Christianizace Evropy (jaro 2018)
Římské Středomoří – od Ježíše ke Konstantinovi


Kořeny křesťanských misií
1)Jan Křtitel – „chodil před Bohem..., aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti
spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový.” (Lukáš 1,14-17);
2)
2)Ježíš - misijní příkaz šířit hlásání spásy tj. evangelium („radostné poselství”) o
eschatologickém Kristově království: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. /
Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.“ (Marek 16,15-20)
3)
3)Ježíšovi apoštolové - kázali a předávali poslání šířit evangelium dalším (i nežidovského původu,
avšak židovského vyznání) skrze rituál modlitby a přiložení rukou na hlavu (= předávání „Ducha
svatého”)

Pavel z Tarsu (smrt asi 67 v Římě)
•
•misie k Řekům, tj. na Západ (Malá Asie a Řecko, poté Řím a Hispánie);
•zproštění pohanských konvertitů podléhat starozákonním nařízením
•kolem 50 - v Jeruzalémě první církevní koncil: rovnost židokřesťanů i pohanokřesťanů před Bohem
(Skutky apoštolů 15,7-11)
•„Pokud jde o věřící z pohanů, těm jsme napsali rozhodnutí, ať se vyhýbají masu obětovanému modlám,
dále krvi, masu zardoušených zvířat a smilstvu.” (Skutky apoštolů 21,25)
•Pavel i Petr smrt v Římě před rokem 70;
•
Image result for pavel z tarsu

Apoštolské misie a pohanské kulty
•1) “neživé modly sdělané lidskou rukou”
•„Neměj žádné bohy kromě mne. / Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi
nebo ve vodách pod zemí. / Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh
žárlivě milující.“ (Exodus 20, 3-4)
•„Když na ně Pavel čekal v Athénách a viděl, jak je to město plné model, jeho duch se bouřil“.
(Skutky apoštolů 17,16)
•
•2) „bohové v lidské podobě“
•„V Lystře žil jeden člověk, který měl ochrnuté nohy; byl chromý od narození a nikdy nechodil. /
Ten poslouchal Pavlovo kázání. Pavel se na něho upřeně podíval, a když viděl, že věří v Boží pomoc,
/ řekl mocným hlasem: „Postav se zpříma na nohy!“ A on vyskočil a chodil. / Když zástupy viděly, co
Pavel učinil, provolávaly lykaonsky: „To k nám sestoupili bohové v lidské podobě!“ / Barnabášovi
začali říkat Zeus, Pavlovi pak Hermes, poněvadž to byl především on, kdo mluvil. / Dokonce kněz
Diova chrámu před hradbami dal přivést k bráně ověnčené býky a chtěl je s lidmi apoštolům obětovat.
(Skutky apoštolů 14,8-15)
•
•3) oltář “Neznámému bohu” v Athénách (Skutky apoštolů 17,23)
•Pavel hlásá křesťanského Boha jako toho, který je již “známý”, neboť se zjevil skrze Ježíše
Krista;

Evropa epicentrem křesťanství
•66-70 - židovské války a vyplenění Jeruzaléma Římany
•100 – židé v Jeruzalémě exkomunikovali křesťany jako odpadlíky a rozpoutávali proti nim
pronásledování
•těžiště křesťanství do nežidovského prostoru a) syrská Antiochie + b) Egejská oblast + c) egyptská
Alexandrie + d) Řím
•100-200 - většina církve postupně tvořena „pohany“ (= ne-židy);
•do 200 koiné řečtina
•33-312 „pogromy” vůči křesťanům
•růst stoupenců (pod 10 000 kolem roku 100 vs. 5-10 milionů kolem roku 300; odhad Ludwig von
Hertling, 1934-1938);
maps between AD 250 and AD 406 show the increasing spread and density of Christianity throughout
the territory of the Roman empire and eventually beyond it
Expanze křesťanství 250-400 n.l.

Evropa epicentrem křesťanství
•rok 312
•bitva Konstantin vs. Maxentius u Milvijského mostu
•vidění (zlatý kříž na obloze a nápis „En toúto níka”) + sen (Kristus doporučuje svůj monogram do
znaku armády);
•císař Konstantin konverze ke křesťanství (křest až před smrtí od ariánského biskupa Eusebia)
•
•rok 313
•milánský toleranční program - křesťanství rovnoprávné s jinými náboženstvími;

Katolictví vs. hereze
•kath holú „všeobecně, dohromady“ vs. haíresis “výběr, vybraná věc”
•
•před i po 312 - gnostické a asketické vzdorocírkve (zvláště Asie a Afrika)
•325-451 – 4 velké koncily kvůli uniformitě věrouky (proti donatismu, arianismu, nestorianismu a
pelagianismu)
•
•Následky:
•církevní rozkoly
•vylučování heretiků z církve
•kontinuita základních věroučných polemik až do konce 7. století;
•

Protipohanské zákony
•období mezi Níkajským (325) a Konstantinopolským koncilem (381)
•konverze císaře Římské říše = součást Božího plánu christianizace světa
•
•po 312 Konstantin zničil Afroditin chrám v Heliopoli kvůli chrámové prostituci;
•346 Konstantius a Kostans úředně zavírají pohanské chrámy
•360-363 - Julianus „Apostata” restauruje pohanství;
•380 na Západě povinnost přijmout křesťanství,
•382 povinná přísaha senátorů vzdát se pohanských bohů;
•395 na Východě povinnost přijmout křesťanství
•
•po 395 pohanství rychlý ústup: náboženství Římanů = křesťanství;

Celsus vs. Origenes
•Celsus (novoplatonik) -  dílo „Pravdivé slovo“ (Aléthés logos), kolem 170, dochované
prostřednictvím Origenových citací
•
•Origenes (křesťan-platonik) – dílo „Proti Kelsovi“ (Kata Kelsú), vznik 248

Symmachus vs. Ambrož
•Quintus Aurelius Symmachus (římský senátor a prefekt)
•357 odstranění sochy bohyně vítězství (Victoria) z prostoru římského senátu císařem Konstantiem
II.
•361 socha znovuinstalovaná Julianem,
•382 socha znovu odstraněna Valentiniánem II.;
•384 - oficiální dopisy (relatio) císaři s argumentací pro navrácení sochy
•
•Ambrož (milánský biskup)
•2 dopisy císaři žádající odmítnutí restaurace pohanských idolů
•
•Prudentius – dílo Contra Symmachum, konec 4. století;
Related image

Augustinus Aurelius (354-430)
•narozen v Numidii v severní Africe; syn pohana a křesťanky;
•studium rétoriky v Karthágu, učitel v Římě;
•374-383 manichejcem (učení perského proroka Máního)
•384 vlivem Ambrože v Miláně obrat ke křesťanství;
•391 vysvěcen v Hippo na kněze, 394-430 zde biskupem
•
•boj s herezemi:
•a) manicheismus (apologie křesťanství)
•b) pelagianismus (proti svobodné vůli),
•c) donatismus (proti morálnímu elitářství a pluralitě v církvi)
•
•411 konference ohledně donatismu v Karthágu - idea compelle intrare („přinuť je, ať přijdou”)
•„Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je ať přijdou, aby se můj dům naplnil” (Lukáš 14,23)
Image result for augustinus aurelius