10. 4.

Reklama překračuje hranice: „reality“ of 80s


•       Decade of the Deal  - honba za zvyšování ziskovosti (rentability)

•       Nové technologie (kabelová, satelitní, předplacená TV, video, zapping, home-shopping,
infomercial)

•       Zpracovávání dat o spotřebiteli prostřednictvím počítače, psychografické výzkumy
(spotřebitelské chování identifikuje „životní styl“)

•       Segmentace konzumu a nový taylorismus

•       Reklamní „kreativní“ prostředky v boji proti „vypínacím faktorům“: ústup od vyhrocené
„autentičnosti“, citátový „pool“, osvědčený syžet a nová „forma“, agresivita, šok, „zábavnost“,
zkracování minutáže (z 30s na 15s)

•       „Reality“ (Reality TV, reality-show, voyerismus destrukce): realismus simplifikován na bez
ideové egoistické radikální jednání („pravda o sobě“)

•       Martin Sorrel (WPP), pracoval se Saachi & Saachi (do 1984, pak soukromě investoval do WPP.
Následovala převzetí skupin J. Walter Thompson Comp., Oglivy & Mather, ….

Infomercial

•       Segmentace TV kanálů, „formátová“ rádia, segmentace trhů a spotřebitelů

•       Psychografický výzkum spotřebitele hledá konzumní návyky (individuum je definováno
„kvalitativními daty“ – povahou zájmu nakupovat)

•       Média se těmito daty prezentují (segment a spotřební návyky čtenářů, diváků, sledovanost v
různých časech, etc.)

•       Relevantní je segment nikoliv kvantita

•       Komerční výzkumné ústavy (kategorizace dle: citové vazby a konzumní záliby)


Dieter Prokop: Boj o média, s. 329:

Výzkum cílových skupin je tayloristický. „Duševní dělníci“, manažeři a badatelé přidělují obrazu
publika – i když ho postfordisticky flexibilně segmentují na jednotlivá prostředí – tayloristicky
rozkouskovanou činnost vědomí. Publikum už nemá vykonávat žádnou duševní práci a má mít v hlavě
pouze znalosti značek, zájem o konzum, představu o hodnotách a city.

Reklamou daná klasifikace životních cílů však není identická se skutečnými životními cíli
recipientů. Práce jejich fantazie a jejich rozumu výzkum cílových skupin nezajímá. Dokonce i ve
vztahu ke konzumním zájmům zůstává výzkum cílových skupin bez zájmu. Dotazovaní nikdy nejsou v
postavení odborníků v oblasti spotřeby, ale vždycky jenom jako nositelé emocí. Lidé však, když se
dívají v televizi na reklamu, vypínají rozum.