Christianizace Evropy (jaro 2018) Keltská a anglosaská Británie Římská Británie •43-47 n.l. invaze císaře Claudia •337 smrt Konstantina Velikého – oslabení říše a vpádů zvenčí (Irové, Piktové, Sasové) •407-410 stažení římské armády z Británie = počátek vlády brito-římských uchvatitelů (tyranni); •449 povoláni coby „armáda“ Sasové; •kolem 500 vítězství Britů nad Sasy u pahorku Badonicus - Ambrosius Aurelius (= král Artuš?) •do 550 zlomen odpor Britů •do 650 většina Británie anglo-saská • • Výsledek obrázku pro roman britain Výsledek obrázku pro anglo-saxons map Romanizace Británie před 410 n.l. – předpokládaný rozsah (vlevo) Expanze Sasů, Anglů a Jutů 400-700 n.l. (vpravo) Británie křesťanská •možná již 2. století: •161 britský král Lucius žádá římského papeže Eleutheria o křest (Beda Venerabilis, I, 4); • •mučedníci 3. století: •sv. Alban ve Verulamiu, sv. Julius a Aaron v oblasti pevnosti Caerleon, • •ve 4. století doložena síť biskupství: •314 – na koncilu v Arles účast britských biskupů z Londýna, Lincolnu a Yorku; • •kontinuita v post-římském 5. století: •429 přijíždí sv. Germanus potlačovat pelagiánství - přijat “skvěle oděnými” britskými králi (dílo Vita Germani) Hinton St Mary, Dorset, Anglie 4. století Související obrázek Pelagius (360-418) •znalec latiny a řečtiny •svobodná vůle k dobru, která je přirozená a není k ní tedy zapotřebí Boží milosti; •působil v Itálii, po vpádu Gótů emigrace do Afriky a Jeruzaléma; • •vliv jeho učení mezi Brity permanentně zmiňuje Beda Venerabilis (8. století); •otázka vazby na pohanskou (druidskou) existenciální filozofii Výsledek obrázku pro pelagius Křesťanští Britové •po 550 největší enkláva Britů ve Walesu: • •teritorium biskupství = kmen (jako v Irsku) •kontakt z církví v Galii - odtud mniši a zakladatelé klášterních škol (sv. Illtud v jižním Walesu, sv. Samson v Cornwallu či Bretani); •silný vliv monasticismu – sv. David, národní světec Walesu (6. století); •odmítání misijní činnosti u Anglosasů • • Výsledek obrázku pro saint david sv. David (atributy holubice a pórek) – moderní portrét Britské křesťanství vs. římská ortodoxie •1) pelagianismus - v 5. století zde působení galských biskupů (Germanus z Auxerre a Lupus z Trevíru) • •2) keltské Velikonoce a rituál křtu - v 7. století konflikty s římskou Augustinovou misií - souboj testem „Božích znamení” + Augustin vyhrožuje „válkou s nepřáteli, odmítají-li mír s přáteli”; Výsledek obrázku pro bangor cathedral wales Katedrála ve velšském Bangoru – součást zaniklého kláštera Relikty pohanství •Gerald z Walesu (Putování Walesem I, 16): „Mezi Velšany se vyskytují lidé, které jinde nenaleznete. Říkají jim awenyddion čili duchem inspirovaní. Jsou-li tázáni na radu ohledně nějakého problému, dostávají se okamžitě do transu a jakoby v záchvatu něco vykřikují. Jejich odpovědi nejsou v žádném případě určeny netrpělivému tazateli. Pouze vytrvalý posluchač se přes mnohé odbočky v nesouvislé záplavě prázdných, třebaže krásně znějících slov přece jen nakonec dobere jádra výpovědi. Z transu je pak budí jako z těžkého snu a jen násilím je dostávají k sobě. Za povšimnutí přitom stojí dvě věci: jednak že když ze sebe vydají odpověď, nepřijdou k sobě a nepřestanou běsnit jinak než pod nátlakem, jednak že když přijdou k sobě, nic z toho, co v transu vykládali, si nepamatují. Když se jich pak náhodou někdo jiný zeptá na stejnou věc, odpovídají jinak a vždy nepřímo. Nejspíš proto, že ve svém vytržení jsou pod vlivem zprostředkujících duchů, se kterými jinak nejsou ve styku... Když se dostávají do vytržení, vzývají jediného pravého a živého Boha, nejsvětější Trojici a prosí, aby kvůli svým hříchům nepřišli o přístup k pravdě.