, já jsem si ještě koupil Buddhismus od Lesného a Nigel Životopis o Dalajlamovi. Domluvili jsme se na tom, že budeme každý zvlášť celý týden pilně studovat a pak se potkáme a pohovoříme o nově nabytých znalostech. Sobota, 31. července Hned ráno jsme si oblékl své roucho (lépe se mi v něm studuje) a začal číst Lesného. Moc dlouho jsem nevydržel, a tak jsem se raději vrhl na Buddhismus v kostce. To bylo panečku jiné počtení – jednoduché představení buddhismu a součástí byla i prezentace různých škol buddhismu. Večer: Ještě jednou jsem se pokusil číst Lesného, ale vůbec mi to nešlo, asi si půjdu v pondělí taky koupit životopis o Dalajlamovi. Úkoly: Domluvit se s Nigelem, k jaké buddhistické škole se přihlásíme. Pátek, 6. srpna Dnes jsem se měl po týdnu setkat s Nigelem. Co se nestalo. Když jsem šel na sraz, tak jsem po cestě uviděl Nigela v KFC, jak jí smažené kuře – POKRYTEC!. Na srazu jsem mu místo pozdravu rovnou řekl, že se v příštím životě zrodí jako kuře a skončí v KFC. Prvně dělal, jako že to nechápe, tak jsem na něj uhodil a nakonec všechno vyklopil. Vůbec se nezměnil, pořád se stravuje jako dřív. Knížky, které jsme si koupili, vůbec nepřečetl. A to jsem mu chtěl na vánoce dát amulet s nekonečným uzlem, já hlupák. 6 Večer: Asi jsem to odpoledne trochu přehnal, ale zklamal mě. Sobota, 7. srpna Dnes ráno mi Nigel zavolal a strašně se omlouval za svoji laxnost ve víře. Prý hned jak přišel domů, vyhodil všechny cédéčka a plakáty Merlina Mansona a začal poctivě studovat. Dále pak až do půlnoci recitoval mantry a polovinu jich mi věnoval. No a já, jako správný buddhista jsem mu samozřejmě odpustil. Plány: 1) Měl bych si začít psát dobré skutky, abych věděl, jak jsem na tom ve zlepšování karmy. 2) Koupím tři amulety s nekonečným uzlem. Jeden si nechám, Nigelovi jsem odpustil a jeho sestře jsem ještě nic nedal za výrobu mého roucha. Třeba by se mohla přidat k nám. Mohou být ženy mniškami? Musím se zeptat někoho povolaného. Pondělí, 9. srpna Z Nigela je skutečný buddhista. Vedli jsme velmi naplňující rozhovor a vzájemně jsme se utvrdili ve víře. Středa, 11. srpna Dnes Nigel donesl nějakou knížku o buddhismu, která se jmenuje Příběh Buddhismu, byla moc pěkná. Nigel pojede do zahraničí, ale slíbil mi, že mi přes mobil bude posílat výtahy z jednotlivých kapitol. 22:00 1. sms: Buddha je zakladatelem buddhismu – chápu to jako zkoušku spojení z Nigelovy strany, tohle přece ví každý. 22:15 2. sms: Buddha mel matku, ale ta umrela. To si snad ze mě dělá srandu? Jistě že měl matku, všichni máme matky. 22:30 3. sms: Buddha před tim nez byl Buddhou, tak byl princem a měl se fakt dobre. Jestli chces vedet vice, tak mi prosim posli nejaky kredit na mobil, uz nemam. Diky. N. Čtvrtek, 12. srpna 6:30 sms od Nigela: Zdar bratre ve vire, nez mama odesla na plaz, tak me nechala napsat ze sveho telefonu. Posles mi prosim ten kretit? 6:35 odpověď Nigelovi: NE, slozil jsem slib chudoby a setrim si na misku. Mej se hezky na dovolene. 