“ • Výsledek obrázku pro awennyd gerald of wales Relikty pohanství •Mabinogi (velš. Mabynnogyon) •kompletováno během 11.-15. století; •vzájemně provázané příběhy (původně 11), nejdůležitější tzv. „4 větve Mabinogi“) •tradice lidových básníků (velš.sg.bardd) a vypravěčů (velš.sg. cyffarwydd) •křesťanská redakce (euhemérizovaní „bohové“ - kontraintuitivní schopnosti + chování křesťanských světců); Výsledek obrázku pro mabinogion Výsledek obrázku pro mabinogion bran Anglosasové • •449 usadil Sasy britský král Vortigern ve východní Británii coby obránce proti Irům a Piktům •náčelníky Hengist a Horsa (prapravnuci Wodana) •kolem 650 většina Británie pod Anglosasy – nejmocnější království Northumbria, Mercia a Wessex; • •před 597 v Británii misie franko-římské a irské, •686 oficiální konverze poslední pohanské enklávy (Jutové z ostrova Wight); • •793 útoky vikingů (vyplěnění kláštera v Lindisfarne) •835 počátek invazí Dánů a 918 usazování Norů •927 se wessexský král Æthelstan prohlašuje “králem Angličanů”; •1016 Anglie součást Dánského království •1066 ovládnutí Normany (smrt wessexského/anglického krále Harolda u Hastings); • Související obrázek Výsledek obrázku pro danelaw map Usazování Dánů a Norů v Británii a Irsku 830-930 n.l. Království Britů a Anglosasů 650 n.l. Římské misie a Anglosasové •597 vylodění římské misie mnicha Augustina •přijat králem Kentu Æthelberthem (manželka franská křesťanka); •po konverzi sídlo církve v Canterbury; • • •Dle Bedy Venerabilise (II, 1) impulzem setkání papeže Řehoře s anglickými otroky: •jméno „Angli“ připomínalo „angeli”, •kmenové jméno Deira latinské „de ira” = “od hněvu”; •jméno krále Ælle hebrejské „halelujah” • •= rozhodnutí tento národ „vyrvat z moci Satana” a „prázdnoty duší bez vnitřní milosti” Výsledek obrázku pro monk augustine Výsledek obrázku pro gregorius the great Akomodační cesta christianizace • •dobrovolnost přijetí víry („bez nucení”) • •zachování velkých svátečních hostin („oběti zvířat pro spotřebu lidí a konzumace s úctou k Bohu”) • •konány na výroční dny světců a založení kostela („hrubým myslím nelze vzít všechno najednou” a „budou-li lidem ponechány nějaké světské radovánky, budou ochotněji přijímat i radosti duchovní”) • •pohanské svatyně zachovány a přesvěceny v kostely („aby se lid shromažďoval s větší důvěrou na místech, na která si zvykl”); Související obrázek Misie v anglosaské Británii • •604 konverze Sæberta, krále Essexu - jeho synové ale „začali sloužit modlám, které za života otce naoko opustili” (Beda Venerabilis, II, 5); •627 konverze Edwina z Northumbrie (sňatek s kentskou princeznu): 1) žena úspěšně porodila, 2) vítězství v bitvě s Wessexem; •634 král Oswald z Northumbrie zve irské mnichy z Iony – 635 založen klášter na ostrově Lindisfarne („podle irského zvyku” ze dřeva se střechou z rákosí); •635 konverze prvních vládců Wessexu; •653 pokřtěn princ Peada z Mercii; jeho otec Penda pohan, ale nebránil misiím: „Spíše nenáviděl a s pohrdáním hleděl na ty, o nichž věděl, že přijali víru v Krista, ale jako věřící nejednají. Říkal, že ti, kdo odmítají poslouchat boha, v něhož věří, zaslouží opovržení...” (Beda Venerabilis, III, 21); •675 konverze krále Sussexu (sňatek s mercijskou princeznou) – misie Anglosasa Wilfrida; •686 christianizováni Jutové na ostrově Wight; • Výsledek obrázku pro christianity in anglo-saxon england Průběh christianizace •KENT •konverze lidu 1) aby se zalíbili králi, 2) ze strachu z krále (Beda Venerabilis II, 5); •protipohanské zákony zde až 640 (král Eorcenberth): „aby byly v celém království zavrženy a zničeny modly a aby byl dodržován 40-denní půst” (Beda, III, 8); • •NORTHUMBRIA •obrácení krále Edwina po poradě s pohanskými kněžími, kteří konverzi doporučili: 1) pohanští bohové neslouží nejoddanějším uctívačům nejvíce, 2) lidský život krátký a nejistota života po smrti, jež křesťanství zaručuje ve věčné blaženosti; •pohanští králové mezi Edwinem a Oswaldem vyloučeni z historiografie (III, 3); •uťaté ruce krále Oswalda + zemina z místa, kde padl + třísky z kříže (dávány do vody, která se pije), který vztyčil po vítězství nad Mercijci; • •VÝCHODNÍ ANGLIE •král Rædwald vytvořil kompromis – ve svatyni zasvětil oltář starým bohům i Kristovi (dle Bedy = „samaritánský” kult); • •ESSEX •northumbrijský král Oswy přesvědčuje odpadlého krále Essexu Sigebertha: „Pravý Bůh je neviditelný, nepochopitelný, věčný a žijící na nebesích, nikoli socha, kterou lze snadno zničit (Beda, III, 22); • •WIGHT •pohanský král Arwald padl 686 v bitvě s armádou Wessexu a jeho spolubojovníci nejprve pokřtěni a poté popraveni; • Výsledek obrázku pro christianity in anglo-saxon england Beda Venerabilis (672/3-735) •Northumbria, působnost v klášterech Wearmouth a Jarrow; •ostatky v klášteře Jarrow význam relikvie (1020 uloupeny mnichem z Durhamu); •autor kroniky Historia ecclesiastica gentis Anglorum (okolo 731) • •v rámci raně středověkých kronikářů 6.-8. století: 1) vynikající latina, 2) snaha o věcnost a objektivitu (heslo „vera lex historiae est“) •ALE •informace z druhé ruky – latinské texty, kroniky (zvláště Gildas z 5. století) a „vyprávění starých lidí“ •teologické hodnocení historie (zázraky kolem misionářů, neúroda, mor a invaze = Boží znamení) •účelem kroniky 1) „povzbudit zbožné a soucitné“ + 2) „vyvarování se všemu škodlivému a zvrácenému“ • •radikálně protipohanský + protiheretický (ariánství a pelagiánství = „jed“; pohanství = „šílenství“; irští mniši = „nevzdělanci a barbaři“); • Výsledek obrázku pro beda venerabilis Římské katolictví vs. keltské křesťanství • •664 - synoda ve Whitby (Northumbria) kvůli stanovení Velikonocí a tonzuře (sv. Petra vs. Šimona Mága) Výsledek obrázku pro irish tonsure Výsledek obrázku pro irish tonsure Efekty christianizace •jistá míra pacifikace vztahů mezi různými Anglosasy, Pikty a Iry • •christianizace skrze mnichy – 33 anglosaských králů a královen dožilo v klášterech • •pohanské revivaly „zdola“ v období katastrof (neúroda, epidemie) – obnova pohanských kultů, rituálů a výroba amuletů; • •pohanské revivaly „shora“ po smrti krále-iniciátora christianizace (ale obvykle krátké) • •důsledkem akomodačního charakteru římské misie a benevolence Irů širší inkluze pohanských elementů - například: • •-bless „žehnat“ ze st.angl. bledsian „pokropit krví“ •-Easter ze st.angl. teonyma Eostor (bohyně spojená s jarní rovnodenností); •-dny v týdnu na základě teonym Tīw, Wōden, Thunor, Frīge; •- Béowulf – nejstarší delší staroanglická báseň (750-950?): evidence prolínání pohanství a křesťanství •