7 Pátek, 13. srpna Nigel už nenapsal. Zatímco bude na dovolené, tak budu pronášet mantry i za něj – pro jistotu. Pondělí, 16. srpna S odhodláním jsem se vrhl na studium rozpravy o znaku ne-já. Snad mi to pomůže v mé cestě. Úterý, 17. srpna Pořád studuji rozpravu o znaku ne-já, je to těžké. Roucho mi začíná zapáchat. Úkoly: 1) Může se roucho prát? Zeptat se někoho povolaného. Středa, 18. srpna Asi jsem si vzal moc velké sousto, je to těžší než to na začátku vypadalo. Snad až přijede Nigel, tak to bude lepší. Zatím se budu stále pokoušet studovat buddhistickou nauku. Čtvrtek, 19. srpna Dnes jsem si četl o Zenu. Podle mě to není buddhismus, ale jen nějaké podivné hádanky. Proč se zenisti (můj název pro zen buddhisty) nemůžou chovat jako mniši v Tibetu? Pátek, 20. srpna Už aby přijel Nigel, začínám se v tom ztrácet a mantry, které pravidelně recituji, dle mého názoru, taky moc neplní svůj účel. Pondělí, 23. srpna Nigel je konečně zpátky doma z dovolené. Byl trochu na mě naštvaný za to, že jsem mu neposlal kredit, ale když jsem mu řekl, že jsem i za něj recitoval mantry, tak mi odpustil. Přiznal se, že se snažil studovat, ale bylo to na něj moc těžké. Snad nám Buddha pomůže nějak překonat tuto krizi. Středa, 25. srpna Nigel přišel ze zprávou, že v pátek v Brně bude mít přednášku Lama Ole Nydahl, představený buddhismu Diamantové cesty. Zní to dobře, snad nám pomůže. 8 Pátek, 27. srpna Ráno: Už je to tady, dnes snad dostanu odpovědi na své otázky, které mě tak tíží a zanášejí moji karmu. Odpoledne: Stavil se ke mně Nigel. Na internetu vyčetl, že buddhističtí mniši mají vyholenou hlavu, tak jsme zašli do koupelny a udělali to. Přece na přednášce nebudeme za jediné hlupáky s vlasy na hlavě. Když jsme byli už v koupelně, tak jsme se rozhodli, že si vypereme i naše roucha – trochu pustila barvu, ale jsou aspoň čistá. Žebrací misky zatím nemáme, tak snad to nebude vadit. Před sálem: Byli jsme jediní s vyholenou hlavou a oblečeni v rouchách, všichni se na nás divně dívali. Přednáška: Co to mělo znamenat? PĚT hodin tam pobíhal nějakej chlápek a vůbec nic jsme se nedozvěděli. Jestli takhle vypadají všichni buddhisti, tak potěš Buddha. Po přednášce: Zklamání, frustrace, tak tomuto jsem obětoval kus svého života? Pomalu procházíme kolem divadel a náhle slyšíme nějakou hudbu. Je to skupinka veselých lidí, kteří zpívají na ulici a rozdávají nějaké letáky. Jejich nasazení a energie je ohromná, to je něco úplně jinšího, než pořád sedět a mlet mantry. Přišel k nám jeden z nich: Ježíš je borec! Miluje všechny lidi! Jsme super partička, co spolu paří a přitom paří i s Ježíšem. Přidejte se! Paříme! Nakopeme společně Satana do prdele! Ježíš žije! Trochu nás to vyděsilo - tolik nespoutanosti, ale nakonec jsme s tím člověkem se zastavili na kus řeči. Ukázalo se, že je to úspěšný manažer, který si užívá každou chvíli svého života s Ježíšem a pro Ježíše, fakt nářez. Prý se scházejí každou neděli v kině Scala. Vzali jsme si od něj letáčky a šli si do čajovny pohovořit o tom, co s námi bude. V čajovně: S Nigelem jsme se při šálku čaje rozhodli, že s buddhismem skoncujeme - nikam nás to neposouvalo – a raději zajdeme na setkání Triumfálního centra víry (tak se jmenují ti zpívající lidi). S Nigelem jsme se taky domluvili na tom, že nauku o reinkarnaci si pro jistotu ještě ponecháme a budeme ji praktikovat. Nikdy nevíš, kdy se ti to bude hodit Náhle od vedlejšího stolu na nás promluvil nějaký člověk (hulvát), představil se jako regionista nebo religionista – už nevím – a s posměškem ve tváři o nás prohlásil, že jsme jasným příkladem teorie racionální volby od Starka a Bainbridge. Nevím co to mělo znamenat, tak jsme raději zaplatili a šli.